Leden - únor 2006

Fakultní zprávy

Jak probíhalo v posledních šesti létech přijímací řízení na UK - 2. LF

prof. RNDr. Václav Pelouch, CSc.
studijní proděkan UK 2. LF

 

Byl jsem nedávno vyzván redakcí, abych připravil něco do Pelikána. Rozhodl jsem se popsat některé poznatky o přijímacím řízení na naší fakultu - co a proč jsme v posledních létech změnili. Chci tímto příspěvkem také poděkovat těm, kteří se na tom se mnou podíleli.

 

Je jasné že každá fakulta by chtěla přijímat do prvního ročníku pouze nejlepší studenty středních škol v republice. Má to však háček - jak to udělat, když o to bojuje každý; jenom v rámci naší UK je pět lékařských fakult. Nejjednodušší by proto bylo přijmout každého, špatné postupně vyřadit a dobří a nejlepší by na fakultě zůstali. To však nejde - brání tomu jak nízká kapacita poslucháren a seminárních místností tak i počty vysokoškolských učitelů na teoretických i preklinických ústavech.

 

Jak tedy k přijímacímu řízení přistoupit?

 

Začínali jsme tím, jak to připravili naši předchůdci: byla tam řada dobrých věcí. Během našeho šestiletého funkčního období však postupně došlo k mnoha úpravám: změnil se charakter testů, snížil se počet otázek ve znalostních testech (fysika, chemie a biologie), měnil se i test všeobecných před-pokladů, je i jiné bodové hodnocení…..

 

Všechno nové v přijímacím řízení bylo důkladně připravováno; vycházelo se i z matematických analys jednotlivých testů předchozího roku a výsledek byl podroben diskusím a následnému schválení fakultním senátem. Ke změnám je nutno připočítat i postupný nástup nových pracovnic na studijní oddělení; i paní Havlová, která je jediná z původních, dnes dělá jinou činnost. Všechny pracovnice studijního oddělení se od začátku maximálně snažily aby po jejich nástupu odpadly dřívější problémy. Je nutno připomenout, že před šesti roky nebyly pro budoucí studenty naší fakulty k disposici žádné, předem připravené, otázky s vypracovanými odpověďmi. V roce 2000 jsme proto připravili první vydání a za další tři roky druhé, podstatně rozšířené, soubory otázek k přijímacím pohovorům. O tom se také dlouho diskutovalo - je to správné, nepodporujeme vlastně jenom mechanické naučení něčeho, čemu studenti vůbec nerozumí a možná během studia na fakultě to ani nepotřebují? Další otázkou bylo zda vydávané knihy mají obsahovat u každé otázky i správné řešení. Tyto námitky měly zdánlivě racionální jádro; náš budoucí student musí přemýšlet a tak - na co jsou odpovědi ! Ale skutečnost je složitější: od začátku studia bude náš studující pronikat do anatomie, učit se rozeznávat histologické obrázky, orientovat se v tlustých knihách a postupně oddělovat podstatné od méně důležitého - mnoho z toho bude nejprve zaměstnávat mechanickou paměť. Teprve potom si začnou studenti dávat vědomosti do širšího kontextu a to je bude nutit ke komplexnímu přemýšlení o všech příčinných souvislostech. Od prvního ročníku totiž nutně vyžadujeme dobré znalosti těch předmětů, které byly předmětem znalostních testů v prvním kole přijímacího řízení; bez dostatečných základů ze středoškolských studií bychom těžko mohli začít s výukou lékařské biofysiky, chemie a biologie, které jsou nutné pro pochopení fysiologie, biochemie a odkrývání patofysiologických a patologických zákonitostí. To jsou snad jasné argumenty proč se bez vědomostních otázek profilových předmětů neobejdeme. Domnívám se proto že naše cesta, vydat soubory otázek, byla správná; v každé knize je nyní kolem 1000 otázek, odpovědi jsou vždy uvedeny až na konci - kdo se skutečně připravuje na budoucí studium, může si tak sám zadávat otázky a pak si teprve nacházet odpovědi (v prvním vydání našich souborů bylo totiž řešení uvedeno přímo u otázky) - je to tak obsáhlý studijní materiál, který se těžko někdo rozumný bude učit nazpaměť. Vydání otázek mělo ještě jeden positivní aspekt: počet studentů, kteří se po přijímacích pohovorech odvolávají, každoročně stoupá. Znění otázek a jejich správné odpovědi u nás netajíme - vše bylo dostupné předem: důvod pro odvolání je tak silně redukován.

 

Během našeho působení se toho však měnilo více - zdokonalilo se například i vyhodnocování testů, vše probíhá mimo fakultu (začínalo se s organizací PVT, nyní již několik let provádí hodnocení testů moderní PC technikou firma BT; ta dělá stejný servis pro řadu dalších fakult UK); na jaře v roce 2005 byl dokonce každý uchazeč veden pouze pod číslem - byla tím zajištěna naprostá anonymita. To klade pochopitelně velké nároky nejen na dostupnou výpočetní techniku, ale i na pracovníky, kteří s tím pracují: byl to především dr. Naidr, který to dokonale řadu let zajišťoval, počítal nám i různé korelace - jak je v článku zmíněno. Nyní, v době jeho dlouhodobého onemocnění, tento servis během přijímacího řízení zajistil Ing. Rýzner. O dokonale pracující počítače v průběhu třídenního přijímacího maratónu řízení pečoval pan Procházka.

 

Kdy vlastně přijímací řízení začíná? Ihned v červnu, když kolegium děkana a vedoucí všech oborů bakalářského i magistesterského studia udělají v seznamu přihlášených studentů "čáru" - určující počet studentů, kteří nastoupí na začátku října do prvního ročníku. Tehdy si všichni, kteří budou další školní rok v přijímacím procesu opět angažováni, kladou otázky - co udělat pro to, aby k nám příště přišlo co nejvíce studentů. Jak mezi nimi poznat nejlepší, kolik jich ještě vzít navíc? Zdánlivě je rok na přemýšlení, ale během prázdnin se již musejí připravit materiály jak to skutečně dělat za rok. Toto se pak odešle na rektorát. Když je vše podle regulí, je nutno udělat finální versi a tu předat do tiskárny - od října musí být již materiály připraveny pro první zájemce. Zároveň se to přenese i na webové stránky fakulty a nikdo už pak nemůže vnášet jakékoliv změny: je to totiž posíláno (často nezávisle na fakultě) různým redakcím, mluví se o tom v radiu, televisi, odjíždí se s tím do Brna na veletrh vysokých škol: "Gaudeamus", blíží se Den otevřených dveří University, připravuje se i Den otevřených dveří 2. LF - to jsou aktivity při kterých oslovujeme stovky a stovky studentů středních škol; někteří z nich se nakonec stanou našimi budoucími kolegyněmi a kolegy. Tam všude soutěžíme s dalšími lékařskými fakultami naší republiky: přijde námi oslovený student na zkoušky právě na 2. LF, dokázali jsme jej dostatečně zaujmout, nebo se ním už nikdy nepotkáme? Tyto aktivity probíhají v horkém létě kdy se však na studijní oddělení paralelně připravují i materiály pro odvolávající se studenty - pokud se tito nakonec rozhodnou, že bylo něco v nepořádku - potom se musí jejich námitky a naše kompletní materiály z přijímacího řízení poslat na rektorát - kde je to podrobeno důkladné kontrole. Následuje návštěva vedoucí studijního oddělení a proděkana, aby to tam vše objasnili příslušnému prorektorovi (rád oznamuji, že žádné podstatné chyby v přijímacím řízení nebyly během celého našeho funkčního období zjištěny). Práce kolem přijímacího řízení proto během celého akademického roku nekončí.

 

Nechci čtenáře unavovat mnoha čísly - situaci nejlépe vystihne několik statistických údajů: zájem o naší fakultu je obrovský a stále se zvyšuje. Zatímco v přijímacím řízení pro akademický rok 2002/3 se sice přihlásilo na obor lékařství 1000 uchazečů, na přijímací zkoušku přišlo jenom 613 uchazečů, ale v rámci přijímacího řízení pro rok 2005/6 se už přihlásilo 1538 uchazečů a dostavilo se jich v prvním kole 1329 a dalších 24 uchazečů přišlo ještě v náhradním termínu. Podobná čísla jsou i pro bakalářské směry - začínalo se s uchazeči především o fyzioterapii, nyní na fakultu přijímáme nejen bakaláře pro obor fysioterapie, ale i zájemce o fysioterapii v magisterském studiu - směr, který přímo navazuje na bakalářské studium, otevřeli jsme i další bakalářské směry: všeobecné sestry, radiologického asistenta a zdravotního laboranta. I když nyní došlo k určitému útlumu, je jasné, že nové kolegium děkana se nad tím bude muset dále zamýšlet.

 

Chtěl bych poděkovat všem, kteří v těchto aktivitách kolem přijímaní nových studentů pomáhali: tedy těm, kteří připravili velké množství otázek pro obě vydání knih a z nich pak následně vybírali soubory pro přijímací pohovory: za biologii to byli prof. Goetz a jeho spolupracovníci - nejaktivnější z nich byl dr. Kočárek, za fysiku to byl doc. Blažek, nyní doc. Amler a spolupracovníci - především dr. Vackářová, za chemii dr. Blanický, který musel navíc z připravených biologických, fysikálních a chemických otázek vytvářel různé varianty testů. Potom je s paní Kantorovou vozili na děkanát - do království Jitky Strnadové. Po zapečetění vše ukládali do tresorů. Kromě těchto znalostních testů, bylo nutné připravit otázky a jejich různé varianty pro test všeobecných předpokladů. To byla práce dr. Feberové; spolu s Mgr. Hladíkovou to dovedly až do finální podoby.

 

Většina lékařských fakult v republice řeší přijímací řízení pouze písemným testem z biologie, fysiky a chemie. Mají proto jediný úkol: stanovit kolik otázek bude pro jednotlivé předměty a jak testy rychle a objektivně vyhodnotit. Na naší fakultě se však pokoušíme o komplexnější pohled; trváme proto na dvoukolovém systému a proto (zatím?) nebereme nikoho bez přijímacího řízení; tedy pouze na základě předchozích výsledků studia na střední škole (jako to zavedly snad již všechny LF v ČR). V prvním kole máme sice písemný test ze stejných předmětů jako jinde, ale pak klademe další úkoly: součástí prvního kola je i písemný test, který zkoumá připravenost na budoucí povolání. Jsou tam proto otázky, které určují schopnost logické úvahy, porozumění odbornému textu a prostorové představivosti i další psychologické přístupy, které nám umožní získat další poznatky o našem budoucím studentovi; tímto testem všeobecných předpokladů testujeme podstatně odlišné věci než byly ve znalostním testu. Body za oba testy prvního kola jsou určující pro postup do druhého části - ústního pohovoru: zde si každý uchazeč vylosuje dvě otázky; ty nemají žádnou jednoduchou odpověď typu ano, ne. Nutí k přemýšlení. Je nutné si připravil argumenty na otázky a tyto pak před tříčlennou komisí obhajovat. I tato část testu prošla určitou změnou - komise jsou losovány pouze několik minut před zahájením; v každé musí být alespoň jeden člen z klinických oborů, druhý z teoretických nebo preklinických oborů. V žádné komisi se proto nemohou setkat pracovníci pouze z jedné kliniky či Ústavu. Koho budou jednotlivé komise zkoušet se dozví pouze několik minut předem; sestavu studentů do každé skupiny dělá počítač náhodným výběrem - přitom jsou přitom respektovány dosažené body z prvního kola. Každá komise má proto jak nejlepší studenty, tak i ty, kteří měli znalosti v prvním kole horší. Cílem všech našich kroků bylo zajistit maximální objektivitu přijímacího řízení - to bylo opakovaně rektorátem kladně hodnoceno. Rád bych proto poděkoval všem, kteří v těch dvaceti komisích každoročně celý den pracují. Tímto postupem si zajistíme, že vybíráme studenty, kteří neprošli pouze anonymními testy, ale byli hodnoceni a vybráni ke studiu třemi pedagogy fakulty. Je nutné vzpomenout i ústních pohovorů pro fysioterapeutické směry: tady doc. Kolář musí skutečně zapojit všechny své spolupracovníky, aby zvládli to obrovské množství zájemců a objektivně posoudili jejich způsobilost pro tento obor.

 

Nakonec, nikoliv v poslední míře, chci připomenout podíl studijního oddělení: vedoucí paní Havlovou a její spolupracovnice Olinu Lupačovou, Janu Ocelkovou a Renátu Habětínovou - na těch totiž leží organizačně nejen celé přijímací řízení, ale i to, že každá komise dostane včas kávu a občerstvení, že je vše převedeno a napsáno do správných programů a následně i to, že je všem těm, které vybereme ke studiu poslán správný dopis s positivní zprávou: jste přijat (a) ke studiu na UK - 2. LF, přijďte k nám k zápisu, dostavte se do Hostivaře odtud vás dovezeme do Dobronic….

 

Co popřát závěrem novému kolegiu - vyberte vždy ty nejvhodnější ke studiu, budete jistě naše postupy dále modifikovat a měnit, ale vždy bude primárně záviset na tom, jací uchazeči se k přijímacímu pohovoru dostaví: ať jsou to jenom ti nejlepší, aby fakulta mohla dále růst a udržela si stále vysoký pedagogický, profesní i vědecký kredit.