Ročník č. 11 - ÚNOR 2003

Cílem hodnocení studentů není jen známkování

doc. PhDr. Jana Kocourková, CSc. 
Dětská psychiatrická klinika UK 2. LF a FN Motol

Vážení kolegové, milí přátelé,

chci se zamyslet nad jednou okolností našeho studijního a učitelského života, kterým jsou zkoušky, ověřování znalostí a dovedností studentů a nároky, které tato situace na obě strany klade.

O obsahu a smyslu curricula na lékařských fakultách se stále diskutuje, stejně jako o způsobech výuky, včetně metod ověřování znalostí a dovedností studentů. Favorizovány jsou způsoby výuky, které by více než k memorování samotných vědomostí měly vést k získání znalostí, dovedností a postojů, potřebných k adekvátnímu řešení problémů, které mladého lékaře v klinické praxi čekají. Nedílnou součástí studijního procesu jsou zkoušky. Co by vlastně mělo být cílem a smyslem zkoušení studentů? 

Klasický způsob hodnocení studentů (summative assessment) všichni známe. Úkolem takové zkoušky je zjištění, zda student zvládl potřebné znalosti a dovednosti příslušného studijního předmětu. Nároky na validitu a reliabilitu zkušebních otázek vedou k formulaci různých písemných testů (např. "multiple choice questions"), ale převaha takových zkoušek zvyšuje riziko, že se studenti budou orientovat především na to, aby správně odpověděli na zkušební otázky. Proto je třeba, aby hodnocení studentů obsahovalo také kvalitativní kritéria, komunikaci učitele se studentem a zpětnou vazbu, která říká studentovi nejen to, že něco neumí, ale také to, co má udělat, aby se to, co neumí, naučil. Zpětná vazba má význam i pro učitele, i když poučit se z toho, co říkají studenti, není vždy snadné. Takový způsob hodnocení (formative assessment) je průběžný, je zaměřený na řešení problémů, obsahuje více vzájemné spolupráce a zlepšuje motivaci k učení a sebereflexi. Cílem hodnocení studentů není známkování samo o sobě, známka by měla být spíše podnětem pro doplnění nedostatků nebo korekcí v sebeposuzování vlastních znalostí a dovedností. Žádná známka by neměla být považována za špatnou, protože student musí za všech okolností zvládnout předmět dobře. Zůstává řada nápadů, které vzbuzují protikladné pocity a postoje, ale lze o nich diskutovat, například: Mohou studenti používat u zkoušky studijní materiály a vlastní poznámky?

Přeji studentům i učitelům, aby zkoušky, které nás konec konců provázejí velkou částí profesního života, byly důstojným setkáváním, inspirujícím k dalšímu poznávání.

Jana Kocourková

Fakultní zprávy

Vědecká rada
16. ledna 2003

Akademický senát
15. ledna 2003

Profesor Dr. Torello Lotti hostujícím profesorem fakulty
prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc.

Nabídka Výukového pracoviště praktického lékařství
MUDr. L. Válková

Zpětná vazba v komunikaci mezi rodinou a zdravotníky
Mgr. I. Voleníková

Program  seminářů Kardiocentra dospělých  UK 2. LF a FN Motol
prof. MUDr. J. Vojáček, DrSc., MUDr. P. Janský 

Co jsme se ve škole neučili ...

CD ROM věnovaný problematice lidského hlasu
H. Sochorová

Studentskýma očima

Virginie - působiště ostřelovače či ráj pro medika?
M. Urbanová

Publikační činnost

Abstrakta

Termín pro uzávěrky  příští číslo:
27. únor  2003

Redakční rada:
Doc. MUDr. J. Bartůňková, DrSc.
Doc. MUDr. T. Blažek, CSc.,
Ing. M. Cipryánová
Mgr. Z. Dobiašová
MUDr. J. Feberová
Doc. PhDr. J. Kocourková
Ing. E. Kuželová
Prof. MUDr. S. Tůma, CSc.

Adresa:
Redakce časopisu PELIKÁN
Univerzita Karlova
2. lékařská fakulta
V Úvalu 84
150 06 Praha 5 - Motol
tel.: 2 2443 5882

E-mail: pelikan@lfmotol.cuni.cz

Kontakt :
Ing. M. Cipryánová

Zpracování a grafická úprava:
© Ing. M. Cipryánová

Akademický senát

zapsala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana UK 2. LF)

Zasedání dne 15. 1. 2003

Zahájení a kontrola zápisu
Jednání akademického senátu zahájil jeho předseda doc. MUDr. Petr Zoban, CSc. přivítáním všech členů senátu, zvláště uvítal nově zvolené členy senátu a hosty tohoto zasedání prof. MUDr. Josefa Kouteckého, DrSc., prof. RNDr. Václava Peloucha, CSc., prof. MUDr. Jiřího Šnajdaufa, DrSc. a Ing. Evu Kuželovou. Kontrola zápisu proběhla bez připomínek.

Zprávy vedení fakulty
Děkan fakulty prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. předložil senátu návrh na složení Vědecké rady UK 2. lékařské fakulty pro funkční období od 1.2.2003 do 31.1.2006. Akademický senát hlasoval v tajném hlasování (14-7-0) a vyjádřil s návrhem souhlas. 

Doc. MUDr. R. Keil připomínkoval způsob hlasování a navrhnul, aby napříště bylo umožněno volit každého člena VR jednotlivě. 

Novými členy VR UK 2. lékařské fakulty jsou:
předseda: prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. 
členové:
doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc. 
doc. MUDr. Martin Bojar, CSc.  
prof. MUDr. Ivan Bouška, CSc.  
doc. MUDr. Karel Cvachovec, CSc. 
prof. MUDr. Petr Goetz, CSc. 
doc. MUDr. Jana Hercogová, CSc.  
prof. MUDr. Jan Herget, DrSc.  
doc. MUDr. Jiří Hoch, CSc.  
prof. MUDr. Jan Hořejší, DrSc.  
prof. MUDr. Otto Hrodek, DrSc.  
doc. MUDr. Jan Janda, CSc.  
doc. MUDr. Zdeněk Kabelka  
doc. MUDr. Ivan Kawaciuk, CSc.  
prof. MUDr. Roman Kodet, CSc.  
doc. MUDr. Vladimír Komárek, CSc. 
prof. MUDr. Miroslav Kučera, DrSc. 
doc. MUDr. Milan Kvapil, CSc.  
prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. 
prof. MUDr. Jan Němec, DrSc.  
prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc.  
prof. RNDr. Václav Pelouch, CSc.  
doc. MUDr. Lukáš Rob, CSc. 
prof. MUDr. Eva Seemanová, DrSc.  
doc. MUDr. Anna Součková, CSc.  
prof. MUDr. Jiří Šnajdauf, DrSc.  
doc. MUDr. Jan Vavřinec, DrSc. 
prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.  
externí členové:
prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc. 
prof. MUDr. Jan Bubeník, DrSc. 
prof. MUDr. Bohumil Hučín, DrSc.  
prof. MUDr. J.E. Jirásek, DrSc. 
MUDr. Antonín Malina  
prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc. 
prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc. 
prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.  
doc. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.  
prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc. 
prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. 
doc. MUDr. Anna Šedivá, CSc. 
prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. 
prof. MUDr. Vladimír Vonka, DrSc. 

Zpráva o činnosti odstupujícího senátu za funkční období 2001-2003
Předseda AS UK 2. LF doc. MUDr. Petr Zoban, CSc. proslovil zprávu o činnosti odstupujícího senátu za funkční období od 1.2.2001 do 31.1.2003. Celá zpráva je přílohou tohoto zápisu.

Představení nového senátu UK 2. LF pro funkční období 2003-2005
V prvním kole volby senát volil členy předsednictva za pedagogickou komoru a za komoru studentů. Každá komora senátu (čl. 19 odst. 3 statutu fakulty) volila dva členy předsednictva senátu:

pedagogická komora
- as. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D.
- doc. MUDr. Jan Starý, DrSc.

studentská komora:
- Michal Pelíšek
- David Major

Ve druhém kole volby senát volil předsedu a místopředsedu senátu. Senát volil předsedu senátu z členů předsednictva zvolených pedagogickou komorou senátu, místopředsedu senátu z členů předsednictva zvolených komorou studentů. (čl. 2 odst. 3. Jednacího a volebního řádu AS UK 2. LF):

Předseda akademického senátu UK 2. LF: as. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D. 
Místopředseda akademického senátu UK 2. LF: Michal Pelíšek

Ustavení pracovních komisí AS UK 2. LF bylo odloženo na další zasedání senátu. Členové senátu předloží své návrhy na členy do těchto komisí:  legislativní komise, pedagogická komise, ekonomická komise, disciplinární komise.

Různé
As. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D. informoval senát o způsobu vykazování publikační činnosti v příslušných databázích. Způsob je velmi náročný na zpracování a výstup spíše úřednický. Návrh na změnu vykazování publikační aktivity pedagogů bude bodem dalšího zasedání senátu.

Další zasedání Akademického senátu proběhne ve středu dne 19. února od 14.30 hod. v malé levé posluchárně fakulty.

Zápis byl zaslán Ústavu jazyků k překladu do anglického jazyka pro web zahraničních studentů dne 3.2.2003.

Zpráva o činnosti akademického senátu UK 2.LF za funkční období 2001 - 2002

Jménem odstupujícího Akademického senátu UK 2. lékařské fakulty předkládám zprávu o činnosti za funkční období 2001 až leden 2003. Uplynulé dvouleté období na fakultě lze charakterizovat jako konsolidované a kreativní a to ve všech hlavních oblastech činností fakulty. Spolupráce senátu s vedením fakulty v čele s děkanem, prof.MUDr.J.Kouteckým, DrSc., byla vzájemně korektní a partnerská. Nic na tom nemění skutečnost, že při debatách a výměnách názorů se tu a tam zajiskřilo. Vždy se tak dělo v zájmu věci a nikoli proto, aby vznikaly problémy. Debaty na půdě AS se mimo jiné týkaly úprav stávajícího systému přijímajícího řízení na fakultu, úprav, resp. příprav nového curricula pro základní akreditované studijní programy, novelizace některých vnitřních předpisů fakulty či záměrů, akreditovat na fakultě nové studijní programy. 

Život akademické obce naší fakulty zcela jistě oživil podzim 2002. Během dvou měsíců proběhlo několik významných událostí a to jak pro celou Univerzitu, tak pro fakultu. Těmito událostmi beze sporu byly volby nového rektora UK, resp. nového děkana UK 2.LF, kterým se opět stal prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc., a konečně i volba nového AS UK 2.LF pro funkční období 2003-2004. Důležitou zprávou pro fakultu je také to, že předsedou Akademického senátu UK byl zvolen člen naší akademické obce, prof. RNDr. V. Hampl, DrSc.

Během svého funkčního období pracoval AS v čele s předsednictvem, ve složení: - doc. MUDr. P. .Zoban, CSc., předseda AS, student medicíny M. Pelíšek, místopředseda AS, prof. MUDr. M. Vízek, CSc. a studentka medicíny Z.Chvojková.

Pro svou činnost senát zřídil čtyři stálé pracovní skupiny, které pracovaly v následujícím složení:

Legislativní komise 
doc. MUDr. J. Starý, DrSc., předseda, doc. MUDr. P. Zoban, CSc., za studenty MUDr. R. Matlach a N. Mikešová
Pedagogická komise
doc. PhDr. J. Kocourková, předsedkyně, doc. PaedDr. J. Kolář, studenti J. Kratochvíl a Z. Francová
Ekonomická komise
as. RNDr. P. Blanický, CSc., předseda, prof. MUDr. M. Vízek, CSc., studenti D. Hodyc a L. Koudelová
Disciplinární komise:
doc. MUDr. V. Marešová, CSc., předsedkyně, doc. MUDr. K. Dohnal, CSc., studenti Z. Chvojková a D. Major.
Zástupci fakulty v AS UK byli akademickou obcí fakulty řádně zvoleni: - prof. RNDr. V. Hampl, DrSc., po jeho zvolení  předsedou  AS   UK  doc.  MUDr. V. Benešová, doc. MUDr. R. Škába, CSc., za studenty M. Pelíšek a T. Drbohlav.

Delegátem naší fakulty v Radě vysokých škol byl senátem zvolen pro funkční období 2000 až 2002 doc. MUDr. R. Škába, CSc., který působil v pracovní komisi pro síť a strukturu vysokých škol. Pro nastávající funkční období jej nahradí doc. MUDr. J. Starý, DrSc.

Činnost AS v období 2001-2002 
Činnost AS UK 2.LF se v různém rozsahu dotýkala oblastí legislativní, pedagogické, vědy a výzkumu, rozvoje fakulty a aktivit, spojených s aktuálními zájmy fakulty.

Oblast legislativní 
 Na doporučení legislativní komise AS UK, resp. na základě iniciativy členů AS UK 2.LF senát připravil a následně schválil novelizaci některých vnitřních předpisů fakulty (Statut UK 2.LF v čl. "Ústavy fakulty", definující ústav fakulty v souladu s obdobným předpisem Statutu UK, resp. poměrně rozsáhlé úpravy "Studijního a zkušebního řádu UK nebo úpravu čl.15 "Volebního řádu pro volbu děkana", doplňující podmínky pro registraci kandidáta na funkci děkana). 

Oblast výuky
V oblasti věnované výuce na fakultě, proběhla na půdě senátu rozsáhlá diskuse ke struktuře systému přijímacího řízení na fakultu. Senát se vyjádřil pro zachování dvoukolového přijímacího řízení, vč.testu, hodnotícího tzv. všeobecné předpoklady uchazeče ke studiu na VŠ. 

Senát a členové kolegia děkana opakovaně diskutovali reorganizaci výuky propedeutiky ve III.ročníku a zejména přípravu nového curricula, které bylo představeno senátu v únoru a následně po jeho schválení VR v dubnu 2002.  Senát se opakovaně zabýval připomínkami zahraničních studentů ke zkvalitnění výuky magisterského studijního programu medicíny v angličtině. Současně podpořil jejich žádost o rozšíření výuky českého jazyka a vytváření podmínek, které by urychlily začlenění zahraničních studentů do běžného života na fakultě. 

AS, jako již několikrát v minulosti, se snažil iniciovat aktivitu ve věci trvale nedořešeného problému - vypracování funkčního systému evaluace výuky na UK 2.LF. Zdá se, že na základě jednání členů kolegia děkana a vedení Ústavu informatiky UK 2.LF se konečně podaří tuto kauzu vyřešit. Senát vyjádřil znepokojení nad skutečností, že se na naší fakultu hlásí ke studiu medicíny stále méně zahraničních studentů. Zejména se snížil dosud dominantní podíl studentů z Řecka. Senát jednoznačně podpořil aktivity kolegia děkana zlepšit prezentaci informací o studiu medicíny na fakultě v anglickém jazyce i navázat přímé kontakty s vybranými evropskými univerzitami.

Na zasedání v červnu 2002 byl senát seznámen se záměrem fakulty, schváleným VR fakulty, rozšířit výuku na fakultě o 5 nových výukových programů. Podle nového VŠZ nepřísluší AS rozhodovat o zřizování nových výukových programů na fakultě. Přesto na svém zasedání v listopadu 2002 uspořádal senát diskusi s odbornými garanty nových výukových programů, kteří ujistili členy senátu o připravenosti svých pracovišť zajistit výuku nových programů v náležité kvalitě a rozsahu tak, aby nedošlo ke kolizím s výukou již akreditovaných programů, a že v souvislosti s výukou nových programů nevzniknou neúměrné finanční požadavky na jejich zajišťování. Členové pedagogické komory AS UK 2.LF se domnívají, že zásadní funkcí fakulty pro futuro je poskytovat a rozvíjet kvalitní magisterské programy medicíny a fyzioterapie, s akcentací specifik dětského věku, a definovaných programů postgraduálního doktorandského studia pro studenty s předpoklady pro vědecko-výzkumnou práci v oblasti biomedicíny. 

Oblast vědy a výzkumu
Obě komory senátu jednoznačně podpořily snahu kolegia děkana obnovit na fakultě tradici Studentských vědeckých konferencí. Během funkčního období senátu proběhly pod odbornou záštitou prof.MUDr.J.Hergeta,DrSc., proděkana pro vědu a výzkum, dvě úspěšné Studentské vědecké konference.
 

Oblast rozvoje fakulty a další aktivity
V oblasti rozvoje fakulty senát, na základě návrhů příslušných proděkanů, postupně schválil zřízení několika nových pracovišť fakulty ("Centrum pro tyreoidální onkologii a endokrinní orbitopatie" při Klinice nukleární medicíny, "Ústav všeobecného lékařství UK 2.LF", Pneumologickou kliniku, Kardiochirurgickou kliniku, Kliniku gynekologie dětí a dorostu UK 2.LF a FN v Motole a "Ústav epidemiologie UK 2.LF").

V souvislosti se zlepšováním informovanosti uvnitř fakulty a její prezentací navenek, požádal senát vedení fakulty o nápravu formální a obsahové prezentace ústavů a kliniky na www stránkách fakulty. 

Podobně jako v minulosti, věnoval AS pozornost tvorbě rozpočtů pro jednotlivá léta i rozsahu a způsobu jejich využívání. Vyjadřoval se a následně schvaloval výroční zprávy o činnosti fakulty a zprávy o hospodaření fakulty za léta 2001, resp.2002. 

 Na žádost děkana, resp. proděkana pro personální záležitosti, schválil senát prodloužení funkčního období více než 20 přednostům klinik a vedoucím ústavů fakulty.

Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, vážení členové akademické obce, dovolte mi na závěr zprávy o činnosti Akademického senátu UK 2.LF poděkovat svým kolegům, členům obou komor senátu, za jejich práci a dále těm z Vás, kteří nás oslovili s náměty co se řešit nebo jak řešit některé dílčí problémy na fakultě. 

Na samý závěr bych chtěl jménem akademického senátu poděkovat vedení fakulty, v čele s děkanem, profesorem MUDr.J.Kouteckým, DrSc., za partnerský a kolegiální přístup při všech vzájemných setkáních a jednáních.

S pozdravem a přáním úspěchů v roce 2003 

Doc. MUDr. Petr Zoban, CSc.
předseda AS UK 2. LF

Profesor Dr. Torello Lotti hostujícím profesorem fakulty

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan UK 2. LF)

Představení prof. Lottiho děkanem fakulty členům Vědecké rady dne 16. ledna 2003

Doktor Torello Lotti, profesor dermatologie, se narodil 23. dubna 1953 v Pieve u Nievole. Po ukončení studií pracoval v letech 1981-83 na kožním odd. univerzity ve Florencii, tam byl v období 1983-86 dermatologickým konzultantem a 1986-91 smluvním profesorem dermatologie. Roku 1991 byl jmenován mimořádným profesorem dermatologie univerzity v Sieně a přednostou odd. dermatologie a venerologie její lékařské fakulty. Roku 1994 se stal hostujícím profesorem dermatologie na Thomas Jefferson University ve Filadelfii, 1995 hostujícím profesorem dermatologie na Bowman Gray University ve Winston Salem a 1996 na University of Louiswille. Roku 1997 se vrátil v hodnosti mimořádného profesora dermatologie a venerologie na lékařskou fakultu univerzity ve Florencii, kde se stal o dva roky později (1999) řádným profesorem a přednostou Ústavu dermatologické patofyziologie. Roku 2000 byl jmenován předsedou Meziuniverzitního centra biologické a psychosomatické dermatologie univerzit ve Florencii, Sieně a Milánu. Od roku 2002 je ředitelem autonomní kliniky alergologie lékařské fakulty univerzity ve Florencii.

Profesor Lotti je autorem asi 260 původních publikací a 214 abstrakt, autorem nebo spoluautorem 9 monografií, které se týkají klinické a experimentální dermatologie. Napsal 106 kapitol do různých dermatologických monografií a učebnic.

Jeho hlavními vědeckými přínosy v oboru jsou:
Identifikace rozhodujících patogenetických mechanismů při pemphigus vulgaris a z nich odvozené nové léčebné postupy.
Identifikace nového syndromu neuropeptidové akrální dysestézie.
Objev nové úspěšné léčby časté kožní nemoci - vitiliga.

Jeho další významné počiny se týkají odborných časopisů. Je zakládajícím a vedoucím editorem časopisů Journal of the Europenn Academy of Dermatology and Venerology (1991), Current, Interdisciplinary Dermosciences (1994), Dermatologia (2000) a Kosmé (2001).
Je čestným členem Národních dermatovenerologických společností argentinské, bulharské, francouzské, polské a české a čestným členem Americké dermatologické společnosti.

V roce 1993 mu byla udělena cena za práce v oblasti molekulární biologie kůže (Pisa), 1997 cena za "Luscombe Lecture" na Thomas Jefferson University ve Filadelfii a v roce 2000 byl vyznamenán Nejvyšším akademickým stupněm (Accademico d´Italia) na Accademia dei Periclitanti v Messině.

Profesor Lotti přednáší pravidelně několik let vybrané kapitoly z dermatologie našim studentům. Na základě návrhu paní docentky Hercogové doporučila vědecká rada 2.LF JM rektorovi UK jmenovat profesora Lottiho jejím hostujícím profesorem. Rektor jejímu doporučení vyhověl a já mám dnes příležitost a čest předat panu profesoru Lottimu dekret hostujícího profesora UK společně s přáním mnoha dalších úspěchů a vzájemně prospěšného působení na naší fakultě.

CD ROM věnovaný problematice lidského hlasu

Teze habilitační přednášky ( zasedání VR UK 2. LF dne 19. 12. 2002)

Hana Sochorová
katedra vyšetřovacích metod a lékařské biologie
Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity

V rubrice Co jsme se ve škole neučili... byly v číslech 2 a 3/2002 uveřejněny příspěvky doc. RNDr. Josefa Pešáka, CSc. z Ústavu lékařské biofyziky LF UP v Olomouci s názvem Tvorba lidského hlasu. V rámci doktorského studia ve studijním programu lékařská biofyzika na Ústavu lékařské biofyziky Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci byl připraven projekt, jehož cílem je vytvoření multimediální aplikace na CD ROM, která bude postihovat problematiku zobrazování laryngeálních fonačních funkcí z hlediska medicínského, fyziologického, fyzikálního, zasáhne i do oblasti filosofické atd.

Lidský hlas a řeč je komplexním akustickým projevem. Podílí se na něm respirační, fonační a artikulační orgány [10]. Při řešení problémů tvorby hlasu a hlasových poruch se střetávají velmi odlišné vědní obory - medicína, fyzika, filosofie. Zobrazení a vysvětlení fonační funkce hrtanu je problematika široká, která zasahuje do mnoha dalších vědních oborů a každý z nich si zasluhuje samostatnou pozornost. V současné době není k dispozici moderní ucelená publikace, která by problematiku postihovala ze všech těchto hledisek. Svou podstatou je problematika tvorby hlasu, zvuku velmi vhodná ke zpracování s využitím moderních prostředků pro tvorbu multimediálních aplikací [6]. 

S přívlastkem "multimediální" se v poslední době setkáváme poměrně často (multimediální prezentace, multimediální výuka, multimediální počítač...). Co si ale pod pojmem "multimédia" představit? Jedna z možných definic je uvedena v [7], kde je pojem multimédia definován jako "oblast informační technologie charakteristická sloučením audiovizuálních technických prostředků s počítači. Multimediální systém je souhrn technických prostředků (např. počítač, zvuková karta, grafická karta nebo videokarta, kamera, CD-ROM, v neposlední řadě programové vybavení a další) schopný provozovat audiovizuální prezentaci v interakci s uživatelem. Moderní systémy již bývají vybavovány alespoň základními technickými prostředky pro provozování multimediálních aplikací." Názory na přesnou definici jsou odlišné, vždy však zahrnují spojení pohyblivého obrazu, vysoce kvalitního zvuku a počítače jako řídícího systému. 

V roce 1990 byl zaveden standard MPC - udával, jaký hardware je nezbytný při koupi "multimediálního" počítače. Následně byl tento standard upravován (MPC2, MPC3). Základními požadavky jsou dostatečně rychlý procesor, zvuková karta, reproduktory, výkonná grafická karta, kvalitní monitor, jednotka CD ROM, herní zařízení, dostatečné místo na pevném disku. 

Takže, pokud si to shrneme, můžeme multimédia chápat jako "spojení veškerých dostupných technologií k působení na smyslovou soustavu člověka za účelem efektivního přenosu informací" [9]. Multimédia ale přinášejí ještě jednu důležitou vlastnost navíc - interaktivitu, možnost uživatele aktivně se účastnit a zasahovat, z pouhého pozorovatele se stává aktivní účastník. 

Před zahájením vlastní práce na aplikaci byl nejprve připraven podrobný scénář projektu, v průběhu práce postupně ještě docházelo k jeho úpravám a upřesňování. Základem bylo stanovení prvotní struktury prezentovaných informací, volba jednotlivých úrovní, podúrovní, naznačení vzájemné provázanosti [2]. Následovala příprava podkladů, textů, digitalizace zdrojů (grafika, video), grafický návrh, volba vývojového softwaru. 

Pro zpracování tématu práce bylo zvoleno prostředí Macromedia Authorware, Authorware Professional [1], což je vývojový prostředek, kdy autor má k dispozici objektově orientované prostředí, které umožňuje integrovat design (tvorbu obrazovky) s tvorbou struktury programu (scénář). Vzhledem k tomu, že se jedná o nástroj pro tvorbu multimediálních aplikací, je možné samozřejmě pracovat též s grafikou, s animací, se zvukem, videozáznamem i s dalšími periferiemi¹. Při použití tohoto vývojového prostředí je možné aplikaci v budoucnu využívat také prostřednictvím Internetu, například může být dostupná v rámci univerzitních počítačových sítí.

Scénář aplikace se vytváří na časové ose, na kterou se myší umisťují ikony jednotlivých akcí [4]. Celkem třináct ikon (obr. 1) reprezentuje základní programové struktury s jejichž pomocí lze vybudovat i velmi rozsáhlé aplikace. Jakmile je vytvořena základní kostra (struktura) programu pomocí vývojového diagramu, doplňuje se samotný obsah - text, obrázky, digitální filmy a zvuk (obr.2). 

Ke zpracování vlastní obsahové náplně aplikace byly využity různé zdroje:
"klasické" tištěné materiály ²
videozáznamy
zvukové záznamy
Internetové zdroje [3], [4]

Aplikace je ve své podstatě postavena tak, že nebrání dalšímu doplňování informací a nových poznatků. Ve své první verzi je rozdělena na základní kapitoly: Anatomie a fyziologie, fyzikální úvod, Biofyzika, Lingvistika, Neurofyzilogické aspekty tvorby řeči a doplňkové části Vývoj hlasu a Registrace a analýza hlasu.

Celý projekt je koncipován jako otevřený systém. Aplikace si v žádném případě nečiní nároky na poskytnutí zcela kompletních a vyčerpávajících informací - spíše se snaží naznačit cestu, kterou je možné informace poskytovat, dále doplňovat a šířit především pro studijní a výukové účely a ukázat možnosti, které se v této oblasti nabízejí.

CD ROM by měl být především studijním materiálem ke zkoumání problematiky tvorby hlasu, dílem, které umožní spojovat souvislosti i ze zcela odlišných vědních oborů. Tento komplexní pohled umožňuje vidět fonační funkci hrtanu v souvislostech a jednoduše a pomocí nástrojů vývojového prostředí pro tvorbu multimediálního programu poskytuje možnost okamžitě nahlédnout do jiné oblasti, jiného vědního oboru a vybrat si údaje, které v daném okamžiku doplní sledovanou problematiku. 

Obr. 1: Ukázka pracovního prostředí Authorware Professional

Obr. 2: Vkládání externě připravené grafiky – úvodní obrazovka projektu

[1] Zkušební verze programu Macromedia Authorware 5.2, která zde byla v první fázi vývoje aplikace použita, je plně funkční verzí, která po nainstalování funguje po dobu 30 dní. Všechny funkce i nástroje odpovídají komerční verzi. Zkušební verze jsou poskytovány pouze za účelem testování (vyzkoušení možností vývojového prostředí) a nelze je používat ke komerčním účelům.

[2] Česká literatura v klasické „papírové“ podobě věnující se tvorbě hlasu není příliš rozsáhlá. O fyzikálních principech tvoření hlasu lze nalézt pouze stručné informace, případně se jim věnují části učebnic akustiky (fyziologická akustika). Ačkoliv je tvorba lidského hlasu biofyzikálním dějem, v učebnicích biofyziky je této oblasti věnována velmi malá pozornost, většinou pouze stručně v souvislosti s funkcí dýchacího systému. Ani v učebnicích fyziologie není této kapitole věnována dostatečná pozornost. Podrobný popis fonačního ústrojí najdeme v učebnicích anatomie, ty se však věnují „statické“ podobě a neuvádějí informace o vlastní produkci zvuku, hlasu.

Literatura:
[1] Authorware - základní informace. [online] Dostupné z WWW 
<http://www.digitalmedia.cz/macromedia/software/authorware/index.htm>, [cit. 27.8.2001]
[2] BRDIČKA, B. Zásady tvorby výukových programů. [online] Dostupné z WWW 
<http://web.3zscv.cz/Skola/IF/apzasady.htm> [cit. 17.12.2002]
[3] HLAVENKA, J. Poznáváme Internet. Praha: Computer Press, 2000
[4] KASAL, P.; SVAČINA, Š. a kol. Internet a medicína. Praha: Grada 
Publishing, 2001. ISBN 80-247-0119-7
[5] KOLEKTIV AUTORŮ Macromedia Authorware 5 Attain. San Francisco: Macromedia Inc., 1998
[6] SOCHOROVÁ, H.; PEŠÁK, J.. Multimédia - jejich možnosti a přínos oboru foniatrie. In Sborník přednášek XII.celostátních foniatrických dnů E. Sedláčkové. XII.celostátní foniatrické dny E. Sedláčkové. 1 - 3. listopad, 2001. 1. vyd., Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2001. s. 50-51, ISBN 80-244-0343-9.
[7] Výkladový slovník živě. [online] Dostupné z WWW <http://zive.cpress.cz/mod_Dictionary/> [cit. 27.8.2001]
[8] SOKOLOWSKY, P.; ŠEDIVÁ Z. Multimédia: současnost budoucnosti. Praha: Grada, 1994, ISBN 80-7169-081-3
[9] LEWIS, CH. Multimédia. [překlad Jiří Bartoň], 1.vyd Praha: Ikar, 1998, ISBN 80-7202-287-3
[10] PEŠÁK, J. Tvorba lidského hlasu I. Pelikán, akademický bulletin UK 2. lékařské fakulty. Praha: Univerzita Karlova v Praze 2. lékařská fakulta, roč. 10, 2002, číslo 2, str. 10-13

Kontakt:
hana.sochorova@osu.cz
Zdravotně sociální fakulta Ostravské Univerzity
Katedra vyšetřovacích metod a lékařské biologie

Studentskýma očima

Virginie - působiště ostřelovače či ráj pro medika?

Markéta Urbanová
studentka 6. ročníku UK 2. LF

V létě loňského roku zajistil pan asistent Michal Grivna z Ústavu veřejného zdravotnictví a preventivního lékařství třítýdenní stáž pro jednoho medika v jedné ze soukromých nemocnic v Richmondu, Virginia, USA. Nabídka stáže rozhodně nezněla nezajímavě, a tak jsem se po jistých výběrových řízeních vydala v srpnu do Richmondu. (Cestovat autobusem po USA je jistě zajímavé, ale dámám bílé pleti zaručuji, že na noční lince NYC - Richmond budou značně vybočovat z průměru...) Nicméně, po několika málo incidentech jsem se ocitla v hale Chippenham-Johnston-Willis Medical Centre a ujala se mě vždy usměvavá a vlídná Nancy, organizátorka programu. (Zlí jazykové tvrdí, že by se usmívala, i kdybychom zbořili půlku nemocnice...) Onen první den jsem nevyšla z údivu. Nancy mě provedla krásnou nemocnicí, ukázala mi mé "školící pracoviště", několik míst, kde jsem se mohla lahodně, neomezeně a zdarma občerstvovat a živit, dále mě zavedla do sportcentra téměř velikosti Hostivaře, které jsem mohla bezezbytku využívat, a v neposlední řadě mě vzala do příjemného domečku, kde jsem spolu s dalšími šesti až osmi studenty z Irska a Skotska přebývala. (Dorozumívat se v té jejich "Skotské hatmatilce" bych vám nepřála...) 

K těm všem darům připočtěte léto, prázdniny Richmond neustále zalitý sluníčkem, nedaleké jezero s kanoí, pláž, Washington D.C. a partu veselých mediků. Napadá vás: ... "ráj"? Snad, ale my toho volna moc neměli. 
V nemocnici jsem byla od osmi do osmnácti hodin, neustále za zády svého "školitele". Ten člověk neměl na nic čas, nejedl a snad nechodil ani na záchod. Naštěstí měl pro mne pochopení a dopřával mi světlé chvilky oddechu v nemocniční kantýně. 

Mezi těmito přestávkami jsem se poměrně aktivně účastnila péče o pacienty ( ačkoli stáž byla oficiálně "observe only" ) a čelila útoku všetečných doktorových otázek. V době, kdy šel pan doktor domů (aby mohl po nocích pročítat články o nejnovějších poznatcích v oboru), já odcházela do knihovny dohledávat odpovědi na nezodpovězené otázky.... A další den nanovo... Nutno ovšem podotknout, že podoba stáže je značně závislá na osobě školitele. Odreagování poskytl večerní pobyt ve sportcentru. 

Víkendy jsme měli volné na výlety. Mnohé jsme si nemuseli organizovat sami, neb se nás často ujala dr. Sorrels s manželem a provedli nás po okolí, po Washingtonu D.C. po restauracích,.... ( s nečekanou naléhavostí nás dr. Sorrels informovala o momentálních výrazných slevách v místním supermarketu...) Na nedostatek péče jsme si tedy nemohli nikdo stěžovat. 

Chci tím vším říci, že stáž v Richmondu pro mne byla obrovským zážitkem, v mnohém velmi přínosná a vřele vám takový výlet doporučuji ! Pokud by vás odrazovala finanční stránka věci, stačí vám peníze na letenku. Tamější pobyt je vesměs hrazen nemocnicí a lze ho prožít s pár dolary.

Závěrem bych chtěla mnohokrát poděkovat panu asistentovi Grivnovi za zprostředkování stáže  a také několika "dobrým duším", které se nám v průběhu stáže velmi věnovaly, zejména pak Nancy Varmette, dr. Felsen, dr. Sorrels, dr. Clark, dr. Haverty a dr. Verheul. 

Srdečně vás zdraví 
Markéta Urbanová

Nabídka Výukového pracoviště praktického lékařství

MUDr. Libuše Válková
vedoucí Výukového pracoviště praktického lékařství UK 2. LF

Výukové pracoviště praktického lékařství nabízí posluchačům UK 2. LF, kteří již zahájili výuku v klinických oborech, aby využili možnosti nácviku profesních dovedností na pracovišti katedry všeobecného lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. se sídlem Praha 10, Ruská 85.

Stejně jako v zemích západní Evropy může moderní učebna, vybavená řadou klinických modelů, umožnit posluchačům LF získat zručnost při vyšetřovácích postupech, bez obtěžování pacientů opakovaným vyšetřením.

V záplavě nových možností, týkajících se vyšetřovacích metod, které jsou často vázány na speciální nebo vysoce odborné přístrojové vybavení, se často zapomíná na klasické fyzikální vyšetření, jako je palpace, poklep, poslech a nebo i vyšetřovací metody, které jsou při minimální technice dostupné každému lékaři primární péče. Opomenutí těchto vyšetření může zakládat i "non lege artis" postup. Proto je vhodné cvičit se v různých profesních dovednostech již před nástupem do praxe. Posluchač LF, stejně jako postgraduální student, si jistě uvědomuje význam získaných teoretických znalostí, ale pro pacienta je důležitější schopnost jejich praktického využití, aby na základě úspěšné komunikace mohl lékař poskytnout lékař nemocnému co nejkomplexnější přístup.

Posluchači LF, přicházející do praxe jsou vyzbrojeni většinou velmi dobrými teoretickými znalostmi, ale významně váznou v jejich praktickém využití. Proto nabízíme zdokonalení v několika vyšetřovacích postupech v modelové učebně, která slouží úspěšně postgraduálním studentům již několik let.

V učebně jsou dostupná vyšetřením, jejichž nácvik na pacientech je jistě velmi problematický. Je to vyšetření per rectum s možností nácviku rozlišit různé patologické změny prostaty a palpační vyšetření prsů. Je třeba, aby si posluchači zařadili již nyní vyšetření per rectum mezi vyšetření běžně prováděná, nejen při onemocnění prostaty nebo při náhlých příhodách břišních, ale také při každém podezření na patologické změny rekta a tlustého střeva. Toto vyšetření je velmi významné vzhledem ke zdravotnímu stavu naší populace. Prvenství ČR v incidenci kolorectálního karcinomu je pro častější vyšetřování per rectum významným vykřičníkem.

Mamologii musí být věnována také zvýšená pozornost vzhledem ke špatným dosavadním výsledkům v diagnostice časných stadií, v úmrtnosti i v indexu přežití při karcinomu prsní žlázy žen. Už pouhé kvalitní palpační vyšetření prsů lékařem může odhalit léze 15-20mm, patřící mezi dobře léčitelné. Včasná diagnostika vyžaduje erudici, kterou lze získat také nácvikem na dokonalém modelu, na kterém jsou simulovány jak benigní, tak maligní léze ve žláze, ale zároveň i typické kožní změny a vedlejší známky tumorů. Je proto možno doporučit, v klidu a zatím bez zodpovědnosti za diagnózu, vyzkoušet si vyšetření "nanečisto". Kromě uvedených vyšetření se mohou posluchači v modelové učebně zdokonalit ve vyšetření otoskopickém a přiblížit si náročné vyšetření oftalmoskopické. V obou případech fantomy (viz. obrázek) poskytují demonstraci jak fyziologických, tak široké škály nejobvyklejších patologických nálezů.

Za zvlášť významné pokládáme možnost nácviku život zachraňujících manévrů k zachování průchodnosti dýchacích cest zaváděním endotrachealních rourek různých typů a seznámení se s endotracheální intubací.

Využijte proto nabídky našeho pracoviště! Přístup k němu Vám jednoduše zajistí předchozí telefonát na čísle dr. Srbové 271019261 nebo informace na elektronické adrese srbova@ipvz.cz. 
Doprava: Metro A na stanici Želivského, autobus 234, 1. stanice Bělocerkevská.
(21. ledna 2003)

Zpětná vazba v komunikaci mezi rodinou a zdravotníky

Mgr. Ivana Voleníková
Kabinet ošetřovatelství Interní kliniky UK 2. LF a FNM

Výzkumná studie probíhající na dětských klinikách FNM

Společná hospitalizace rodičů a dětí, vycházející z Charty práv dětí v nemocnici, je v posledních letech často diskutována. ‚Rada odborníků z různých institucí v ČR i v zahraničí se touto problematikou vážně zabývá a snaží se získávat v této oblasti stále nové informace. Proto jsme se i my rozhodli přispět k mapování situace v naší FN Motol a výsledky této studie využít k dalšímu zlepšování spolupráce zdravotníků s rodinou.

Ve spolupráci s hlavní sestrou FNM Mgr. Janou Novákovou a vrchními sestrami I. dětské kliniky a Dětské chirurgické kliniky byla na podzim roku 2002 zahájena výzkumná studie, zaměřená na komunikaci a spolupráci mezi zdravotníky a rodiči hospitalizovaných dětí na vybraných klinikách. Zvolila jsem metodu dotazníku. Pro rodiče byl připraven dotazník, zaměřený na hodnocení komunikace s lékaři a sestrami, na srozumitelnost podávaných informací, na vnímání kvality spolupráce sester s rodiči při péči o jejich dítě.Dále byl vypracován dotazník pro sestry, ve kterém jsme zjišťovali zkušenosti a názory sester na komunikaci s rodiči, případné obtíže, výskyt konfliktů a negativních projevů chování rodičů na oddělení.

V současné době je zmíněná studie ve fázi ukončení předvýzkumu. Vybrali jsem vzorek 16 rodičů, jejichž pobyt na klinice trval alespoň 10 dní. Hodnocení a výstupy z této části potvrzují též opakující se výsledky anket spokojenosti, prováděné managmentem FNM. Dá se říci, že rodiče jsou s úrovní komunikace s personálem a poskytovanými informacemi spokojeni, celkový přístup a péči zdravotníků hodnotí jako "výborný" nebo "velmi dobrý". Abychom získali více informací, s kterými by mohl managment nemocnice dále pracovat, dotazník před vlastním výzkumem poněkud rozšíříme. 

Také výsledky dotazníků pro sestry potvrzují očekávané předpoklady. Většina sester nemá problémy s komunikací s rodiči a jejich konkrétní připomínky k nežádoucím projevům chování rodičů budou jistě zohledněny v další práci zdravotníků.

Na závěrečné hodnocení studie si ještě určitý čas počkáme. Její význam spočívá v tom, že se stane dalším článkem řetězce užitečných informací, směřujících k pokusu ve vztazích zdravotník - klient, k naplňování deklarovaných práv pacientů.

Abstrakta

CANCER-RES. Cancer-Research. 2002 MAY 15; 62(10): 2861-2868, IF=8,302
Induction of leukemia-specific cytotoxic response by cross-presentation of late-Apoptotic leukemic blasts by autologous dendritic cells of nonleukemic origin
Spisek-R; Chevallier-P; Morineau-N; Milpied-N; Avet-Loiseau-H; Harousseau-J-L; Meflah-K; Gregoire-M

Acute myeloid leukemias (AMLs) are monoclonal proliferations of undifferentiated myeloid progenitors in blood and bone marrow. Long-term remissions are achieved in <50% of patients. There is hope that activation of specific antileukemic immune responses could efficiently eliminate minimal residual disease at the end of chemotherapy and decrease the frequency of relapses. It was demonstrated that AML leukemic blasts can acquire the morphology and phenotype of dendritic cells (DCs), i.e., differentiate into leukemic DCs. However, this method has limitations as a potential immunotherapy. The alternative approach for the induction of leukemia-specific cytotoxicity we explored in this study consisted of using DCs of nonleukemic origin, pulsed with autologous apoptotic leukemic blasts. We show that mature pulsed nonleukemic DCs were successfully generated from remission samples of all tested patients with minimal interindividual differences. Mature pulsed DCs were used as antigen-presenting cells for leukemia-specific CTL induction. Specific cytotoxic activity against autologous AML blasts was demonstrated. Tumor lysis was autologous blast specific, with no killing activity against allogeneic leukemic cells or autologous mature unpulsed DCs and was MHC class I and class II restricted. In one patient, autologous CTLs stimulated by leukemic DCs or pulsed nonleukemic DCs showed similar significant cytotoxic activity against autologous AML cells. These findings demonstrate the induction of leukemia-specific cytotoxic response by nonleukemic mature DCs cross-presenting apoptotic leukemic blasts and offer a complementary approach to the use of leukemic DCs. We believe that this strategy permits the generation of DC vaccines for the majority of patients with hematological malignancies.

Haematologica  2003 Jan;88(1):117-8, IF=3.216
Chimerism-directed adoptive immunotherapy in prevention and treatment of post-transplant relapse of leukemia in childhood.
Formankova R, Sedlacek P, Krskova L, Rihova H, Sramkova L, Star J.
2(nd )Department of Pediatrics, University Hospital Motol

We present the role of frequent monitoring of hematopoietic chimerism in the  prediction of post-transplant relapse and our initial experience with  adoptive immunotherapy in the prevention and treatment of hematologic  relapse in children after allogeneic hematopoietic stem cell  transplantation. 

Relapse of leukemia remains the major cause of treatment failure in  allogeneic hematopoietic stem cell transplantation (HSCT) in children. In a  prospective study we used frequent monitoring of hematopoietic chimerism  (HC)1,2 to identify patients with a high risk of post-transplant relapse and  thus indicated for adoptive immunotherapy (AI).3-6 Between January 1997 and  June 2001 we performed a total of 54 unmanipulated allogeneic HSCT from  HLA-identical siblings (28) or matched unrelated donors (26) in 50  consecutive children with hematologic malignancies in the University  Hospital Motol, Prague. Fifty-two evaluable follow-ups from forty-eight  patients at a median age of 10 years (2-18 years) with acute lymphoblastic  leukemia (ALL; 18/17), acute myelogenous leukemia (AML; 17/14), chronic  myelogenous leukemia (CML; 8), myelodysplastic syndrome (MDS; 6) and  juvenile myelomonocytic leukemia (JMML; 3) were included in this prospective  chimerism study. Written informed consent was obtained from the parents. We  analyzed HC in peripheral blood samples using polymerase chain reaction of  variable number of tandem repeats (ApoBII, Col2A1, YNZ22, D1S80, HVR-Ig,  TPO) with a maximum sensitivity of 0.5%.7 Peripheral blood samples were  taken weekly from day +8 until day +100, then once a month during the first  year following HSCT and thereafter according to clinical and laboratory  outcome.1 Complete donor chimerism (CC), characterized by the disappearance  of recipient cells until day +28 and sustained emergence of donor cells was  documented in 29/52 follow-ups. Mixed chimerism (MC), characterized by the  re-emergence or persistence of recipient cells after day +28, was found in  23/52 follow-ups. Transient MC (trMC) was seen in 9 follow-ups and  increasing MC (inMC) in 14 follow-ups. Considering the transplant-related  mortality until day +100, 44 follow-ups were evaluable for relapse-free  survival (RFS). At a median follow-up of 16.5 months RFS for the CC group  was 20/22, while that for the MC group was 11/22. RFS for the trMC group was  7/9 as compared to 4/13 for the inMC group (Figure 1). Two patients with CC  (1 ALL, 1 AML) relapsed after transplantation without prior detection of MC;  in both extramedullary relapse occurred. 

AI was used in the prevention and treatment of post-transplant relapse in 13  patients/14 follow-ups (ALL 4, AML 5, CML 3, JMML 1/2). Treatment was  started on the basis of inMC (9), in molecular relapse8 (1) or in  hematologic relapse (3/4). Withdrawal of post-transplant immunosuppression  (IS) was performed in 11 patients, 5 patients with no or only transient  response to withdrawal of IS received second-line therapy by donor  lymphocyte infusion (DLI). In 3 follow-ups without IS, DLI was applied as a  front-line therapy.4 Doses of CD3+ cells varied between 1x105 and 2.4x108/kg  body weight according to type of donor and indication for DLI. Complete  response to AI, defined as sustained recurrence of CC and continuous  complete remission (CCR), was documented in 6/14 follow-ups (second  post-transplant relapse in a patient with JMML, 3/3 patients with CML, and  in only 2/9 patients with acute leukemia) at a median follow-up of 28 months  (range 6 to 46 months). One patient with ALL achieved CC but died soon after  of severe graft-versus-host disease (GVHD). Only temporary responses  (transient decrease or disappearance of MC) were seen in 3 follow-ups (2  AML, 1 JMML) with subsequent hematologic relapse 8, 9 and 20 months after  the initiation of AI. No response to AI was seen in 4 follow-ups (2 ALL, 2  AML). Overall survival of the patients treated with AI was 8/13 (ALL 1/4,  AML 3/5, CML 3/3, JMML 1/1). Out of 3 patients/4 follow-ups treated in  hematologic relapse only 1 (JMML) is alive in CCR. Pre-emptive AI was  performed in 10 patients. Initial response was documented in 8/10 children  with recurrence of CC in 6 of them. In 2 children, a significant long-term  decrease of MC was documented and AI probably postponed hematologic relapse.  This allowed us to perform a second transplantation in both patients.9  Secondary GVHD grade I-III was seen in 5/14 follow-ups and was fatal in one  patient. 

We confirmed that patients with increasing MC have a significantly higher  risk of hematologic relapse.1 Continuous CC together with trMC usually  proved to be a good prognostic factor, but in our experience had limited  value in predicting extramedullary relapse. Detection of HC is a simple,  reliable and rapid method and when performed frequently, allows us to  identify patients indicated for AI. A graft-versus-leukemia effect of AI in  our small cohort was evident in patients with CML and JMML, was less  effective in patients with AML, and was questionable in patients with ALL.  We speculate that in patients with acute leukemia AI methods are more  effective when initiated early before full leukemia recurrence.  Key words: leukemia, post-transplant relapse, hematopoietic chimerism, adoptive immunotherapy.  Funding: This work was partially supported by grants from the Ministry of  Health of the Czech Republic, IGA 6512-3 and IGA 
5676-4. 

References 
1. Bader P, Beck J, Frey A, Schlegel PG, Hebarth H, Handgretinger R, et al.  Serial and quantitative analysis of mixed hematopoietic chimerism by PCR in  patients with acute leukemias allows the prediction of relapse after  allogeneic BMT. Bone Marrow Transplant 1998;21:487-95. 
2. Socie G, Lawler M, Gluckman E, McCann SR, Brison O. Studies on  hemopoietic chimerism following allogeneic bone marrow transplantation in  the molecular biology era. Leuk Res 1995;19:497-504. 
3. Helg C, Starobinski M, Jeannet M, Chapuis B. Donor lymphocyte infusion  for the treatment of relapse after allogeneic hematopoietic stem cell  transplantation. Leuk Lymphoma 1998;29:301-13. 
4. Bader P, Klingebiel T, Schaudt A, Theurer-Mainka U, Handgretinger R, Lang  P, et al. Prevention of relapse in pediatric patients with acute leukemias  and MDS after allogeneic SCT by early immunotherapy initiated on the basis  of increasing mixed chimerism: a single center experience of 12 children.  Leukemia 1999;13:2079-86. 
5. Singhal S, Powles R, Kulkarni S, Treleaven J, Saso R, Mehta J. Long-term  follow-up of relapsed acute leukemia treated with immunotherapy after  allogeneic transplantation: the inseparability of graft-versus-host disease  and graft-versus-leukemia, and the problem of extramedullary relapse. Leuk  Lymphoma 1999;32:505-12. 
6. Elmaagacli AH, Beelen DW, Trenn G, Schmidt O, Nahler M, Schaefer UW.  Induction of a graft-versus-leukemia reaction by cyclosporin A withdrawal as  immunotherapy for leukemia relapsing after allogeneic bone marrow  transplantation. Bone Marrow Transplant 1999;23:771-7.  
7. Formankova R, Honzatkova L, Moravcova J, Sieglova Z, Dvorakova R,  Nadvornikova S, et al. Prediction and reversion of post-transplant relapse  in patients with chronic myeloid leukemia using mixed chimerism and residual  disease detection and adoptive immunotherapy. Leuk Res 2000;24: 339-47.  
8. Moravcovss J, Luksssovss M, Stary J, Haskovec C. Simple competitive two-step  RT-PCR assay to monitor minimal residual disease in CML patients after bone  marrow transplantation. Leukemia 1998;12:1303-12. 
9. Formankova R, Honzatkova L, Sieglova Z, Stary J, Sedlacek P, Brdicka R.  Detailed monitoring of hematopoietic chimerism in a child treated by  adoptive immunotherapy for high risk of relapse after BMT for acute myeloid  leukemia. Bone Marrow Transplant 2000;25:453-6.

Cas Lek Cesk  2002 Sep;141(19):
610-4 
[Benign stenoses of the large respiratory airways]
Marel M, Pekarek Z, Fila L, Spasova I, Pafko P, Schutzner P, Pospisil R, David I.
Oddeleni TRN FNM

BACKGROUND: Benign stenoses of main respiratory pathways develop usually in  patients after intubation or tracheostomy. Incidence of such states is not known, they are frequently diagnosed too late, and there are different views of their treatment. In order to contribute to the improvement of our knowledge of this serious impairment we followed prospectively all patients with this diagnose at our department since March 1998. 

METHODS AND RESULTS: The group of 31 patients with benign stenoses of non-tumorous origin diagnosed and treated at the TRN of the Teaching Hospital Motol in years 1998 to 2000 consisted of 24 males and 7 females, age median was 52 years. Stenosis was caused in 27 patients by intubation, in 4 patients by some other causes. At admission we performed in 30 patients electrocauterization and dilatation of stenosis, one patient was immediately indicated for surgery. Beside two cases we always achieved sufficient patency of stenosis and weighted indication to surgery. We sent for surgery 15 patients, 10 patients were permanently healed using methods of interventional bronchoscopy, including introduction of stent in 6 cases. From the remaining 6 patients, two of them are planned for resection of stenosis, four are inoperable from various reasons, and two died of causes not related to stenosis. 

CONCLUSIONS: Based on our experience we recommend as an optimal management of such patients is the dilatation or removal of stenosis and then always to consider resection of trachea. In inoperable cases methods of interventional bronchoscopy should be used. Authors recommend sending all patients intubated longer than 2 days for bronchoscopic examination in interval of 2 months.

Pathobiology  2002;70(2):76-82, IF=1.216
In vitro Autoreactivity against Skin and Synovial Cells in Patients with Juvenile Idiopathic and Rheumatoid Arthritis.
Stechova K, Vavrincova P, Chudoba D, Frantlova M, Reitzova H, Sosna A, Zimak J, Lednicky L, Dickinson AM, Hromadnikova I.
2nd Department of Paediatrics, University Hospital Motol, Prague, Czech Republic.

In the present study we compared specific lysis of various autologous target cells in patients with juvenile idiopathic arthritis JIA; n = 8) or rheumatoid arthritis RA; n = 17) with those of healthy controls (n = 15). (51)Cr-release cytotoxic assay with autologous peripheral blood mononuclear cells as effector cells was used. When compared with controls, effector cells of patients with JIA or RA were found to lyse significantly autologous synovial cells (p < 0.0005) and epidermal keratinocytes (p < 0.0005), however, no difference was found for autologous dermal fibroblasts. 

Epileptic Disord  2002 Sep;4(3):
203-8, IF=0.800
Life-saving epilepsy surgery for status epilepticus caused by cortical dysplasia.
Krsek P, Tichy M, Belsan T, Zamecnik J, Paulas L, Faladova L, Jiruska P, Maulisova A, Komarek V.
Department of Paediatric Neurology, Charles University, 2nd Medical School, Motol University Hospital, Prague

A uniquely successful neurosurgical intervention in a four-month-old child suffering from status epilepticus (SE) caused by focal cortical dysplasia is reported. Seizures appeared at postnatal day 10 and culminated as medically intractable focal motor SE three months later. The first MRI scan at postnatal week 2 was inconclusive; electroclinical features typical of malformations of cortical development led to the repetition of MRI at the age of 3 months that confirmed the correct diagnosis. Since all medical trials including thiopental anaesthesia have been unsuccessful in treatment of SE, urgent resection of the right frontal and parietal lobes was performed at 4 months of age. One month later, the child had become seizure-free and her psychomotor development is proceeding well. Histopathological analysis of the resected brain tissue revealed abnormalities typical of the Taylor's type of focal cortical dysplasia. The aim of the report is to encourage considering surgery in selected patients suffering from medically intractable SE early in life.

Program  seminářů Kardiocentra dospělých

prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc., as. MUDr. Petr Janský
Kardiocentrum dospělých  UK 2.LF a FNM

LETNÍ SEMESTR 2003

28.1. prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., 1. interní kardioangiologická klinika, FN u sv. Anny, Brno
Problematika farmakologické léčby srdečního selhání

4.2. Mgr. Jaroslav Hořejší, Medicina po promoci, Praha
Vzestupy a pády medicíny a co z nich mohou vyvodit kardiologové dnes 

18.2. MUDr. Ivo Varvařovský, Kardio -Troll, Pardubice
Transradiální PCI

25.2. doc. ing. Rudolf Poledne, CSc., Centrum experimentální medicíny IKEM, Praha
Proinflamační stav jako riziko ICHS

 4.3 prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., II. interní kardiologicko-angiologická klinika VFN, Praha
Farmakoterapie akutního koronárního syndromu

11.3. as. MUDr. Martin Malý, divize kardiologie, Interní klinika FN Motol, Praha
Clopidogrel u akutních koronárních syndromů

18.3. prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc., divize kardiologie, Interní klinika FN Motol, Praha
Vývoj intervenční kardiologie v ČR a v Evropě

25.3. prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc., Fyziologický ústav AV ČR, Praha
Protekce ischemického myokardu

1.4. MUDr. Jiří Fiedler, divize kardiologie, Interní klinika FN Motol, Praha
Antiischemické účinky hypotenziv

8.4. doc. MUDr. Miroslav Souček, CSc., II. interní klinika, FN u sv. Anny, Brno
Role autonomního nervového systému u kardiovaskulárních onemocnění

15.4. as. MUDr. Petr Janský, divize kardiologie, Interní klinika FN Motol, Praha
Farmakoterapie akutního srdečního selhání

22.4. prim. MUDr. Petr Pavel, CSc., Klinika kardiochirurgie FN Motol, Praha
Ischemická mitrální regurgitace z pohledu kardiochirurga

29.4. MUDr. Roman Štípal, CSc., Interní klinika FN Ostrava 
Současné možnosti hodnocení perfúze myokardu

6.5. doc. MUDr. Jan Filipovský, CSc., 2. interní klinika FN Plzeň Bory
Vlastnosti tepen a jejich vztah k arteriální hypertenzi

20.5. as. MUDr. Martin Mates, CSc., divize kardiologie, Interní klinika FN Motol, Praha
Frakční průtoková rezerva myokardu - klinické využití

27.5. prof. MUDr. Roman Čerbák, CSc., Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno
Chlopenní vady - novinky

3.6. MUDr. Miloslav Roček, CSc., Základna radiodiagnostiky a intervenční radiologie IKEM, Praha   
Endovaskulární léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie  

10.6. MUDr. Michael Želízko, CSc., Klinika kardiologie IKEM, Praha
Hodnocení perfúze myokardu u akutního IM

17.6. MUDr. Petr Hájek, divize kardiologie, Interní klinika FN Motol, Praha
PCI u pacientů starších 70 let

24.6. MUDr. Vladimír Hraboš, divize kardiologie, Interní klinika FN Motol, Praha
Transplantace kmenových buněk

Semináře se konají v knihovně Interní kliniky FN Motol vždy v  úterý od 15.00 hod.

prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc.vedoucí lékař Kardiocentra dospělých  UK 2.LF a FNM
as. MUDr. Petr Janský koordinátor