(Ústav tělesné výchovy 2. a 3. LF UK)

Vážení sportovní přátelé,

zima je prakticky za námi. Jaro postupně přivede léto a tak nezbývá, než svoje aktivity uzpůsobit této situaci. Uložit lyže k letnímu spánku, vzbudit rakety, lodě a kola ze zimního spánku a v probouzející se přírodě překonávat jarní únavu. Jako každoročně pro Vás máme řadu neodolatelných nabídek sportovních, turistických, poznávacích, společenských a dalších akcí pořádaných naším ÚTV 2. a 3. LF a VSK Medik v průběhu nadcházejícího letního semestru. Pro podrobnější informace nás kontaktujte na známých telefonních číslech nebo osobně, nejlépe v Hostivaři.

Na sklonku ustupující zimy jsme uspořádali několik akcí, které vzhledem k termínu uzávěrky jsou již minulostí. Zde je jejich výčet:

5. 3. Osmý turnaj Pražské ligy ve florbalu mužstva VSK Medik – Ovocné Báze A.

9. - 13. 3. Lyžařský zahraniční zájezd do italských Dolomit za jarním sjezdařským dobrodružstvím.

16. 3. Oblastní přebor VŠ v basketbale pro muže i ženy.

17. - 19. 3. Běžecký víkend na Šumavě – Zadově, běžkařském to ráji.

25. 3. Devátý, poslední turnaj Pražské ligy ve florbalu mužstva VSK Medik – Ovocné Báze A.

26. 3. - 1. 4. Poslední lyžařský kurs v Krkonoších na Erlebachově chatě v Rokytnici nad Jizerou.

1. 4. Aerobik maratón ve sportovním areálu v Hostivaři.

8. 4. Osmý, závěrečný turnaj Pražského přeboru ve florbalu mužstva VSK Medik – Ovocné Báze B.

9. 4. Aprílový mix turnaj - tradiční turnaj studentů, kteří hrají volejbal “naslepo” a basketbal v pletených rukavicích.

10. 4. Seminář aerobiku pro zájemce z řad studentů a příznivců LF s as. Vladykovou.

21. - 23. 4. Cyklistický víkend v Brdech s as. Žákem.

28. 4. - 1. 5. Cyklistický víkend v Českém Ráji – Sedmihorkách s as. Zelenkovou.

29. - 30. 4. Tradiční studentský mezinárodní fotbalový turnaj Medici di Praga.

3. 5. Seminář aerobiku pro zájemce z řad studentů a příznivců LF s as. Zelenkovou.

5. - 8. 5. Cyklistický víkend v okolí Křivoklátu s as. Svobodovou.

12. 5. Noční volejbalový turnaj smíšených deblů.

12. - 14. 5. Soustředění sportovního oddílu plavání.

17. 5. Pravděpodobný termín Rektorského sportovního dne – tradičního setkání studentů při sportu v Hostivaři.

18. - 21. 5. Cyklistický víkend na Šumavě s as. Příhodou.

20. 5. Nultý ročník (tradičního) softbalového turnaje studentů a přátel 2. a 3. LF UK v Hostivaři.

16. - 18. 6. Cyklistika v Novohradských horách s as. Svobodovou.

Údolím Oty Pavla - tradiční první jarní voda, letos již v termínu 26. 3. Pojedeme Berounku v již avizovaném úseku kudy táhli zlatí úhoři a kde měl přívoz Karel Prošek – tedy ze Skryjí do Zbečna. Zájemci kontaktujte neprodleně as. Martina Kašpara nebo Květu Skálovou.

Aerobik maratón v Hostivaři dne 1. 4. Tradiční setkání a vzájemné poměření vlastních sil. Zájemci hlaste se u as. Ivany Vladykové

První letošní víkend na horských kolech v oblíbené lokalitě Brdských hvozdů pro Vás pořádá kolektiv asistentů pod vedením as. Ivany Vladykové v termínu 7. – 9. 4. Proto nafoukněte řetězy, namažte pneumatiky (nebo obráceně?) a pojeďte.

9. 4. proběhne v Hostivaři ve sportovní hale oblíbený recesní Aprílový mix pro nadšence, kterým učarovaly bezedné koše a vysoká síť, přičemž je těší dělat si tak trochu z obojího legraci. Kdo neznáte, neváhejte a u as. Jany Zelenkové se ptejte na podrobnosti.

Oblíbený kolotoč seminářů aerobiku roztáčí v letním semestru dne 10. 4. ve sportovním centru v Hostivaři as. Ivana Vladyková. Proto rychle, ať nezmeškáte další jízdu.

Neváhejte, volejte, ptejte se, jezděte, choďte a bavte se na našich výše uvedených akcích. Pamatujte, že kapacita je omezená, takže neotálejte.

Váš ÚTV 2. a 3. LF UK

Chudoba, bohatství a zdraví
Jedna planeta, ale dva světy

Ing. Zdeněk Smrčka
(Ústav vědeckých informací 2. LF a FNM)

(Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Bratři Karamazovi)

Otiskujeme překlad výzvy "Open invitation from the International Poverty and Health Network to all health professionals", jež byla v originálním anglickém znění začátkem roku zveřejněna v elektronickém časopise Medscape General Medicine. Z údajů výzvou citovaných vyplývá, že poměr chudoby a zdraví je vztahem obousměrným, multifaktoriálním a multidimenzionálním. Na straně jedné platí, že stav chudoby zvyšuje riziko ohrožení zdraví a že zhoršení zdraví představuje hrozbu ztráty ekonomického postavení - a na straně druhé, že zlepšení zdraví může být jednak reakcí na zlepšené ekonomické a politické poměry, jednak silou působící na omezení chudoby. V nejširším smyslu slova se tyto vzájemně provázané sociálně-ekonomické, zdravotní a politické relace zjevně vztahují nejen na zdraví tělesné, ale i duševní, nejen na zdraví a prosperitu jedince, ale i společnosti - tzn. že zahrnují i takové "maličkosti" (zrakem ekonomů a politiků obvykle přehlížené a opomíjené) jakými jsou poměry v kultuře a vzdělanosti.

Pochopitelně, že vyšší míra příjmů a dostupnosti civilizačních výdobytků nijak automaticky nezakládá vyšší úroveň lidského štěstí (ba naopak: jak známo platí, že míra štěstí = životní uspokojení / životní potřeby). Indiáni kdesi v tropických pralesích, stejně jako domorodci kdesi v Tichomoří, mohou být v životě mnohem šťastnější než v honbě za hromadami zbytečných věcí stresem uštvaní lidé velkých euroamerických aglomerací. Bylo by ovšem stejně bláhové popírat nepopiratelné - tj. jak je dobré a příjemné být finančně nezávislým a jak se vyspělá ekonomika a technologie (vedle svých stránek stinných) nesporně pozitivně promítají do životní úrovně a s tím i do kvality zdravotní péče.

Záhadou ovšem stále zůstává, proč lidé tak často a snadno podléhají závislosti a touze po penězích, moci a bohatství v míře vykazující až patologické rysy duševního onemocnění. Možná, že stejně jako v případě jiných druhů drogových závislostí se tu jedná - na úrovni jedince i společnosti - o projev narušení vzájemné rovnováhy, schopnosti určování priorit a vůbec zaměňování vnější a vnitřní svobody. Na vztahu chudoby a zdraví lidí v dnešním světě je ale rozporuplné a varovné ještě něco dalšího: a sice to, jak bohatá a mocná menšina - s přikloněním se k arogantnímu katechismu ekonomických teorií - ztrácí vědomí souvislostí a s tím i pochopení příčin a následků objektivně doložitelné skutečnosti, že se propast mezi ní a zbytkem světa stále více prohlubuje. Nakolik reálné asi je nebezpečí, že se ony dva světy - bez projevů soucítění, aktivní pomoci a lidské účasti ze strany bohatých a mocných - sobě navzájem natolik vzdálí, že jejich přemostění, na kterém závisí naše společné přežití, již nebude možným...?

Schopnost porozumění - z pozic poměrného dostatku - podstatě a rozsahu problémů, jimž lidé chudí, bezbranní a přehlížení čelí, má být stálým a všudepřítomným požadavkem pro všechny zdravotnické pracovníky (1). Neboť i z dílčího porozumění se rodí schopnost vcítění a vědomí odpovědnosti za nápravu věcí.

Mezinárodní sdružení International Poverty and Health Network (IPHN), založené v prosince 1997, v návaznosti na sérii konferencí organizovaných WHO, si klade za cíl "zahrnout problematiku zdraví do politiky a strategie odstraňování chudoby, propagace partnerství komunit a vzájemné komunikace různých sfér společnosti, a to způsobem, jenž zajistí, aby dosažené výsledky byly účinnými a trvale udržitelnými". Sdružení, zformované v reakci na zjevné přetrvávání a narůstání s chudobou spjatého břemene lidského utrpení, vyzývá ostatní, aby se k jeho úsilí připojili.

Kolem 1,3 miliardy lidí žije v naprosté, ubíjející chudobě, s méně než jedním americkým dolarem na osobu a den - a to navzdory celkovému podstatnému růstu světové ekonomiky, pro níž 24 biliónů dolarů za rok 1998 znamenalo dosažení dvojnásobné úrovně oproti stavu existujícímu před 25 lety (2). Ze 4,4 miliardy lidí v rozvojových zemích téměř 60% procent nemá přístup k hygienickým zařízením, pro třetinu je zcela nedostupnou čistá voda a kolem 20% postrádá jakoukoli formu zdravotní péče; obdobný podíl lidí nemá dostatečný příjem energie a bílkovin ve své výživě.

Ekonomická nerovnost se zvyšuje jak uvnitř jednotlivých zemí, tak mezi nimi navzájem, přičemž existuje kolem sta zemí s reálným příjmem nižším než jaký měly před desetiletím či dřív (3). Nejbohatších 20% světové populace rokem 1995 disponovalo 82-násobkem příjmu nejchudších 20% lidstva. Majetek 225 nejbohatších lidí světa odpovídá ročnímu příjmu 2,5 miliardy nejchudších obyvatel (představujících 47% světové populace /4/). Svět zvyšující se měrou při tom všem čelí nedostatku základních obnovitelných zdrojů v důsledku odlesňování, půdní eroze, vyčerpávání vodních zdrojů, snižování rybolovných zásob, vytrácení se biodiverzity a problémů mj. spjatých s klimatickými změnami, které - jak lze předpokládat - nejhůře postihnou chudé, snadno zranitelné populační skupiny.

Právě končící století sice přineslo celkové dramatické prodloužení předpokládané délky života, avšak nárůst nerovností v prosperitě a zdraví by měl ve zdravotnické veřejnosti vyvolávat obavy (5). Strmý pokles očekávané délky života ve Východní Evropě, zejména v Rusku, je názorným příkladem toho, jak se může zdraví lidí zhoršit, pokud je společnost vystavena náhlým sociálním a ekonomickým změnám, doprovázeným růstem chudoby. Odstup v předpokládané délce života mezi vybranými zeměmi Západní Evropy a Ruskem se zvětšil z přibližně 3 let pro muže v roce 1970 asi na 15 let v roce 1995; odstup u žen vykazuje za stejné období růst ze 4 na 10 let (6). Tato zdravotní krize se týká zejména mortality dospělých, zapříčiněné chronickými onemocněními a vnějšími vlivy, především násilím. S hlubokou a těžkou recesí ve Východní Asii, jež vedla u pěti zemí, obzvláště pak v Indonésii, k výraznému poklesu průměrného příjmu na hlavu, se zřejmě dostaví projevy bídy a špatného zdraví.

Celková vnější zadluženost mnohých afrických zemí překračuje 100% jejich hrubého národního produktu. Ačkoli se v odpisu dluhů dosáhlo pokroku, ve skutečnosti jen 22 z 52 zemí, vyžadujících jejich podstatné snížení či úplné odepsání, se v návaznosti na smlouvy podepsané během summitu v Kolíně nad Rýnem dočká omezení výše svých ročních splátek (7). Mnohé záležitosti teprve čekají na své řešení, včetně otázky sledování kroků, jimiž Světová banka a Mezinárodní měnový fond navrhují realizaci programu snižování zadluženosti, a včetně zabezpečení toho, aby se reformy ekonomické politiky, jež zmíněné instituce doporučují, zaměřily na snižování chudoby.

Dokonce uvnitř tak prosperujících národů průmyslových zemí, jakými jsou Španělsko, Finsko, Švédsko, Dánsko a U.S.A., existuje mnoho příkladů, že během posledních zhruba dvaceti let dochází, pokud jde o zdraví, k nárůstu sociálně-ekonomické nerovnosti (6). Ve Velké Británii se prohlubuje rozdíl v celkové úmrtnosti mezi sociální vrstvou nevyučených (Class V) a vrstvou kvalifikovaných duševně pracujících (Class I), a to z míry dvojnásobné za léta 1970-72 na míru téměř trojnásobnou v létech 1991-93 (8). [Rozdíl očekávané délky života mezi těmito vrstvami nyní činí 9,5 roku pro muže a 6,4 roku pro ženy (BMJ - viz ediční pozn.)]

Zvláštní pozornost si zasluhuje skutečnost, kolika dětem ničí bída život a jak je okrádá o jejich tělesný i duševní potenciál (9). I v samotných U.S.A. má více jak čtvrtina dětí mladších 12 let těžkosti s tím, aby se jim cele dostalo potřebné výživy.

Špatné zdraví a bída se navzájem posilují a mohou spolu utvořit začarovaný kruh chátrání a utrpění. Špatné zdraví se přímo podepisuje na poklesu produktivity práce a někdy vede až ke ztrátě zaměstnání. U chudých rodin to v případě postižení jejího hlavního  živitele často mívá vážné následky pro děti a další ekonomicky závislé členy domácnosti, kterým se již nemusí dostávat patřičné výživy. Z povahy věcí je zřejmé, že chudí lidé disponují velmi malými rezervními prostředky a že mohou být přinuceni prodat veškerý svůj majetek, včetně půdy a hospodářských zvířat, nebo si vzít půjčku na vysoký úrok, aby bezprostřední krizi vyvolanou onemocněním odvrátili. Ať ta či ona možnost je ale činí více zranitelnými, méně schopnými opětovně nabýt dřívějších poměrů a vystavuje je většímu nebezpečí pohybu po sestupné spirále chudoby. Naopak, zdravotnictvím poskytované účinné a dosažitelné služby mohou chudé jedince uchránit před spirálovitým zhoršováním ekonomických problémů, spjatých s onemocněním, a zdravotní péče, poskytovaná v rámci komunity, může být tím, co zásadně přispívá k vytváření sociálních zdrojů a co svým potenciálem vede komunitu k posilování vnitřních mechanismů zvládání potíží.

Ve 20. století se mezi rozvojem a ekonomickým růstem nepokládalo nic jiného než rovnítko, ovšem spojitost mezi ekonomickou prosperitou a zdravím, touto klíčovou složkou lidského rozvoje, není záležitostí automaticky předjímatelnou. Jedna z nedávných studií Světové banky o příčinách poklesu úmrtnosti mezi roky 1960 a 1990 naznačuje, že nárůst příjmů se na snížení úmrtnosti dospělých mužů a žen a dětí do pěti let podílel asi tak 20 % (10). Výzkumníci ukázali, že úroveň vzdělání žen a vytváření a využívání nových znalostí jsou při snižování úmrtnosti faktorem významnějším.

Chudoba je sociálním útvarem, majícím řadu dimenzí, včetně nedostatečného základního vzdělání, neodpovídajícího bydlení, společenské izolace, nedostatečné zaměstnanosti, života nedůstojného prostředí a nízkého příjmu. Každá z těchto dimenzí omezuje příležitosti, limituje možnosti a   odebírá naděje, a každé z nich je vlastní prvek zdravotního ohrožení. Ekonomické ukazatele se prvořadě soustřeďují na chudobu coby problém příjmů, naproti tomu zdravotní ukazatele poskytují měřítko její multidimenzionální podstaty. Zdraví by proto mělo být tím nejpřednějším měřítkem úspěchu anebo selhání politiky rozvoje v nadcházejícím století. Zdravotními, spíše než ekonomickými ukazateli, se bude prokazovat smysl kroků, uplatňovaných v nejrůznějších národohospodářských odvětvích, s cílem zajistit, aby došlo k omezení stupně drancování obnovitelných zdrojů a spolu se zabezpečením lidských práv (11) k zúročení potenciálu těch, kteří v dané chvíli nejsou schopni kvalitu vlastních životů zlepšit.

Zdravotníci se ze všech sil snaží porozumět podstatě zkušenosti, kterou pacienti ve stavu nemoci a úzkosti prožívají. Tam, kde je zdraví podkopáváno chudobou, stává se toto porozumění, v němž sdílíme s našimi pacienty jejich hněv a frustraci, součástí procesu rozvoje solidarity s jedinci a komunitami nějakým způsobem znevýhodněnými. Jakmile se utrpení projeví, stává se hmatatelným a žádá si nápravy. Tento postup patří k základním principům v medicíně a léčitelství; a stejně dobře uplatnitelný je v podmínkách sociální nespravedlivosti. Když prostě jen vyslechneme příběh o utrpení, ale nepohneme se k tomu, abychom spolu s trpícím usilovali o nápravu, vzdáváme se svého poslání.

International Poverty and Health Network je celosvětovým sdružením lidí a organizací, působících ve zdravotnictví, obchodu, nevládních organizacích a vládních funkcích, jež hledají cesty, jak politiku ovlivnit v tom smyslu, aby ochraňovala a podporovala zdraví nemajetných, s obzvláštním zřetelem k těm nejchudším lidem ve všech zemích světa. Sdružení zdůrazňuje, že musí existovat jasné vymezení rovnováhy mezi sociálním rozvojem a růstem příjmů na hlavu; mezi lidskou a příjmovou dimenzí chudoby; a mezi reformami trhu a přerozdělování. Na úrovni zdraví, zvláště pak s ohledem na potřeby těch nejchudších a nejzranitelnějších, své síly soustřeďuje na dosažení rovnováhy v biomedicínských a sociálních přístupech; rovnováhy mezi rozvojem zdraví na úrovni komunit a schopností patřičně reagovat na potřeby jednotlivců; mezi preventivní, osvětovou a léčebnou péčí; a mezi fyzickým a duševním zdravím.

Příznivci IPHN budou ve svém úsilí o redukci tíživého břemene chudobou podkopávaného zdraví postupovat v několika příštích letech následujícími směry:

• účastí na strategických diskusích s mezinárodními institucemi, jako například Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou, WHO, a s národními vládami, vytvářet záruky, že zdraví náleží na jedno z nejpřednějších míst rozvoje a že se veškeré jeho záměry podle vlivu na zdraví posuzují;
• podporou meziresortních akcí pro zdraví na místní, regionální a národní úrovni - za spolupráce s resorty vzdělávání, obchodu, zemědělství či dopravy - rozvíjet a uvádět do života nástroje efektivního rozhodování;
• tvorbou souboru průkazně účinných intervencí - zaměřených na zmenšování nerovností v úrovni zdraví - sledovat, jak může posílení zdraví vést ke snížení chudoby;
• napomáhat výměně zkušeností mezi Severem a Jihem o účinných metodách zdravotnické práce;
• zajišťovat pro zdravotníky takové vzdělávací programy, které budou obsahovat praktické informace o vlivu sociálně-ekonomických nerovností na zdraví a o tom, co mohou sami zdravotníci pro zmenšení těchto nerovností učinit;
• povzbuzovat zdravotníky k práci s místními komunitami, s důrazem na zdraví těch nejchudších;
• a sledovat trendy vývoje nerovností v úrovni zdraví a využívat příslušné údaje k vlivu na politické rozhodování.

Vyzýváme ostatní, aby se k našemu úsilí připojili.

Bližší informace o IPHN lze získat na adrese: IPHN Health Link Network, Cityside, 40 Adler Street, London E1 1EE. email (Roger Drew): drew.r@healthlink.org.uk případně: IPHN Community Health Cell, Society for Community Health and Awareness, Research and Action, No.326, 5th Main, 1st Block, Koramangala, Bangalore 560 034, India. email (Thelma Narayan at INET): sochara@blr.vsnl.net.in

(1) Nathanson, V.: Humanitarian action: the duty of all doctors. BMJ 315(7120), 1997; 1389-1390.
(2) U.N. Development Programme: Human Development Report 1998. New York : Oxford University Press, 1998.
(3) U.N. Development Programme: Human Development Report 1996, 1997. New York : Oxford University Press, 1996, 1997.
(4) U.N. Development Programme: Human Development Report 1998. New York : Oxford University Press, 1998.
(5) McCally, M. et al: Poverty and ill health : physicians can and should make a difference. Ann. Intern. Med. 129(9), 1998; 726-733.
(6) Whitehead, M.; Diderichsen, F.: International evidence on social inequalities in health. In: Drever, F.; Whitehead, M.; eds.: Health inequalities. London : Office of National Statistics : The Stationary Office, 1996.
(7) Jubilee 2000 Coalition: Unifinished businness : the world's leaders and the millenium debt challenge. London : Jubillee 2000 Coalition, 1999.
(8) Drever, F.; Bunting, J.: Patterns and trends in male mortality. In: Drever, F.; Whitehead, M.; eds.: Health inequalities. London : Office of National Statistics : The Stationary Office, 1996.
(9) UNICEF: The state of the world's children 1998. New York : Oxford University Press, 1998.
(10) Wang, J. et al: Measuring country performance on health : selected indicators for 115 countries. Health, Nutrition and Population Series. Washington, DC : The World Bank, 1999.
(11) Mann, J.M.: Health and human rights. BMJ 312(7036), 1996; 924-925.

© Medscape, Inc.
Translation © Zdeněk Smrčka

Text výzvy byl souběžně s elektronickým časopisem Medscape General Medicine - v redakčně nepatrně pozměněné podobě a pod jiným názvem - publikován časopisem British Medical Journal (Heath, I. - Haines, A. - Smith, R.: Joining together to combat poverty. BMJ 320(7226), 2000; 1-2. http://www.bmj.com/). Šéfredaktor BMJ Richard Smith a šéfredaktor společnosti Medscape George D. Lundberg vyjádřili v poznámkách k výzvě naději, že se její znění objeví v dalších lékařských časopisech a že v reakci na její rozšíření začnou vedoucí představitelé formulovat prosperitu v pojmech jak bohatství, tak i zdraví.

S výzvou se nyní mohou podrobně seznámit i čtenáři akademického bulletinu Pelikán. Samozřejmě, že na její apel lze nahlížet rozličnými pohledy a že z pozic více či méně relativního dostatku je obtížné plně obsáhnout, natož pak pochopit hloubku a rozsah problémů, jimž významná část lidské populace při své chudobě a stavu zdraví čelí. Jde o záležitost niterné potřeby, svědomí a přesvědčení, soucítění a porozumění, ale i vědomí morální spoluodpovědnosti, solidarity a pomoci. Konflikt s osobním prospěchem se jeví být víc než zřejmým. Zdravotníci by ale neměli být nikdy nuceni ekonomy a politiky pronášet věty jako: "Nu, to už není moje věc. Řekl jsem jen to, co může odpovědět věda, tážete-li se na krajní prostředky, ale co se týče ostatního... velmi lituji..." I v tomto smyslu je vztah chudoby, bohatství a zdraví tématem nadmíru pozoru--hodným a aktuálním pro zdravotníky, ekonomy a politiky z krajů českých, moravských a slezských...

Literatura k překladatelovu komentáři:
Dostojevskij, Fjodor Michajlovič: Bratři Karamazovi / přeložil Prokop Voskovec. Brno : Nakladatelství Bonus A, 1997.
Millman, Dan: Cesta pokojného bojovníka / přeložila Adriena Borovičková. [Praha] : SAGITTARIUS, 1995.
Šimánek, Leoš: Kolem světa : Amerikou, Tichomořím do Asie / přeložila Zdenka Koutenská. Nové Město nad Metují : Agentura Fox, 1999. - Orig.: Naturmenschen. Arm - aber glücklich.

Zprávy z cest

Doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc.
(proděkanka pro rozvoj fakulty 2. LF UK)

Současné vedení fakulty navrhlo rozšíření této rubriky Pelikána o publikace abstraktů přednášek a posterů, prezentovaných pracovníky fakulty na mezinárodních konferencích. Ti, kdo budou žádat o povolení zahraniční cesty, prosíme, aby spolu s žádostí, případně jako součást zprávy ze služební cesty, odevzdali abstrakt sdělení, který pak bude z odd. zahraničních styků předán redakční radě k uveřejnění. Pokud se jedná o pasivní účast, je třeba napsat zprávu ze služební cesty tak, aby byla v této rubrice publikovatelná. Obracíme se i na studenty, aby přispívali ve větší míře než dosud svými referáty ze studijních pobytů. Vítané jsou i příspěvky od pracovníků klinik a ústavů, kteří jsou zaměstnanci FN Motol. Věříme, že sdílení poznatků ze zahraničních konferencí a pobytů s širším okruhem čtenářů Pelikána je přínosné pro zvýšení vzájemné informovanosti akademické obce i pro celkovou prezentaci fakulty navenek.

Nová rubrika - pro prezentaci publikačních aktivit

Nové vedení fakulty zavádí novou rubriku, nazvanou Publikační činnost. Budou zde uveřejňována abstrakta článků, které byly pracovníky fakulty publikovány v zahraničí. Předchozí vedení fakulty zavedlo progresivní motivační opatření, podle kterého je první autor (zaměstnanec fakulty na plný úvazek) odměněn částkou 3000 Kč za publikaci v impaktovaném časopise (IF nad 1.5); pokud je pracovník fakulty spoluautorem, pak je odměněn částkou 1000 Kč. Současné vedení fakulty ponechává tyto vnitřní mzdové směrnice s tím rozdílem, že hranice impakt faktoru se snižuje na 1,0 z toho důvodu, že řada kvalitních, zejména pediatrických časopisů, se pohybuje v rozmezí 1.0 – 1.5. Tato rubrika Pelikána bude sloužit k uveřejnění souhrnů s cílem zvýšit informovanost celkem širokého okruhu čtenářů Pelikána o konkrétních publikačních aktivitách na 2.LF UK. Na těchto stránkách lze publikovat i anotace nových skript, monografií, případně abstraktů zajímavých článků uveřejněných i v českých časopisech.

Article
Allelic heterogeneity of alkaptonuria in Central Europe

CR Müller¹, A Fregin¹, S Srsen², K Srsnova², B Halliger-Keller¹, U Flebor¹, E Seemanova³ and W Kress¹

1Department of Human Genetics, University of Würzburg, Biocentrum, Wützburg, Germany
²Jessenius Faculty of Medicine, Komensky University of Martin, Slovak Republic
³Department of Medical Genetics, 2^nd Medical Faculty, Charles University Prague, Czech Republic

Defects of the homogentisate 1,2 dioxygenase (HGO; E.C. No. 1.13.11.5) have been identified as the molecular cause of alkaptonuria in humans (AKU) and the aku mouse. Here, we report on the genetic basic of 30 AKU patients from Central Europe. In addition to five mutations described previously, we have detected five novel HGO mutations. Recombinant expression of mutated HGO enzymes in E. coli demonstrates the inactivating effect of tree of these mutations. A genetic epidemiologic study in Slovakia, the country with the highest incidence of alkaptonuria, demonstrates that two recurrent mutations (c.183-1G> A and Gly161Arg) are found on more than 50% of AKU chromosomes. An analysis of the allelic association with intragenic DNA markers and of the geographic origins of the AKU chromosomes suggests that several independent founders have contributed to the gene pool, and that subsequent genetic isolation is likely to be responsible for the high prevalence of alkaptonuria in Slovakia.

Patofyziologie dýchání – zajímavá knížka pro mediky, klinické lékaře, vědce i střední zdravotnické pracovníky z oddělení klinické fyziologie a laboratoří funkční diagnostiky.

Před 13 lety vydal kolektiv autorů pod vedením Prof. MUDr. F. Palečka, DrSc. Z Ústavu patologické fyziologie 2. lékařské fakulty UK v Praze – Motole první vydání knížky, ke sklonku minulého roku vyšlo druhé vydání z pera téměř shodného kolektivu pod stejným vedením. Dílo bylo vydáno péčí nakladatelství Academia s podporou Fondu AV ČR pro vydávání vědecké literatury. Monografie má 402 stran, 17 kapitol, 37 tabulek a 114 velmi názorných obrázků, cena 350,- Kč. Aktuální literatura k jednotlivým kapitolám, stejně jako účelný heslový rejstřík, samozřejmě nescházejí. Knížka postupuje systematicky po kapitolách od vlivu atmosféry (prof. Paleček, a doc. Kandus), přes svaly a hrudník (doc. Novák), mechaniku dýchání, ventilaci, difúzi (doc. Novák, doc. Kandus, prof. Paleček), plicní cirkulaci (prof. Herget), přes poměr ventilace-perfúze, transport krevních plynů, semiologii, regulaci dýchání, respirační insuficienci (přispěl prof. Vízek), přes zátěž (doc. Feitová), vývoj respiračních funkcí (prof. Zapletal) k racionální terapii a k principům měření.

V čem se liší druhé, přepracované vydání od prvního? V celkové koncepci přibyly klinické statě, zčásti na úkor morfologie. Nově byly připraveny kapitoly o příznacích a fyziologických základech léčby. Byly začleněny pokroky v diagnostických metodikách.

Kdysi, jako posluchač fakulty, jsem v některých oborech studia dával přednost bohatším a širším literárním pramenům před útlými skripty. A nebyl jsem sám mezi kolegy. Myslím, že i někteří dnešní kolegové studenti mohou spíše sáhnout po takové knížce před zkouškou z oboru nebo i po ní.

Doc. MUDr. V. Šmejkal, CSc.
Ústav patologické fyziologie 2. LF UK