Vědecká rada

zapsala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana 2. LF UK)

Zasedání dne 18. 5.  2000

Jednání vědecké rady zahájil děkan fakulty prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc. přivítáním všech přítomných členů, zvláště uvítal hosty tohoto zasedání.

·

Vědecké radě byl představen nový ředitel Fakultní nemocnice v Motole pan Ing. Mgr. Miloslav Ludvík.

·

Děkan fakulty vědecké radě s lítostí oznámil, že dne 12. května zemřel ve věku 93 let prof. MUDr. Bohuslav Niederle, DrSc., přednosta chirurgické kliniky dospělých v letech 1945-1977, emeritní přednosta Chirurgické kliniky dospělých a emeritní profesor 2. lékařské fakulty. V jeho osobě ztrácí Univerzita Karlova, 2. lékařská fakulta, lékařská věda a české zdravotnictví významného odborníka, vzácného a ušlechtilého člověka a vynikajícího učitele. Vědecká rada jeho památku uctila minutou ticha.

·

Úvod personálních záležitostí tradičně náležel gratulacím k životním výročním s udělením pamětních medailí. Zlatou pamětní medaili převzal prof. MUDr. Jan Hořejší, DrSc. a prof. MUDr. Zdeněk Matějovský, DrSc., stříbrná pamětní medaile byla udělena prof. MUDr. Janu Bubeníkovi, DrSc. 

·

Vědecké radě byli představeni noví odborní asistenti fakulty MUDr. Milan Daněk, Gynekologicko-porodnická klinika UK 2. LF a FN Motol, MUDr. Milan Handl a MUDr. Zdeněk Kopečný z Ortopedické kliniky dětí a dospělých UK 2. LF a FN Motol.

·

Habilitační řízení MUDr. V. Černého, Ph.D., přednosty anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny UK LF a FN Hradec Králové v oboru anesteziologie a resuscitace: Vědecká rada svým hlasováním nedoporučila postoupit habilitační řízení na rektorát Univerzity Karlovy k dalšímu jednání a habilitační řízení se zastavuje.

Udělení vědecké hodnosti "kandidáta lékařských věd"
Vědecká rada 2. LF UK souhlasí s udělením vědecké hodnosti "kandidáta lékařských věd" MUDr. Martinovi Samešovi, primáři neurochirurgického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Název práce: “Regenerace periferních nervů po poranění.”

Usnesení: Vědecká rada na základě přednesených tezí obou studentů doporučila prodloužení studia o jeden rok.

Schválení obhajoby doktorandské disertační práce a udělení titulu “Ph.D.”: Mgr. Adam Eckhardt, absolvent postgraduálního doktorského studia biomedicíny UK 2. LF, v oboru biochemie a patobiochemie. Téma doktorandské disertační práce: “Studium kolagenu oxidovaného UV zářením”.
Závěr: Souhlas.

·

Vědecké radě bylo oznámeno jmenování doc. RNDr. Václava Hampla, CSc., a MUDr. Ondřeje Hrušáka do oborové rady GA UK – sekce lékařské vědy.

·

Proděkanka doc. MUDr. Jana Hercogová, CSc. předložila vědecké radě návrh nového učebního plánu r. 2000/2001 pro magisterské studium lékařství. K předloženému materiálu proběhla diskuse, na jejímž základě byl stanoven tento.
Závěr: K tomuto tématu bude svoláno mimořádné zasedání vědecké rady. Externí členové, po prostudování materiálu, mohou své připomínky zaslat písemně.

·

Proděkan prof. MUDr. Jan Herget, DrSc. informoval vědeckou radu, že Jakub Sikora úspěšně obhájil studentskou vědeckou práci na téma “Analýza mutací genu pro kyselou sfingomyelinasu u šesti pacientů holandského nebo tureckého původu s Niemann-Pickovou chorobou typu A a B”. K této práci Jakub Sikora přednesl vědecké radě stručné teze.

Na základě schválení Akademickým senátem UK byl prof. MUDr. Jan Bubeník, DrSc. jmenován členem vědecké rady Univerzity Karlovy.

Fakultní zprávy

Akademický senát
(24. května 2000)

Laudace
Prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc.orná konference

ÚTV   2. a 3. LF UK - Úspěch v Paříži
odb. as. B. Příhoda, CSc.

Odborná konference

XXIII. dny lékařské biofyziky s mezinárodní účastí
Ing. M. Cipryánová, Doc. MUDr. T. Blažek, CSc.

Bilaterální švédsko-české sympozium "Nádory měkkých tkání"
Prof. MUDr. R. Kodet, CSc.

Co jsme se ve škole neučili

Münchhausenův syndrom by proxy
Doc. PhDr. J. Kocourková

Nemocnice a my

Zajímavosti

Abstrakta

Přehled termínů uzávěrek pro Ročník 9 - 2000/2001:

• 2. říjen  2000
• 1. listopad 2000
• 1. prosinec 2000
• 4. leden 2001
• 1. únor 2001
• 1. březen 2001
• 2. duben 2001
• 2. květen 2001
• 4. červen 2001

Redakční rada:
Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc.
Doc. MUDr. T. Blažek, CSc.,
Ing. M. Cipryánová
Mgr. Z. Dobiašová
Doc. PhDr. J. Kocourková
Ing. E. Kuželová
Prof. MUDr. S. Tůma, CSc.
MUDr. J. Večeř

Adresa:
Redakce časopisu PELIKÁN
2. lékařská fakulta UK
V Úvalu 84
150 06 Praha 5 - Motol
tel.: (02) 2443 5853

E-mail: pelikan@lfmotol.cuni.cz

Kontakt :
Ing. M. Cipryánová

Zpracování a grafická úprava:
© Ing. M. Cipryánová

Akademický senát

dodala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana 2. LF UK)

Zasedání dne 24. 5.  2000

Kontrola zápisu

Studentka Zdvořáčková zpochybnila hlasování o Závěrečné zprávě o činnosti a hospodaření fakulty za rok 1999. Při hlasování nebyla přítomna nadpoloviční většina členů AS.
Závěr: Senát proto bere zprávu na vědomí a hlasování o Závěrečné zprávě, spolu s předlohou rozpočtu na rok 2000, proběhne na červnovém zasedání AS.

Prezentace proděkanů

Doc. MUDr. Jana Hercogová, CSc.
Proděkanka Hercogová předložila senátu k vyjádření návrh nového učebního plánu. Z diskuse vyplynuly některé úpravy k navrhovanému materiálu. Přílohu tohoto zápisu tvoří návrh učebního plánu, do kterého jsou zapracovány připomínky senátu. Tento návrh bude dále postoupen ke schválení vědecké radě fakulty.

Docentka Hercogová dále sdělila, že je připraven návrh na jmenování vedoucí učitelů všech oborů magisterského studia.

Byla diskutována otázka uznávání zkoušek při opakování ročníku u předmětů, z kterých má student složenu zkoušku z předcházejícího studia. V AS převládá názor, aby úspěšně složené zkoušky byly uznávány, vč. těch, klasifikovaných stupněm “dobře”. Tato záležitost je námětem k zahájení změn ve studijním a zkušebním řádu UK 2. lékařské fakulty.

Doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc.
Ustavení “Výpočetního střediska” jako společného pracoviště UK 2. LF a FN Motol. V současné době se zpracovávají pravidla používání výpočetní techniky na fakultě a budou v krátké době zaslána na pracoviště fakulty.

Stravování studentů ve stravovacím zařízení FNM – GTH: - při jednání s vedením Kolejí a menz se zatím nepodařila prosadit dotace na stravování studentů UK 2. LF v GTH Motol. Další jednání bude zahájeno s provozovatelem stravování FNM.

Do konce školního roku bude na fakultě k dispozici informační materiál o fakultě a též aktualizované www stránky jednotlivých pracovišť fakulty.

Byla diskutována otázka, jakým způsobem je ošetřeno ubytování studentů na kolejích, kteří byli ze studia vyloučeni. Tento dotaz bude vznesen na rektorátu UK.

Prof. MUDr. Jiří Šnajdauf, DrSc.
Proděkan Šnajdauf požádal senát o schválení prodloužit funkční období o 3 roky bez konkursního řízení u těchto přednostů:

• Doc. MUDr. Jiří Hoch, CSc., přednosta Chirurgické kliniky dospělých UK 2. LF a FN Motol do 31.10.2003
• Doc. MUDr. Zdeněk Kabelka, přednosta Kliniky ušní, nosní, krční UK 2. LF a FN Motol do 31.10.2003
• Doc. MUDr. Richard Průša, CSc., vedoucí Ústavu klinické biochemie a patobiochemie do 30.9.2003.
• Doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc., vedoucí Ústavu imunologie UK 2. LF do 30.9.2003.

Závěr: Hlasováním byl vyjádřen souhlas.

roděkan Šnajdauf předložil senátu “Metodický pokyn k provádění výběrových řízení a uzavírání pracovních poměrů na UK 2. lékařské fakultě”. Diskuse proběhla zejména k čl. 6 – udělení statutu definitivy profesoru fakulty. Závěr: Senát bere předložený materiál na vědomí.

Prof. MUDr. Jan Herget, DrSc.
Proděkan Herget komentoval stávající situaci ve zpracování grantů na děkanátu fakulty. Lze konstatovat, že se situace zlepšila. Nadále bude vyvíjen tlak na další zlepšení organizačního zpracování grantů na děkanátu. Proděkan Herget požádal v případě jakéhokoliv problému v této oblasti o rychlou informaci na e-mail: jan.herget@lfmotol.cuni.cz.

Dále informoval o uspořádání studentské vědecké konference pregraduálních a postgraduálních studentů fakulty a požádal SKAS o delegování dvou studentů, do organizačního výboru. Konference proběhne koncem listopadu 2000. Závěr: SKAS oznámí prof. Hergetovi jména dvou studentů do organizačního výboru Vědecké konference.

Kooptace nového člena studentské komory akademického senátu za odstupujícího Jana Trachtu. Závěr: Podle volební listiny bude řádným členem SKAS od školního roku 2000/2001 Ivo Minárik.

Zástupce studentské komory akademického senátu do Pedagogické komise fakulty. Stávající členové SKAS - Jaroslav Kratochvíl a Jana Christová. Závěr: Souhlas.

Dne 10.5.2000 bylo ukončeno přijímání přihlášek na místo odborného asistenta pro Ústav klinické biochemie a patobiochemie UK 2. LF. Určit zástupce do komise za akademický senát.
Závěr: RNDr. Petr Blanický.

Laudace
Přednesené na zasedání vědecké rady fakulty dne 18. května 2000

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan 2. LF UK)

23. dubna roku 1940 se v Brně narodil Jan Bubeník. Jeho šedesát následujících let, které dnes členům VR 2. LF UK připomínám, za připomínku stojí, a to nejenom proto, že prof. Bubeník je po řadu let jejím členem, ale zvláště proto, co za ta léta dokázal.

O jeho dětství toho mnoho nevím, rodinná anamnéza však zřetelně ovlivnila jeho další cestu - otec je lékařem, matka magistrou farmacie. Jak se ocitl v Praze nevím také, ale v Praze už chodil do základní i střední školy. Sotva roku 1956 odmaturoval, stal se řádným aspirantem tehdejšího Ústavu experimentální biologie a genetiky ČSAV a když aspiranturu úspěšně dokončil, nastoupil jako vědecký pracovník do téhož ústavu a pracuje na něm dosud, jen s tím, že ústav změnil počátkem 70. let jméno na Ústav molekulární genetiky ČSAV a později AV ČR a že doktor Bubeník se stal od prosince 1971 samostatným vědeckým pracovníkem, od 1. listopadu 1973 vedoucím vědeckým pracovníkem a v období 1992-1999 zástupcem ředitele Ústavu.

Titul kandidáta věd z roku 1965 povýšil na titul doktora biologických věd

5. září roku 1973. 14. prosince 1992 jmenoval rektor UK Radim Palouš Dr. Bubeníka docentem pro obor lékařská biologie a genetika a podruhé ho jmenoval docentem – tentokrát pro obor onkologie – rektor Univerzity Komenského v Bratislavě Juraj Švec. Profesorem 1. lékařské fakulty UK pro obor buněčná a molekulární biologie se stal roku 1996.

Ve vylíčené vědecké kariéře se stále opakuje slovo věda. Tou vědou se stala pro profesora Bubeníka všechna dlouhá léta imunologie, konkrétně imunologie nádorová. Studoval ji velmi intenzivně a získával poznatky a zkušenosti pobyty na neuvěřitelném počtu zahraničních pracovišť, aby je pak nejen u nás, ale i v zahraničí předával spolupracovníkům a následovníkům. Těch studijních pobytů (často dlouhodobých) bylo dvaatřicet (Tübingen, Londýn, Parma, Stockholm, Kodaň, Toronto, Hamilton, Montreal, Heidelberg, Houston, Los Angeles, Pittsburgh, Bethesda, Berlin-Steglitz, Innsbruck, Baltimore, Vídeň, Beer-Sheva, Hamburg, Shanghai).

Úrodou veškeré jeho činnosti je zatím 206 vědeckých publikací a jedna monografie, které byly citovány 2163x v letech 1970-1999 (ISI Philadelphia Citation Databases) a následující ocenění:

Yamagiwa-Yoshida UICC (International Union Against Cancer) International Award, Geneva, Switzerland, 1990, International Prize for Cancer Research “Ernesta Nuti”, Rome, Italy,1992, Cena ministra zdravotnictví České republiky, Praha, 1994, Cena ministra školství České republiky, Praha, 1995, Nuncion Award, Denmark, 1996.

V rámci postgraduální výchovy vyškolil sedm řádných aspirantů a pracovníků ve vědecké přípravě (CSc.) a dva doktorandy v oborech obecná biologie, imunologie a onkologie.

Je přirozené, že o profesora Bubeníka je zájem i v oblasti výuky pregraduální. Na biologickém ústavu FVL UK učil už koncem studií. V letech 1975-1997 vedl celosemestrální cyklus přednášek “Nádorová imunologie” na katedře fyziologie živočichů a vývojové biologie Přírodovědecké fakulty UK a v období 1992-1996 na Biologickém ústavu 1. LF UK volitelně povinný celosemestrální cyklus přednášek “Biologie, imunologie, virologie a genetika nádorové buňky”. Od roku 1995 se spolupodílí na výuce imunologie studentů naší fakulty. Vedl vědeckou pregraduální výchovu 12 diplomantů Přírodovědecké fakulty UK. Roku 1990 byl hostujícím profesorem na Fibigerově institutu v Kodani.

Ale ani tím výčet práce prof. Bubeníka nekončí. Je členem (také výboru) několika odborných společností, včetně zahraničních, výkonným redaktorem časopisu Folia biologica a členem redakčních rad šesti prestižních odborných časopisů. Zastává četné a významné vědecko-organizační funkce a mnohokrát předsedal jednáním na vědeckých shromážděních na různých místech světa.

Ovšem není možné žít jen imunologií a pro imunologii. Profesor Bubeník relaxuje v přírodě, kterou má rád. Zvlášť rád sbírá houby. Víc než mít rád je ovšem milovat. A on miluje pstruhy, což jim dokazuje mistrovským muškařením. Také letos jich už řádka na jeho lásku doplatila. V literatuře upřednostňuje, má-li čas, více tu oddechovou a v hudbě jsou mu v posledním desetiletí zvláště milé Karolinské koncerty pořádané naší fakultou. S velkou rozkoší studuje dějiny malířství, má velkou kunsthistorickou knihovnu a zajímají ho jednotlivé malířské školy, zvláště Holanďani.

Summa summarum – život našeho imunologa z nejpřednějších je bohatý obsahem i formou (elegance z pana profesora doslova vyzařuje). Přeju mu, aby všechno to krásné, co jeho i jeho život naplňuje, zůstalo v něm i při něm mnoho dalších let.

Prof. MUDr. Jan HOŘEJŠÍ, DrSc.

Ti z vás, kteří milujete starou dobovou hudbu a znáte soubory, které ji provozují, nemohli jste minout známý pražský ansámbl ARS CAMERALIS a nemohli jste si nevšimnout, že v něm do roku 1982 hrával na některé staré dechové nástroje rozložitější muž s patkou do čela. Hrou na ně navázal na hru na flétnu, která byla základem jeho v podstatě profesionální hráčské dokonalosti. On však dokázal držet v rukou nejenom štíhlou flétnu či buclatější historické nástroje a vyluzovat z nich tóny jemným hmatem, on ten hmat využil ještě dokonaleji při vyšetřování štíhlých i buclatějších žen a k ovládání všemožných operačních nástrojů při chirurgické léčbě jejich neduhů a nejjemněji při vyšetřování a léčbě malých nemocných děvčátek.

Všechno jsem tím vlastně prozradil – ano, začal jsem hovořit o prof. MUDr. Janu Hořejším, DrSc., přednostovi gynekologické a porodnické kliniky 2. LF UK a FNM, který oslavil počátkem května své šedesátiny. Medicína a hudba byly zřejmě sudičkami při jeho narození. Třetí sudička mi uniká – snad nám ji pan profesor prozradí. Ty dvě jsou ale jasné. První si pozval otec jubilanta, pan prof. MUDr. Jaroslav Hořejší, vynikající český internista a zakladatel české klinické biochemie. Starší z nás jsme ho dobře znali a ctili. Na pozvání druhé participovali rodiče oba – pan profesor Hořejší senior byl totiž pianistou profesionální úrovně a 88letá maminka je absolventkou Mistrovské školy houslové, žačkou profesora Karla Hofmana, primária slavného Českého kvarteta. Věnovala se komorní hudbě a společně s manželem koncertovali dlouhá léta, zvláště v Umělecké besedě, kde “premiérovali” mnoho českých sonát pro housle a klavír.

Syn Jan byl dítětem spořádaným a pilným. Maturoval na známém gymnáziu Jana Nerudy v Hellichově ulici na Malé Straně, vystudoval fakultu všeobecného lékařství UK sub summis auspiciis (1963). Po promoci pracoval tři roky na Anatomickém ústavu FVL (1963-1966), pak tři měsíce v nemocnici v Kutné Hoře a v témže roce nastoupil na I. gynekologickou kliniku FVL jako sekundární a starší sekundární lékař. Na klinice pobyl do roku 1973 a v té době složil atestaci I. stupně (1967) a II. stupně (1971) z gynekologie a porodnictví.

Roku 1973 našel definitivní místo pro svojí budoucí kariéru na gynekologicko-porodnické klinice tehdejší FDL v Londýnské ulici. Stal se pokračovatelem profesora Rudolfa Petera, světově proslulého zakladatele oboru dětské gynekologie, a žákem docenta Karela Veselého. Bylo zcela přirozené, že se stal na klinice ordinářem pro dětskou gynekologii, že roku 1981 obhájil kandidátskou disertační práci na téma “Klinické a laboratorní aspekty dívčí puberty”, 1983 složil jako první v republice nástavbovou atestaci z dětské gynekologie, v roce 1991 obhájil titul DrSc. (“Operační léčba v gynekologii dětí a dospívajících”), téhož roku byl pro obor habilitován (monografie “Dětská gynekologie”) a roku 1995 se stal profesorem gynekologie a porodnictví na UK.

Nemohu uvést všechna členství a funkce v českých a zahraničních odborných společnostech. K hlavním patří předsednictví České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEvP, členství ve Vědecké radě České lékařské komory, členství ve výboru Spolku lékařů českých v Praze. Dále je pan profesor Hořejší členem a pokladníkem Executive Board of International Federation of Pediatric and Adolescent Gynecology, členem (a v roce 1988 předsedou) mezinárodní zkušební komise International Fellowship of Pediatric and Adolescent Gynecology, čestným členem Maďarské a Slovenské gynekologické společnosti a členem řady dalších institucí a redakčních rad mezinárodních časopisů. Publikoval kromě už zmíněné monografie 13 kapitol v různých monografiích, 141 odborných článků v českých a 98 v zahraničních časopisech a mnoho statí dalších. Více než třistakrát přednášel – z toho 130x v zahraničí.

Má radost ze svých dvou dětí – syna Jakuba, který je koncertním mistrem lesního rohu v orchestru Státní opery a dcery Barbory, která je lékařkou na III. interní klinice 1. LF a minulý měsíc obhájila výborně v doktorandském studiu titul PhD, čímž se otec velice a právem pyšní. Manželka pana profesora byla rentgenoložkou, ví tedy dobře co medicína obnáší a uhlazuje manželovi cestu při jeho stoupání na vrchol.

O hudbě prof. Hořejšího už byla řeč. Je překvapující, že ač bývalý člen malého komorního souboru, dává při poslechu přednost symfonické hudbě všech stylových údobí. Je stejně překvapující, že kromě dnů maximální nepřízně počasí jezdí denně na kliniku na kole, ač jinak je nepokrytě typem nesportovním.

Co přáti jubilantovi: Zdraví, sílu, invenci, lásku, úspěchy a radost. Také to, aby ho lékařská veřejnost nepovažovala “jenom” za dětského gynekologa. To ho totiž zlobí, protože si dokáže poradit i s dospělými ženskými. A taky mu přeju, aby zase našel chvíli času pro milovanou flétnu.

Prof. MUDr. Zdeněk MATĚJOVSKÝ, DrSc.

Kolegium děkana 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy zvážilo odborné zásluhy profesora MUDr. Zdeňka Matějovského, DrSc. a jeho dlouholetý příkladný vztah k fakultě a rozhodlo se udělit mu při příležitosti jeho sedmdesátin (30. dubna 1930) zlatou medaili fakulty.

První, pro ocenění zásadní, je jeho činnost odborná. Po promoci roku 1955 pracoval v tuberkulózní léčebně Bukov v Ústí nad Labem, kde se seznámil i se základy hrudní chirurgie. V letech 1956-1960 pracoval na chirurgickém odd. nemocnice v Děčíně. V té době složil atestační zkoušku I. stupně z chirurgie. Začátkem roku 1961 nastoupil na I. ortopedickou kliniku FVL – slavnou kliniku Zahradníčkovu a na ní zůstal do roku 1978. Byl tu sekundářem, starším sekundářem a odborným asistentem. Jeho postoje v roce a po roce 1968 zapříčinily ztrátu školského místa a znemožnily mu obhájit připravenou kandidátskou práci a samozřejmě i habilitaci. Proto využil možnosti začlenit se do skupiny ortopedů na ortopedické klinice ILF (IPVZ) na Bulovce a tam rozvinout již po léta intenzivně propracovávanou problematiku ortopedické onkologie. Tam také mohl uskutečnit kariérní náležitosti až po habilitační řízení, které proběhlo na naší fakultě. Profesorem byl jmenován po listopadových změnách roku1989. V letech 1991-1995 byl přednostou zmíněné kliniky a v letech 1990 až 1995 1.náměstkem ředitele IPVZ pro vědu a výzkum.

Profesor Matějovský byl řádným členem VR 2. LF UK prvního polistopadového období. Spolupodílel se na výuce našich studentů. Je členem mnoha odborných společností zvučných jmen. Kromě toho, že byl roku 1990 zvolen předsedou České společnosti pro ortopedii a traumatologii a v jejím výboru pracuje dosud, je členem či dokonce zakládajícím členem mezinárodních odborných společností - Arbeitsgemeinschaft für Knochentumoren, European Musculoskeletal Oncological Society, International Skeletal Society, International Society for Limb Salvage, Österreichische Gesellschaft für Unfallchirurgie, European Society of Surgical Oncology a řady dalších, jejichž zkratky jsem nestačil rozluštit (např. EFORT, SICOT, SIROT). Myslím, že to stačí, aby vyniklo dostatečně jeho mezinárodní renomé. Navíc je členem redakčních rad významných časopisů, čestným a dopisujícím členem několika zahraničních ortopedických společností. Publikoval 114 sdělení v českých a 110 v zahraničních časopisech. Ovšem to hlavní – roku 1988 byla naše odborná literatura obohacena jeho vynikající monografií Kostní nádory, kterou sepsal společně s profesory Povýšilem a Kolářem a za kterou získal cenu Avicena i prezidia ČLS JEvP. Neuvedl jsem pochopitelně všechno, ale mohu doložit z vlastní mnohaleté úzké spolupráce s kolegou Matějovským v oblasti problematiky nádorů kostí dětí a mladistvých, že jeho přínos na tomto úseku onkologie je mimořádný, jeho úsilí úporné, jeho systematicky vedená práce přínosná pro nemocné i českou medicínu.

Druhou aktivitou, která provází život Dr. Matějovského, se týká sportu. Získal dvakrát šesté místo na mistrovství světa ve vodním slalomu na kajaku a jednou třetí místo v hlídkách. Byl iniciátorem tréninků vodního slalomu na Čertovce v Praze na Kampě. Uskutečnil několik prvosjezdů (terminus technicus) na řekách v ČR a v Alpách a prvosjezd soutěskou na Labi mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím. To od jar do podzimů. V zimě se stal opakovaně mistrem republiky ve sjezdovém lyžování, jednou obsadil druhé místo na mistrovství republiky. Je členem Arlberg Ski Club v St. Anton v Rakousku. V současné době hraje golf a tenis. V příslušné věkové kategorii ještě stále v golfu, tenisu a lyžování závodí a jeho umístění jsou úctyhodná.

Dění na fakultě

V květnu oslavili své životní jubileum tito zaměstnanci 2. LF UK:

• Anita Kulhánková - bývalá pracovnice děkanátu (75 let)
• RNDr. Dagmar Pospíšilová - Ústav imunologie (55 let)
• Věra Tůmová - Ústav biologie a lékařské genetiky (55 let)
• Prof. MUDr. Jan Hořejší, DrSc. - přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky (60 let)

• Doc. MUDr. Jana Kamínková, DrSc. - Bývalá vedoucí Ústavu imunologie (60 let)
• Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc. - bývalý přednosta Interní kliniky Pod Petřínem (70 let)
• Doc. MUDr. Alois Kopecký, CSc. - bývalý docent II. dětské kliniky (80 let)
• MUDr. Jiří Dušek, CSc. - I. dětská klinika (50 let)
• MUDr. Mária Chadimová - Ústav patologické anatomie (50 let)
• Mgr. Jan Lány - Ústav jazyků (55 let)
• Mgr. Jiřina Sojková - Ústav fyziologie (55 let)
• MUDr. Hana Benešová - Klinika tělovýchovného lékařství (60 let)

·

Ředitelství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví udělil Prof. MUDr. J. Šnajdaufovi, DrSc. a MUDr. J. Štujovi, CSc. III. cenu v soutěži o nejlepší vědeckou práci v roce 1999 za časopiseckou práci "Ruptura pankreatu v dětském věku - současné trendy" z oboru chirurgie

a

ředitelství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví udělil Prof. MUDr. J. Šnajdaufovi, DrSc. a MUDr. K. Pýchovi, MUDr. J. Kalousové a MUDr. V. Mixovi III. cenu v soutěži o nejlepší vědeckou práci v roce 1999 za časopiseckou práci "Náhrada jícnu žaludkem v dětském věku" z oboru chirurgie.

odb. as. Bohuslav Příhoda, CSc.
(vedoucí ÚTV 2. a 3. LF UK)

Poslední květnový víkend pořádala Pařížská univerzita v Orsay tradiční volejbalový turnaj smíšených družstev. Na tomto výborně obsazeném turnaji pravidelně startují výběry univerzit i z Německa, Švýcarska, Itálie,…

Naše družstvo složené pouze ze studentů 2. a 3. LF pod vedením odb. as. Miroslava Berky nastoupilo pod hlavičkou Univerzity Karlovy, zatímco družstvo 1. LF hájilo barvy své fakulty.

Sobotní vylučovací boje ve skupinách znamenaly pro náš tým postup až ze 3. místa, když nešťastně podlehlo Bonnu a Jumping teamu. Po sobotním večerním taktickém rozboru nastoupilo naše družstvo v neděli jako vyměněné a tak v odpoledních hodinách před zaplněnou halou nastupovalo k finálovému utkání proti Jumping teamu. Sympatie haly si velmi rychle získalo naše studentské družstvo v boji proti výběru českých extraligových hráčů a ligových hráček. Konečný výsledek 25 : 21 a 25 : 23 pro Jumping znamenal celkové 2. místo v turnaji a potlesk haly.

Na úspěchu a vzorné reprezentaci se podíleli tito studenti: Olga Tuterová, Michal Ježek, Pavel Hajdušek, Petr Boula ze 3. LF a Eva Andrenacciová, Markéta Matějková, Petr Vojkůvka ze 2. LF.

XXIII. dny lékařské biofyziky s mezinárodní účastí
Darovanský dvůr 23. - 26. května 2000

Ing. M. Cipryánová, Doc. MUDr. T. Blažek, CSc.
(Ústav biofyziky 2. LF UK)

FOTOGALERIE  Kliknutím na příslušný obrázek dostanete jeho zvětšenou verzi.
(Foto: MUDr. L. Bolek - Ústav biofyziky LF UK Plzeň)

(Pozn.: Veškerou fotodokumentaci zajistil Ústav biofyziky LF UK Plzeň)

Květen se stává už tradičním měsícem pro setkání biofyziků. Letošní XXIII. dny lékařské biofyziky se uskutečnily ve dnech od 23. až 26. května pod záštitou Univerzity Karlovy Praha, Lékařské fakulty v Plzni - Ústavu biofyziky a Společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky České lékařské společnosti.

Příjemným místem konání se stal Darovanský dvůr, jehož historie, co by součásti poplužního dvora, sahá až do 18. století.

Ke dvorci patří, kromě chovu jelení zvěře, také jezdecký oddíl. Ti odvážnější tak dostali možnost se ve volném čase projet na koni a zažít pohled na svět, o kterém se říká, že je právě ten nejkrásnější. Podle spokojených tváří debutantů tohoto sportu se dalo usuzovat, že na tomto rčení bude nemálo pravdy.

Zájemci o poněkud "přízemnější" sport - golf - mohli získat základy této hry na golfové cvičné louce nebo na hřišti s 9-ti krátkými jamkami. Velkou skupinu přívrženců z řad účastníků si získala i místní kuchyně. Zvláštní úspěch sklízela jídla připravovaná na otevřeném ohni v historické černé kuchyni z 18. století.

Vzhledem ke krásnému počasí, které mimo jiné doprovázelo celé setkání od počátku do samotného konce, se slavnostní zahájení uskutečnilo zcela netypicky, pod slunečnou oblohou, na nádvoří. Po 14. hodině se ujal slova Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., děkan Lékařské fakulty v Plzni, který přivítal všechny přítomné, hosty ze Slovenska a popřál hodně zdaru nadcházejícímu jednání.

Potom se program přesunul do přednáškových prostor a začal obvyklý kolotoč přednášek, prezentací a diskuzí.

Některé z přednášek prvního dne:

Účinky elektromagnetických polí na bunky
J.Sabo, Ľ.Horovčák, A.Mirossay, J.Mojžiš, L.Mirossay (Ústav lekárske biofyziky a Ústav farmakológie Lekárska fakulta, UPJŠ, Košice)
Pomocí experimentálního zařízení zkonstruovaného laboratoří zkoumají vliv stacionárního magnetického pole s magnetickou indukcií 0.5 T na laboratorní línii leukemických lidských buněk HL-60. Předběžné výsledky naznačují citlivost kultury buněk na magnetické pole.

Vplyv cholesterolu, alkylamóniových iónov a alkánov na oxidáciu prírodného fosfatidylcholínu v multilamelárnych lipozómoch
P. Balgavý, J. Filípek, D. Uhríková (Farmacetická fakulta Univerzity J. A. Komenského, Bratislava; Fakulty veterinárního lékařství, Veterinární a farmaceutická univerzita, Brno)

R@SYSTEM a XML formát pro representaci fyzikálních dat.
Heřman P. Blažek T., (Ústav biofyziky 2.  LF UK - viz. na konci článku)

Přenos obrazových informací mezi rtg a oddělením nukleární medicíny
Blažek T., Heřman P. (Ústav biofyziky 2. LF UK - viz. na konci článku)

 Možnosti použití 3D počítačových rekonstrukcí v medicíně.
B. Ježek, K. Antoš, M. Čapek (Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně, Hradec Králové)
Ve svém vystoupení se zabýval možnostmi užití výpočetních metod pro vytváření trojrozměrných počítačových rekonstrukcí v medicíně. Vstupní data - počítačový model - struktury povrchové nebo objemové. Ověření vytvořeným programem Medicus.

V závěru dne se sešli vedoucí ústavů na své pravidelné schůzce, kde projednávali koordinaci sylabů, diskutovali o problému začlenění výuky informatiky v rámci biofyziky, byla jim představena nová skripta atd.

24. května                                                                                                  XXIII. DLB

Dopoledne druhého dne bylo zasvěceno dvěma nápojům, jenž mají v našich zeměpisných šířkách značný počet příznivců. Na program byly zařazeny dvě tématické exkurze podle výběru každého účastníka. Jedna skupina zamířila do Plzeňského Prazdroje a.s. a druhá do Bohemia sektu Českomoravská vinařská a.s. ve Starém Plzenci. Jedni, aby odhalili tajemství výroby zlatavého moku a druzí aby zjistili, jak se to skutečně má s onou pověstnou pravdou, jíž lze ve víně nalézt.

Faktem zůstává, že obě skupiny byly početně poněkud nevyvážené, ale v každém případě je nutné ocenit šťastnou volbu organizátorů při výběru firem pro uskutečnění obou exkurzí.

Pak už se po příjemně, a ne nezajímavě, stráveném dopoledni opět dostali ke slovu přednášejí se svými vystoupeními.

Např.:

Anatomie hrtanu: Tvorba hlasu 1. a 2.
J. Pešák (Ústav lékařské biofyziky, LF UP Olomouc)
Uvedení unikátního filmu autora současně uznávané myoelastické-aerofonní teorie tvorby lidského hlasu Van den Berga.

Jak se změnily střední školy?
M. Pilchová (Ústav biofyziky 2. LF UK - viz. na konci článku)

Model společného přijímacího řízení pro lékařské fakulty Univerzity Karlovy
P. Stránský, S. Štefanová, A. Stoklasová, J. Hraba (Ústav lékařské biofyziky a oddělení výpočetní techniky, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, Ústav lékařské chemie a biochemie, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, Ústav pro informace ve vzdělávání, Praha)
Prof. Stránský se zabýval návrhem na uskutečnění společného přijímacího řízení na všechny lékařské fakulty UK z důvodu zajištění stejných podmínek pro přijetí všem uchazečům, výběru ze skupiny těch nejlepších, snížení zátěže učitelů atd.

Lékařská biofyzika na 3. LF UK v rámci nového curricula.
J. Rosina, M. Průcha, J. Hrmová, D. Šuta (Ústav lékařské biofyziky 3. LF UK Praha)
Doc. Rosina vystoupil s prezentací výsledků ankety o hodnocení výukového modulu "Metodologické základy medicíny". Za základě takto získaných informací došlo ke změnám koncepce a vystavění nového modulu s ohledem na zkušenosti z minulého období.

Přednáškový odpolední blok skončil až téměř ve večerních hodinách. Pak pořadatelé pozvali všechny účastníky konference na hlavní společenský večer, který se nesl ve znamení dobré nálady, pokračujících odborných diskuzí a přátelských setkání.

25. května                                                                                                  XXIII. DLB

Komunikační systémy NetProSys. - profilová přednáška sponzora
Prezentace firmy

Pořadatelé nově vyhradili v programu místo pro prezentaci posterů. Nejprve každý z autorů krátce představil svoji práci a současně byl jeho vystavený poster promítán pro přiblížení a snadnější orientaci posluchačů. Po vystoupení všech autorů následovala diskuse.

Pro vyhodnocení nejzajímavějších prací byla jmenována komise ve složení:

• Prof. MUDr. I. Hrazdíra, DrSc. (Biofyzikální ústav LF MU Brno),
• Doc. MUDr. T. Blažek, CSc. (Ústav biofyziky 2. LF UK Praha),
• Doc. MUDr. J. Jakuš, DrSc. (Ústav biofyziky JLF UK v Martině).

Pro velmi dobrou úroveň prezentovaných posterů se komise nakonec rozhodla vyhlásit vítěze ve dvou kategoriích: výuka a věda-výzkum. Vítězové se dočkali zajímavého ocenění.

Vítězné postery:

Fluorescenční metody pro stanovení fototoxicity látek.
H. Kolářová, R. Kubínek, R. Lenobel, M. Strnad (Ústav lékařské biofyziky LF UP Olomouc, Centrum molekulární biologie a medicíny UP Olomouc)

Měření průtoku na modelu krevního řečiště pomocí ultrazvuku.
Josef Hanuš, Jiří Záhora (Ústav lékařské biofyziky LF Hradec Králové UK)

Program konference pokračoval dál tradičním způsobem, přednáškami, prezentacemi a diskuzemi, např.:

Specifika internetových lékařských informací a možnosti hodnocení jejich kvality.
P. Kasal (Ústav lékařské informatiky 2. LF UK)
Doc. Kasal se ve svém vystoupení zabýval rozdílností informačních a bibliografických zdrojů. Prezentoval srovnání efektivity vyhledávání dvanácti vyhledávacích služeb na testu modelového příkladu a zhodnotil zdroje z hlediska kvality, věrohodnosti.

Výukové prezentace pro medicínu na internetu.
Jan P. Naidr (Ústav lékařské informatiky 2. LF UK)
MUDr. Naidr rozdělil WWW zdroje podle formy prezentace. Uvedl jejich popis z hlediska tvorby a z aspektu uživatele, výhody a nevýhody jednotlivých forem, zajištění kvality výukových medicínských prezentací z hledisku obsahu, technického zpracování, ergonomie ovládání a uplatnění didaktických zásad.

Po skončení přednáškového dne předal MUDr. Beneš symbolickou štafetu do rukou vedoucího Ústavu lékařské biofyziky 3. LF UK Doc. MUDr. J. Rosinovi, na jehož ústav padla odpovědnost jako na organizátory příštích XXIV. DLB v roce 2001.

Závěrečný večer potěšil milovníky dobrého vína, protože byl věnován odborné degustaci vín, kterou řídil MUDr. P. Dominik.

26. května                                                                                                  XXIII. DLB

Diskuzní odpoledne ukončilo oficiální program XXIII. dnů lékařské biofyziky. Program byl naplněn beze zbytku a organizátoři si mohli konečně oddychnout. Na tomto místě by bylo vhodné poděkovat právě jim za dokonalou přípravu a za zajištění hladkého a bezchybného průběhu celého jednání.

Skončilo 23. setkání biofyziků, které opět posunulo obor o určitý vývojový krůček dál, umožnilo přátelská setkání kolegů, navázání nových kontaktů a v neposlední řadě ukázalo další perspektivu biofyziky v současné medicíně.

Abstrakta                                                                                                  XXIII. DLB

Přenos obrazových informací mezi rtg a oddělením nukleární medicíny.
Blažek T., Heřman P. (Ústav biofyziky 2. LF UK Praha)

Tento příspěvek pojednává o pilotní studii výměny obrazových dat mezi Klinikou nukleární medicíny a Klinikou zobrazovacích metod 2. LF UK. Důvody, které vedly k této práci jsou následující:

1. ve Fakultní nemocnici v Motole je instalovaná síť, pokrývající všechny kliniky a oddělení,
2. obrazové informace z CT, MR a SPECT jsou z principu identicky strukturované.
3. těmito metodami jsou vyšetřovány stejné struktury; liší se pouze princip zobrazení.

Každý soubor má v hlavičce administrativní údaje následované vlastními obrazovými daty. která jsou uspořádána v matici m * m * n (m je počet řádků a sloupců v obrazu, n je počet obrazů v sérii (při trojrozměrném zobrazení počet vrstev). Pro přenos a další zpracování obrazových dat používají oba obory rozdílné formáty a pracují na různých platformách pod různými operačními systémy. Z toho plyne, že původní data musí být transformována do jednotného formátu, čitelného všemi systémy.

Toto je již ve světě vyřešeno, ale v ČR takovýto přístup ještě není realizovaný. Je to způsobeno hlavně značnými finančními náklady na pořízení transformačního a síťového SW.

Naše práce si klade za cíl tento problém vyřešit alespoň ve Fakultní nemocnici v Motole.

R@SYSTEM a XML formát pro representaci fyzikálních dat
P. Heřman, T. Blažek (Ústav biofyziky 2.lékařské fakulty UK Praha)

Na XXII. dnech lék. biofyziky (Hrádok pri Jelšave 25. - 27. 5. 1999) bylo referováno o záměru pokračovat ve vývoji R@SYSTEMu v. 3.00 pro zpracování biosignálů, jehož jedním aspektem je možnost veřejné presentace naměřených dat. Žel se dosud nepodařilo objevit žádný jednotný formát, který by se k  takovýmto účelům používal v různých oblastech medicíny, fyziky a biofyziky. Zdá se, že situace se v tomto ohledu za posledních cca 20 let principielně nezměnila: na výstupech různých vyšetření dostáváme různé proprietární formáty a ke snahám o jejich sjednocení dochází pouze zvolna, a to pouze v rámci jednotlivých oborů (např. INTERFILE 3.3 v nukleární medicíně). Problém, jehož řešení hledal již R@SYSTEM v. 2.0 v 80-tých letech, je dosud otevřený. Na druhé straně se v posledních letech ve světě prosazuje (jakožto prakticky použitelná podmnožina SGML) formát XML (eXtended Markup Language), který je dostatečně flexibilní pro representaci různých strukturovaných dat a metadat. Této flexibility je dosahováno možností definovat vlastní pravidla pro každou zájmovou oblast pomocí specifického dokumentu DTD (Document Type Definition). I když jsou v současné době používány různé DTD pro oblast matematiky, chemie atd., nepodařilo se nám dosud objevit existující DTD, odpovídající potřebám experimentální fyziky. Proto nevidíme jinou možnost, než začít takovýto DTD vytvářet.

Tímto se R@SYSTEM stává cestou ke společnému hledání dostatečně universálního jazyka pro popis fyzikální reality, representované daty z různých měření či vyšetření. Domácí WWW stránkou R@SYSTEMu zůstávají http://bf.lf2.cuni.cz/rsys/, http://bfu.lf2.cuni.cz/rsys/, diskusními skupinami jsou:   rsys@lf2.cuni.cz (v anglickém jazyce) a její česko/slovenská odnož rsys-cs@lf2.cuni.cz.

Jak se změnily střední školy?
M. Pilchová  (Ústav biofyziky 2. LF UK)

Podtitulem tohoto příspěvku by mohlo být: "Co vlastně ti studenti mají umět, když přichází na fakultu, a co už ne?" Za posledních deset let došlo k velkým změnám na středních školách. Tyto změny se dotkly také výuky - v obsahu i ve formě. Tento příspěvek by měl být souhrnným přehledem těchto změn, s důrazem na ty změny, které se mohou dotýkat i návazné výuky na lékařských fakultách, především v těchto předmětech: fyzika, matematika, biologie a chemie.

Výukový program o rentgenovém záření.
B. Pilch (5. ročník MFF UK Praha)

1. Představím vám výukový program, který má sloužit jako pomůcka pro učitelé přednášející lékařskou biofyziku. Týká se rentgenového záření. Mým cílem při tvorbě tohoto programu bylo přiblížit studentům toto obtížné téma nějakým nenásilným způsobem pomocí vizuálních efektů.

Program funguje na platformách DOSu, MS Windows 3.11, 95, 98 a všech kompatibilních s DOSem. Jeho požadavky na hardware jsou minimální (0.1 MB paměti).

2. Obsahuje několik částí:
1. schéma rtg lampy
2. vznik rtg záření (popis, ukázka...)
3. průchod záření stěnou (popis, ukázka s možností výběru materiálu)
4. Ovládá se pomocí myši nebo klávesnice.

Součástí programu je jednoduchý jazyk pro tvorbu vlastních obrázků. Celý produkt je freeware, tím nabízím možnost případným zájemcům jej rozšířit nebo vylepšit - je dodáván se všemi zdrojovými soubory a datovými (vstupními) soubory.

Poster:

Inaktivace mikroorganismů působením velmi vysokých tlaků.
J. Kamarád, M. Pilchová (Fyzikální ústav AV ČR Praha, Ústav biofyziky 2. LF UK)

Prof. MUDr. Roman Kodet, CSc.
(vedoucí Ústavu patologické anatomie 2. LF UK)

Pro Ústav patologie naší fakulty i zástupce různých ústavů a oddělení patologie z Čech i Slovenska byl pátek 12. května 2000 mimořádným dnem. Naše pracoviště uspořádalo dvoustranné sympozium o nových poznatcích v oblasti výzkumu a diagnostiky nádorů měkkých tkání. Setkání bylo zaštítěno vynikajícími znalci ze skandinávského centra pro nádory měkkých tkání z ústavu patologie Sahlgrenska University Hospital, Gőteborg.

Myšlenka uspořádat sympozium s tematikou nádorů měkkých tkání se objevila na podzim roku 1999 na 17. evropském kongresu patologie v Barceloně. Vystavovali jsme poster s tematikou molekulární a imunohistochemické diagnostiky rabdomyosarkomů. A právě na tomto místě jsme se seznámili s jednou z protagonistek našeho symposia, dr. Helenou Willén. Její jasná čeština, nezměněná dlouhodobým pobytem v zahraničí, nás překvapila, protože jsme se s dr. Willén dosud osobně neznali. Ukázalo se, že začínala patologii po promoci v roce 1966 právě v nemocnici v Motole a později přešla na patologické oddělení fakultní nemocnice na Bulovce. Tam nejprve pracovala na místě sekundářky, později asistentky tehdejšího Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. Místo učitele jí otevřelo dveře do zahraniční, do Švédska, kam v roce 1975 odešla jako stipendista a později zde zůstala. S dr. Willén jsme si ihned porozuměli, protože se po mnoho let zabývá histologickou a především cytologickou diagnostikou nádorů měkkých tkání a my jsme si uvědomili, že známe řadu jejích odborných prací. Navíc jde o milou a společenskou paní. Nabídla nám seznámení se svým manželem, rovněž patologem (odborníkem zejména v gastroenteropatologii a gynekologické patologii), a s manžely Kindblomovými, profesory v oboru patologie a významnými odborníky na nádory měkkých tkání. Podrobnější životopisy jsem uvedl na konci statě.

Během letošní zimy a jara jsme připravili program. Domníval jsem se, že zasedání by mělo být oboustranné a nemělo by být návštěvou typu přednášky zvaných hostů s pasivní účastí českých odborníků. Proto jsem vyzval některé spolupracovníky, aby se setkání účastnili aktivně a přednesli sdělení na podkladě svých vlastních zkušeností. Druhou myšlenkou bylo, že bychom měli dát přednost mladší generaci patologů, která ovlivňuje rozvoj oboru více než kdo jiný. A tak jsme kromě tří koncepčních přednášek profesora Kindbloma, profesorky Meis-Kindblomové a profesorky Willén pozvali MUDr. Z. Kinkora, primáře patologie Fakultní nemocnice na Bulovce, doc. MUDr. Michala Michala, vedoucího laboratoře speciální diagnostiky při Šiklově ústavu patologické anatomie z Plzně, a doc. MUDr. T. Eckschlagera z laboratoře kliniky dětské onkologie v Praze. Dlužno podotknout, že poslední ze jmenovaných je výjimkou, neboť je klinickým a experimentálním pracovníkem, ale o to přínosnější byla jeho přítomnost v jinak homogenní společnosti patologických anatomů.

Sympozium jsme uspořádali na univerzitní půdě, ve svrchovaně nádherném a důstojném prostředí Malé auly Karolina, právě tam, kde se začaly přednášet lékařské vědy na Karlově universitě záhy po jejím založení. Jako doklad a symbol této skutečnosti jsme hosty seznámili s některými významnými portréty na stěnách Malé auly, ale dříve než se promítacím plátnu objevily první snímky chondroidního lipomu, kterým začala své vynikající expozé dr. Meis Kindblomová, představili jsme především nádhernou olejomalbu v čele Malé auly, představující patrony lékařství svatého Kosmase a svatého Damiána, ošetřující nemocnou ženu. Protože velikost Malé auly neumožňuje širší auditorium, pozvali jsme z každé lékařské fakulty v Čechách a na Moravě i ze Slovenské republiky pouze zástupce. Snad o to větší byl o sympozium zájem a nakonec se v aule sešlo 57 účastníků, kteří na jednodenní zasedání přijeli i z dálek, jakými jsou Olomouc nebo Košice.

Zasedání zaštítila Karlova univerzita a naše poděkování patří především Jeho Magnificenci panu rektorovi, profesoru Wilhelmovi, a celému kolegiu rektora, kteří s koncepcí symposia souhlasili. Zasedání v úvodu pozdravil reprezentant university prorektor prof. MUDr. Petr Widimský, CSc.

Zasedání nás obohatilo o řadu poznatků a ukázalo objevy nových jednotek, které definovali naši zahraniční partneři, nebo upřesnili definice již popsaných nádorů. Je pochopitelné, že v současné době stále více využívají možností molekulární diagnostiky (například u synoviálních sarkomů s translokací t(X;18)). Pro lepší přehled jsme vybrali některé práce z posledních pěti let a uvádíme je v přiloženém seznamu významných publikací všech zúčastněných hostů ze Švédska. Seznam je pouze ilustrativní, protože celkový počet prací všech autorů dosahuje čtyř set.

Dr. J.-M. Meis-Kindblom přednesla statě o již zmíněném chondroidním lipomu, o sklerosujícím epiteloidním fibrosarkomu a o extraskeletálním myxoidním chondrosarkomu. U každé u jednotek uvedla hlavní klinické charakteristiky, morfologické diagnostické rysy a diferenciální diagnostická úskalí. Dr. L.-G. Kindblom podrobně hovořil o nových poznatcích o synoviálním sarkomu, zejména ve vztahu k prognóze a k diagnostické chromosomální translokaci t(X;18), o akrálním myxoinflamatorním fibroblastickém sarkomu (jednotce definované skupinou kolem autora sdělení) a vrcholem však byla přednáška na téma gastrointestinálních stromálních nádorů – nádorů z buněk Cajala, které jsou autory nazývány “gastrointestinal pacemaker cell tumors (GIPACT)”.

Dr. H. Willén přesvědčivě demonstrovala možnosti cytologické punkční diagnostiky nádorů měkkých tkání. Nejprve uvedla postupy odběru a zpracování cytologického materiálu. Nutno zdůraznit, že v různých zahraničních zařízeních v USA i v Evropě, a nejinak je tomu ve Švédsku, patologové sami provádějí jehlovou biopsii a odebírají materiál. U nás by patologové jistě mnohem více využívali možností cytologické diagnostiky, kdyby takové možnosti měli. V dalším se dr. Willén zabývala cytologickými nálezy u skupin nádorových onemocnění ve srovnání s histologickými obrazy – ve skupině lipomatózních a fibrohistiocytárních nádorů, nádorů s hladkosvalovou nebo příčně pruhovanou diferenciací a dalšími jednotkami. Její přednáška měla název Fine needle aspiration of soft tissue tumors.

Z přednášek našich autorů docent Michal se spoluautory ze zahraničí pěkně předvedl, že je možné zachytit i počínající stadia synoviálního sarkomu na distálních partiích končetin, kdy je léčba velmi úspěšná, a vedle toho ukázal na možnosti nových pohledů na patogenezi tohoto onemocnění. Přednáška měla název Minute synovial sarcoma of the hands and feet – analysis of twenty cases. Histological, immunohistochemical and molecular study.

Primář Kinkor demonstroval vzácný myoepiteliom hlubokých měkkých tkání zad. Docent Eckschlager se spoluautory předvedl komplexně histologicky, geneticky a molekulárně vyšetřený primární neuroepiteliální tumor ledviny – Renal PNET in a child. V obou případech šlo o modelové kasuistiky, příkladně ilustrující nové diagnostické možnosti a postupy. Profesor Kodet a dr. Nagy předvedli komplexní histologické a imunohistochemické vyšetření u téměř 200 nemocných s rabdomyosarkomy, u případů diagnostikovaných v posledních dvou letech též s pomocí molekulární diagnostiky – Rhabdomyosarcoma in childhood: diagnostic approach of a pathologist. Přednesli i nové poznatky o změnách u rabdomyosarkomů po terapii s prognostickým dopadem.

V diskusích se ukázalo, že řada českých patologů je vzdělána na vynikající úrovni a s ostřílenými zahraničními hosty nejen obstáli, ale mnohdy doplnili jejich poznatky svými zkušenostmi, nebo hosty přiměli k hlubšímu zamyšlení položením otázky, která není dosud uspokojivě objasněna.

Ke zdárnému průběhu přispěla celá řada pracovníků z našeho pracoviště, ale zejména paní Janoušková, která obětavě vyřizovala celou agendu spojenou s přípravou symposia, a ze které se postupně stává zkušená organizátorka obdobných setkání (právě před rokem pořádalo naše pracoviště sjezd českých patologů s participací proslulého odborníka ze zahraničí). Pan Frolík přispěl k příjemnému a pohodovému rámci dokonalým promítáním a všeobecnou technickou pomocí.

Stručná curricula hostů ze Švédska

Dr. Meis-Kindblom začínala svá studijní léta na Iowa State University of Science and Technology a graduovala s vyznamenáním v roce 1975; získala titul Bachelor of Science v biochemii. Poté studovala na lékařské fakultě University of Iowa v Iowa City. Promovala v roce 1979. Po promoci se specializovala na anatomickou a klinickou patologii, předatestační přípravu absolvovala v Saint John Hospital v Detroitu, Michigan (atestace 1984).

Od 1984 do 1987 dr. Meis pracovala jako “fellow” a později jako “junior staff member” v oboru bioptické patologie ve významném ústavu - MD Anderson Cancer Center v Houstonu, Texas. Další dva roky zaujala místo “senior staff member” zpět v Detroitu v Henry Ford Hospital.

Vrcholem americké kariéry bylo pro dr. Meis místo vedoucí sekce nádorů měkkých tkání v Armed Forces Institute of Pathology (AFIP) ve Washingtonu, D.C. (1989). Toto místo obsadila v silné konkurenci a nastoupila tak po mimořádně významném a po celém světě proslaveném dr. F. Enzingerovi, autoru významné monografie (Soft Tissue Tumors) a desítek, ne-li stovek objevných článků, definujících řadu nosologických jednotek v nádorech měkkých tkání a uveřejněných ve světových časopisech. Dr. F. Enzinger odcházel v této době do důchodu, ale zůstal dále vědecky činný (viz některé společné články s dr. Meis). V této době byla dr. Meis jmenována Associate Professor of Pathology na Georgetown University ve Washingtonu, D.C. a na Louisiana State University v New Orleansu. Z doby svého působení v AFIP se dr. Meis provdala za dr. L.-G. Kindbloma (1993), a oba pak další dva roky spolupracovali v AFIPu. Manželé Kindblomovi zůstali ve Washingtonu do roku 1995, kdy se odstěhovali do Švédska, aby mohli ve spolupráci s dalšími specialisty z různých oborů rozvinout diagnostiku a výzkum nádorů měkkých tkání. Pracoviště AFIPu působí převážně jako konzultační centrum a byť je renomované a vyhlášené po celých Spojených státech i jinde ve světě, je většinou odkázáno na konzultační materiál.

Dr. Meis se na počátku své dráhy specializovala na hematopatologii, ale významný patolog, specialista na nádory měkkých tkání dr. Harry Evans z MD Anderson Hospital v Houstonu vzbudil její zájem o nádory měkkých tkání a jejich výzkumu zůstala věrna dosud.

Do současnosti dr. Meis-Kindblom publikovala téměř 100 vědeckých a odborných článků, kapitoly v monografiích a přibližně 100 abstrakt. Spolu s dr. F. Enzingerem také vydala atlas nádorů měkkých tkání včetně jeho verze na optickém disku. Vedla přes 50 mezinárodních kurzů s tematikou nádorů měkkých tkání včetně kurzů v rámci významných institucí pro US a Canadian Academy of Pathology a American Society of Clinical Pathologists.

Dr. Meis-Kindblom je členkou ediční rady časopisu American Journal of Surgical Pathology a posuzuje články pro Cancer, Pathology and Research Practice a Acta Pathologica Microbiologica Scandinavica (APMIS). Je členkou vědeckých společností, z nichž nejvýznamnější jsou Arthur Purdy Stout Society of Surgical Pathologists, the International Skeletal Society, the US and Canadian Academy of Pathology a Scandinavian Sarcoma Group (SSG).

Lars-Gunnar Kindblom, M.D., Ph.D.
Profesor patologie, Sahlgrenska University Hospital, Gőteborg

Dr. Kindblom vystudoval na lékařské fakultě university v Göteborgu a promoval v roce 1972. Již za studií pracoval v ústavu patologie. Po promoci se věnoval postgraduálnímu studiu, které zakončil obhajobou disertace na téma liposarkomy a jiné lipomatosní nádory a získal titul PhD. Postgraduální vzdělání však ukončil až atestací z patologie v roce 1976, rovněž v Göteborgu. Svou vědeckou a pedagogickou činností získal dr. Kindblom v roce 1982 titul ”assistant professor of pathology” na Göteborg University, v roce 1986 ”associate professor of pathology” a v roce 1993 se stal řádným profesorem patologie. Od roku 1995 vede ústav universitní nemocnice v Gőteborgu.

Profesor Kindblom soustředil svůj zájem na výzkum nádorů měkkých tkání. Pozoruhodným způsobem rozvinul a aplikoval různé diagnostické metody objasňující patogenezi nádorů - mikroangiografii, histochemii, elektronovou mikroskopii, imunohistochemii, tkáňové kultury, karyotypizaci a v současné době metody molekulárně genetické. Hlavním cílem studia bylo zjemnit diagnostická kritéria, definovat nové jednotky a korelovat je s klinickým chováním.

Profesor Kindblom publikoval přibližně 160 původních sdělení a 200 abstrakt z mezinárodních kongresů a napsal řadu vyzvaných přehledných článků a kapitol v knihách.

Spolu se svou ženou dr. Jeanne Meis-Kindblom vede Muskuloskeletální centrum nádorů. Spolu s dr. Willén vedou manželé Kindblomovi morfologickou sekci Scandinavian Sarcoma Group a v jejím rámci řídí četné mezinárodní výzkumné projekty.

Na základě velkých mezinárodních zkušeností a výzkumné činnosti profesor Kindblom vedl kurzy v různých částech světa – v celé Evropě, v Japonsku a v USA (spolu se svou ženou, jak jsem již uvedl).

Profesor Kindblom je členem edičních rad a hodnotí články poslané do redakcí řady mezinárodních časopisů - the American Journal of Pathology, Cancer, Acta Pathologica Microbiologica Scandinavica (APMIS), a dalších. Je také členem několika národních a mezinárodních grantových agentur. Je členem významných odborných společností - the Arthur Purdy Stout Society of Surgical Pathologists, the International Skeletal Society, the US and Canadian Academy of Pathology, the Scandinavian Sarcoma Group (SSG).

Profesor Kindblom pracoval po většinu své odborné dráhy v Göterborgu, ale dočasně působil v některých centrech v Evropě a ve Spojených Státech - Mayo Clinic a od roku 1993 do počátku 1995 v AFIP ve Washingtonu D.C. jako tzv. distinguished scientist.

Po přestěhování do Göteborgu v roce 1995 založili Kindblomovi spolu s klinickými a výzkumnými spolupracovníky Centrum pro muskuloskeletální nádory. Centrum bylo na Universitě v Göteborgu uznáno jako “centrum excelence”.

Dr. Helena Willén
Docentka patologie, profesorka cytologie, Sahlgrenska University Hospital, Gőteborg

Začala svou profesní dráhu studiem na Karlově Univerzitě v Praze. Promovala na fakultě všeobecného lékařství v roce 1966. Popromoční praxi zahájila na oddělení patologie fakultní nemocnice v Motole, pak přešla na oddělení patologie fakultní nemocnice Na Bulovce a v letech 1972 - 1974 se stala asistentkou v Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů. V roce 1975 získala místo výzkumného pracovníka na Universitě v Uppsale ve Švédsku. Rok poté se stala starším konzultantem na oddělení patologie a cytologie Falun Hospital ve Falun. Od roku 1981 do 1999 pracovala jako konzultující patolog (u nás jako ordinář nebo primář) na oddělení patologie a cytologie university v Lundu a vedla sekci patologie a cytologie nádorů měkkých tkání a kostí.

Její mimořádná píle a nadání byly v roce 1984 korunovány titulem PhD na universitě v Lundu a o rok později byla dr. Willén jmenována Associate professor of Pathology, také v Lundu. V roce 1998 se stala profesorkou cytologie na universitě v Trondheimu v Norsku.

Dr. Willén je vynikající učitel – vychovala třináct postgraduálních studentů v oboru patologie, kteří ukončili studium obhajobou disertace a získáním titulu PhD. Dr. Willén publikovala přes 150 původních článků, většinou na téma cytologie a patologie nádorů měkkých tkání.

Dr. Willén je členkou švédských lékařských společností (Swedish Medical Association, Swedish Society of Pathologists a Swedish Society of Cytologists) a European Musculoskeletal Society, International Skeletal Society a je také jednou z koordinátorů patologie a cytologie pro Scandinavian Sarcoma Group.

Od března 1999 se dr. Willén stala starší konzultantkou v histopatologii a cytologii a ”associate professor of pathology” na Ústavu patologie a cytologie, Sahlgrenska University Hospital v Göteborgu.

Přehled vybraných vědeckých prací dr. Meis-Kindblomové, dr. Kindbloma a dr. Willén (výčet je pouze ilustrativní a uvádí některé z prací publikovaných od roku 1995)

Mandahl, N., Mandahl, N., Fletcher, C. D., Dal Cin, P., De Wever, I., Mertens, F., Mitelman, F., Rosai, J., Rydholm, A., Sciot, R., Tallini, G., Van Den Berghe, H., Vanni, R., Willen, H.: Comparative cytogenetic study of spindle cell and pleomorphic leiomyosarcomas of soft tissues: a report from the CHAMP Study Group. Cancer Genet Cytogenet, 2000. 116(1): p. 66-73.

Münchhausenův syndrom by proxy
Neobvyklé podoby zneužívání dětí

Doc. PhDr. Jana Kocourková
(Dětská psychiatrická klinika 2. LF UK a FN Motol)

Münchhausenův syndrom by proxy (v zastoupení) patří do skupiny předstíraných poruch, kdy jedna osoba (nejčastěji matka) předstírá nebo vytváří u dítěte potíže, pro které pak vyhledává s dítětem zdravotnickou péči. Jde o formu zneužívání dětí, která je vzácně identifikovaná, ale představuje nebezpečí pro dítě a komplikaci pro systém zdravotnické péče. Přestože tato patologie bývá nejčastěji zachycena na pediatrických odděleních, je pro diagnostický a terapeutický proces potřebná role psychiatra a psychologa.

Definice

Epidemiologie

Porucha je vzácná a není snadné ji spolehlivě identifikovat. V literatuře se objevují většinou případové studie. V roce 1987 se Rosenberg pokusil o přehled publikovaných prací a shromáždil 117 dětí z 97 rodin. Ve většině případů byla zneužívající osobou matka (v jednom případě adoptivní matka), postava otce jako osoby předstírající potíže u dítěte se objevila zcela vyjímečně. Rosenberg zachytil věk dětí mezi 1 měsícem a 21 roky a nenalezl rozdíl mezi výskytem dívek nebo chlapců. V roce 1999 Rand a Feldman studovali diagnostické problémy spojené s touto poruchou a zachytili 350 případů, které byly popsány přibližně ve 200 publikacích.

Předstírané potíže u dítěte představují celé spektrum poruch, časté je předstírání nebo vyvolávání krvácení, záchvatové poruchy, nevolnost, teploty. Předstírání poruchy představuje spektrum od pouhého referování neexistující poruchy až po manipulování s nálezy (například přidání menstruační krve do moči dítěte) až po nebezpečné poškozování somatického stavu dítěte (dušením, podáváním nevhodných léků, apod.). Nejvíce ohrožené jsou děti nízkého věku. Větší děti se přizpůsobují, na předstírání potíží se mohou spolupodílet. Matky bývají viděny jako pečující, navazují těsné vztahy se zdravotníky, mívají samy blízko ke zdravotnické profesi. Předstírání neexistujících faktů se může objevit i v jiné než zdravotní oblasti a obvykle vede k zdůrazňování vlastního významu (např. matka předstírá vyšší vzdělání, společenské známosti, apod.). Chování matek není motivováno vnějším cílem (jako je např. ekonomický zisk). V anamnéze těchto matek byly nalezeny tyto charakteristiky:

• fyzické týrání nebo zneužívání v dětství
• poruchy chování v dětství nebo adolescenci, sebepoškozování, suicidální pokusy
• poruchy příjmu potravy v adolescenci nebo mladé dospělosti
• somatizační poruchy
• příznaky Münchhausenova syndromu (předstírání vlastních zdravotních potíží)
• inklinace ke zdravotnickým profesím

Interakce matek se zdravotnickým personálem je specifická, silně emocionálně obsazená a v podstatě výrazně ambivalentní.. Reakce zdravotnického personálu bývá zpočátku vstřícná, mnohdy podporující (například v indikaci různých vyšetření), pak nejistá, protikladná a při podezření či odhalení manipulace matky odmítavá či hostilní. Reakce matek při konfrontaci se popisují jako velmi dramatické, včetně depresívních a suicidálních projevů.

• přetrvávající nebo opakující se onemocnění, zdravotní poruchy nebo symptomy, pro které není dostatečné vysvětlení
• rozpory mezi anamnestickými údaji, klinickými nálezy a celkovým zdravotním stavem dítěte
• uvažuje se o vzácném onemocnění, nebo lékař “ dosud o takovém případu neslyšel”
• symptomy poruchy jsou pozorovány v matčině přítomnosti
• matka působí jako velmi pozorná a je vždy s dítětem v nemocnici
• dítě nereaguje na obvyklou léčbu
• matka vypadá, jakoby se více starala o dění v nemocnici než o nemoc dítěte
• rodina, v níž došlo k náhlému nevysvětlitelnému úmrtí dítěte
• matka s předchozími zkušenostmi ve zdravotnické profesi a která má obsáhlou historii vlastních nemocí a potíží

Příčinná souvislost vzniku poruchy leží ve zneužívajícím chování pečovatele (nejčastěji matky), která vyhledává kontakt se zdravotníky a pro tento účel předstírá potíže u dítěte. Toto chování je podmíněno třemi základními faktory. Je to matčina zkušenost zneužití nebo odmítání v dětství, její patologický vztah s dítětem a způsob, jakým na její chování reaguje zdravotnický systém, který může zneužívající chování matky posilovat. Patologický vztah matky s dítětem bývá extrémně těsný, jakoby matka nebyla schopna vnímat dítě jako samostatnou osobu. Úloha otce (či jiného partnera matky) nebývá dostatečně stabilní a konzistentní. Partner matky mívá malý zájem o diagnosticko-terapeutické procedury a návštěvy dítěte a matky v nemocnici. K poruše může přispívat zdravotnický personál, který podléhá nátlaku matky na excesívní vyšetřování dítěte.

Přesně stanovená diagnóza Münchhausenova syndromu by proxy je obtížná, mimo jiné proto, že zneužívající matka se brání konfrontaci z mnoha důvodů (například pro případné forenzní následky). Někteří autoři hovoří o širším spektru poruchy, jiní se zasazují o její úzkou definici (pouze pro jasné případy, kdy matka předstírá potíže dítěte proto, aby získala zástupnou roli nemocného). Porucha se může rozvinout i na základě reálného proběhlého onemocnění dítěte, s následným předstíráním potíží. K chybné diagnóze Munchhausenova syndromu by proxy může dojít například v následujících případech:

• rodiče jsou nadměrně úzkostní a žádají excesívní či neobvyklé vyšetřování dítěte
• rodiče popisují dramaticky potíže dítěte, které nejsou při vyšetření patrné
• rodiče jsou nespolupracující (např. nedbají na správnou medikaci) a zhoršují tak potíže dítěte
• rodiče předstírají potíže dítěte pro vnější zisk (např. ekonomickou výhodu).

Pro správné diagnostické posouzení je důležitá týmová práce, kde vedle lékařů, kteří se zabývají somatickým stavem dítěte, má významnou úlohu dětský psychiatr a psycholog.

Terapie je v případě této poruchy obtížná, podobně jako u jiných typů zneužívání dětí. Matky se brání konfrontaci a reagují dramaticky na odhalené předstírání potíží dítěte. Počáteční spolupráce v případné terapii je dále ztížena rozpornými reakcemi zdravotníků, kteří o dítě pečovali a s matkou mohli navázat těsný, někdy až osobní vztah. Určitou úlohu hrají případné forenzní následky. Další faktory, které rozhodují o účinnosti terapie :

• intenzita a doba trvání abúzu
• osobnostní a psychopatologická charakteristika matky
• její reakce na konfrontaci (zda reaguje popřením nebo alespoň částečným přijetím situace)
• míra, v jaké je schopna dítě vnímat jako jedince s vlastní identitou
• její ochota ke spolupráci na léčbě.

Terapie této poruchy je cílena jednak na aktuální krizi, která se projeví po objevení zneužívání, a jejím cílem je zejména zamezení dalšího zneužívání dítěte. Uvádí se, že pro dítě může být nebezpečná situace, kdy je matka konfrontovaná s předstíráním potíží dítěte a může právě v této situaci chtít dokázat, že dítě je opravdu nemocné. Další fází terapie je změna postojů matky a psychoterapie dítěte, zejména tam, kde dítě na předstírání potíží spolupracovalo. Terapeutické postupy u dětí se opírají o zkušenosti s terapií dětí týraných nebo sexuálně zneužívaných v rámci rodiny.

Münchhausenův syndrom by proxy představuje způsob zneužívání dětí, kdy pečující osoba (nejčastěji matka) předstírá zdravotní problémy u dítěte a vyhledává vyšetřování a péči lékařů. Motivem matky pro toto chování není vnější zisk, ale získání pozornosti a blízkého vztahu se zdravotnickým personálem. Porucha představuje spektrum závažnosti (od předstírání potíží dítěte až k přímému vyvolávání somatických příznaků) a nejtěžší případy mohou končit smrtí dítěte. V diagnosticko - terapeutickém procesu má spolu s pediatry nezastupitelné místo psychiatr a psycholog.

Rand, D.C., Feldman, M.D. : Misdiagnosis of Munchausen Syndrome by Proxy : A Literature Review and Four New Cases. Harvard Rev Psychiatry, 7, 1999, 2, str. 94-101.

Nemocnice a my

Zajímavosti

Workshop intervenční kardiologie Praha 2000

Ve dnech 27. až 29. dubna 2000 se v pražském hotelu Panorama pod záštitou Evropské kardiologické společnosti uskutečnil Workshop intervenční kardiologie. Organizátorem byla Pracovní skupina invazivní kardioangiologie České kardiologické společnosti a Kardiocentrum dospělých 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole pod vedením profesora MUDr. Jana Vojáčka, DrSc.

Tento kongres byl vlastně první velkou akcí tohoto nového centra, které vzniklo 1. ledna 2000 funkčním propojením tří pracovišť – oddělení invazivní kardiologie Interní kliniky, angiografického pracoviště Kliniky zobrazovacích metod a oddělení srdeční chirurgie FN Motol.

Hodnocení výsledků kongresu je nutno přenechat přímým účastníkům. Nicméně z účasti špičkových českých i světových intervenčních kardiologů a velkého zájmu o registraci (zaregistrovalo se více než 130 účastníků z 18 států, dle pracovníků ECORu jedna z nejvyšších účastí v dějinách ETP Courses) lze soudit, že akce minimálně vzbudila pozornost.

Na závěr je třeba pochvalně zmínit podíl firem zajišťujících organizaci kongresu i farmaceutických firem, které poskytly finanční krytí, ale zejména zásluhy firmy, která zajistila bezchybné oboustranné satelitní spojení mezi kongresovým a katetrizačním sálem.

Doufáme, že tento kongres Vaše očekávání nezklamal a že příští ročník, na který Vás tímto zveme ve dnech 26. až 28. dubna 2001, Vaše očekávání předčí.

·

Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc. položila několik otázek novému řediteli FNM Ing. Mgr. Miloslavu Ludvíkovi:

V jakých oblastech budete spolupracovat s 2. lékařskou fakultou?

V jakých situacích konkrétně oslovíte děkana se žádostí o jeho stanovisko či vyjádření?

O čem a jak byste naopak byl rád informován ze strany fakulty?

O možnosti získání dotací ze strany Ministerstva školství na rozvoj nemocnice a rád bych rozšířil výhledové plány v oblasti informačních sítí.

·

Ředitel FN Motol Ing. Mgr. Miloslav Ludvík na tiskové konferenci 31. 5. 2000 představil svého nového poradce, bývalého náměstka ministra zdravotnictví Jiřího Čihaře a tiskovou mluvčí, kterou po konkursu na tuto funkci bude Eva Jurinová.

(www.zdrav.cz)

Publikační činnost 

Abstrakta

Glial cells and volume transmission in the CNS

E. Syková¹, A. Chvátal²

1Department of neuroscience, 2^nd Medical Faculty, Charles University
²Institute of Experimental Medicine, Academy of Sciences of the Czech Republic

   Ročník č.8 • Ročník č.7 • Ročník č.6 • Ročník č.5 • Ročník č.4 • Home 2. LF
    Datum poslední aktualizace 07.09.2000, © Marcela.Cipryanova@lfmotol.cuni.cz