Pohled na současné mezigenerační vztahy
Zamyšlení nad otázkou "ze šuplíku".

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan 2. LF UK)

Milí přátelé,

bylo by nevhodným opakováním, a považoval bych za laciné, kdybych vám na počátku nového akademického období psal o tom, co většina z vás na sklonku minulého období už slyšela. Všechno, co jsem zmínil, platí; principy, kterými jsem se vždycky řídil a které mnozí z vás znají (z mé činnosti klinické, pedagogické, akademické i veřejné a z mých postojů) budu dodržovat i v následujících třech letech, v nichž budu z vaší vůle usměrňovat život a děje fakulty.

Nejdříve vám vyjadřuji dík a posílám vám všem přátelské kolegiální pozdravení. Vzápětí se hlásím k náročné, odpovědné, ale přesto pro mne povznášející službě fakultě, tedy jinými slovy ke službě vám, pedagogům, studentům, vědeckým pracovníkům i všem ostatním, bez jejichž práce by organismus fakulty chřadnul. Přijal jsem ji s jasným vědomím, že děkan je tu pro fakultu a členy její akademické obce a ne fakulta pro něho. Stejný názor mají i moji nejbližší spolupracovníci - proděkani a paní tajemnice. S touto devizou, která je pro vás nabídkou, vás vyzývám a zvu k prospěšné, plodné, samozřejmě názorové otevřenosti a kritické, přitom však korektní spolupráci, jejímž základním předpokladem musí být všestranné "fair play". Opak nepřijmeme.

Do Pelikána jsem v minulých letech napsal už mnoho úvodníků a úvah, mnoho jsem toho řekl při slavnostních událostech fakulty a Univerzity, v promluvách na Karolinských koncertech, při zahajování kongresů a symposií a všelijakých jiných příležitostech. Bylo těch témat, na která jsem upozorňoval a která jsem zvažoval, opravdu hodně. Ale při pestrosti života s tolika otázkami po jeho podstatě, smyslu, s tolika poukazy na jeho krásy a ošklivosti, radosti a svízele, naděje a zklamání, bylo těch témat ještě stále podstatně méně než těch, o kterých je zapotřebí uvažovat.

Vytahuju tedy ze "šuplíku" otázek jednu, která je v současné době poměrně "žhavá" - otázku generační. Nepopírám, že i když se často cítím být klukem (a moje paní si to myslí častěji, než já si to uvědomuju), stojím na jednom pólu tohoto takzvaného problému. Ale právě o tom chci psát. Já totiž ten problém, problém třídění lidí podle věku, necítím. Považuju za přirozené mladé jedince, kteří "na to mají", všemožně podporovat a prosazovat a starším, kteří zůstávají mladými naslouchat, učit se od nich, čerpat z jejich vědomostí, rozhledu a zkušeností. Na věku přece nezáleží, ostatně každý inteligentní člověk ví, že věk kalendářní a věk biologický jsou každý o něčem jiném.

Obava, nedůvěra či dokonce odpor k tomu, že se něco významného a důležitého svěřuje "tak mladému člověku" je lichá a směšná. Zcela se zapomíná, že Mozart v šestatřiceti a Schubert v jednatřiceti završili své životní dílo. Crickovi bylo 27 let a Watsonovi 25 let, když objevili, popsali a vyložili strukturu DNA (za devět let poté jim udělili Nobelovu cenu). Stejně bláhové by bylo zapomínat, že Tizian dokončil Pietu v 99 letech, Pablo Casals učil hře na violoncello do 96 let a Albert Schweitzer dbal o své pacienty do své smrti v devadesáti. Příkladů bych mohl uvést daleko více a promiňte, že uvádím ty "slavné", obecně známé. Kdybych zmínil moudrého starého sedláka či řemeslníka z vesnice, nebylo by to dost přesvědčivé. Vlastní vztah k mladé generaci mohu snadno doložit. Na klinice (která je ve srovnání s velkými klinikami hlavních oborů malá) jsem habilitoval dva docenty. Jednomu bylo 41 a druhému dokonce 35 let. Dvěma mým proděkankám je krátce po čtyřicítce (to mohu bez porušení zásad slušného chování a zvláště ve vztahu k pověření tak významnými akademickými funkcemi bez zábran prozradit). Také to dokládá jak vysoce si vážím žen.

 A tak si myslím, že není možné dělit lidi ani podle věku, ani podle výšky a váhy, ani podle pohlaví, životního názoru a náboženské příslušnosti, ale jen a jen podle toho, jak jsou schopní a dobří (a ještě lepší) nebo špatní (nebo horší a neschopní). Záleží opravdu jenom na tom, jací jsme a abychom tu k něčemu byli.

Bylo by báječné, kdybychom my všichni na fakultě přestali tak moc spěchat, kdybychom na sebe měli čas, dokázali se spolu setkávat, nejen v mé pracovně (kde, když je to zapotřebí, promluvím s kýmkoliv a kdykoliv), v posluchárnách, na klinikách a v laboratořích, nejenom při oficiálních přednáškách, na stážích a praktických cvičeních, ale také při volných diskusích o všem co nás v životě zajímá, v malých skupinách (nebo i větších, když téma budí zájem a chuť u toho být) a se zajímavými lidmi ze všech oblastí kultury v jejím nejširším pojetí, při kávě nebo sklence něčeho dobrého, na Karolinských koncertech nebo kdekoliv jinde, kde je k mání něco zajímavého nebo krásného. Bylo by prospěšné, kdybychom se dovedli pro dobrou věc nadchnout, třeba pohádat, ale pak se zase na sebe usmívat.

Nevím, kolik z vás četlo Paměti světoznámého humanisty, nositele Nobelovy ceny Elieho Wiesela. Připomíná v nich jednu ze zásad, kterou zdůrazňoval jeho otec: "Nikdy nesmí člověk litovat, že dal příliš mnoho potřebným nebo že příliš studoval." Potřební nejsou jenom ti, kteří mají prázdný žaludek a nemají co na sebe. Už Washington napsal, že "jestliže v demokratickém státě nemá veřejnost pochopení pro vědu, hyne demokracie i věda". Známý fyziolog a endokrinolog, tvůrce koncepce adaptačního syndromu a stresové reakce, pak doplnil: "Slavná období v dějinách umění a vědy nastala vždy tehdy, když si všichni lidé a především nejvlivnější vládní třídy (!?), vysoce vážily hudby, malířství, literatury a studia." Měli bychom, vlastně musíme se tím řídit.

Přeju vám přívětivé jaro !

Váš

          J. Koutecký

Fakultní zprávy

Vědecká rada
(16. března 2000)

Akademický senát
(15. března 2000)

Laudace
Prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc.orná konference

Dění na fakultě

Prodejní výstava zahraniční lékařské literatury
Ing. M. Cipryánová

Život a lékařské vědy 2000
Prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc.

Léto s ÚTV 2. a 3. LF UK
ÚTV 2. a 3. LF UK a VSK Medic

Konference OECD Genetic Testing
MUDr. M. Macek, jr.

Studentskýma očima

Ako sa študuje v Heidelbergu
Z. Fehérvízyová

Publikační činnost

Citování elektronických zdrojů
Doc. MUDr. P. Kasal, CSc.

Abstrakta

Přehled termínů uzávěrek pro Ročník 8 - 1999/2000:

• květen - 2. 5. 2000
• červen - 1. 6. 2000

Redakční rada:
Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc.
Doc. MUDr. T. Blažek, CSc.,
Ing. M. Cipryánová
Mgr. Z. Dobiašová
Doc. PhDr. J. Kocourková
Ing. E. Kuželová
Prof. MUDr. S. Tůma, CSc.
MUDr. J. Večeř

Adresa:
Redakce časopisu PELIKÁN
2. lékařská fakulta UK
V Úvalu 84
150 06 Praha 5 - Motol
tel.: (02) 2443 5853

E-mail: pelikan@lfmotol.cuni.cz

Kontakt :
Ing. M. Cipryánová

Zpracování a grafická úprava:
© Ing. M. Cipryánová

Akademický senát

dodala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana 2. LF UK)

Zasedání dne 15. 3.   2000

Jednání senátu zahájila Kateřina Krejčová přivítáním všech přítomných.

·

Proděkanka Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc. zahájila diskusi týkající se možnosti stravování studentů fakulty ve stravovacím zařízení FNM – GTH. Informace doplnil MUDr. Radek Matlach. K této problematice bude iniciováno jednání na úrovni vedení Kolejí a menz UK, ekonomického odboru RUK a vedení GTH.

·

Proděkanka Bartůňková dále zařadila jednání o zpřístupnění počítačové učebny studentům. Anonymní přístup studentů a systém hesel bude projednán s příslušným ústavem a kompetentními pracovníky fakulty.

·

Proděkan Prof. MUDr. Jan Herget, DrSc. seznámil senát s hrubou formou “Závěrečné zprávy UK 2. lékařské fakulty”. Definitivní forma zprávy bude v kopii předložena senátu na dalším zasedání a bude též zařazena na www stránky fakulty. Zpráva je členěna tak, jak určil rektorát UK:

1. Činnost fakulty
2. Hospodaření fakulty

• z přehledu vyplývá menší zájem uchazečů o studium na UK 2. LF (v minulých letech kolem 984 uchazečů, v současné době kolem 800 uchazečů o magisterské studium)
• varující je skutečný stav profesorů s úvazkem 1.00 (celkem 14 profesorů)
• další negativní jev je věkový průměr odborných asistentů, docentů a profesorů fakulty (docenti nejvíce ve věkové kategorii 50 až 60 let, profesoři 60 až 65 let)
• je třeba podněcovat pracovníky fakulty k zahájení habilitačních řízení a jmenovacích řízení profesorem ve všech oborech.

Hospodaření fakulty

Vzhledem k tomu, že tato část zprávy je obsáhlá v podobě tabulek a čísel je možné si ji vyhledat na www stránkách fakulty. Diskuse: MUDr. R. Matlach, D. Hodyc, Doc. MUDr. P. Kavan

·

Doc. MUDr. P. Kavan předložil senátu návrh a komentář k výběrovým řízením na místa odborných asistentů, docentů a profesorů fakulty, kde cílem je prokázat, že kandidát patří k renomovaným odborníkům příslušné oblasti. Návrh rozkrýval tyto aktivity:

• publikační činnost
• práce na grantech
• posouzení pedagogické činnosti
• posouzení klinické činnosti
• jiné aktivity

Závěr: Legislativní komise doplněná Doc. PhDr. J. Kocourkovou vypracuje za spolupráce s Doc. MUDr. P. Kavanem konkrétní verzi kritérií. Na dalším zasedání senát očekává informaci o stavu příprav tohoto materiálu, který v definitivní verzi bude předložen k vyjádření senátu a kolegiu děkana.

Doc. MUDr. P. Zoban, CSc. proslovil informace o počtu přihlášených uchazečů o studium na UK 2. LF: magisterské studium 806, bakalářské studium OO 62 a bakalářské studium F 320 uchazečů.

·

MUDr. R. Matlach informoval senát o chystané anketě hodnocení kvality výuky. S pedagogickou komisí se na přípravě ankety bude podílet Doc. MUDr. P. Kasal, CSc., proděkan Pelouch a proděkanka Hercogová. Další informace předloží pedagogická komise na dalším zasedání senátu.

Vědecká rada

dodala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana 2. LF UK)

Zasedání 16. 3.  2000

Laudace
Přednesené na zasedání vědecké rady fakulty dne 16. března 2000

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan 2. LF UK)

Únoroví a březnoví jubilanti 2. lékařské fakulty

Doc. MUDr. Anna Součková, CSc.
zlatá pamětní medaile 2. lékařské fakulty

Zlaté období mikrobiologie dávno minulo, ta tam je doba Louise Pasteura, Edwina Klebse, Roberta Kocha, Ilji Mečnikova, Friedricha Loefflera, Alberta Neissera, Hanse Christiana Grama, Emila Rouxe a mnoha dalších nadšenců, kteří objevovali jednoho původce infekčních chorob za druhým. Nezasvěcenému by se mohlo zdát, že problém infekčních nemocí byl v podstatě vyřešen. Samozřejmě tomu tak zdaleka není a vyřešené problémy minulosti nahradily o sto a pár let později problémy nové. Nová infekční agens, nové diagnostické metody, spousty nových protiinfekčních léků, komplikace, které jejich užití provázejí a zejména narůstající hrozba rezistence mikroorganismů, to je jen několik z mnoha problémů mikrobiologie. Infekce jsou a zůstanou jedním z velkých ohrožení lidstva.

Mikrobiologii zasvětila svůj pracovní život a své úsilí paní docentka MUDr. Anna Součková, CSc., přednostka mikrobiologického ústavu naší fakulty. Proč zvolila právě mikrobiologii nevím zcela jistě, ale alespoň tušit to mohu. Především asi vědecké zanícení zdědila. Jistě mnoho z vás neví, že je dcerou velké osobnosti pražské lékařské školy – dr. Václava Jedličky, profesora patologické anatomie a přednosty II. patologicko-anatomického ústavu lékařské fakulty v Praze (nyní 1. LF). Profesor Jedlička byl impozantní postavou, byl mimořádně schopným pedagogem, který více než většina ostatních vnímal, že přednáška pro studenty je totožná významem a dopadem pečlivě připravenému a dokonale provedenému představení. Sám jsem byl žákem Šiklovým, ale navštěvoval jsem přednášky Jedličkovy, protože byly strhující (a navíc pan profesor kouřil doutníky jako já). Paní docentka byla od mládí ovlivňována otcem – a jeho prostřednictvím univerzitou, fakultou a vědou. Druhou okolností byl pravděpodobně na mladou studentku medicíny dopadající zájem otcův o infekční nemoce. V nich byl nepřekonatelný a slyšet přednášku o vozhřivce v podání profesora Jedličky – to byl koncert. A tak si myslím, že paní docentka takových koncertů slyšela doma moc a nakazila se. V dalším dějství sehrál jistě významnou roli manžel paní docentky, který vede Ústav lékařské mikrobiologie 1. lékařské fakulty. Pracovala s ním v jedné laboratoři třicet let.

Od narození zůstala věrná Praze a už za studií byla demonstrátorkou a pomocnou vědeckou sílou v Ústavu pro lékařskou mikrobiologii FVL UK. Po promoci pracovala krátce v diagnostických laboratořích fakultní nemocnice a od roku 1960 v dříve zmíněném ústavu. Působila tam 30 let a v roce 1990 převzala řízení Ústavu mikrobiologie naší fakulty a FNM. To je dalších 10 let – dohromady tedy 40 let služby a oddanosti oboru. Ústav převzala po nikom menším než po profesoru Potužníkovi a mohu potvrdit, že všechny velké a nesnadné úkoly plní na jedničku.

Zpracovala nově program výuky lékařské mikrobiologie, je spoluautorkou učebnic lékařské mikrobiologie. V práci vědecké se věnovala zejména studiu nově objevených toxinů korynebakterií. Objev jimi produkovaného toxinu s enzymatickou aktivitou D sfingomyelinázy, je světově prioritní a byl náležitě oceněn. Následoval objev dalšího zcela nového toxinu u Corynebacterium ulcerans. Další výzkumný zájem věnovala paní docentka diagnostice a patogenitě Yersinia enterocolitica, průkazu enterotoxinů Escherichia coli, patogenitě Diplococcus pneumoniae a jako jedna z prvních také imunomodulačním účinkům Corynebacterium parvum. Intenzivně se zabývala otázkami vztahu infekce Helicobacter pylori k patogeneze chronické gastritidy a vředové choroby.

Že mnohé řeší v rámci výzkumných úkolů, že to co vyzkoumá přednáší a publikuje v Čechách i v zahraničí, je nasnadě. A k tomu povinnosti v odborné společnosti, na ministerstvu, v grantových agenturách, oborové radě mikrobiologie pro postgraduální doktorandské studium, v atestačních komisích a v redakční radě již deset let vydávaného odborného časopisu. Není toho dost a není to úctyhodné?

Ale nemohu vynechat ještě jeden důležitý úsek práce paní docentky Součkové. Tou je práce zdravotnická, diagnostická a konsiliární. Vím o tom dobře z vlastní každodenní klinické zkušenosti, protože není dne (a tu jsme zase u toho, co znamenají v současné době infekce), abychom nepotřebovali radu a pomoc mikrobiologa a ono se nám jí vždycky dostane vyčerpávajícím způsobem.

Syn paní docentky se dal na dráhu své babičky Jedličkové – je právníkem. Mamince to vynahradil nejen pracovními úspěchy, ale zejména tím, že dcerku nechal pokřtít po babičce. Dcera zůstala věrná lékařské tradici rodiny. Aby manželé Součkovi paralyzovali to “mikro”, kterým žijí, mají doma maxipsa – krásného bobtaila. Paradoxy se přece jenom přitahují.

Doc. MUDr. Jiří Ramba, DrSc.
stříbrná pamětní medaile 2. lékařské fakulty

Je pro mne ctí, že mohu gratulovat k šedesátinám panu docentu MUDr. Jiřímu Rambovi, DrSc. Starší pracovníci nemocnice a fakulty i já ho známe dlouhá léta. Přišel mezi nás roku 1971 – příští rok to bude 30 let po která věrně slouží klinice (mladší sekundární lékař, starší sekundární lékař, zástupce přednosty a posléze přednosta kliniky), nemocnici, fakultě, studentům, spolupracovníkům, vědě a historii.

Vystudoval stomatologický směr FVL UK v Praze v letech 1959 – 1964 a zahájil praxi v Lounech. Když přešel do Prahy a stal se žákem odborně i lidsky vynikajícího profesora Komínka, zakladatele dětské stomatologie v naší republice, nedalo mu to a v roce 1974 složil státní závěrečné zkoušky na téže fakultě, aby se stal doktorem všeobecného lékařství. Dr. Ramba složil v roce 1967 první a v roce 1972 druhou atestaci ze stomatologie a protože se vždy věnoval chirurgické léčbě maxilofaciálních onemocnění, doplnil si uvedené atestace v roce 1977 atestací z ústní, čelistní a obličejové chirurgie. Pak přišel rok 1984 a v něm obhajoba kandidátské disertační práce na téma “Zlomeniny obličejových kostí u dětí”. Vědeckou činnost završil obhajobou doktorské disertační práce “Zlomeniny kloubních výběžků dolní čelisti u dětí při cyklistice” roku 1998.

Pan docent se tedy zaměřil na obličejovou traumatologii, ale nejen na akutní, nýbrž i na problematiku dlouhodobých změn po traumatech obličejové kostry s cílem včas odhalit vznik poúrazových deformací a tak včas zabránit jejich rozvoji, zle dopadajícímu na psychiku dítěte. Další oblastí jeho zájmu je studium fyziologie čelistního kloubu. Nefyziologické poměry přítomné už v dětském věku způsobují obávané artrotické změny v dospělosti.

To ale není všechno. Osud někdy pomůže spojit s milovaným oborem hluboký osobní zájem. Tím zájmem kolegy Ramby byla od mládí historie. Nemalou zásluhu o jeho prohloubení měl středoškolský profesor historie P. Vašák. Od období lovců mamutů se páně docentova zvědavost přesunula do periody Karla IV. Ze zájmu se stalo bádání, když prostřednictvím profesora Komínka začal pan docent spolupracovat se známým paleopatologem profesorem Emanuelem Vlčkem. Prvním předmětem společného zkoumání se staly právě pozůstatky Karla IV. Návštěvy muzeí, archivů, objektivizace nálezů. Po úspěchu následovalo pokračování při studiu patologických změn obličejového skeletu Jiřího z Poděbrad a posléze Bedřicha Smetany.

Nepomíjitelná je pedagogická činnost docenta Ramby. On neučí jenom tak, on má z mladých lidí, ze studentů potěšení. Ovšem potěšení má i ze svojí paní – nejoblíbenější sestry pana profesora Niederleho (s kterým se oba přátelí), ze svojí dcery, absolventky Pedagogické fakulty, která vystudovala obor poradenské činnosti pro postižené děti, z vnučky, která toho zatím moc neabsolvovala a z chalupy v Prysku u Nového Boru, kterou buduje s láskou od roku 1976.

Pan docent Ramba zažil v nedávné době těžké nezaviněné příkoří, které mu zůstavilo navždy pocit nespravedlnosti. Vždycky jsme stáli při něm a na tom místě zůstaneme. A tak mu přeju, jistě za vás všechny, aby další dekády jeho života byly spravedlivé a šťastné.

Jarmila Kopetová
bronzová pamětní medaile 2. lékařské fakulty

První “velké” životní výročí oslavila v únoru dáma, která v oficiální terminologii zastává na našem děkanátu už řadu let funkci “referentky vědeckotechnických ekonomických informací”. Hrozný termín, který vyzní úplně jinak, když vám sdělím, že tou dámou, kterou většina členů fakulty dobře zná, je laskavá, ochotná a všeho potřebného znalá paní Jarmila Kopetová.

Zajistit bez její pomoci a práce všechny možné organizační a administrativní úkony spojené se zajišťováním grantů a výzkumných záměrů, by bylo velmi obtížné. Bývává to často hektické, za což někdy mohou nadřízené instituce, ale ruku na srdce – častěji asi řešitelé stále přibývajících výzkumných úkolů sami. S její pomocí to nakonec všechno dobře dopadne, právě tak jako problémy spojené s uskutečňováním mezinárodních dohod, vysíláním pracovníků fakulty do zahraničí a přijímání zahraničních hostů u nás.

Ke zmíněnému zahraničí má blízko – ráda totiž cestuje a zřejmě to po ní zdědil její starší syn, který odjel studovat do Kanady a tam nejen vystudoval, ale i zakotvil, žije ve Vancouveru, oženil se tam a je učitelem angličtiny. Jeden cíl cest paní Kopetové je tedy zřejmý. Mladší syn studuje na elektrotechnické fakultě ČVUT a je ještě u maminky. Ale mezi péčí o rodinu se všemi povinnostmi domácími, prací na děkanátu a nějakou tou cestou do zahraničí, stačí toho paní Kopetová ještě hodně přečíst, navštěvovat výstavy a koncerty klasické hudby. Je tedy ženou vpravdě osvícenou a její zásluhy o chod děkanátu, resp. fakulty jsou nesporné.

Přeju za všechny pevné zdraví, trochu štěstí a hodně radosti.

Prof. MUDr. Jan Herget, DrSc.
zlatá pamětní medaile 2. lékařské fakulty

Alespoň poslední laudace je, dámy a pánové, nepromeškaná v čase, dokonce nejčerstvější. Právě dnes oslavuje (i když jakápak oslava, když vysedává na vědecké radě) 55. narozeniny pan proděkan prof. MUDr. Jan Herget, DrSc., přednosta Ústavu fyziologie naší fakulty.

Vím, že chválen, se pan profesor stydí. Ale nedá se nic dělat, od padesátky se připomíná každé pětiletí. Nepomíjitelná část zde přítomných to nejen ví, ale cítí. Situace se postupně mění pro oslavence příznivě, protože on to cítit přestane a pociťují to všichni kolem něho.

Herget je Pražan – v Praze se narodil, naučili ho tu číst a psát, aby se dostal na gymnázium a když prošel, vychodil i naši fakultu. Pak se ho ujal pan profesor Poupa a stačilo krátké působení jeho osobnosti, aby u pana profesora propukla v míře nevídané skrytá vrozená vášeň pro vědu, která se věkem spíše stupňuje. V Praze si našel manželku, lékařku, která se s jeho druhou láskou smířila a vychoval dvě dcery, které se ovšem jeho vědecké posedlosti brání. Jedna se mu naschvál provdala do Belgie a dvě vnoučata mu ukazuje jen sporadicky – aby se nepodědečkovala. Druhá studuje na Filozofické fakultě, aby získala nad otcovým počínáním nadhled.

Po léta obklopen doma ženami, pořídil si profesor Herget psa. Protože ví, že já mám také psa, resp. fenku, a protože je menší (tedy Honza) než já, obstaral si mně natruc psa většího. Ale i přes tento naschvál si spolu často notujeme jak ti psi … a jak by to bylo pěkné, kdyby lidé byli aspoň někdy a alespoň trochu jako oni …

Vědecko-pedagogická kariéra pana profesora je strmá. 1974 kandidatura, 1986 habilitace, 1988 velký doktorát, 1990 profesura. Dlouhodobé stipendijní pobyty v Sheffieldu (1975) a v Denveru (1984). Jak dobře víte, předmětem jeho zájmu je experimentální studium mechanismů vzniku plicní hypertenze u chronických plicních onemocnění. Mnoho o tom napsal jak v monografiích (USA, Holandsko, Švýcarsko, Anglie, ČR), tak v přečetných, převážně v zahraničí publikovaných původních vědeckých pracích. Za posledních 10 let byl citován podle Citation Indexu 210x. Může se pyšnit tím, že příští měsíc vydají práci jeho a kolegy Hampla v nejpřednějším odborném časopise Physiological Reviews.

Je vyhledávaným, oblíbeným a ctěným pedagogem. Je spoluautorem mnoha skript a spoluzakladatelem postgraduálního studia biomedicíny na UK.

Je nejenom u nás, ale také ve světě známým organizátorem mezinárodních kongresů a řádným členem (či dokonce čestným členem) mnoha českých, evropských a světových odborných společností (a přirozeně všemožných komisí a rad).

V letech 1990 – 1997 zastával akademickou funkci proděkana a aby na ni nezapomenul, požádal jsem ho, aby si ji v tomto období zopakoval.

Řekl jsem, že věda mu je vším, ale on přece jenom nepatří mezi ty vědce, kteří se uzavírají do ulity svého bádání. Je rád venku, na chalupě, rád lyžuje a surfuje. Musím prozradit, že i vaří, asi také rád, protože jinak by to nedělal. Ale to možná souvisí s jeho vrozenou potřebou a nutkavostí experimentovat, ostatně si umí sám všechno možné opravit. Prostě prostředí, ať už si ho vybere nebo mu je přiděleno, je pro něho jednou velkou laboratoří. Kudy chodí tudy dokazuje, že mu to myslí nejen hlavou, ale i rukama.

Je přívětivý, klidný, rozvážný, dobře se s ním rozpráví. Strávili jsme spolu před lety několik příjemných dnů v Londýně. Tam jsem si to všechno dotvrdil. Jsem mu za mnohé vděčný a jistě nejsem sám. A tak přesto, že mě štve, že je o tolik let mladší než já a má život před sebou, přeju mu to a přeju mu k tomu všechno, co je zapotřebí. Což jsem napsal za nás všechny v dopise, který mu teď předám spolu se zlatou medailí fakulty. Je pro takové ocenění, pravda, mladý a navíc – co mu budou udělovat příští kolegia k šedesátinám, pětašedesátinám a dále? To ale bude jejich problém a stejně tu těch event. pět let nehraje roli. Medaili tedy nedostává proto, že je mým přítelem, ale za to, jak moc toho pro fakultu udělal (a také trochu proto, že až mu těch šedesát bude, nebudu už dávno děkanem a tu medaili bych mu nemohl sám předat).

Všechno jen dobré, milý Honzo !

Dění na fakultě

13. března 2000 proběhl v Lékařském domě přednáškový večer Chirurgické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Koordinátorem akce byl přednosta kliniky Doc. MUDr. J. Hoch, CSc. Téma večera znělo "Aktuální problémy viscerální chirurgie".

J. Hoch: Úvod
J. Schwarz: Tradice, vývoj a současnost biliární chirurgie - řešení symptomatické cholelitiázy
J. Leffler: Tumory hlavy pankreatu - předoperační diagnostika a skutečnost
R. Pospíšil: Postavení "parenchym šetřících" opatření v léčbě bronchogenního karcinomu
J. Neumann, S. Smutný: Jak radikální operace na štítné žláze na přelomu tisíciletí?
J. Hoch, Z. Jech: Chirurgická léčba onemocnění tlustého střeva - nejsou jen operace pro kolorektální karcinom

·

Dne 15. března 2000 se konala tisková konference na téma "Evropský týden mozku", kterou pořádal Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR a Tiskový odbor KAV ČR. Na konferenci vystoupili Prof. MUDr. J. Syka, DrSc. (Ústav experimentální medicíny AV ČR), Ing. M. Hájek, DrSc. (Oddělení nukleární magnetické rezonance, IKEM), Prof. MUDr. P. Mareš, DrSc. (Fyziologický ústav AV ČR), Prof. MUDr. S. Nevšímalová, DrSc. (Neurologická klinika 1. LF UK), Prof. MUDr. R. Rokyta, DrSc. (Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK), Doc. MUDr. E. Syková, DrSc. (Ústav neurověd, 2. LF UK).

V pondělí 27. března se v Lékařském domě uskutečnil Kafkův (přednáškový) večer Kliniky dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol. Koordinátorem akce byl přednosta kliniky Prof. MUDr. J. Šnajdauf, DrSc. Téma přednášek: "Pokroky v dětské chirurgii".

·

Doc. MUDr. K. Cvachovec, přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace 2. LF UK a vedoucí katedry anesteziologie a resuscitace IPVZ se stal členem redakční rady časopisu Current Anesthesiology Reports.

Prodejní výstava zahraniční lékařské literatury

Ing. Marcela Cipryánová
(Ústav biofyziky 2. LF UK)

FOTOGALERIE (Foto: J. Koniakovská, Fotolaboratoř 2. LF UK)

Foto1

Foto2

Foto3

Foto4

Foto5

Knižní výstavy na naší fakultě získaly v průběhu let svoji tradici a konají se několikrát do roka. Snaha seznámit odbornou veřejnost s vydanými novinkami v nejrůznějších medicínských oborech dala vzniknout spolupráci s firmami, které se dovozem zahraniční literatury zabývají.

Ve dnech od 4. do 14. dubna představila svoji nabídku firma Medcor. Výstava se konala v prostorách Ústavu vědeckých informací 2. LF UK a svým zaměřením byla určena hlavně lékařům, ale i studentům, a to zejména vyšších ročníků.

Slavnostního zahájení, které se uskutečnilo 3. dubna, se zúčastnili představitelé fakulty: Prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc., děkan fakulty, proděkani Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc., Doc. MUDr. J. Hercogová, CSc., Prof. MUDr. J. Herget, DrSc., Doc. RNDr. V. Pelouch, CSc., Prof. MUDr. J. Šnajdauf, DrSc. a Ing. E. Kuželová, tajemnice fakulty spolu se zástupcem vystavující firmy Medcor, MUDr. M. Polákem, pracovníky Ústavu vědeckých informací 2. LF UK a ostatními pozvanými hosty. Prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc., děkan fakulty, se ve svém úvodním slově zamyslel nad vztahem medicínské vědy a potřeby knihy jako nástroje komunikace na konci tisíciletí. Na závěr svého vystoupení poděkoval vystavovateli a organizátorům a ocenil jejich úsilí při zrealizování této výstavy. (Pozn.: plné znění tohoto proslovu uvádíme v dalším textu).

V úhrnu bylo vystaveno okolo čtyř stovek cizojazyčných - v převážné většině anglických - knih. Pokrytá oblast představovala značnou šíři, od oborů klinických jako jsou anesteziologie, psychiatrie, dermatologie, rehabilitace, neurologie, ORL, ophtalmologie, gynekologie a porodnictví, pediatrie a neonatologie až po radiologii, sonografii, nukleární medicínu a nechyběly ani obory preklinické. Největší zastoupení měly již tradičně tituly z interních oborů a chirurgie.

V každé skupině bylo možné nalézt knihu, podle vydaného katalogu, označenou jako "Bestseller". Z této edice jmenujme alespoň některé z nich:

• Rohen: Color Atlas of Anatomy, 4/e, 1998
• Springings: Acute Medicine, 3/e, 1999
• Schofield: Acute Coronary Syndromes, 2000
• Hanisch: Endoscopic Gastric Surgery, 1999
• Benson: Ultrasonography in Obstetrics and Gynecology, 2000
• Baxter: Clinical Diagnostic Ultrasound, 2000
• Bax: Endoscopic Surgery in Children, 1998
• Brandt: Vertigo, 2000
• DiBernardo: Ophtalmic Ultrasound, 2000
• Walztman: Cochlear Implants, 2000

Zvláštní skupinu tvořily knihy zařazené pod tzv. Antikvariát. Jednalo se o nové knihy vydané před rokem 1997, u kterých již byla vydána nová edice. Vzhledem k nízké ceně mohly být tyto tituly ještě zajímavé např. pro studenty.

Všechny knihy byly po dobu konání výstavy chráněny elektronickým kontrolním systémem a cena nejdražší vystavované publikace O'Neill: Pediatric Surgery (1998) představovala částku 15.370 Kč.

Návštěvník si mohl vybranou knihu zakoupit přímo na výstavě nebo si ji objednat jako soukromá osoba, či využít grantových prostředků. Navíc učitelé, kteří mezi vystavovanými tituly objevili takový, jenž by rádi viděli jako výukový materiál, měli možnost doporučit jeho nákup do fondu ÚVI. Z těchto návrhů potom bude fond doplňován.

Život a lékařské vědy 2000, jak nazval výstavu profesor Koutecký, se na této výstavě představily návštěvníkům ve více než čtyřech stovkách knižních titulů, reprezentujících novinky současné odborné literatury. Přejme si, aby všechny následující výstavy byly stejně tak úspěšné a "knihu podporující" jako ta, jež právě končí.

Život a lékařské vědy 2000
Úvodní slova při zahájení knižní výstavy ÚVI 2. LF UK (3. dubna 2000)

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan 2. LF UK)

srdečně vás zdravím při zahájení výstavy zahraniční lékařské literatury pořádané Ústavem vědeckých informací 2. LF UK a firmou MED-COR Europe (Medical Publishing and Production). Výstava nese inspirující název – “Život a lékařské vědy 2000”. Jím vlastně poukazuje na vzájemné sepětí bytí na této planetě, na jeho mnohá ohrožení a především na specifická rizika pro člověka. Právě medicínské vědy, kterých charakter se tak převratně mění, a které mohou rozličné neduhy napravit, prezentují na výstavě dosažené výsledky a předávají je k užití lékařské veřejnosti formou knih. Hovořit o významu lékařských knih právě na tomto místě by ovšem bylo bláhové. A tak mi dovolte říci něco o knize vůbec.

Strohá definice UNESCO definuje knihu jako “neperiodickou tištěnou publikaci o nejméně 49 stránkách bez obálky”. To je ovšem definice platná tak pro statistické účely. Knihu je zapotřebí vnímat podstatně hlouběji. Stačí si uvědomit, že existence tohoto podivuhodného předmětu trvá 5000 let. Zhruba tak dlouho zná lidstvo knihu v jejích přečetných tvarech, zhruba tak dlouho spoluvytváří tento předmět život na Zemi. Je to předlouhé časové období, velkolepá, stále neukončená historie. Potřeba knihy je denně potvrzována. Její minulost i současnost naléhavě připomíná odvěké úsilí lidí poznat a zaznamenat pravdu a krásu, pravdu o sobě, o světě, o řádu, jehož jsou oni i planeta, na které žijí, součástí, krásu, která je obšťastňuje.

Přesto, že dějiny knihy jsou fascinující, je oficiální výklad jejího poslání strohý. Kniha slouží jako nástroj komunikace, jako systém vizuálních symbolů (nejen slov, ale i obrazů a not) sdělujících určitý význam či smysl. Ale i to se mi jeví jako výklad nedostatečný. Na mne působí knížka, ten nádherně mnohotvárný celek, který můžeme posuzovat a vnímat ze všech možných pohledů, velice niterně, či chcete-li smyslně. Nejenom, že není obtížné, ale je naopak radostí podlehnout tu jednomu a tu zase jinému z jejích nesčetných kouzel. Má navíc velikou přednost, totiž tu, že “společnost knih lze volit lépe než společnost lidí” (Seneca). Svým obsahem sice “není to kniha, co se nás dotýká, ale je to člověk” (Walt Whitman), svou formou je to však výraz dokonalé řemeslné i umělecké dokonalosti a krásy, který chutná a představuje rozkoš srovnatelnou s mnoha jinými.

Při formulaci tohoto prologu jsem se rozpomenul na překrásné verše, které napsal Jaroslav Seifert po návštěvě abbého Cibulky, profesora dějin umění na filosofické fakultě naší univerzity. Okouzlil básníka svou pohostinností a radostným přijímáním darů života. Po verších, kterými vysvětluje účel své návštěvy a líčí vybranost krmě, kterou byl uctěn, Seifert pokračuje:

Pak přišla chvíle, která je mi svátkem:
Ctihodný abbé, skloniv kolena,
poklekl pod kříž, jenž je nad klekátkem;
dnes vím už, co to gesto znamená.
Otevřel skřínku vážně, polehoučku,
v ní plno lahví stojí v tichém hloučku.

Tu štíhlá a hned buclatější za ní
a oko, jako by byl právě spěch,
po tvarech těká - máš tu na vybrání -
by spočinulo posléz na jménech.
Rouhat se? Ne, to nemám zapotřebí,
však čtu je jako jména svatých v nebi.

Ty láhve jsou jak okna v katedrále,
již vystavěl Matyáš z Arrasu.
Či spíš jak dívky, štíhle dokonalé
v zástěrce uvázané u pasu.
Když skloníš se, tu řekneš: Žádná jiná!
Tak líbezná je réva z břehů Rýna.

Však jiné jsou jak okna basiliky
v románském stylu, jemný polokruh;
k zbláznění něžné zaoblené dříky
jsou z břehu Girondy a vzácný druh.
Když přimkneš ret svůj k prvnímu již doušku,
ctnost podstupuje nebezpečnou zkoušku.

Myslím, že stejné jako s láhvemi vína je to s knížkami. Jsou také štíhlé a buclatější, zrak přebíhá po jejich tvarech a mazlí se s nimi, až posléze spočine na jménech a čte je s úctou, vzpomínkami kdy je kupoval, četl, jaké okolnosti života tu kterou provázely.

Stejně tak připomínají knížky malá architektonická díla a někdy bytosti, které šly naším životem. I knížky jsou něžné a některé velmi vzácné a tak jako přimknete ret k okraji sklenky, přimknete zrak k textu a neodtrhnete ho, než si přečtete a potěšíte se vybranou statí.

Souhlasím s názorem Jiřího Ortena, že “je zoufalé nemít rozečtenou krásnou knihu, nemít v zásobě nic, co bychom mohli rozevřít bez zklamání”. Platí to pro knihy všech druhů s jedinou podmínkou – musí to být knihy dobré.

Přeju vám všem hojnost rozkoše z knih vůbec a z těch dnes vystavených rozkoš prvního setkání. Děkuju představitelům firmy MED-COR a pracovníkům našeho Ústavu vědeckých informací nejen za uspořádání této výstavy, ale za jejich podporu knize, bez které si život náležité úrovně nedovedu představit.

Přeju výstavě zasloužený úspěch.

Léto s ÚTV 2. a 3. LF UK

ÚTV 2. a 3. LF UK a VSK Medik

Základní letní kurz 1. ročníku

1. – 8. 7. pro 3. LF UK
22. – 29. 7. pro 2. LF UK
Středisko UK v Dobronicích

Základní letní kurzy pro 1. ročníky s doplňující sportovní náplní k semestrální výuce TV

Přihlášky: do 15. 5. první ročníky od 15. 5. vyšší ročníky obou fakult.

Výběrové sportovní kurzy:

Poznávací zájezd na lodi ve vybraných lokalitách chorvatské Dalmácie spojený s potápěním (as. P.Žák)
Termíny: 3.6.-10.6. a 10.6.-17.6.
Plachetnice 21 m dlouhá, 2-3 lůžkové kajuty, denně potápění.
Cena: 14 500,-Kč.
V ceně zahrnuto: doprava, ubytování, plná penze včetně pití.
Info: odb.as. P.Žák
Přihlášky: do konce dubna.

·

Horská kola - Albeř - Novohradské hory (as. V. Svobodová)
Termín: 16. - 18. 6. tábor UK Albeř
Doprava vlastní, ubytování v chatkách + polopenze
Info: as. Svobodová 72082504 nebo sekr. 7863014
Cena: cca 125,- Kč/den
Přihlášky: do 30.4. na tel. č. 7863014 nebo 72082504

·

Potápěčský kurz - potápěčské soustředění-Chorvatsko (as. P. Žák)
Termíny: kurz 19.6.-30.6. SCUK Hostivař
soustředění 1.-10.9. ostrov Pag
Historicky první kurz přístrojového potápění zakončený zájezdem s potápěním na ostrově Pag.
Info: osobně na ÚTV odb.as. P. Žák – nutné!!
Cena: cca 9000,-Kč
Přihlášky: do 26.5.

Rakousko na lodích (ass. M. Kašpar, K. Skálová)
Termín: 11. – 16. 7. řeky Steyr, Salza
Pětidenní krocení dravých toků u pod Alpami. Ubytování v campech, doprava busem. Stravování individuální (po skupinách). Vybavení do studené vody, boty do vody – tenisky.
Sraz: 11. 7. v 11 hod. v Motole
Návrat: 16. 7. kolem 21,00 hodin
Cena: 3000,- Kč
Přihlášky do 15. 5.

·

Cyklisticko - herní soustředění (as. P. Horn)
Termín: 15.-21.7. Libáň
Tradiční soustředění v příjemné vesničce u Jičína. Ubytování ve sportovním areálu místní TJ s bazénem, beach volejbalem, tenisovými a volejbalovými kurty a hřištěm na kopanou.
Sraz: 15.7. 2000 na náměstí v Libáni v odpoledních hodinách
Cena: cca 900 Kč
Přihlášky: do 30.6.

·

Pěší přechod Krkonoš (as. P. Horn)
Termín: 23.-27.8 (16.-20.8) bude včas upřesněno
Pěší přechod našeho nejvyššího pohoří a poznávání Krkonoš jak je neznáte. Letos se začíná z východu na západ, každý den ubytování na jiné chatě, spacáky s sebou.
Sraz: 23. 8. (16. 8) na náměstí v Horním Maršově.
Cena: cca 500 Kč
Přihlášky: do 30.7.

Cykloturistika v Českém ráji (as. J. Zelenková )
Termín: 26. 8. -2. 9. Sedmihorky
Cykloturistika, aerobik, sportovní hry. Ubytování v kempu v chatkách. Doprava a stravování vlastní. Nutné kolo v dobrém technickém stavu.
Cena: cca 800 Kč
Přihlášky: do 20.5.

Podzimní voda (ass. M. Kašpar, K. Skálová)
Termín: 4. – 10. 9. Ohře z Chebu do Kadaně
Týdenní vodácké putování po Ohři. Ubytování ve stanech, případně pod širákem, jak kdo je zvyklý. Strava společným vařením. Nutné boty do vody.
Sraz: 4. 9. v 8,15 hod. v loděnici na Smíchově
Návrat: 10. 9. kolem 15,00 hodin
Cena: 700,- Kč
Přihlášky do 3. 9.

·

Tradiční zářijová cyklistika a WS v teple jižních krajů (as. V. Svobodová)
Termín: 8.- 24. 9. poloostrov Gargano v jižní Itálii
Ubytování v apartmánech event. bungalovech s kuchyní po 4 – 6, vlastní vaření.
Náplň: cyklistika, WS, aerobik, tenis, volejbal aj.
Info.: as. Svobodová 72082504 nebo sekr. 7863014
Přihlášky: do 30.4. na tel. č. 7863014 nebo 72082504

Konec léta v Itálii (ass. P. Horn, M. Berka)
Termín: 18. - 24. 9. Caorle - oblast Benátek
Lovení posledního bronzu před zahájením dalšího semestru v městečku Caorle nedaleko Benátek, spojené se sportem - aerobic, beach volejbal, kopaná, cyklistika (autobus s vlekem). Rybí trhy, ubytování ve velmi pěkném hotelu nedaleko pláže, sleva v místní pizzerii.
Sraz: bude upřesněn, odjezd z Prahy
Cena: 4 800 Kč, v ceně doprava, ubytování s polopenzí, pojištění.
Přihlášky do 30.7.

·

Cyklistické putování (as.P.Žák)
Termín: 22.9.-1.10. Praha – Vídeň – Znojmo –Praha
Putování na horských kolech po třistapadesátikilometrové trase Praha – Vídeň, zakončená posezením ve Znojmě ve vinném sklepě. Ubytování na trase v tur. ubytovnách, doprovodné vozidlo na bagáž.
Sraz: bude upřesněn, odjezd z Průhonic, návrat: neděle 1.10.2000
Cena: asi 1000,- Kč
Přihlášky: do 15.9.2000

Podzimní kola (as. K. Skálová)
Termín: 25.9. – 30.9. Šumava – chata Mládí
Poznávání Šumavy v oblasti Zadova na kolech i event. pěšky. Ubytování ve 2 až 6 lůžkových pokojích, stravování polopenze. Nutná helma a seřízené kolo, dále pak věci osobní potřeby. Instrukce stran odjezdu budou upřesněny později.
Info: as. Skálová tel. 72082505, 3536 4486
Cena celk.: 700,-Kč
Přihlášky: do 15. 9. 2000 se zálohou 500,-Kč

Rekreace – Chorvatsko (as. I. Vladyková)
Termín: 23. 9. - 1. 10.
Náplň: cyklistika, aerobic, sportovní hry. Ubytování v apartmánech, doprava a stravování vlastní.
Cena: 4.000,- Kč
Přihlášky: do 30.6.

Konference OECD Genetic Testing
Cestovní a odborná zpráva

MUDr. Milan Macek, jr.
(Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a FN Motol)

Ve dnech 23.-25. února 2000 jsem se zúčastnil společně s RNDr. A. Blažkovou, CSc. z Odboru 32 MŠ MT ČR konference OECD – Genetic testing: policy issues for the new millenium, která se konala ve Vídni (Bundeskanzleramt).

Téma této konference bylo věnováno aktuálním problémům genetického testování a vlivu nových tzv. “genomových technologií” na etickou a právní problematiku s nimi spojenou. Nosným tématem této konference byla analýza budoucích dopadů projektu sekvenování lidského genomu na klinickou a genetickou (nebo spíše “genomickou”) praxi. Genomika bude v budoucnu hrát stále významnější roli v klinické medicíně.

Této konference se také zúčastnili delegace z Rakouska, Belgie, Finska, Německa, Řecka, Maďarska, Irska, Itálie, Japonska, Holandska, Norska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Velké Británie a Spojených Států. Na této konferenci vystupovali pouze zvaní přednašeči, kteří presentovali problematiku týkající se všech oblastí moderní genetické diagnostiky (specializovaní právníci z U.S.A., experti z oblasti lékařské etiky, zástupci velkých farmaceutických koncernů, zástupci pojišťovacích společností, přední lékařští genetici, politici zabývající se genetickou problematikou a zástupci OECD sekretariátu pro Biotechnologie z Paříže).

Konference byla rozdělena do několika vzájemně navazujících tématických okruhů:

A/ Úvodní část byla věnována definici problému. Ukázalo se totiž, že není vůbec jednoduché definovat přesně termín “genetického testování”. Současná pracovní definice se proto ustálila na výkladu “tzv. přenosu informace” (myšleno genetické informace jejímu nositeli – pacientovi).

Dr. Grann jednoznačně dokumentoval výhody a problémy záchytu žen s rizikem hereditární formy rakoviny prsu (záchytem mutací v genech BRCAI a BRCAII). Ukázalo se totiž, že díky možnosti falešné pozitivity se může stát, že některým ženám je pak provedena zcela zbytečně preventivní mastektomie! To klade značné nároky na kvalitu a kontrolu práce v jednotlivých laboratořích. Současně s tím se ukázalo, že v některých případech není efektivita screeningu dostatečná (např. protože nezachycuje všechny mutace) nebo, že i po preventivní mastektomii se nesníží frekvence asociovaných tumorů (např. ovaria).

Prof. Williamson poukázal na to, že bouřlivý rozvoj genových technologii vyžaduje rychle zavést příslušnou legislativu a etické normy. Bohužel se však nedaří celosvětově se rychle rozvíjející trendy zachytit nebo regulovat. Často je příslušná legislativa přijímána se značným zpožděním a je proto zastaralá a zavádějící (např. německé zákony zakazující preimplantační diagnostiku). WHO proto doporučuje, aby především odborné společnosti přijaly příslušná etická pravidla “Professional principles of ethical conduct”, která stanoví “mantinely” pro uplatnění nových technologii v klinické praxi. Vyslovil se proti mezi-generačnímu klonování, ale podpořil využití ex vivo modifikovaných lidských buněk při terapii v hematoonkologii. Podobně i podpořil výzkum kmenových buněk pro orgánové nebo hemato-onkologické “transplantace”.

Human Genome Organization (HUGO) připravuje metodická a genetická doporučení k novým genetickým technologiím. Připravuje se i příslušná webová stránka, kde budou jednotlivá doporučení pravidelně aktualizována (od května 2000).

Dr. Roses, vedoucí vývojových genetických laboratoří tohoto koncernu, názorně ukázal jak moderní genetické technologie, zcela změnily a zrychlily vývoj nových léků - od vývoje v laboratořích (in vitro), přes zkoušky na tkáňových kulturách a laboratorních zvířatech (in vivo) až po chemické manipulace v kybernetickém prostoru superpočítačů (in silico). V budoucnu bude možno předpovídat nežádoucí vedlejší účinky léků “předem”, na základě analýzy až několika desítek tisíc genů najednou nebo jejich vázaných markerů (LD SNP profiling). Tento přístup bude umožněn využitím DNA chipových (šikových) technologií a umožní v budoucnu individualizovat léčbu na základě genotypu pacienta.

2/ Forecasting legal scenarios (Prof. S. Zweig, D. Davies – U.S.A.)

3/ Proti diskriminaci pacientů s pozitivním prediktivním genetickým testem se vyslovil Dr. A. Kent -Access to Genetic Tests: Issues from the Perspective of Patients and their families, který zastupoval Evropskou federaci asociací pacientů a rodin s genetickými chorobami. Vydal prohlášení, ve kterém varuje proti možné budoucí diskriminaci vyšetřených osob – zvláště v případě častých polygenně podmíněných chorob (atheroskleroza, diabetes atd.) a proti diskriminaci osob s “horší psychogenetickou” konstitucí (diskriminace po narození bez možnosti kompenzatorního rozvoje dalších psychických a negenetických vlastností).

Tato sekce byla věnována technickým otázkám a vývoji Best practice guidelines v genetickém testování. V této oblasti je mnoho nedostatků a je nutno se přiblížit standardům v klinické biochemiim, jak ukázali názorně jednotliví řečníci: (U. Kristoffersson – Švédsko – Validation of genetic tests; M. McGovern – U.S.A. – Laboratory Accreditation; R. Elles- EQA; D. Barton –Development of Best Practice Guidelines).

1/ Dr. E. Ronchi ze Sekretariátu OECD zhodnotila celkový vývoj v oblasti a poukázala na to, že neexistují jednotná kritéria legislativy a regulace genetického testování v zemích OECD.

1/ D. Gunnarson a K. Steffansson u tématu Icelandic database – hovořili o národním registru klinických a genetických informací na Islandu a jeho právních a etických normách. Tuto databázi nyní spravuje jediná soukromá firma (DeCode), což mnozí diskutující považovali za nebezpečný precedens “prodeje národních genomů” komerčním společnostem!

3/ Otázka populačních, plošných, databází není vůbec dořešená, jak dokumentovala Dr. R. Blatt (Harvard School of Medicine, U.S.A.)–Banking of biological conditions and digitalizing DNA. Do této nevyřešené problematiky “agresivně” vstupují i soukromé firmy s přímým marketingem genetických testů, bez genetických konsultací na internetu (GeneTest, GeneShop atd.). V podobném duchu hovořil i Dr. W. Lowrance - Privacy and confidentiality of data (Švýcarsko). S. Rodota (Itálie)- Legal Ethical and Social Issues – dokumentoval, jak Evropská Unie připravuje příslušnou legislativu proti genetické diskriminaci.

4/ V posledním vystoupení Dr. B. Baldinger obhajovala postup Asociace zdravotních pojišťoven, které žádají přístup ke genetickým datům pacientů, aby mohly v tržním prostředí zhodnotit míru individuálního rizika. Dr. Baldinger poukázala na často opomíjený fakt, že zdravotní pojišťovny jsou “běžné” komerční firmy operující na volném trhu. Pro svůj růst nebo i pouhé přežití potřebují “diskriminovat” pacienty podle míry genetického rizika, ale tyto pacienty nesmí diskriminovat “nespravedlivě”. Zdravotní pojišťovny proto v budoucnu nebudou moci nahradit nedostatečné nebo neperspektivní (“rozpadající se”) státní zdravotnické modely a systémy sociálního zabezpečení. Nikdo z přítomných však nedokázal rozdělit hranici mezi “spravedlivou” nebo “nespravedlivou” diskriminací, při prediktivním testování. Jediným východiskem bude asi model současného motoristického pojištění, při kterém se zvyšuje pojistné při nehodách (tedy např. u lidí se známou dispozicí k ateroskleróze, kteří nebudou dbát předepsanou preventivní životosprávu se pojistné zvýší).

Účastníci se shodli na tom, že je třeba vyvinout mezinárodní standardy genetického vyšetřování, vzájemně kompatibilní informační systémy, zlepšit postavení lékařské genetiky, rozšířit spektrum genetických konsultací a zajistit doškolování negenetických specializací. Konečně je třeba urychleně připravit závazná etická a profesní doporučení, které by bylo možno průběžně aktualizovat s rozvojem “genomiky”.

Celkově tato konference byla velice přínosná, protože ukázala moderní trendy v lékařské genetice, které bychom chtěli zachytit a na profesionální úrovni řešit v rámci odborné společnosti.

Chtěl bych proto poděkovat MŠ MT, že mně umožnila se s novými trendy seznámit a prostřednictvím Molekulárně genetické sekce Společnosti lékařské genetiky J. E. Purkyně i informovat českou odbornou veřejnost.

Ako sa študuje v Heidelbergu

Zuzana Fehérvízyová
(studentka 5. ročníku 2. LF UK)

Predchádzajúci školský rok som mala možnosť absolvovať jednoročnú stáž na Lekárskej fakulte Univerzity Karla Ruprechta v Heidelbergu. Táto univerzita v rámci partnerstva s UK poskytuje možnosť krátkodobého štúdia našim študentom. Žiaľ, naša fakulta nie je zapojená do programu Erasmus, ktorý umožňuje absolvovať zahraničné stáže za podstatne výhodnejších podmienok - poskytnutie štipendia, platnosť skúšok absolvovaných v rámci stáže apod. Nepodarilo sa mi, ako študentke zo Slovenska študujúcej v Prahe, získať štipendium. Náklady spojené s touto stážou (ubytovanie, strava, atď.) som však bola schopná kompletne sama uhradiť- v Nemecku nie je problémom nájsť si prácu popri štúdiu, ponuka je veľká a daňové zákony študentom naklonené. Preto si i väčšina študentov (hlavne zahraničných) zarába na svoje štúdium sama a nie sú tak odkázaní na podporu zo strany rodičov. Preto by nemalo nikoho, kto má možnosť absolvovať krátkodobé štúdium na niektorej nemeckej univerzite odradiť, ak nezíska štipendium. Pobyt v inej krajine, nadviazanie priateľstva s ľuďmi z celého sveta a spoznanie iného systému štúdia a zdravotníctva, to sú nezaplatiteľné zážitky a skúsenosti .

Heidelberská univerzita patrí medzi najstaršie univerzity v Európe (zal.1386). Študoval na nej celý rad osobností známych i z našich dejín, medzi inými aj Jan Amos Komenský. Heidelberg je malebné mestečko v Badensku- Wü rtembersku. Leží na oboch brehoch rieky Neckar. Na kopci nad mestom je starý hrad, pod ktorým je starobylé mesto s pešími zónami, námestíčkami, množstvom obchodíkov a kaviarní. Nevyhnutným dopravným prostriedkom sú tu bicykle, ktoré parkujú po celom meste. Toto všetko, spolu s množstvom mladých ľudí najrôznejších národností, vytvára jedinečnú atmosféru študentského mesta.

Ešte lepšie je však možné užiť si študentského života na niektorej z kolejí, ktoré tvoria celý komplex v blízkosti ústavov lekárske fakulty a fakúlt prírodných vied. Okrem toho je niekoľko kolejí i v starších častiach mesta. Nemecké koleje sa výrazne líšia od našich: každý študent býva sám na izbe (obvykle veľmi pekne a účelne zariadenej), o nejakej izolácii však nemôže byť reč. Celý život na koleji sa odohráva v spoločných priestoroch pre dané poschodie - kuchyni a spoločenskej miestnosti, alebo priestoroch spoločných pre celú kolej. Na rozdiel od značnej separácie zahraničných študentov v Čechách, na našej koleji v Heidelbergu išlo o pestrú zmes nemeckých študentov so študentmi prakticky z celého sveta, čo nebolo dielom náhody, ale cieľom pri rozmiestňovaní študentov. V každom prípade bola spoločným jazykom nemčina, aj keď by bolo veľakrát možné nájsť iný spoločný jazyk - angličtinu, ruštinu a dokonca češtinu a slovenčinu. Veď len na poschodí, kde som bývala, boli študenti z Nemecka, Grécka, Poľska, Bangladéša, Tuniska, USA, Ruska. Nielen spoznávanie iných národných zvykov, tradícií a mentality, ale aj ich kuchyne malo svoje čaro. Po chodbe sa každý deň šírila iná, neobvyklá, zväčša príjemná vôňa jedla, ktoré sa potom spoločne vychutnávalo. Okrem toho bolo zaujímavé aj premiešanie študentov z rôznych fakúlt, takže aj diskusie o samotnom štúdiu boli hodne pestré. Upratovanie spoločných priestorov a vynášanie spoločného odpadu majú na starosti sami študenti, takže musí byť vytvorený zoznam služieb a v spoločnom záujme teda nikto neničí a neznečisťuje spoločné priestory (ako to býva zvykom nezriedka u nás). V Nemecku nie je ubytovanie na koleji samozrejmosťou pre každého- každý má na ubytovanie nárok 2 roky, túto dobu je možné predĺžiť len po vykonávaní zvláštnych úloh (vedenie záujmového krúžku na koleji, pomoc pri údržbe atď.)

Priznám sa, že i keď mi nemčina zďaleka nebola cudzia, odchádzala som do Heidelbergu s určitými obavami z jazykovej bariéry a celkových vedomostí, aby som neurobila hanbu ani sebe, ani našej fakulte. Aj keď nepatrím medzi “šprtov”, musím konštatovať, že som sa plne vyrovnala nemeckým študentom a veľakrát som ocenila úroveň prípravy na našej lekárskej fakulte. Bola som prekvapená, že praktickej výuke sa venuje podstatne menej priestoru než u nás. Preto sa nezriedka stalo, že keď sa študenti raz za čas dostali k pacientovi (a to väčšinou v skupinkách), neboli ani schopní systematicky odobrať anamnézu a už vôbec nie pacienta správne vyšetriť. Hlavne vtedy som spomínala na to, ako často sa u nás sťažujeme na nedostatok praktickej výuky, no v porovnaní s Nemeckom sme na tom v tomto smere výborne.

Čo ale musím pochváliť, je možnosť prístupu k informáciám - jednak výborne zásobená univerzitná knižnica a i dostatočný prístup k internetu v univerzitnom výpočtovom stredisku kedykoľvek a bez čakania, o čom študenti našej fakulty môžu zatiaľ len snívať. Na vysokej úrovni bola i väčšina prednášok, hlavne čo do technického zabezpečenia, zahrnujúce napr. demonštrácie pacientov, ktoré však ani tak nemôžu nahradiť nedostatočný pobyt na oddeleniach a priamy kontakt s pacientmi. Poznámky z týchto prednášok často využívam aj teraz.

Systém štúdia v Nemecku je značne flexibilný, študenti si sami volia, kedy chcú ktorý predmet stážovať, samozrejme podľa rámcového študijného plánu. Tak som si mohla aj ja zvoliť tie predmety, ktoré som považovala v tom roku za najdôležitejšie. Skúšky, ktoré sú náročnejšou obdobou našich zápočtov, tzv. ”scheiny”, sa robia takmer výlučne písomné formou multiple-choice testov. Sama som absolvovala niekoľko ”scheinov” v podstate bez problémov.

Štúdium je rozdelené na tzv. predklinické (ukončené tzv. ”physikum”- skúškou z teoretických předmetov) a klinické. Physikum (zahŕňa okrem iného anatómiu, histológiu, fyziológiu) je veľmi náročná skúška, ktorá je preto pre mnohých konečnou stanicou ich štúdia. Klinické semestre obsahujú okrem ”scheinov” prvú a druhú štátnicu. Štátnice pozostávajú z písomnej, ústnej aj praktickej časti. Ide o zhrnutie skúšok z niekoľkých semestrov. Dĺžka štúdia nie je zásadne definovaná, je na zvážení študenta, ako dlho bude študovať. Toto väčšina študentov využíva a viac alebo menej si predlžuje dobu študentského života.

Z Heidelbergu som odchádzala so zmiešanými pocitmi. Na jednej strane som sa tešila na pokračovanie štúdia v Prahe, na druhej strane sa mi ťažko lúčilo s heidelberskou uni-verzitou, kde som spoznala veľa nového a veľa som sa naučila, a najmä s priateľmi, ktorých som si tam našla. Naše priateľské vzťahy sa však neprerušili, Heidelberg som odvtedy opakovane navštívila, e-mailové a písomné a osobné kontakty trvajú naďalej aj s tými, ktorí sa vrátili domov tak, ako ja.

V každom prípade budem dlho spomínať na krásny rok v Heidelbergu a prajem ďalším študentom, aby mali tiež možnosť okúsiť štúdium na niektorej zahraničnej univerzite. Okrem získania novej skúsenosti a nových poznatkov sa naskytne možnosť konfrontovať úroveň výuky s našou lekárskou fakultou. Môžem konštatovať, že v porovnaní s heidelberskou lekárskou fakultou vyšla 2. LF UK víťazne.

Na záver by som chcela poďakovať docentovi Jandovi, prednostovi I. detskej kliniky, bez pomoci ktorého by som túto stáž nemala možnosť absolvovať.

Citování elektronických zdrojů

Doc. MUDr. Pavel Kasal, CSc.
(vedoucí Ústavu lékařské informatiky 2. LF UK)

Elektronické dokumenty jsou stále častěji citovaným zdrojem informací. Mezinárodní standard je dán normou ISO 690-2 dostupnou na adrese: http://www.nlc.bnc.ca/iso/tc46sc9/standard/690-2e.htm.

Tato norma specifikuje povinné citační údaje, jejich vlastnosti a předepsané pořadí. Vzhledem k přechodné “době života” internetových dokumentů má zvláštní význam zejména údaj o jejich vzniku, aktualizaci a době citací. Česká verze této normy existuje od letošního roku jako ČSN – ISO 690-2.

1. Jednotlivé publikace (monografie, databáze, programy – celé nebo části)
2. Elektronické časopisy (celé nebo části)
3. Dokumenty elektronické komunikace (elektronické nástěnky, konference a zprávy – celé nebo části)

Pro všechny uvedené kategorie i jejich podskupiny jsou stanoveny přesné požadavky na uspořádání citovaných údajů. V následujícím přehledu jsou uvedeny pouze nejběžnější situace.

Autor: příjmení – verzálkami, plné křestní jméno – minuskulemi (přípustná je i zkratka)
Př.: WHISLER, Sandra

Název: Uvádí se název článku, dále případně i název el. časopisu, nástěnky apod. V případě chybění názvu se nahrazuje prvními slovy dokumentu, poté několika tečkami a v hranaté závorce pak několikaslovnou charakteristikou obsahu.
Př.: The library and the university press

Druh nosiče: v hranatých závorkách; lze uvést i druh dokumentu
Př.: [ online] , [ CD-ROM] ; [ online databáze]

Vydání: u internetových dokumentů zahrnuje i aktualizaci nebo verzi
Př.: 2. vydání, 3. aktualizace, verze 1.1

Místo vydání: název města, event. i název země v kulaté závorce
Př.: Pasadena (Calif.)

Vydavatel: pokud je neznámý, lze vynechat
Př.: Association of Research Libraries

Datum vydání: jak je uvedeno v originálním prameni
Př.: 11 June 1986

Datum citování: v hranaté závorce spolu se zkratkou “cit.”, optimální formát: RRRR-MM-DD, příp. i přesný čas
Př.: [ cit.1997-07-28 12:15 SEČ]

Lokace uvnitř dokumentu: obvyklá pokud dokument obsahuje stránkování, jinak se uvádí rozsah stránek a obrazovek
Př.: s. 5-11, tab. 3; [ 23 řádek] , [ 5 obrazovek]

Dostupnost: uvádí se slovy: “Dostupné na:”, obsahuje přístup k dokumentu a síťovou adresu
Př: Dostupný na:<http://www.arl.org/scomm/scat/rosenblatt.html>

• “edition”, “release”, “update” namísto “vydání”, “verze”, “aktualizace”
• “cited” namísto “cit.”
• “GMT” namísto “SEČ” (GMT = Greenwich Mean Time, je nutný přepočet)
• “Available from” namísto “Dostupný na”

Pozn.: doporučuje se údaje neopisovat, ale použít funkce Copy/Paste (Kopírovat/Vložit), aby nedošlo k chybě zejména při přepisu delších adres.

Elektronický časopis

Pozn.: Na konci citace se navíc uvádí standardní číslo ISSN

Elektronická nástěnka

Pozn.: Dokumenty z této oblasti jsou považovány za soukromou korespondenci, u citací je zapotřebí si vyžádat svolení autora.

Publikační činnost 

Abstrakta

Clinical and Experimental Rheumatology 1999; 17: 381-386 (IF = 1.152)

Primary Sjögren's syndrome in children and adolescents: Proposal for diagnostic criteria

J. Bartůňková, A Šedivá, J. Vencovský², V. Tesař¹

Institute of Immunology, 2^nd Faculty of Medicine and University Hospital Motol and
¹the 1^st Department of Medicine, Charles University, Prague;
²Institute of Rheumatology, Prague, Czech Republic

Objective

Nephrol Dial Transplant (1999) 14: 2885-2891(IF = 1.754)

Binding sites for carrier-immobilized carbohydrates in the kidney: implication for the pathogenesis of Henoch-Schönlein purpura and/or IgA nephropathy

Anna Šedivá¹, Karel Smetana, jr.², Josef Stejskal³, Jiřina Bartůňková¹, Fu-Tong Liu⁴, Nocolai V. Bovin⁵ and Hans-Joachim Gabius⁶

1Institute of Immunology, 2^nd Faculty of Medicine, Charles University
²Institute of Anatomy, 1^st Faculty of Medicine, Charles University
³Institute of Pathology, 2^nd Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic,
⁴La Jolla Institute for Allergy and Immunology, San Diego, CA, USA,
⁵Shemyakin Institute of Bioorganic Chemistry, Russian Academy of Sciences, Moscow, Russia and
⁶Institute for Physiological Chemistry, Faculty of Veterinary Medicine, Ludwig-Maxmilians University, Munich, Germany

Henoch-Schönlein puprpura is a common vasculitis of childhood affecting the skin, joints, gastrointestinal tract, and kidney. The mesangial deposition of Ig A1 is the most critical factor for the prognosis of patients with this disease. The aberrant glycosylation of the IgA1 subclass with the absence of terminally located galactose and presence of only ?-N-acetylgalactosamine in O-linked oligosaccharides in the hinge region of IgA1 represents a prominent difference from the normal IgA1. These alterations prompt the supposition that the sugar part may guide IgA deposition by recognition of endogenous lectins on the mesangium.

Using frozen section, no expression of any tested carbohydrate-binding site(s) was observed in the endothelial and the mesangial cells in glomeruli of the control kidneys as well as in the biopsies from Henoch-Schönlein purpura IgA nephropathic kidneys, in contras to the tubules. The N-acetylgalactosamine-binding sites were expressed only in the inner layer of Bowman's capsule of 20% of glomeruli of the control kidney from one patient with Grawitz tumour and one biopsy from a patient with Henoch-Schönlein purpura-associated IgA nephropathy. However, the macrophages in the glomeruli of patients with IgA nephropathy and interstitial macrophages from both studies groups, i.e. without and with IgA nephropathy harbour capacity to recognize carrier-immobilized ?-N-acetylgalactosamine. Access to this binding site for the neoligand conjugate can be blocked by the monoclonal antibody MEM-18 recognizing CD14 antigen.

Diffusion Barriers Evoked in the Rat Cortex by reactive Astrogliosis

1Department of Neuroscience, 2^nd Medical Faculty, Charles University and
²Intitute of Experimental Medicine AS CR, Czech Republic

Changes in extracellural space (ECS) diffusion parameters in astrogliotic tissue around a unilateral cortical stab wound were determined for concetrationtime profiles of tetramethylammonium (TMA⁺) using TMA⁺ -selective microelectrodes. Three diffusion parameters-ECS volume fraction ? (? = ECS volume/ total tissue volume), tortuosity ? (?² = D/ADC; where D is free and ADC is the apparent diffusion coefficient of TMA⁺ in the brain), and nonspecific TMA⁺ uptake k'-where determined at 3, 7, 21, and 35 days postwounding (dpw), in the hemispheres ipsilateral and contralateral to the lesion. Following diffusion experiments, tissue section were immunostained for glial fibrillary acidic protein (GFAP) and chondroitin-sulphate proteoglycans (CSPG). In the area 300-1000 µm around the wound, ? was increased at 3, 7, and 21 dpw by about 20% but returned to control values at 35 dpw; ? was increased at all four intervals reaching a maximum at 7 dpw. k' was lower than in the contralateral hemisphere at 7, 21, and 35 dpw. Measurements 1,500- -2,000 µm from the wound revealed only an increase in ? at 7 dpw. The time course of changes in ECS diffusion parameters closely correlated with increased staining for GFAP and CSPG. Our results show that astrogliosis significantly changes the diffusion properties of nervous tissue, making it less permissive. Both hypertrophied astrocytic processes and an enhanced formation of some extracellular matrix molecules could affect, through changes in the diffusion of molecules in the ECS, neuron-glia communication, "cross- -talk" between synapses, extrasynaptic transmission, and regenerative processes.

   Ročník č.8 • Ročník č.7 • Ročník č.6 • Ročník č.5 • Ročník č.4 • Home 2. LF
    Datum poslední aktualizace 07.09.2000, © Marcela.Cipryanova@lfmotol.cuni.cz