Ročník č. 10
- Leden 2002 |
Fakultní
zprávy Vědecká rada
zapsala
Ilona Kyselová
(sekretariat
děkana UK 2. LF)
Zasedání dne 13.
12. 2001
ZAHÁJENÍ
Jednání vědecké rady
zahájil děkan fakulty prof. MUDr. Josef
Koutecký, DrSc. přivítáním přítomných
členů VR, zvláště uvítal hosty tohoto
zasedání prof. MUDr. P. Braveného, DrSc.,
prof. MUDr. F. Šimko, CSc., doc. MUDr. V.
Geršla, CSc., MUDr. J. Bytešníka, CSc. a doc.
RNDr. V. Hampla, DrSc.
PERSONÁLNÍ
ZÁLEŽITOSTI
Děkan fakulty proslovil
laudaci k významnému životnímu jubileu doc.
MUDr. Zdeňku Kabelkovi, přednostovi Kliniky
ušní, nosní, krční UK 2. LF a FN Motol.
Jubilant převzal bronzovou pamětní medaili UK
2. LF.
HODNOCENÍ VÝZKUMNÝCH
ZÁMĚRŮ
Vědecká rada přijala
sdělení řešitelů výzkumných záměrů:
* Doc. MUDr. Jiřina
Bartůňková, CSc., VZ 111300001 - Komplexní
imunologický program: aplikace poznatků
základního výzkumu do klinické praxe.
* Prof. MUDr. Martin Vízek, CSc., VZ 111300002 -
Mechanismy tkáňové adaptace na protrahovanou
hypoxii. Možnosti predikce a ovlivnění
pathogenních důsledků působení hypoxie.
* Prof. MUDr. Petr Goetz, CSc., VZ 111300003 -
Komplexní longitudinální klinická a
genetická péče o prenatální a postnat.
vývoj jedinců a rodin s rizikem zdravotnicky a
společensky nejzávažnějších chorob.
* Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., VZ 111300004 -
Výzkum funkce a onemocnění mozku.
* Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc., VZ
111300005 - Optimalizace komplexní péče o
děti s nádorovým onemocněním.
Závěr: Vědecká rada na
základě průběžných zpráv doporučila
pokračovat v řešení uvedených výzkumů.
ZPRÁVY VEDENÍ
- RNDr. Alexandr Chvátal,
CSc., odborný asistent Ústavu neurověd
UK 2. LF Praha - schválení komise k
habilitačnímu řízení v oboru
lékařská fyziologie. Závěr: Souhlas.
- MUDr. Jan Trka, Ph.D.,
vědecký pracovník II. dětské kliniky
UK 2. LF a FN Motol Praha - schválení
komise k habilitačnímu řízení v
oboru lékařská genetika. Závěr:
Souhlas.
- doc. MUDr. Jan Janda,
CSc., přednosta I. dětské kliniky UK
2. LF a FN Motol Praha - schválení
komise k habilitačnímu řízení v
oboru pediatrie. Závěr: Souhlas.
HABILITAČNÍ ŘÍZENÍ
RNDr. Františka Koláře,
CSc., vědeckého pracovníka Fyziologického
ústavu AV ČR Praha v oboru lékařská
fyziologie.
Téma přednášky: "Ontogenetický vývoj
transportních mechanismů vápníku v srdečním
svalu potkana".
Jménem hodnotitelské komise přednášku
posoudila prof. MUDr. Eva Seemanová, DrSc.
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
doporučila udělit titul docent UK 2.
lékařské fakulty RNDr. Františku Kolářovi,
CSc. a postupuje celé řízení k rukám rektora
Univerzity Karlovy.
OPAKOVANÉ HLASOVÁNÍ
K UDĚLENÍ VĚDECKÝCH HODNOSTÍ "KANDIDÁT
LÉKAŘSKÝCH VĚD"
Řízení k udělení
vědeckých hodností "kandidát
lékařských věd" probíhají podle
Sbírky zákonů č. 64/1977, vyhlášky č. 187
České komise pro vědecké hodnosti ze dne 17.
května 1990, podle § 35, odst. 2. Při
hlasování vědecké rady je nutná účast 2/3
členů z celkového počtu členů VR. Tato
podmínka nebyla splněna na zasedání VR UK 2.
LF za období květen, září, říjen a
listopad. Vědecká rada přistoupila k
opakovanému hlasování.
MUDr. Petr Sedláček, odborný
asistent II. dětské kliniky UK 2. LF a FN
Motol.
Obor pediatrie, kandidátská práce
"Moderní trendy v diagnostice a léčbě
relapsu akutní lymfoblastické leukémie v
dětském věku".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost
kandidát lékařských věd MUDr. Petru
Sedláčkovi.
MUDr. Pavel Kabíček, odborný
asistent kliniky dětského a dorostového
lékařství UK 1. LF Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce
"Příspěvek k diferenciální diagnostice
juvenilních hyperbilirubinémií pomocí hladin
žlučových kyselin v séru".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost
kandidát lékařských věd MUDr. Pavlu
Kabíčkovi.
MUDr. Hanuš Rozsypal, odborný
asistent III. kliniky infekčních a tropických
nemocí UK 1. LF ve FN Bulovka Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce
"Profylaktické a léčebné postupy u
dětí infikovaných virem lidské
imunodeficience nebo exponovaných infekci".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost
kandidát lékařských věd MUDr. Hanuši
Rozsypalovi.
MUDr. Pavla Doležalová,
odborný asistent kliniky dětského a
dorostového lékařství UK 1. LF Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce
"Morfologické a laboratorní ukazatele
cévního postižení u dětských revmatických
onemocnění".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost
kandidát lékařských věd MUDr. Pavle
Doležalové.
MUDr. Ivan David, odborný
asistent kliniky anesteziologie a resuscitace UK
2. LF a FN Motol Praha.
Obor chirurgie, kandidátská práce
"Anesteziologické postupy u resekčních a
rekonstrukčních chirurgických výkonů na
průdušnici".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost
kandidát lékařských věd MUDr. Ivanu
Davidovi.
MUDr. Jan Hrdlička, primář -
zástupce přednosty kliniky pediatrie IPVZ
Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči.
Obor pediatrie, kandidátská práce
"Analgosedace při diagnostických a
terapeutických výkonech v pediatrii".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost
kandidát lékařských věd MUDr. Janu
Hrdličkovi.
MUDr. Stanislava Koloušková,
starší sekundární lékařka II. dětské
kliniky UK 2. LF a FN Motol Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce
"Diferencovaný screening celiakie na
podkladě imunogenetického vyšetření u
diabetických dětí".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost
kandidát lékařských věd MUDr. Stanislavě
Kolouškové.
MUDr. Vladimír Komrska,
zástupce přednosty kliniky pro LPP II. dětské
kliniky UK 2. LF a FN Motol Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce
"Optimalizace hematologického zajištění
ortopedicko chirurgické péče u dětí s
hemofilií a strategie léčby inhibitoru
koagulačního faktoru VIII a IX".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost
kandidát lékařských věd MUDr. Vladimíru
Komrskovi.
MUDr. Sylvie Šťastná,
primářka Ústavu dědičných a metabolických
poruch VFN a UK 1. LF Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce
"Diagnostický a terapeutický přístup ke
glykogenosám".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost
kandidát lékařských věd MUDr. Sylvii
Šťastné.
UDĚLENÍ VĚDECKÝCH
HODNOSTÍ "KANDIDÁT LÉKAŘSKÝCH
VĚD"
MUDr. Jiří Chomiak, odborný
asistent katedry ortopedie IPVZ a vedoucí
dětského oddělení ortopedické kliniky IPVZ
FN Bulovka v Praze.
Kandidátská disertační práce v oboru
chirurgie na téma "Rekonstrukce flexe
loketního kloubu u pacientů s arthrogryposis
multiplex congenita".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost
kandidát lékařských věd MUDr. Jiřímu
Chomiakovi.
MUDr. Michal Tichý, primář
neurochirurgického oddělení FN Motol Praha.
Kandidátská disertační práce v oboru
chirurgie na téma "Rekonstrukční výkony
a kranioplastiky v dětské neurochirurgii".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním
vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost
kandidát lékařských věd MUDr. Michalu
Tichému.

|
Ročník č. 10
- Leden 2002 |
Fakultní
zprávy Akademický senát
zapsala
Ilona Kyselová
(sekretariat
děkana UK 2. LF)
Zasedání dne 12. 12.
2001
Zahájení a kontrola
zápisu
Jednání akademického senátu
zahájil předseda doc. MUDr. Petr
Zoban, CSc. přivítáním všech přítomných
členů, zvláště uvítal hosty zasedání,
kterými byli prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.,
doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc. a Ing. Eva
Kuželová.
Kontrola zápisu proběhla bez připomínek.
Zprávy vedení fakulty
Prof. MUDr. Josef Koutecký,
DrSc. děkan fakulty:
Požádal
akademický senát o prodloužení funkčního
období přednosty Dětské stomatologické kliniky UK 2. LF a FN Motol doc.
MUDr. Jiřího Kozáka, CSc. do
30.9.2003.
Závěr: Souhlas.
S odkazem
na bod 4) z minulého zasedání AS děkan
fakulty potvrdil, že se kolegium děkana
maximálně snaží vyhovět požadavkům zahraničních
studentů.
KD
vyhovělo stížnosti studentů na nedostatek
učebnic a byla uvolněna poměrně vysoká
částka na doplnění učebnic
v ÚVI.
Vedení
fakulty nadále projednává
možnost
stravování studentů fakulty ve
stravovacím zařízení FN Motol.
Kolegium
děkana předloží na poradě přednostů klinik
a ústavů fakulty k připomínkám návrh curricula pro školní rok
2002/2003. Curriculum schvaluje vědecká rada
fakulty.
Senát
byl informován o žádosti doc. MUDr. Petra
Vlčka, CSc. na změnu názvu Kliniky nukleární medicíny UK 2. LF a FN Motol
na „Klinika nukleární medicíny
a endokrinologie UK 2. LF a FN Motol“.
Vedení fakulty rozhodlo
o výplatě mimořádných odměn
na místo výplaty 1 13.
platu. KD posuzovalo podle kvality pracovišť ze tří
hledisek (publikační,
pedagogická a vědecká aktivita), odměny jsou podle těchto
kritérií diferencované.
Děkan
fakulty požádal o návrhy akcí v rámci
oslav 50. výročí založení UK 2. LF.
Doc. MUDr. Jiřina
Bartůňková, CSc. proděkanka pro
rozvoj fakulty
KD
sestavilo přípravný výbor oslav 50. výročí
založení UK 2. lékařské fakulty ve
složení:
- Prof.
MUDr. J.Koutecký, DrSc.
- Prof.
MUDr. J. Herget, DrSc.
- doc.
MUDr. T. Blažek, CSc.
- Prof.
MUDr. J. Masopust, DrSc.
- doc.
MUDr. J. Vavřinec, CSc.
- doc.
MUDr. J. Bartůňková, CSc.
V rámci
programu ERASMUS se podařilo navázat
spolupráci s Univerzitou v Montpellier.
Zástupci
studentů v AS požádali
vedení fakulty o řešení využitelnosti
počítačových učeben - žádají, aby
počítačové učebny byly studentům
k dispozici i mimo rámec výuky.
Doplnění členů
VR UK 2. LF
Děkan fakulty prof. MUDr.
Josef Koutecký, DrSc. požádal senát
o souhlas jmenovat prof. RNDr. Blanku Říhovou,
DrSc., ředitelku Mikrobiologického ústavu AV
ČR, členkou vědecké rady UK 2. lékařské fakulty za profesora Engliše,
který se členství ve VR UK 2. LF
vzdal.
Závěr: Souhlas.
Zpráva o schvalování změn Studijního a zkušebního řádu UK
2. LF
Předseda senátu doc.
MUDr. Petr Zoban, CSc. informoval senát
o změnách v návrhu na změnu Studijního a zkušebního řádu UK 2. LF
podle požadavků předsednictva a legislativní
komise AS UK:
v bodě 6
„Student je povinen
zapsat si i předmět, který byl do
opakovaného ročníku nově zařazen. Na
základě písemné žádosti může proděkan povolit studentovi ….“
Oprava: „Na
základě písemné žádosti může děkan povolit
studentovi ….“.
účinnost opravena z 1.10.2001 na 1.12.2001.
Ve druhé
části návrhu doplněna věta č. 4.
„Řízení zahájená před dnem účinnosti
tohoto vnitřního předpisu se dokončí podle dosavadní úpravy.“
Různé
Přípis AS UK - žádost
o připomínky k novele volebního
a jednacího řádu UK. Připomínky projedná legislativní komise
senátu UK 2. LF a předloží je na dalším
zasedání senátu.
Michal Pelíšek informoval
senát o nově zavedených rubrikách na www stránkách Akademického
senátu UK 2. LF. Senát má nově zřízenou e-mailovou adresu: senat@lfmotol.cz. Na tuto adresu
je možné
zasílat návrhy a připomínky
k činnosti senátu. Pro zahraniční studenty
bude zřízena zvláštní stránka na www str. fakulty.
Michal Pelíšek proslovil
informace ze zasedání Akademického senátu
Univerzity Karlovy:
Univerzita Karlova podpořila běloruské
studenty, kteří byli vyloučeni ze studia na
základě jejich projevu nesouhlasu
s nedodržením zákonné lhůty funkčního
volebního období prezidenta Běloruské
republiky.
Výsledky
přijímacího řízení na UK - v roce 1999
přijato 9 tis. studentů, v roce 2000 přijato
10 tis. studentů, v roce 2001 přijato 12 tis.
studentů. Pro školní rok 2001/2002 je však
zapsáno méně studentů
a UK nesplní předepsané
navýšení, což povede ke krácení
dotace pro Univerzitu
Karlovu.
Vedení Univerzity Karlovy se
zabývá kritickou situací na Katolické
teologické fakultě. KTF nemá
v současnosti žádný platný
vnitřní
předpis - předkládané návrhy na vnitřní
předpisy byly v rozporu se zákony ČR
a senátem nebyly schválené. Stávající senát ukončil své volební období
a nový senát doposud nebyl zvolen.
od
1.1.2002 se zvyšuje kolejné o 6%, tj.
v průměru o 30,- Kč měsíčně.
Senát
UK schválil návrh senátu UK 2. LF o změnu
Studijního a zkušebního řádu v bodě opakování ročníku.
Michal
Pelíšek požádal o řešení těchto bodů
s vedením fakulty:
- Vyjádření
k rozložení ročníku do 2 let.
- Požadavek
zasílat zápisy z KD členům
senátu.
- Zavést
telefon na malé posluchárny.
Výsledky voleb do AS
Univerzity Karlovy
Prof. RNDr. Helena Tomášová,
CSc. seznámila senát se závěrečnou
zprávou a průběhem voleb zástupců UK 2. LF
do Akademického senátu Univerzity Karlovy.
V
návrhovém kole pro výběr kandidátů pro volbu zástupců UK
2. LF do AS UK ve dnech 12. 11. do 19. 11. 2001
se :
- z celkového
počtu 247 oprávněných
voličů z řad akademických pracovníků
zúčastnilo 92, tj. 37,24 %, odevzdáno
bylo 92 návrhových lístků, z toho
92 platných;
- z celkového
počtu 1490 oprávněných
voličů z řad studentů zúčastnilo
60, tj. 4,02 %, odevzdáno
bylo 60 návrhových lístků,
z toho 60 platných;
- z celkového
počtu 1737 oprávněných
voličů akademické obce se zúčastnilo
152 tj. 8,75 %, odevzdáno bylo 152
platných.
- kola
voleb ve dnech 28. a 29. 11. 2001 se
z celkového počtu 247 oprávněných
voličů z řad akademických
pracovníků zúčastnilo
136, tj. 55,06 %, odevzdáno
bylo 136 hlasovacích lístků,
z toho 131 platných a 5 neplatných;
- z celkového
počtu 1490 oprávněných
voličů z řad studentů zúčastnilo
195, tj. 13,08 %, odevzdáno bylo 195
hlasovacích lístků,
z toho 195 platných;
- z celkového
počtu 1737 oprávněných
voličů akademické obce se zúčastnilo
331, tj. 19,05 %, odevzdáno bylo 326
platných a 5 neplatných
Navržení
kandidáti získali z odevzdaných hlasů:
Pedagogická
komora
|
plat. hlasů
|
%
|
Doc. RNDr. V. Hampl, DrSc |
62
|
45,58
|
Doc. MUDr. R. Škába, CSc. |
54
|
39,70
|
Doc. MUDr. V. Benešová, CSc. |
45
|
33,08
|
Doc. MUDr. M. Hrdlička, CSc. |
35
|
25,73
|
as. MUDr. R. Pospíšil |
29
|
21,32
|
as. MUDr. J. Šimon |
24
|
17,64
|
Studentská
komora |
Michal Pelíšek |
173
|
88,71
|
Tomáš Drbohlav |
79
|
40,51
|
Přemysl Falt |
54
|
27,69
|
David Major |
32
|
16,41
|
Volby proběhly v souladu
s Volebním a jednacím řádem Akademického senátu Univerzity Karlovy.
Novými zástupci UK 2. lékařské fakulty v AS UK byli pro volební
období 1.2.2002 – 31.1.2005 zvoleni:
Pedagogická komora
Jméno,
příjmení |
pracoviště |
doc. RNDr. Václav Hampl, DrSc. |
Ústav fyziologie |
doc. MUDr. Richard Škába, CSc. |
Dětská
chirurgická klinika |
Náhradníci:
Jméno,
příjmení |
pracoviště |
doc. MUDr. Veronika Benešová,
CSc. |
Ústav veřejného zdrav.
a preventivního lékařství |
doc.
MUDr. Michal Hrdlička, CSc. |
Dětská
psychiatrická klinika |
as. MUDr.
Ronald Pospíšil |
Chirurgická
klinika dospělých |
as. MUDr.
Jaroslav Šimon |
Interní
klinika |
Studentská komora
jméno,
příjmení |
studijní program
a ročník studenta |
Michal Pelíšek |
4. ročník
magisterského studia medicíny |
Tomáš
Drbohlav |
4.
ročník magisterského studia medicíny |
Náhradníci:
jméno,
příjmení |
studijní program
a ročník studenta |
Přemysl Falt |
3.
ročník magisterského studia medicíny |
David
Major |
2.
ročník magisterského studia medicíny |
V
tabulce náhradníci za studentskou komoru
senátu byli z důvodu nezískání 10% hlasů
z celkového počtu odevzdaných volebních
lístků vyškrtnuti:
- Michal Polák, 1. ročník
magisterského
studia medicíny (8,71 %)
- Jana Herlíková, 1.
ročník magisterského studia
medicíny (6,15 %)

|
Ročník č. 10
- Leden 2002 |
Fakultní zprávy Diagnostika difuzního
axonálního poranění zobrazovacími metodami
Teze přednášky k
jmenovacímu řízení profesorem
Zasedání vědecké rady UK 2. LF konaného dne 15. listopadu
2001
Doc. MUDr. Jiří Neuwirth,
CSc.
(přednosta Kliniky zobrazovacích metod UK 2. LF
a FNM)
Úvod
Zobrazovací metody jsou ve
struktuře nemocnice řazeny mezi
klinické složky komplementu. Přestože radiologové a radiologičtí laboranti
většinou nepečují
o nemocné na lůžku je radiologie obor
klinický, bouřlivě se rozvíjející
a zásadně ovlivňující všechny navazující
klinické obory. Většina vyšetření se
provádí ve snaze stanovit
diagnózu, kterou pak tyto navazující klinické
obory léčí.
V docela
nedávné době mého začátku
mé kariéry se při krytých poranění hlavy stupeň a typ
poranění stanovoval na základě klinických
příznaků, případně lumbální punkcí či
angiografických změn. Mozková angiografie
prováděné v 80. letech nedokonalými katetry
se zakončením tvarovaným
nad plamenem kahanu z metráže byla
u nemocných ve vážném stavu technicky
obtížná a představovala "noční
můru" méně zkušených radiologů při
pohotovostní službě.
Již
v roce 1987 nám přístroj CT na Bulovce (jedno
z 5 CT v republice) umožnil zobrazit všechny
typy krvácení i kontuzí
přímo.
CT je stále metodou volby u akutního
poranění mozku a provádí se vždy po
přijetí a poté v intervalu 12-24 hodin. Je
nutné především vyloučit útlak mozku
větším extraaxiálním krvácením, posoudit stupeň kontuze mozku,
perifokální edém a hrozící herniaci mozku.
Pacienti však často
zůstávají po úraze v různě hlubokém
bezvědomí i při zcela normálním nálezu na
CT obrazech. Morfologický podklad těchto změn
se nedaří prokázat a ošetřující lékaři
často z bezradnosti indikují opakované CT kontroly, nepřinášející jasné
vysvětlení přetrvávajícího bezvědomí
a následného těžkého postižení
kognitivních funkcí či paměti.
V posledních
6 letech jsme ve spolupráci
s prof. MUDr. Jiřím Štefanem DrSc. ze soudního lékařství FNKV
a anesteziology i neurology v FN v Motole
zabýval právě touto skupinou nemocných. Jako
základní úkoly jsme si stanovili:
- Popsat morfologické
znaky, jejich četnost,
anatomickou lokalizaci
a vhodnost jednotlivých MR sekvencích
při průkazu
difuzního
axonálního poranění.
- Porovnat
výsledky MR u přežívajících
a nálezy patologické.
- Prosadit metodu do
klinické praxe.
Snažili jsme se ověřit
a porovnat různé algoritmy k průkazu tohoto
poranění u přežívajících i u zemřelých
nemocných.
Difuzní axonální poranění
Difuzní axonální poranění je primární mozkové poranění poprvé
popsané Houlbornem v roce 1943. Odpovídá
mnohočetným mikroskopickým
poraněním
axonů nervových buněk. Dochází k němu
nejčastěji při angulární akceleraci nebo deceleraci především u dopravních
nehod a při pádu
z výšky. Při jejich vzniku se uplatňují
hlavně střižné síly a natažení axonů.
Poněvadž
dráhy v bílé hmotě hemisfér
probíhají různými směry, výsledkem je velmi pestrý nález podle
toho, které dráhy a jaké množství jejich
axonů bylo v okamžiku úrazu vystaveno
střižným silám. S tíží poranění je postiženo
i větší množství axonů. Následky jiných
primárních úrazových lézí (kontuze,
krvácení) jsou dále zhoršovány axonálními
změnami a v některých případech může být
DAP i primární příčinou obtíží.
Podle
Adamse jsou rozlišovány 3 stupně DAP : 1.
(nejlehčí) stupeň je charakterizován pouze
mikroskopicky prokazatelnou
lézí axonů, při 2. stupni
dochází i k makroskopickým ložiskovým
lézím v corpus callosum a 3. (nejtěžší)
stupeň je charakterizován makroskopickými
ložiskovými lézemi jak v oblasti corpus
callosum tak i v rostrálních částech
mozkového kmene.
Podle
většiny autorů střižné síly a napnutí
axonů v průběhu úrazu jsou spojeny
s porušením axolemy bez současné dysrupce
a poranění myelinových pochev. Poškození
axonů je často spojeno s nejrůznějšími
ložiskovými lézemi (kontuze,
krvácení do mozkové tkáně) včetně
extracerebrálního subarachnoidálního,
subdurálního nebo epidurálního krvácení.
S větší závažností
poranění je postiženo i větší
množství axonů, což znamená, že následky
ložiskových úrazových změn jsou dále
zhoršeny axonálním poraněním. Široká variabilita závažnosti stavu po
poranění a následků je dána jak počtem poraněných axonů tak jejich
funkční důležitostí. Úplné uzdravení
u nejlehčích stavů lze vysvětlit funkční
kompenzací zbylými dráhami téhož funkčního
zaměření.
Difuzní
axonální poranění se vyskytuje
u závažných krytých poranění hlavy podle
různých autorů u 25% až 85% zemřelých.
Klinické poznání DAP zvláště pak
v komplexu dalších příznaků závažného
poranění hlavy je obtížné a často se na
přítomnost DAP vůbec nepomýšlí.
Přesto
se diagnosa DAP někdy přímo nabízí,
zvláště při nesouladu
mezi závažností klinických
příznaků a negativním morfologickým (CT a sekčním) nálezem primárních úrazových ložiskových
změn. Poranění mozku s mnohočetnými
kontuzemi nebo i větším krvácením, které není kombinováno
s DAP může mít prognózu
příznivější, vést
k rychlejšímu ústupu obtíží, případně
k úplnému uzdravení na rozdíl od
strukturálních změn ve smyslu DAP ať již se
vyskytují samostatně nebo
v kombinaci s dalším traumatickým
postižením mozku. DAP je nejdůležitější
příčinou dlouhodobé
morbidity a pracovní neschopnosti po úrazech
hlavy. Významný rozdíl v mortalitě mezi zraněnými s DAP a s jiným
závažným poraněním mozku bez DAP sice nebyl prokázán, ale konečný stav byl
u zraněných s DAP významně horší. Je
prokázán výrazný rozdíl v délce
bezvědomí u zraněných s DAP (průměr 39
hodin) a u zraněných s těžkými
ložiskovými lézemi, kde bezvědomí trvalo
v průměru 1/2 hodiny
i hloubku bezvědomí (u nemocných s DAP významně nižší GCS
než u ostatních těžkých úrazů hlavy).
Někteří autoři u lehčích forem DAP pokládají za specifické
neuropsychologické testy, zejména poruchy paměti, pozornosti,
zpracování informací, řešení
problémů a kognitivní poruchy.
Zobrazovací diagnostika
V posledních 20 letech je
hlavní a rozhodující diagnostickou metodou
u mozkových poranění výpočetní tomografie (CT).
Pokud jde o korelaci klinických příznaků
s výsledky CT vyšetření u 1. stupně DAP
s pouze mikroskopickými axonálními změnami
je CT negativní. Stejně tak u 2. stupně
s drobným petechiálním krvácením CT vyšetření změny většinou
neprokáže. Dnes je již zřejmé, že CT neposkytuje dostatek informací pro
spolehlivé a přesné určení stupně
a rozsahu mozkového poranění a je
prokázána jeho malá citlivost při průkazu
DAP.
V současnosti
není ještě DAP u kraniocerebrálních
poranění nejen u nás ale i jinde běžně
diagnostikováno
a zkušení kliničtí pracovníci na ně
pomýšlejí jen v případech, když je
zraněný po úrazu hlavy déle v bezvědomí
a nejsou u něj prokázány
hrubší ložiskové změny na CT,
které by je vysvětlily. Dosud není shoda ve
vyšetřovacím postupu u závažných krytých
poranění hlavy a není vypracován
diagnostický standard u nemocných, kde je podezření na DAP. Z toho
důvodu nejsou často indikovány vhodné
vyšetřovací metody
a diagnosa DAP proto není stanovena. Zatím
nejsou uváděny zcela specifické
příznaky DAP, při klinickém neurologickém
vyšetření byly hledány změny, které by
podle některých autorů k diagnostice tohoto
poranění mohly významně přispět.
Ve své
práci dokazuje, že magnetická
rezonance (MR) je svojí velkou citlivostí pro
diagnosu DAP v porovnání s CT metodou
spolehlivější a přesnější
a velmi často je jedinou možnou diagnostickou
metodou.
U nemocných v těžkém stavu
a dlouhodobém, morfologicky dle CT nálezu,
nevysvětlitelném bezvědomí
proto často dochází
k opakované indikaci opakovaně negativních CT vyšetření. Analyzuji proto
též přínos jednotlivých zobrazovacích metod pro diagnostiku DAP
a vhodnost jejich indikace z hlediska odstupu
od vlastní příčiny poranění.
V práci
jsem odlišoval čtyři základní typy poranění:
1)
kortikální kontuzi ; 2) ložiskové změny
corpus callosum; 3) drobné ložiskové změny
v bílé hmotě a hlubokých oddílech mozku (bazální ganglia, thalamus, capsula
interna, pons cerebri); 4) extracerebrální
krvácení
Pokud byly přítomny změny
popsané pod body 2 a 3,
hodnotil jsem nález jako difúzní axonální
poranění.
Výpočetní tomografie (CT)
vyšetření byla u všech
nemocných prováděna vždy nejméně 2x.
První CT jsme provedli v co nejkratší době -
nejpozději do 24 hodin po úrazu. Druhé CT bylo
prováděno dle klinického
stavu nemocného nejdříve 12 hodin po prvním
CT. CT vyšetření byla
prováděna na přístrojích General Electric
Pace plus, na přístroji
Elscint Helix, Elscint Twin a Siemens Somatom AR
Star 80 standardním postupem.
Pokud možno v nejkratším
termínu po přijetí bylo dále podle možností
u některých zraněných prováděno
vyšetření magnetickou rezonancí (MR). Jeho
rychlé provedení je zvláště důležité
v případech, kdy je diskrepance mezi
neurologickým nálezem (stav vědomí,
ložiskové příznaky aj.) a na druhé straně
chudým nebo negativním
nálezem CT, který nevysvětlí stav zraněného.
K vyšetření
MR byl používán přístroj
Magnetom firmy Siemens, 1.5 Tesla s použitím
standardní hlavové cívky, přístroj Elscint
Privilege s magnetickým polem 2 Tesla a
s výkonnějším počítačem a moderním
softwarem též s použitím standardní hlavové cívky a přístroj Gyroscan NT 1,5 T firmy Philips. Je
nutné zdůraznit, že magnetická
rezonance k průkazu DAP byla
v naší republice poprvé použita právě
v rámci tohoto výzkumného projektu. Proto veškeré výsledky
v této oblasti jsou v naší literatuře prioritní. Na druhou stranu jsem se mohl zpočátku opírat
pouze o literární zkušenosti a proto se
počet a druhy jednotlivých sekvencí
zpočátku měnili
a jednotný algoritmus se ustálil až po 2 letých
zkušenostech.
Používané pulzní
sekvence při MR vyšetření
V průběhu celé studie jsme
nemocné vyšetřovali na třech
přístrojích magnetické rezonance.
Přístroj Siemens Magnetom
1.5 Tesla
- T2
SE transverzálně a sagitálně
TR/TE = 2500/15/19 ms, 5mm,
1 akvizice.
- T1
SE TR/TE = 595/15ms, 4mm,
2 akvizice.
- T2
GRE TR/TE/ = 250/18 msec, 10 flip
úhel, 6mm, 2 akvizice, TR/TE/ =
250/18 msec, 10°, 4mm.
Přístroj
Elscint Privelege 2 Tesla
- T2
modifikaci fast spin echo FSE
4600/16, 128 msec, echotrain 12, 160° flip úhel.
- FLAIR (fast low-angle
inversion recovery) - IRFSE (FLAIR)
70000/2000/72 msec, 160°.
- Gradient echo T2
obrazy ve dvou nastaveních - GRE
350/5 msec, 70° a GRE 350/15 msec,
70°.
Přístroj Philips Gyroscan
NT
- T2
modifikace turbo spin echo TSE
3200-4400/100msec, axiálně
a sagitálně.
- FLAIR
(fast low-angle inversion recovery) -
IRFSE 11000/2725 msec/ 140°,
axiálně.
- T2
GRE -FFE 680/23 msec,
15° axiálně.
Hodnocené skupiny
nemocných
Od září 1996 do září 2001
jsme provedli MR vyšetření pro
podezření na DAP u 88 pacientů. V 70,4% byla
příčinou poranění dopravní nehoda, v 11,4%
pád z výše a u zbylých 18,2% šlo o jiné
příčiny (rvačka, napadení) či u nich nebyl
mechanismus
kraniocerebrálního poranění zřejmý. 60 MR
vyšetření jsme provedli
do 60 dnů po úraze,
s průměrným intervalem den nehody - den MR
vyšetření 18 dní. Skupina 38 nemocných byla
poslána k MR vyšetření až s delším
časovým odstupem, jelikož rozsah
a stupeň původního
poranění
zcela nekorelovaly s jeho
následky.
U skupiny nemocných
s intervalem úraz-MR menším než 30 dní prokázalo CT vyšetření DAP u 13,3% vyšetřených, MR prokázalo
DAP u 84,7% vyšetřených. CT vyšetření bylo
falešně pozitivní ve 3%. Kortikální kontuze byly na MR obrazech
patrné ve 48,9% a na CT obrazech v 65%. To lze
vysvětlit
především delším odstupem mezi úrazem a MR
vyšetřením.
Postižení
jednotlivých anatomických
oblastí na MR obrazech u nemocných
s intervalem úraz-MR menším než 30 dní byly
následující:
Změny v corpus callosum
T2 signál byl patrný u 65%
nemocných. Šlo vždy o větší ložiska,
která odpovídají edému (únik axoplazmy) či
glióze. T2 GRE signálu, které odpovídá petechiálnímu krvácení,
bylo prokázáno v 26,7%. Nejčastěji postižená část corpus
callosum bylo splenium - 55%, poté truncus -
18,3% a nakonec genu a rostrum - 25%.
U zemřelých pitvaných nemocných
bylo petechiální krvácení v corpus callosum
prokázáno v 74,2% zemřelých u kterých bylo
následně mikroskopicky a imunohistochemicky
prokázáno DAP a pouze ve 13,3% u nemocných,
kde DAP nebylo prokázáno.
Změny mimo corpus
callosum
Lokalizace petechiálního
krvácení mimo corpus callosum byla
subkortikálně v 58,3%,
v bazálních gangliích
v 23,3% a v mozkovém kmeni v 16,7%.
Krvácení do plexus choroideus postranní komory
jsme zobrazili u jednoho nemocného.
Za jednoznačné změny
v bílé hmotě jsme považovali změny signálu
na GRE obrazech subkortikálně. Diskrétní tečkovité zvýšení T2
signálu bez zřetelného nálezu na GRE obrazech nebylo vzhledem k nízké
specificitě patrno u nemocných.
Na MR
byla v 48,9 % vyšetřených patrná též
kontuze mozku. U skupiny
pitvaných nemocných byla kontuze zjištěna v 71,4%.
Při MR vyšetřená bylo jen
v 8% prokázáno DAP bez známek kontuze mozku
na CT či MR. Petechiální krvácení či derivátyhemoglobinu v místě původní
kontuze nelze považovat za známku DAP na MR
obrazech.
Přínos jednotlivých
sekvencí
Pro průkaz změn v corpus
callosum jsou nejcitlivější FLAIR sekvence
a T2 SE či FSE sekvence v sagitální rovině.
FLAIR sekvence u 4 nemocných
zobrazila větší rozsah postižení corpsu callosum,
rozdíl velikosti však
nebyl podstatný (1-2mm).
Pro průkaz subkortikálních
změn jsou nejvýznamnější gradient echo
sekvence s dlouhým TE. Prodloužení TE výrazně zvyšuje susceptibilitu
a tak zřetelně zvyšuje citlivost této
sekvence při průkazu velmi drobných ložisek s deriváty
hemoglobinu. Dlouhé TE
u této sekvence používáme od druhé
poloviny roku 1998 a je možné, ale
v průběhu přechodu na přístroj
Gyroscan NT se ukazuje že se citlivost MR při
průkazu velmi
diskrétních změn výrazně nezvyšuje, ačkoli
nález je zřetelnější než na
T2 TSE obrazech.
Standardní
vyšetřovací postup u nemocných
s kraniocerebrálním poraněním
a delším bezvědomím se na základě této
práce podařilo zavést do standardního
vyšetřovacího postupu
v Fakultní nemocnici Královské Vinohrady
i v dětské a dospělé
části FN v Motole. Indikace k průkazu DAP se
ve FN v Motole vyskytují
stále častěji - 1999 - 9x,
2000 - 20x, 2001 (leden- září) - 21x, což
potvrzuje přínos MR vyšetření.
Závěr
Zobrazovací metody
v posledních 4-5 letech předběhly možnosti
léčby právě u difuzního axonálního poranění. Přesto má
diagnostika DAP význam nejen pro ozřejmení morfologického podkladu neurologických
i kognitivních obtíží, ale i pro možnou
budoucí léčbu. CT není spolehlivou
zobrazovací metodou k průkazu diagnózy DAP.
MR je jediná zobrazovací
metoda k průkazu DAP. Příslibem
časnější a citlivější diagnostiky
zobrazovacími metodami
jsou nové sekvence jako například MTI -
magnetization transfer zobrazování či
laboratorní metody prokazující například
rozapodvý produkt axonů - neurospecifickou
enolázu v séru. Včasná specifická terapie
by pak cíleně mohla zastavit proces
přerušení axonů a obstrukci axonálního
transportu. Pokud nedojde
k úplnému přerušení axonu,
rozvíjejí se tyto změny hodiny až dny, což
poskytuje čas k diagnóze i léčbě.

|
Ročník č. 10
- Leden 2002 |
Osobnosti fakulty Laudace doc.
MUDr. Zdeňku Kabelkovi,CSc.
(Přednesené na zasedání VR UK 2. LF 13.
prosince 2001)
prof. MUDr. Josef Koutecký,
DrSc.
(děkan UK 2. LF)
Komu čest, tomu čest! Proto
rád přičleňuji do soupisu laudací jubilujících členů naší fakulty
nebo vědecké rady laudaci
další, laudaci takovému mladíkovi, jakým je
pan docent MUDr. Zdeněk Kabelka, přednosta
naší Kliniky ušní, nosní a krční.
Použil-li jsem označení mladík, pak proto,
že znám pana docenta aniž si to
v proudu všedního koloběhu událostí
uvědomuji, třiadvacet let
(od roku 1978) a i při jeho oprávněném
kariérním postupu ho pořád vnímám jako
mladého, zaníceného,
velmi schopného, ochotného a usměvavého
chlapce. Soudím, že právem, protože on mě
v dopisu, který mi napsal před několika dny,
vnímá jako (cituji) „svého profesora
a učitele“. Samozřejmě ne otolaryngologie – to by to dopadlo!
Žádná
laudace, tím spíše ta při prvním pozornosti hodném jubileu,
kterým beze sporu padesátiny jsou, se neobejde
bez výčtu významných životních dat jubilanta:
Datum 50. výročí jeho
narození v Praze je 15. prosince, tedy pozítří.
Základní
školu absolvoval roku 1967 v Praze - Omské
ulici. Už v osmé a deváté třídě se
účastnil matematických a fyzikálních
olympiád.
Jeho
střední školou bylo Akademické
gymnázium ve Štěpánské. Maturoval roku
1971 (já tamtéž 1949). To už se ale
přeorientoval směrem biologickým.
Pokračoval studiem medicíny
na Fakultě všeobecného lékařství v Praze.
V jeho průběhu fiškusoval
tři
roky na II. ústavu lékařské chemie a rok na
něm pracoval jako asistent v polovičním
úvazku. Červený diplom mu pokazil arogantní, nadřazený examinátor chirurgie. Stal se mu negativním příkladem pro vlastní pedagogickou činnost.
Po
promoci (1977) pracoval měsíc na ARO nemocnice
v Příbrami. Tam se naučil intubovat, což je
nepochybně v oboru, který pak zvolil, důležité.
Základní
vojenskou službu (1977/78) absolvoval při neustálých pohotovostních službách
v Pezinku na Slovensku, odkud občas zajížděl
do vojenské nemocnice
v Bratislavě. Viděl tam lékaře
incidovat absces nosní přepážky bez
umrtvení. Stejně tak jako
zmíněný
chirurg pro činnost pedagogickou, tento lékař
se stal Kabelkovi odstrašujícím příkladem pro etickou rovinu činnosti zdravotnické.
Od 1. října 1978 dosud je
kolega Kabelka věrný ORL klinice naší fakulty
na té vyšlapané, nelehké cestě - mladší
a starší sekundární lékař, ordinář
(1988), odborný asistent
subkatedry dětské ORL ILF (1.3.1991)
a ORL kliniky (1.10.1991), docent (23.1.1995)
a posléze přednosta (1.11.1997). 15. února
1999 se stal vedoucím subkatedry dětské ORL IPVZ.
Dovolte mi několik údajů
o Kabelkově profesní a vědecko-pedagogické
kvalifikaci:
atestaci I. stupně z ORL
složil v dubnu 1981;
atestaci
II. stupně v květnu 1985 a
specializační
atestaci v oboru dětské
otorinolaryngologie v únoru 1997;
tématem
jeho habilitační práce byla
„Nezánětlivá zduření na krku u dětí“
je
autorem a spoluautorem 250 přednášek
a kolem 150 publikací
(včetně abstrakt)
a úspěšným řešitelem sedmi grantů,
jejichž problematika se týkala a týká
nádorů, poranění, kochleárních implantací, kostních
sluchadel a skríningu sluchu u novorozenců.
Považuji
za patřičné připomenout, že Kabelkovými
učiteli byli docent MUDr.
Jan Klos, primář MUDr. Jiří Kanta
a zejména profesor MUDr.
Jaroslav Fajstavr. Vzdělání dolaďoval na
zahraničních stážích ve Vídni
(1990), Grazu (1991),
Houstonu (1992) a Salzburgu (1993).
Doc. Kabelka je od roku 1993
šéfem a chirurgem Centra kochleárních
implantací (t.č. 111 operovaných dětí), členem ORL
společnosti ČLS, její sekce
pro chirurgii baze lební, České onkologické
společnosti, Americké společnosti
pediatrických otolaryngologů a členem
předsednictva Evropské společnosti
pediatrické otolaryngologie
a dále členem redakčních rad
časopisů Otolaryngologie a foniatrie
a Update.
Tolik
tedy o odborné kariéře jubilanta, která je hodna úcty a obdivu.
A ještě něco ze soukromí.
Vztahy,
které jsou pro osobní život určující,
představuje pro docenta Kabelku především
jeho žena – paní doktorka Magda, se kterou se
seznámil už na gymnáziu.
Nevím jak a kam spolu tehdy chodili, nicméně
vím, že ještě před maturitou spolu
protančili trojí taneční a později čtyři roky tanečních pro
dospělé. Nebylo by od věci jmenovat
pana docenta tančícím
otolaryngologem. Představují je ovšem i jeho
děti – 23 letá dcera Magdalenka, která se
už vymanila z rodičovských otěží (mj.
zvládla dokonale čtyři jazyky) a syn Martin,
zatím život a jeho nabídky obhlížející
gymnazista. Nebylo by úplné a spravedlivé
kdybych opomenul zmínit, že Kabelkovo
člověčenství obohacuje i jeho o 17 let
mladší švagr Honzík, bratr manželky, který v šesti letech ztratil
jednoho a ve dvanácti letech druhého rodiče. Manželé
Kabelkovi mu rodiče až do jeho svatby
a založení vlastní rodiny dokonale
nahrazovali.
Pracovat
s kochleárními implantáty není jistě
snadné. Ovšem pan docent je od přírody
navštíven manuální zručností, až jí je
posedlý. Sám o tom říká: „Manuálně se
mohu realizovat při operacích,
ale vyzkoušel jsem řadu prací se dřevem,
s kovem, dokáži uříznout sklo na požadovanou velikost, zabrousit, provrtat
a zasklít, položit dlažbu na podlahu
i tašky na střechu, udělat rozvod elektřiny,
vybetonovat podlahy, postavit
a omítnout stěnu. Taky jsem dal do
chodu řadu starožitných hodin.
Obzvláště ty hodiny jsou dobrý
cvik na trpělivost a hodí se to pak pro
operace. Postupem doby jsem dal dohromady
nářadí, kterým dokáži opravit
téměř vše mechanické.“
Druhým koníčkem mu je
fotografování. Z něho těží už
dlouhá léta i klinika. Neznám
spolupracoviště, které by mělo tak dokonalou,
obsáhlou a uspořádanou fotodokumentaci. Pan docent ovšem fotografuje
i mimo kliniku – prakticky veškeré žánry. Dříve
sám i vyvolával, dnes pracuje s digitálními
fotoaparáty a jejich
výhodami. Jeho nejlepšími fotografiemi jsou
obrázky z přírody a památky,
přičemž se nezříká ani
momentek a i na fakultě zaznamenal mnoho
slavnostních okamžiků. Při cestách po
světě nelehává na přímořských
plážích, ale získává spoustu obrazového
materiálu, ze kterého
vytváří spolu s manželkou
soukromé cestopisy.
Třetí bohulibou neřestí
jubilanta je rozumově potlačovaný pud sběratelský. Nehoní se za množstvím předmětů, ale rád
shromažďuje hezké věci když jaksi samy
přicházejí. Mince, katalogy světových obrazových galerií, obrazy, pro paní
porcelánové hrníčky.
Tolik
tedy, dámy a pánové, o docentu Kabelkovi
padesátiletém. Dovolte,
abych mu popřál, i Vaším jménem,
souvisle narůstající letokruhy
úspěchů
a radostí, které budou přibývat
k mnoha dalším životním
jubileím. Kolegium děkana se usneslo ocenit
dosavadní činnost pana docenta medailí
benjaminů, tj. medailí bronzovou, kterou budou
jistě doplňovat dalšími medailemi do
soukromé sbírky naši nástupci.

|
Ročník č. 10
- Leden 2002 |
Studentskýma očima Zahraniční stáž ve francouzské
Remeši
(aneb jak s úspěchem dosáhnout
cíle)
Michal Gozon
(student 6. ročníku)
Každý rok jezdí mnoho
studentů naší fakulty na
stáže
do zahraničí. Díky
dnešním možnostem si můžeme
vybrat z široké nabídky stipendií, pobytů
různé délky a zaměření. Prakticky každý,
kdo někde byl, říká, že to stojí za
to a že stáž v zahraničí rozhodně
doporučuje, jak se ostatně můžeme občas
dočíst i zde v Pelikánu. Chci se proto podělit o svou zkušenost
a doufám, že někoho inspiruje k podobnému výjezdu do zahraničí. Rád bych tento text
pojal i jako návod, jak se na takovou stáž dostat.
Září
2000 jsem strávil ve francouzské Remeši na dětském oddělení, kam
jsem se mohl podívat díky stipendiu francouzské ambasády (nabídky
visívají na nástěnce). Kdo prošel
konkursem, dostal kapesné a mohl se jeden
měsíc účastnit dění v nemocnici dle svého
výběru a vzájemné dohody. Na začátku roku 2001 jsem si začal říkat, že by mi
asi prospělo, kdybych se v létě jel zase
někam podívat. Do Francie mě to táhne, a tak
jsem opět zvažoval účast na konkursu na
francouzské ambasádě. Nebyl jsem si ale jist,
zda bych získal stejnou možnost dvakrát po
sobě, a potom, jsem spíše individualista, který věří, že co si člověk
udělá sám, o tom si také může sám
rozhodovat a zařídit si to podle svého. Navíc obecně platí, že když člověk investuje do
nějakého podniku své vlastní prostředky,
snaží se z něj potom co nejvíce vytěžit.
Rozhodl jsem se proto, že na stáž do Francie
letos opět pojedu, ale zařídím si ji sám
a sám si na ni v létě i vydělám.
V průběhu
5. ročníku jsem se začal zajímat
o infektologii. Na internetu jsem si našel
několik stránek infekčních
oddělení ve Francii a zaměřil jsem se na to,
které mělo nejlépe udělanou stránku,
na níž je tím pádem našel i nejvíc
informací o pracovišti. Je to fakultní
klinika univerzity v Lille, sídlící
v nemocnici v Tourcoing (stejná aglomerace).
Dnešní doba nám dala e-mail,
a tak jsem přednostovi kliniky poslal
žádost o stáž
s životopisem. Francouzi jsou někdy trochu
pomalejší, a tak jsem to musel po třech
týdnech urgovat a za
další týden jsem obdržel kladnou odpověď.
V tu chvíli jsem pochopil, jak je to snadné.
Nakonec, proč by si vás na ten měsíc na oddělení nevzali, když tam
nebudete zlobit, nebudete od nich chtít žádné
peníze a oni se před vámi budou moci
vytáhnout? Původně jsem plánoval ubytování na koleji, ale potěšili mne, když napsali, že budu moci
bydlet a stravovat se na internátu přímo
v nemocnici.
Na konci
srpna jsem se tedy dopravil
do Lille (zpáteční autobusová
jízdenka stojí asi 3600 Kč), kde jsem spal
první noc v malém hotelu. Ráno jsem měl
trochu problém s peristaltikou, ale nedalo se
nic dělat, už jsem zašel
příliš daleko a měl v tom moc peněz,
nešlo utéci.
Na infekčním oddělení mě
přijali skvěle. Moc se mi líbilo, že studenti
medicíny, mladší lékaři a sestry si tam
všichni tykají. Rozhodně to člověku pomůže začlenit se
do kolektivu a dodá mu to
odvahu dát se s nimi do řeči. Po pár dnech, kdy
jsme se navzájem oťukávali, mne nechali
přijímat pacienty, a když přimhouřili oči,
prováděl jsem i různé odběry (včetně
lumbální punkce) či výkony (včetně
vybavení skybal). Divil jsem se, jak medici,
kteří vlastně celý rok každý den normálně
pracují na jednotlivých odděleních, dělají
tyto věci se samozřejmostí a bez
řečí.
Běžný
pracovní den začínal ráno v 9 hodin tím,
že jsme se všichni sešli a se sestrami
probírali jednotlivé pacienty
a jejich denní program. Následovala vizita,
která u těch 23 lůžek trvala
denně alespoň 2 hodiny, ale většinou déle.
Pravidlem bylo, že pacienti, pokud toho byli
schopni, byli zcela zataženi do diagnostického a léčebného procesu, takže
měli pocit, že se na něm aktivně podílejí. Zkrátka se nedělala vizita pacientů, ale s pacienty. Oběd
je ve Francii menší svátek, a tak i ten
náš trval každý den se vším všudy hodinu. Odpoledne se přijímali noví pacienti a propouštěli zdraví
a celkem bez omezení chodily návštěvy.
I lékaři chodili po oddělení v civilních
šatech a plášti, aniž by to nějak podporovalo šíření infekce.
Vedle
praxe v medicíně a zdokonalování jazyka
vidím přínos této stáže v tom, že jsem
měl možnost seznámit se s oborem infekčních
nemocí jaksi „zevnitř“. Do té doby jsem
o něj měl zájem, ale za tři týdny výukového bloku se bohužel nedá poznat, co obnáší v každodenní praxi.
Ve Francii jsem se ujistil, že to chci dělat.
Snad i v tom může být taková letní stáž
užitečná: člověk se daný obor jaksi
nezávazně, „nanečisto“
vyzkouší.
Co
z toho plyne? V první řadě je to fakt, že
stáž v zahraničí zdaleka není takový
problém, jak se třeba může zdát. Každý,
kdo alespoň trochu vládne cizím jazykem,
může zaslat krátkou žádost do několika zahraničních nemocnic, jejichž
adresy a spoustu dalších údajů není problém najít na internetu. Kladná
odpověď
je prakticky jistá. Přes internet se dá sehnat i ubytování (např. na koleji)
a spoustu informací o městě, kde budete na
stáži a jeho okolí, abyste se mohli začít
pořádně těšit. Někdo řekne, že problém
jsou peníze. Měsíc ve Francii vyjde člověka i s cestou
řekněme na 18000 Kč, pokud se trochu
uskromní. Všichni víme, že není problém vydělat takové peníze
během roku nebo
o prázdninách, na brigádě u nás či
v zahraničí (odkud si lidé většinou vozí mnohem vyšší částky). To je
investice, která se vyplatí a mnohonásobně
vrátí, protože člověk investuje do
svého vzdělání a to s vysokým
zúročením. Jsem přesvědčen, že
jestliže člověk musí investovat
své peníze do jakékoli formy vzdělání, více
si pak váží nabytých
informací a zkušeností a za své peníze
chce získat maximum a tak se i více snaží.

|
|