Ročník č. 10 - LEDEN 2002

Zlepšujeme se ve vědecké práci?

prof. MUDr. Jan Herget, DrSc.
(proděkan UK 2. LF)

Milí přátelé,

fakulta se mění pomalu, má obrovskou setrvačnost a je třeba velké energie k tomu, její setrvačnost narušit. Pomalost změn působí jejich menší patrnost a po letech jsme překvapeni jak velký skok se stal. Takový skok se stal v pěstování vědy na fakultě. Na sklonku roku 1990 vznikaly první zárodky grantových projektů. První granty vypsalo ministerstvo zdravotnictví a jak je v této administrativu zbožňující instituci zvykem, projekty byly otevřeny jen pro zaměstnance zdravotnictví. Svůj první grant jsem tedy řešil pod jménem svého přítele, který měl částečný zdravotnický úvazek. Pak po rozpačité diskusi vznikla grantová agentura na Univerzitě. Skoro současně vznikla mocná a kvalitní Grantová agentura ČR a resortní agentury (ministerstva zdravotnictví a akademie) se otevřely všem. Tím vznikl systém grantového financování vědeckých projektů, ke kterému lze mít partikulární výhrady, ale nesporně byl a je hlavní příčinou rozvoje vědy obecně, i na fakultě. Jsou většinou financovány jen ty projekty, kde se ve více či méně přísném oponentním řízení prokáže, že za ty peníze stojí. Příliv peněz k řešení grantových projektů na fakultu se zmnohonásobil. V roce 1993 bylo na fakultě řešeno 28 grantových projektů. Co se od té doby stalo jasně dokumentují čísla z posledních tří let: V roce 1999 bylo na fakultě řešeno 66 grantů a projektů různého typu v ceně 33,7 milionů, v roce 2000 88 projektů za 52,3 milionů a letos nám 107 různých typů projektů přináší přes 70 milionů. Fakulta se naučila grantové administrativě, takže oproti dřívějším třem pracovnicím děkanátu (v roce 1999) ji přes nárůst financí a stále složitější ekonomická pravidla s velkou suverenitou zvládají pracovnice dvě a loňská uzávěrka proběhla bez závad. Na fakultě je řešeno 5 komplexních projektů, které prošly úspěšnou oponenturou, jeden z nich byl hodnocen v kategorii A - velmi kvalitní. Jsme nejúspěšnější lékařskou fakultou v tom, že na fakultě působí tři výzkumná centra. Rozložení není rovnoměrné, jsou velmi úspěšní a je 8 klinik a ústavů, které za poslední 3 roky nebyli nositeli žádného grantu nebo projektu. Je pozoruhodné, jakým skokem se II. dětské klinice zúročilo v počtu publikací i grantů vybudování výzkumných laboratoří z mladých vědeckých pracovníků.

Výsledky výzkumu se předávají publikacemi. Jen primární publikace v mezinárodním písemnictví znamená, že je získaný výsledek trvale zařazen do celosvětového systému informací a tedy bude k disposici pro další bádaní. Primární publikace v mezinárodních časopisech jsou měřítkem vykonané vědecké práce. V roce 1993 z naší fakulty vyšlo 77 publikací v mezinárodním písemnictví, v roce 2000 jen 66. Mohou zde být určité nepřesnosti i rozdílná kritéria v jednotlivých letech. Počet publikací tedy nevzrostl úměrně nárůstu prostředků. V čem je příčina? Především stále převládá presentování výsledků na různých sjezdech bez následné primární publikace. Připravit sdělení na sjezd dá podstatně méně práce než připravit primární publikaci do slušného časopisu a absolvovat až do vítězného konce recenzní řízení. Často je to potřeba udělat i několikrát než se publikace někde udá. Primární publikace však budou nutné neboť v posledním roce nastal obrat. Všechny grantové agentury vyžadují, aby splnění grantu bylo doloženo primárními publikacemi. Řešitelé nesplněných grantů nebudou pak moci po určitou dobu žádat o grant další.

Velmi úspěšnou oblastí je příprava nových odborníků s vědeckou erudicí. Systém postgraduální vědecké přípravy tak jak prováděn ve spolupráci pražských lékařských fakult, akademie a zdravotnických výzkumných ústavů je dobrý a mezinárodně srovnatelný. Zrušily se kandidatury a doktoráty věd. Mě po nich smutno není. Stát se k postgraduálním studentům chová macešsky. Nejen že jim dává směšně malé stipendium, ale i administrativními kroky se jim snažil zkomplikovat získání profesní lékařské erudice. To je jen výrazem nepochopení úlohy postgraduální výchovy na lékařských fakultách. Smyslem je vychovat špičkové lékaře profesionálně orientované v biomedicinském výzkumu. Ožila i vědecká práce pregraduálních studentů a granty umožňují ji i finančně ocenit. Naše studentská vědecká konference jasně dokumentovala, že to funguje a že pregraduální studenti jsou kvalitní součástí vědeckých týmů. Celostátní konference však měla tradiční rysy soutěže. Zavedli jsme nepovinný předmět "Metody vědecké práce". Je to snad jediný předmět, kterého se vedle našich pregraduálních a postgraduálních studentů účastní studenti i z ostatních pražských lékařských fakult a i z FTVS, přírodovědecké fakulty a dojíždějí i z Jihočeské univerzity. V zimním semestru jsme museli pro velký zájem udělat dva turnusy a studentů bylo k padesátce.

Budoucnost fakulty je v její kvalitě a mezinárodně kompetitivní věda na fakultě pěstovaná je značkou její jakosti. Dobrá věda je i zárukou kvalitního akademického prostředí a to obojí je podmínkou dobré výuky medicíny.

Jan Herget

Fakultní zprávy

Vědecká rada
13. prosince 2001

Akademický senát
12. prosince 2001

Diagnostika difuzního axonálního poranění zobrazovacími
metodami
Doc. MUDr. J. Neuwirth, CSc.

Osobnosti fakulty

Laudace doc. MUDr. Zdeňku Kabelkovi
Prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc.

Studentskýma očima.

Zahraniční stáž ve francouzské Remeši
M. Gozon

Příloha

Příběh kalciové komplexity
Ing. Z. Smrčka

Termíny pro uzávěrky čísel  pro ročník č. 10

Únor - 25. 1. 2002
Březen - 25.2. 2002
Duben - 25. 3. 2002
Květen - 25. 4. 2002
Červen - 23. 5. 2002

Redakční rada:
Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc.
Doc. MUDr. T. Blažek, CSc.,
Ing. M. Cipryánová
Mgr. Z. Dobiašová
Doc. PhDr. J. Kocourková
Ing. E. Kuželová
Prof. MUDr. S. Tůma, CSc.
MUDr. J. Večeř

Adresa:
Redakce časopisu PELIKÁN
Univerzita Karlova
2. lékařská fakulta
V Úvalu 84
150 06 Praha 5 - Motol
tel.: (02) 2443 5882

E-mail: pelikan@lfmotol.cuni.cz

Kontakt :
Ing. M. Cipryánová

Zpracování a grafická úprava:
© Ing. M. Cipryánová

Vědecká rada

zapsala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana UK 2. LF)

Zasedání dne 13. 12.  2001

ZAHÁJENÍ

Jednání vědecké rady zahájil děkan fakulty prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. přivítáním přítomných členů VR, zvláště uvítal hosty tohoto zasedání prof. MUDr. P. Braveného, DrSc., prof. MUDr. F. Šimko, CSc., doc. MUDr. V. Geršla, CSc., MUDr. J. Bytešníka, CSc. a doc. RNDr. V. Hampla, DrSc.

PERSONÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI

Děkan fakulty proslovil laudaci k významnému životnímu jubileu doc. MUDr. Zdeňku Kabelkovi, přednostovi Kliniky ušní, nosní, krční UK 2. LF a FN Motol. Jubilant převzal bronzovou pamětní medaili UK 2. LF.

HODNOCENÍ VÝZKUMNÝCH ZÁMĚRŮ

Vědecká rada přijala sdělení řešitelů výzkumných záměrů:

* Doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc., VZ 111300001 - Komplexní imunologický program: aplikace poznatků základního výzkumu do klinické praxe.
* Prof. MUDr. Martin Vízek, CSc., VZ 111300002 - Mechanismy tkáňové adaptace na protrahovanou hypoxii. Možnosti predikce a ovlivnění pathogenních důsledků působení hypoxie.
* Prof. MUDr. Petr Goetz, CSc., VZ 111300003 - Komplexní longitudinální klinická a genetická péče o prenatální a postnat. vývoj jedinců a rodin s rizikem zdravotnicky a společensky nejzávažnějších chorob.
* Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., VZ 111300004 - Výzkum funkce a onemocnění mozku.
* Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc., VZ 111300005 - Optimalizace komplexní péče o děti s nádorovým onemocněním.
Závěr: Vědecká rada na základě průběžných zpráv doporučila pokračovat v řešení uvedených výzkumů.

ZPRÁVY VEDENÍ

• RNDr. Alexandr Chvátal, CSc., odborný asistent Ústavu neurověd UK 2. LF Praha - schválení komise k habilitačnímu řízení v oboru lékařská fyziologie. Závěr: Souhlas.
• MUDr. Jan Trka, Ph.D., vědecký pracovník II. dětské kliniky UK 2. LF a FN Motol Praha - schválení komise k habilitačnímu řízení v oboru lékařská genetika. Závěr: Souhlas.
• doc. MUDr. Jan Janda, CSc., přednosta I. dětské kliniky UK 2. LF a FN Motol Praha - schválení komise k habilitačnímu řízení v oboru pediatrie. Závěr: Souhlas.
  

HABILITAČNÍ ŘÍZENÍ

RNDr. Františka Koláře, CSc., vědeckého pracovníka Fyziologického ústavu AV ČR Praha v oboru lékařská fyziologie.
Téma přednášky: "Ontogenetický vývoj transportních mechanismů vápníku v srdečním svalu potkana".
Jménem hodnotitelské komise přednášku posoudila prof. MUDr. Eva Seemanová, DrSc.
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním doporučila udělit titul docent UK 2. lékařské fakulty RNDr. Františku Kolářovi, CSc. a postupuje celé řízení k rukám rektora Univerzity Karlovy.

OPAKOVANÉ HLASOVÁNÍ K UDĚLENÍ VĚDECKÝCH HODNOSTÍ "KANDIDÁT LÉKAŘSKÝCH VĚD"

Řízení k udělení vědeckých hodností "kandidát lékařských věd" probíhají podle Sbírky zákonů č. 64/1977, vyhlášky č. 187 České komise pro vědecké hodnosti ze dne 17. května 1990, podle § 35, odst. 2. Při hlasování vědecké rady je nutná účast 2/3 členů z celkového počtu členů VR. Tato podmínka nebyla splněna na zasedání VR UK 2. LF za období květen, září, říjen a listopad. Vědecká rada přistoupila k opakovanému hlasování.

MUDr. Petr Sedláček, odborný asistent II. dětské kliniky UK 2. LF a FN Motol.
Obor pediatrie, kandidátská práce "Moderní trendy v diagnostice a léčbě relapsu akutní lymfoblastické leukémie v dětském věku".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost kandidát lékařských věd MUDr. Petru Sedláčkovi.

MUDr. Pavel Kabíček, odborný asistent kliniky dětského a dorostového lékařství UK 1. LF Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce "Příspěvek k diferenciální diagnostice juvenilních hyperbilirubinémií pomocí hladin žlučových kyselin v séru".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost kandidát lékařských věd MUDr. Pavlu Kabíčkovi.

MUDr. Hanuš Rozsypal, odborný asistent III. kliniky infekčních a tropických nemocí UK 1. LF ve FN Bulovka Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce "Profylaktické a léčebné postupy u dětí infikovaných virem lidské imunodeficience nebo exponovaných infekci".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost kandidát lékařských věd MUDr. Hanuši Rozsypalovi.

MUDr. Pavla Doležalová, odborný asistent kliniky dětského a dorostového lékařství UK 1. LF Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce "Morfologické a laboratorní ukazatele cévního postižení u dětských revmatických onemocnění".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost kandidát lékařských věd MUDr. Pavle Doležalové.

MUDr. Ivan David, odborný asistent kliniky anesteziologie a resuscitace UK 2. LF a FN Motol Praha.
Obor chirurgie, kandidátská práce "Anesteziologické postupy u resekčních a rekonstrukčních chirurgických výkonů na průdušnici".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost kandidát lékařských věd MUDr. Ivanu Davidovi.

MUDr. Jan Hrdlička, primář - zástupce přednosty kliniky pediatrie IPVZ Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči.
Obor pediatrie, kandidátská práce "Analgosedace při diagnostických a terapeutických výkonech v pediatrii".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost kandidát lékařských věd MUDr. Janu Hrdličkovi.

MUDr. Stanislava Koloušková, starší sekundární lékařka II. dětské kliniky UK 2. LF a FN Motol Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce "Diferencovaný screening celiakie na podkladě imunogenetického vyšetření u diabetických dětí".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost kandidát lékařských věd MUDr. Stanislavě Kolouškové.

MUDr. Vladimír Komrska, zástupce přednosty kliniky pro LPP II. dětské kliniky UK 2. LF a FN Motol Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce "Optimalizace hematologického zajištění ortopedicko chirurgické péče u dětí s hemofilií a strategie léčby inhibitoru koagulačního faktoru VIII a IX".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost kandidát lékařských věd MUDr. Vladimíru Komrskovi.

MUDr. Sylvie Šťastná, primářka Ústavu dědičných a metabolických poruch VFN a UK 1. LF Praha.
Obor pediatrie, kandidátská práce "Diagnostický a terapeutický přístup ke glykogenosám".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost kandidát lékařských věd MUDr. Sylvii Šťastné.

UDĚLENÍ VĚDECKÝCH HODNOSTÍ "KANDIDÁT LÉKAŘSKÝCH VĚD"

MUDr. Jiří Chomiak, odborný asistent katedry ortopedie IPVZ a vedoucí dětského oddělení ortopedické kliniky IPVZ FN Bulovka v Praze.
Kandidátská disertační práce v oboru chirurgie na téma "Rekonstrukce flexe loketního kloubu u pacientů s arthrogryposis multiplex congenita".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost kandidát lékařských věd MUDr. Jiřímu Chomiakovi.

MUDr. Michal Tichý, primář neurochirurgického oddělení FN Motol Praha.
Kandidátská disertační práce v oboru chirurgie na téma "Rekonstrukční výkony a kranioplastiky v dětské neurochirurgii".
Usnesení: Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila souhlas udělit vědeckou hodnost kandidát lékařských věd MUDr. Michalu Tichému.

Akademický senát

zapsala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana UK 2. LF)

Zasedání dne 12. 12. 2001

Zahájení a kontrola zápisu

Jednání akademického senátu zahájil předseda doc. MUDr. Petr Zoban, CSc. přivítáním všech přítomných členů, zvláště uvítal hosty zasedání, kterými byli prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc., doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc. a Ing. Eva Kuželová.

Kontrola zápisu proběhla bez připomínek.

Zprávy vedení fakulty

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. děkan fakulty:

Požádal akademický senát o prodloužení funkčního období přednosty Dětské stomatologické kliniky UK 2. LF a FN Motol doc. MUDr. Jiřího Kozáka, CSc. do 30.9.2003.
Závěr: Souhlas.

S odkazem na bod 4) z minulého zasedání AS děkan fakulty potvrdil, že se kolegium děkana maximálně snaží vyhovět požadavkům zahraničních studentů.

KD vyhovělo stížnosti studentů na nedostatek učebnic a byla uvolněna poměrně vysoká částka na doplnění učebnic v ÚVI.

Vedení fakulty nadále projednává možnost stravování studentů fakulty ve stravovacím zařízení FN Motol.

Kolegium děkana předloží na poradě přednostů klinik a ústavů fakulty k připomínkám návrh curricula pro školní rok 2002/2003. Curriculum schvaluje vědecká rada fakulty.

Senát byl informován o žádosti doc. MUDr. Petra Vlčka, CSc. na změnu názvu Kliniky nukleární medicíny UK 2. LF a FN Motol na „Klinika nukleární medicíny a endokrinologie UK 2. LF a FN Motol“.

Vedení fakulty rozhodlo o výplatě mimořádných odměn na místo výplaty 1 13. platu. KD posuzovalo podle kvality pracovišť ze tří hledisek (publikační, pedagogická a vědecká aktivita), odměny jsou podle těchto kritérií diferencované.

Děkan fakulty požádal o návrhy akcí v rámci oslav 50. výročí založení UK 2. LF.

Doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc. proděkanka pro rozvoj fakulty

KD sestavilo přípravný výbor oslav 50. výročí založení UK 2. lékařské fakulty ve složení:

Prof. MUDr. J.Koutecký, DrSc.

Prof. MUDr. J. Herget, DrSc.

doc. MUDr. T. Blažek, CSc.

Prof. MUDr. J. Masopust, DrSc.

doc. MUDr. J. Vavřinec, CSc.

doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc.

V rámci programu ERASMUS se podařilo navázat spolupráci s Univerzitou v Montpellier.

Zástupci studentů v AS požádali vedení fakulty o řešení využitelnosti počítačových učeben - žádají, aby počítačové učebny byly studentům k dispozici i mimo rámec výuky.

Doplnění členů VR UK 2. LF

Děkan fakulty prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. požádal senát o souhlas jmenovat prof. RNDr. Blanku Říhovou, DrSc., ředitelku Mikrobiologického ústavu AV ČR, členkou vědecké rady UK 2. lékařské fakulty za profesora Engliše, který se členství ve VR UK 2. LF vzdal.
Závěr: Souhlas.

Zpráva o schvalování změn Studijního a zkušebního řádu UK 2. LF

Předseda senátu doc. MUDr. Petr Zoban, CSc. informoval senát o změnách v návrhu na změnu Studijního a zkušebního řádu UK 2. LF podle požadavků předsednictva a legislativní komise AS UK:

v bodě 6
„Student je povinen zapsat si i předmět, který byl do opakovaného ročníku nově zařazen. Na základě písemné žádosti může proděkan povolit studentovi ….“

Oprava: „Na základě písemné žádosti může děkan povolit studentovi ….“.
účinnost opravena z 1.10.2001 na 1.12.2001.

Ve druhé části návrhu doplněna věta č. 4. „Řízení zahájená před dnem účinnosti tohoto vnitřního předpisu se dokončí podle dosavadní úpravy.“

Různé

Přípis AS UK - žádost o připomínky k novele volebního a jednacího řádu UK. Připomínky projedná legislativní komise senátu UK 2. LF a předloží je na dalším zasedání senátu.

Michal Pelíšek informoval senát o nově zavedených rubrikách na www stránkách Akademického senátu UK 2. LF. Senát má nově zřízenou e-mailovou adresu: senat@lfmotol.cz. Na tuto adresu je možné zasílat návrhy a připomínky k činnosti senátu. Pro zahraniční studenty bude zřízena zvláštní stránka na www str. fakulty.

Michal Pelíšek proslovil informace ze zasedání Akademického senátu Univerzity Karlovy:

Univerzita Karlova podpořila běloruské studenty, kteří byli vyloučeni ze studia na základě jejich projevu nesouhlasu s nedodržením zákonné lhůty funkčního volebního období prezidenta Běloruské republiky.

Výsledky přijímacího řízení na UK - v roce 1999 přijato 9 tis. studentů, v roce 2000 přijato 10 tis. studentů, v roce 2001 přijato 12 tis. studentů. Pro školní rok 2001/2002 je však zapsáno méně studentů a UK nesplní předepsané navýšení, což povede ke krácení dotace pro Univerzitu Karlovu.

Vedení Univerzity Karlovy se zabývá kritickou situací na Katolické teologické fakultě. KTF nemá v současnosti žádný platný vnitřní předpis - předkládané návrhy na vnitřní předpisy byly v rozporu se zákony ČR a senátem nebyly schválené. Stávající senát ukončil své volební období a nový senát doposud nebyl zvolen.

od 1.1.2002 se zvyšuje kolejné o 6%, tj. v průměru o 30,- Kč měsíčně.

Senát UK schválil návrh senátu UK 2. LF o změnu Studijního a zkušebního řádu v bodě opakování ročníku.

Michal Pelíšek požádal o řešení těchto bodů s vedením fakulty:

Vyjádření k rozložení ročníku do 2 let.

Požadavek zasílat zápisy z KD členům senátu.

Zavést telefon na malé posluchárny.

Výsledky voleb do AS Univerzity Karlovy

Prof. RNDr. Helena Tomášová, CSc. seznámila senát se závěrečnou zprávou a průběhem voleb zástupců UK 2. LF do Akademického senátu Univerzity Karlovy.

V návrhovém kole pro výběr kandidátů pro volbu zástupců UK 2. LF do AS UK ve dnech 12. 11. do 19. 11. 2001 se :

• z celkového počtu 247 oprávněných voličů z řad akademických pracovníků zúčastnilo 92, tj. 37,24 %, odevzdáno bylo 92 návrhových lístků, z toho 92 platných;
• z celkového počtu 1490 oprávněných voličů z řad studentů zúčastnilo 60, tj. 4,02 %, odevzdáno bylo 60 návrhových lístků, z toho 60 platných;
• z celkového počtu 1737 oprávněných voličů akademické obce se zúčastnilo 152 tj. 8,75 %, odevzdáno bylo 152 platných.
• kola voleb ve dnech 28. a 29. 11. 2001 se z celkového počtu 247 oprávněných voličů z řad akademických pracovníků zúčastnilo 136, tj. 55,06 %, odevzdáno bylo 136 hlasovacích lístků, z toho 131 platných a 5 neplatných;
• z celkového počtu 1490 oprávněných voličů z řad studentů zúčastnilo 195, tj. 13,08 %, odevzdáno bylo 195 hlasovacích lístků, z toho 195 platných;
• z celkového počtu 1737 oprávněných voličů akademické obce se zúčastnilo 331, tj. 19,05 %, odevzdáno bylo 326 platných a 5 neplatných

Navržení kandidáti získali z odevzdaných hlasů:

Volby proběhly v souladu s Volebním a jednacím řádem Akademického senátu Univerzity Karlovy.

Novými zástupci UK 2. lékařské fakulty v AS UK byli pro volební období 1.2.2002 – 31.1.2005 zvoleni:

Pedagogická komora

Náhradníci:

Studentská komora

Náhradníci:

V tabulce náhradníci za studentskou komoru senátu byli z důvodu nezískání 10% hlasů z celkového počtu odevzdaných volebních lístků vyškrtnuti:

Michal Polák, 1. ročník magisterského studia medicíny (8,71 %)

Jana Herlíková, 1. ročník magisterského studia medicíny (6,15 %)

Diagnostika difuzního axonálního poranění zobrazovacími metodami
Teze přednášky k jmenovacímu řízení profesorem
Zasedání vědecké rady UK 2. LF konaného dne 15. listopadu 2001

Doc. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc.
(přednosta Kliniky zobrazovacích metod UK 2. LF a FNM)

Úvod

Zobrazovací metody jsou ve struktuře nemocnice řazeny mezi klinické složky komplementu. Přestože radiologové a radiologičtí laboranti většinou nepečují o nemocné na lůžku je radiologie obor klinický, bouřlivě se rozvíjející a zásadně ovlivňující všechny navazující klinické obory. Většina vyšetření se provádí ve snaze stanovit diagnózu, kterou pak tyto navazující klinické obory léčí.

V docela nedávné době mého začátku mé kariéry se při krytých poranění hlavy stupeň a typ poranění stanovoval na základě klinických příznaků, případně lumbální punkcí či angiografických změn. Mozková angiografie prováděné v 80. letech nedokonalými katetry se zakončením tvarovaným nad plamenem kahanu z metráže byla u nemocných ve vážném stavu technicky obtížná a představovala "noční můru" méně zkušených radiologů při pohotovostní službě.

Již v roce 1987 nám přístroj CT na Bulovce (jedno z 5 CT v republice) umožnil zobrazit všechny typy krvácení i kontuzí přímo. CT je stále metodou volby u akutního poranění mozku a provádí se vždy po přijetí a poté v intervalu 12-24 hodin. Je nutné především vyloučit útlak mozku větším extraaxiálním krvácením, posoudit stupeň kontuze mozku, perifokální edém a hrozící herniaci mozku.

Pacienti však často zůstávají po úraze v různě hlubokém bezvědomí i při zcela normálním nálezu na CT obrazech. Morfologický podklad těchto změn se nedaří prokázat a ošetřující lékaři často z bezradnosti indikují opakované CT kontroly, nepřinášející jasné vysvětlení přetrvávajícího bezvědomí a následného těžkého postižení kognitivních funkcí či paměti.

V posledních 6 letech jsme ve spolupráci s prof. MUDr. Jiřím Štefanem DrSc. ze soudního lékařství FNKV a anesteziology i neurology v FN v Motole zabýval právě touto skupinou nemocných. Jako základní úkoly jsme si stanovili:

• Popsat morfologické znaky, jejich četnost, anatomickou lokalizaci a vhodnost jednotlivých MR sekvencích při průkazu difuzního axonálního poranění.
• Porovnat výsledky MR u přežívajících a nálezy patologické.
• Prosadit metodu do klinické praxe.

Snažili jsme se ověřit a porovnat různé algoritmy k průkazu tohoto poranění u přežívajících i u zemřelých nemocných.

Difuzní axonální poranění

Difuzní axonální poranění je primární mozkové poranění poprvé popsané Houlbornem v roce 1943. Odpovídá mnohočetným mikroskopickým poraněním axonů nervových buněk. Dochází k němu nejčastěji při angulární akceleraci nebo deceleraci především u dopravních nehod a při pádu z výšky. Při jejich vzniku se uplatňují hlavně střižné síly a natažení axonů.

Poněvadž dráhy v bílé hmotě hemisfér probíhají různými směry, výsledkem je velmi pestrý nález podle toho, které dráhy a jaké množství jejich axonů bylo v okamžiku úrazu vystaveno střižným silám. S tíží poranění je postiženo i větší množství axonů. Následky jiných primárních úrazových lézí (kontuze, krvácení) jsou dále zhoršovány axonálními změnami a v některých případech může být DAP i primární příčinou obtíží.

Podle Adamse jsou rozlišovány 3 stupně DAP : 1. (nejlehčí) stupeň je charakterizován pouze mikroskopicky prokazatelnou lézí axonů, při 2. stupni dochází i k makroskopickým ložiskovým lézím v corpus callosum a 3. (nejtěžší) stupeň je charakterizován makroskopickými ložiskovými lézemi jak v oblasti corpus callosum tak i v rostrálních částech mozkového kmene.

Podle většiny autorů střižné síly a napnutí axonů v průběhu úrazu jsou spojeny s porušením axolemy bez současné dysrupce a poranění myelinových pochev. Poškození axonů je často spojeno s nejrůznějšími ložiskovými lézemi (kontuze, krvácení do mozkové tkáně) včetně extracerebrálního subarachnoidálního, subdurálního nebo epidurálního krvácení.

S větší závažností poranění je postiženo i větší množství axonů, což znamená, že následky ložiskových úrazových změn jsou dále zhoršeny axonálním poraněním. Široká variabilita závažnosti stavu po poranění a následků je dána jak počtem poraněných axonů tak jejich funkční důležitostí. Úplné uzdravení u nejlehčích stavů lze vysvětlit funkční kompenzací zbylými dráhami téhož funkčního zaměření.

Difuzní axonální poranění se vyskytuje u závažných krytých poranění hlavy podle různých autorů u 25% až 85% zemřelých. Klinické poznání DAP zvláště pak v komplexu dalších příznaků závažného poranění hlavy je obtížné a často se na přítomnost DAP vůbec nepomýšlí. Přesto se diagnosa DAP někdy přímo nabízí, zvláště při nesouladu mezi závažností klinických příznaků a negativním morfologickým (CT a sekčním) nálezem primárních úrazových ložiskových změn. Poranění mozku s mnohočetnými kontuzemi nebo i větším krvácením, které není kombinováno s DAP může mít prognózu příznivější, vést k rychlejšímu ústupu obtíží, případně k úplnému uzdravení na rozdíl od strukturálních změn ve smyslu DAP ať již se vyskytují samostatně nebo v kombinaci s dalším traumatickým postižením mozku. DAP je nejdůležitější příčinou dlouhodobé morbidity a pracovní neschopnosti po úrazech hlavy. Významný rozdíl v mortalitě mezi zraněnými s DAP a s jiným závažným poraněním mozku bez DAP sice nebyl prokázán, ale konečný stav byl u zraněných s DAP významně horší. Je prokázán výrazný rozdíl v délce bezvědomí u zraněných s DAP (průměr 39 hodin) a u zraněných s těžkými ložiskovými lézemi, kde bezvědomí trvalo v průměru 1/2 hodiny i hloubku bezvědomí (u nemocných s DAP významně nižší GCS než u ostatních těžkých úrazů hlavy). Někteří autoři u lehčích forem DAP pokládají za specifické neuropsychologické testy, zejména poruchy paměti, pozornosti, zpracování informací, řešení problémů a kognitivní poruchy.

Zobrazovací diagnostika

V posledních 20 letech je hlavní a rozhodující diagnostickou metodou u mozkových poranění výpočetní tomografie (CT). Pokud jde o korelaci klinických příznaků s výsledky CT vyšetření u 1. stupně DAP s pouze mikroskopickými axonálními změnami je CT negativní. Stejně tak u 2. stupně s drobným petechiálním krvácením CT vyšetření změny většinou neprokáže. Dnes je již zřejmé, že CT neposkytuje dostatek informací pro spolehlivé a přesné určení stupně a rozsahu mozkového poranění a je prokázána jeho malá citlivost při průkazu DAP.

V současnosti není ještě DAP u kraniocerebrálních poranění nejen u nás ale i jinde běžně diagnostikováno a zkušení kliničtí pracovníci na ně pomýšlejí jen v případech, když je zraněný po úrazu hlavy déle v bezvědomí a nejsou u něj prokázány hrubší ložiskové změny na CT, které by je vysvětlily. Dosud není shoda ve vyšetřovacím postupu u závažných krytých poranění hlavy a není vypracován diagnostický standard u nemocných, kde je podezření na DAP. Z toho důvodu nejsou často indikovány vhodné vyšetřovací metody a diagnosa DAP proto není stanovena. Zatím nejsou uváděny zcela specifické příznaky DAP, při klinickém neurologickém vyšetření byly hledány změny, které by podle některých autorů k diagnostice tohoto poranění mohly významně přispět.

Ve své práci dokazuje, že magnetická rezonance (MR) je svojí velkou citlivostí pro diagnosu DAP v porovnání s CT metodou spolehlivější a přesnější a velmi často je jedinou možnou diagnostickou metodou.

U nemocných v těžkém stavu a dlouhodobém, morfologicky dle CT nálezu, nevysvětlitelném bezvědomí proto často dochází k opakované indikaci opakovaně negativních CT vyšetření. Analyzuji proto též přínos jednotlivých zobrazovacích metod pro diagnostiku DAP a vhodnost jejich indikace z hlediska odstupu od vlastní příčiny poranění.

V práci jsem odlišoval čtyři základní typy poranění:

1) kortikální kontuzi ; 2) ložiskové změny corpus callosum; 3) drobné ložiskové změny v bílé hmotě a hlubokých oddílech mozku (bazální ganglia, thalamus, capsula interna, pons cerebri); 4) extracerebrální krvácení

Pokud byly přítomny změny popsané pod body 2 a 3, hodnotil jsem nález jako difúzní axonální poranění.

Výpočetní tomografie (CT) vyšetření byla u všech nemocných prováděna vždy nejméně 2x. První CT jsme provedli v co nejkratší době - nejpozději do 24 hodin po úrazu. Druhé CT bylo prováděno dle klinického stavu nemocného nejdříve 12 hodin po prvním CT. CT vyšetření byla prováděna na přístrojích General Electric Pace plus, na přístroji Elscint Helix, Elscint Twin a Siemens Somatom AR Star 80 standardním postupem.

Pokud možno v nejkratším termínu po přijetí bylo dále podle možností u některých zraněných prováděno vyšetření magnetickou rezonancí (MR). Jeho rychlé provedení je zvláště důležité v případech, kdy je diskrepance mezi neurologickým nálezem (stav vědomí, ložiskové příznaky aj.) a na druhé straně chudým nebo negativním nálezem CT, který nevysvětlí stav zraněného.

K vyšetření MR byl používán přístroj Magnetom firmy Siemens, 1.5 Tesla s použitím standardní hlavové cívky, přístroj Elscint Privilege s magnetickým polem 2 Tesla a s výkonnějším počítačem a moderním softwarem též s použitím standardní hlavové cívky a přístroj Gyroscan NT 1,5 T firmy Philips. Je nutné zdůraznit, že magnetická rezonance k průkazu DAP byla v naší republice poprvé použita právě v rámci tohoto výzkumného projektu. Proto veškeré výsledky v této oblasti jsou v naší literatuře prioritní. Na druhou stranu jsem se mohl zpočátku opírat pouze o literární zkušenosti a proto se počet a druhy jednotlivých sekvencí zpočátku měnili a jednotný algoritmus se ustálil až po 2 letých zkušenostech.

Používané pulzní sekvence při MR vyšetření

V průběhu celé studie jsme nemocné vyšetřovali na třech přístrojích magnetické rezonance.

Přístroj Siemens Magnetom 1.5 Tesla

T2 SE transverzálně a sagitálně TR/TE = 2500/15/19 ms, 5mm, 1 akvizice.

T1 SE TR/TE = 595/15ms, 4mm, 2 akvizice.

T2 GRE TR/TE/ = 250/18 msec, 10 flip úhel, 6mm, 2 akvizice, TR/TE/ = 250/18 msec, 10°, 4mm.

Přístroj Elscint Privelege 2 Tesla

T2 modifikaci fast spin echo FSE 4600/16, 128 msec, echotrain 12, 160° flip úhel.

FLAIR (fast low-angle inversion recovery) - IRFSE (FLAIR) 70000/2000/72 msec, 160°.

Gradient echo T2 obrazy ve dvou nastaveních - GRE 350/5 msec, 70° a GRE 350/15 msec, 70°.

Přístroj Philips Gyroscan NT

T2 modifikace turbo spin echo TSE 3200-4400/100msec, axiálně a sagitálně.

FLAIR (fast low-angle inversion recovery) - IRFSE 11000/2725 msec/ 140°, axiálně.

T2 GRE -FFE 680/23 msec, 15° axiálně.

Hodnocené skupiny nemocných

Od září 1996 do září 2001 jsme provedli MR vyšetření pro podezření na DAP u 88 pacientů. V 70,4% byla příčinou poranění dopravní nehoda, v 11,4% pád z výše a u zbylých 18,2% šlo o jiné příčiny (rvačka, napadení) či u nich nebyl mechanismus kraniocerebrálního poranění zřejmý. 60 MR vyšetření jsme provedli do 60 dnů po úraze, s průměrným intervalem den nehody - den MR vyšetření 18 dní. Skupina 38 nemocných byla poslána k MR vyšetření až s delším časovým odstupem, jelikož rozsah a stupeň původního poranění zcela nekorelovaly s jeho následky.

U skupiny nemocných s intervalem úraz-MR menším než 30 dní prokázalo CT vyšetření DAP u 13,3% vyšetřených, MR prokázalo DAP u 84,7% vyšetřených. CT vyšetření bylo falešně pozitivní ve 3%. Kortikální kontuze byly na MR obrazech patrné ve 48,9% a na CT obrazech v 65%. To lze vysvětlit především delším odstupem mezi úrazem a MR vyšetřením.

Postižení jednotlivých anatomických oblastí na MR obrazech u nemocných s intervalem úraz-MR menším než 30 dní byly následující:

Změny v corpus callosum

T2 signál byl patrný u 65% nemocných. Šlo vždy o větší ložiska, která odpovídají edému (únik axoplazmy) či glióze. T2 GRE signálu, které odpovídá petechiálnímu krvácení, bylo prokázáno v 26,7%. Nejčastěji postižená část corpus callosum bylo splenium - 55%, poté truncus - 18,3% a nakonec genu a rostrum - 25%. U zemřelých pitvaných nemocných bylo petechiální krvácení v corpus callosum prokázáno v 74,2% zemřelých u kterých bylo následně mikroskopicky a imunohistochemicky prokázáno DAP a pouze ve 13,3% u nemocných, kde DAP nebylo prokázáno.

Změny mimo corpus callosum

Lokalizace petechiálního krvácení mimo corpus callosum byla subkortikálně v 58,3%, v bazálních gangliích v 23,3% a v mozkovém kmeni v 16,7%. Krvácení do plexus choroideus postranní komory jsme zobrazili u jednoho nemocného.

Za jednoznačné změny v bílé hmotě jsme považovali změny signálu na GRE obrazech subkortikálně. Diskrétní tečkovité zvýšení T2 signálu bez zřetelného nálezu na GRE obrazech nebylo vzhledem k nízké specificitě patrno u nemocných.

Na MR byla v 48,9 % vyšetřených patrná též kontuze mozku. U skupiny pitvaných nemocných byla kontuze zjištěna v 71,4%. Při MR vyšetřená bylo jen v 8% prokázáno DAP bez známek kontuze mozku na CT či MR. Petechiální krvácení či derivátyhemoglobinu v místě původní kontuze nelze považovat za známku DAP na MR obrazech.

Přínos jednotlivých sekvencí

Pro průkaz změn v corpus callosum jsou nejcitlivější FLAIR sekvence a T2 SE či FSE sekvence v sagitální rovině. FLAIR sekvence u 4 nemocných zobrazila větší rozsah postižení corpsu callosum, rozdíl velikosti však nebyl podstatný (1-2mm).

Pro průkaz subkortikálních změn jsou nejvýznamnější gradient echo sekvence s dlouhým TE. Prodloužení TE výrazně zvyšuje susceptibilitu a tak zřetelně zvyšuje citlivost této sekvence při průkazu velmi drobných ložisek s deriváty hemoglobinu. Dlouhé TE u této sekvence používáme od druhé poloviny roku 1998 a je možné, ale v průběhu přechodu na přístroj Gyroscan NT se ukazuje že se citlivost MR při průkazu velmi diskrétních změn výrazně nezvyšuje, ačkoli nález je zřetelnější než na T2 TSE obrazech.

Standardní vyšetřovací postup u nemocných s kraniocerebrálním poraněním a delším bezvědomím se na základě této práce podařilo zavést do standardního vyšetřovacího postupu v Fakultní nemocnici Královské Vinohrady i v dětské a dospělé části FN v Motole. Indikace k průkazu DAP se ve FN v Motole vyskytují stále častěji - 1999 - 9x, 2000 - 20x, 2001 (leden- září) - 21x, což potvrzuje přínos MR vyšetření.

Závěr

Zobrazovací metody v posledních 4-5 letech předběhly možnosti léčby právě u difuzního axonálního poranění. Přesto má diagnostika DAP význam nejen pro ozřejmení morfologického podkladu neurologických i kognitivních obtíží, ale i pro možnou budoucí léčbu. CT není spolehlivou zobrazovací metodou k průkazu diagnózy DAP. MR je jediná zobrazovací metoda k průkazu DAP. Příslibem časnější a citlivější diagnostiky zobrazovacími metodami jsou nové sekvence jako například MTI - magnetization transfer zobrazování či laboratorní metody prokazující například rozapodvý produkt axonů - neurospecifickou enolázu v séru. Včasná specifická terapie by pak cíleně mohla zastavit proces přerušení axonů a obstrukci axonálního transportu. Pokud nedojde k úplnému přerušení axonu, rozvíjejí se tyto změny hodiny až dny, což poskytuje čas k diagnóze i léčbě.

Laudace doc. MUDr. Zdeňku Kabelkovi,CSc.
(Přednesené na zasedání VR UK 2. LF 13. prosince 2001)

prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan UK 2. LF)

Komu čest, tomu čest! Proto rád přičleňuji do soupisu laudací jubilujících členů naší fakulty nebo vědecké rady laudaci další, laudaci takovému mladíkovi, jakým je pan docent MUDr. Zdeněk Kabelka, přednosta naší Kliniky ušní, nosní a krční. Použil-li jsem označení mladík, pak proto, že znám pana docenta aniž si to v proudu všedního koloběhu událostí uvědomuji, třiadvacet let (od roku 1978) a i při jeho oprávněném kariérním postupu ho pořád vnímám jako mladého, zaníceného, velmi schopného, ochotného a usměvavého chlapce. Soudím, že právem, protože on mě v dopisu, který mi napsal před několika dny, vnímá jako (cituji) „svého profesora a učitele“. Samozřejmě ne otolaryngologie – to by to dopadlo!

Žádná laudace, tím spíše ta při prvním pozornosti hodném jubileu, kterým beze sporu padesátiny jsou, se neobejde bez výčtu významných životních dat jubilanta:

Datum 50. výročí jeho narození v Praze je 15. prosince, tedy pozítří.

Základní školu absolvoval roku 1967 v Praze - Omské ulici. Už v osmé a deváté třídě se účastnil matematických a fyzikálních olympiád.

Jeho střední školou bylo Akademické gymnázium ve Štěpánské. Maturoval roku 1971 (já tamtéž 1949). To už se ale přeorientoval směrem biologickým.

Pokračoval studiem medicíny na Fakultě všeobecného lékařství v Praze. V jeho průběhu fiškusoval tři roky na II. ústavu lékařské chemie a rok na něm pracoval jako asistent v polovičním úvazku. Červený diplom mu pokazil arogantní, nadřazený examinátor chirurgie. Stal se mu negativním příkladem pro vlastní pedagogickou činnost.

Po promoci (1977) pracoval měsíc na ARO nemocnice v Příbrami. Tam se naučil intubovat, což je nepochybně v oboru, který pak zvolil, důležité.

Základní vojenskou službu (1977/78) absolvoval při neustálých pohotovostních službách v Pezinku na Slovensku, odkud občas zajížděl do vojenské nemocnice v Bratislavě. Viděl tam lékaře incidovat absces nosní přepážky bez umrtvení. Stejně tak jako zmíněný chirurg pro činnost pedagogickou, tento lékař se stal Kabelkovi odstrašujícím příkladem pro etickou rovinu činnosti zdravotnické.

Od 1. října 1978 dosud je kolega Kabelka věrný ORL klinice naší fakulty na té vyšlapané, nelehké cestě - mladší a starší sekundární lékař, ordinář (1988), odborný asistent subkatedry dětské ORL ILF (1.3.1991) a ORL kliniky (1.10.1991), docent (23.1.1995) a posléze přednosta (1.11.1997). 15. února 1999 se stal vedoucím subkatedry dětské ORL IPVZ.

Dovolte mi několik údajů o Kabelkově profesní a vědecko-pedagogické kvalifikaci:

atestaci I. stupně z ORL složil v dubnu 1981;

atestaci II. stupně v květnu 1985 a

specializační atestaci v oboru dětské otorinolaryngologie v únoru 1997;

tématem jeho habilitační práce byla „Nezánětlivá zduření na krku u dětí“

je autorem a spoluautorem 250 přednášek a kolem 150 publikací (včetně abstrakt) a úspěšným řešitelem sedmi grantů, jejichž problematika se týkala a týká nádorů, poranění, kochleárních implantací, kostních sluchadel a skríningu sluchu u novorozenců.

Považuji za patřičné připomenout, že Kabelkovými učiteli byli docent MUDr. Jan Klos, primář MUDr. Jiří Kanta a zejména profesor MUDr. Jaroslav Fajstavr. Vzdělání dolaďoval na zahraničních stážích ve Vídni (1990), Grazu (1991), Houstonu (1992) a Salzburgu (1993).

Doc. Kabelka je od roku 1993 šéfem a chirurgem Centra kochleárních implantací (t.č. 111 operovaných dětí), členem ORL společnosti ČLS, její sekce pro chirurgii baze lební, České onkologické společnosti, Americké společnosti pediatrických otolaryngologů a členem předsednictva Evropské společnosti pediatrické otolaryngologie a dále členem redakčních rad časopisů Otolaryngologie a foniatrie a Update.

Tolik tedy o odborné kariéře jubilanta, která je hodna úcty a obdivu. A ještě něco ze soukromí.

Vztahy, které jsou pro osobní život určující, představuje pro docenta Kabelku především jeho žena – paní doktorka Magda, se kterou se seznámil už na gymnáziu. Nevím jak a kam spolu tehdy chodili, nicméně vím, že ještě před maturitou spolu protančili trojí taneční a později čtyři roky tanečních pro dospělé. Nebylo by od věci jmenovat pana docenta tančícím otolaryngologem. Představují je ovšem i jeho děti – 23 letá dcera Magdalenka, která se už vymanila z rodičovských otěží (mj. zvládla dokonale čtyři jazyky) a syn Martin, zatím život a jeho nabídky obhlížející gymnazista. Nebylo by úplné a spravedlivé kdybych opomenul zmínit, že Kabelkovo člověčenství obohacuje i jeho o 17 let mladší švagr Honzík, bratr manželky, který v šesti letech ztratil jednoho a ve dvanácti letech druhého rodiče. Manželé Kabelkovi mu rodiče až do jeho svatby a založení vlastní rodiny dokonale nahrazovali.

Pracovat s kochleárními implantáty není jistě snadné. Ovšem pan docent je od přírody navštíven manuální zručností, až jí je posedlý. Sám o tom říká: „Manuálně se mohu realizovat při operacích, ale vyzkoušel jsem řadu prací se dřevem, s kovem, dokáži uříznout sklo na požadovanou velikost, zabrousit, provrtat a zasklít, položit dlažbu na podlahu i tašky na střechu, udělat rozvod elektřiny, vybetonovat podlahy, postavit a omítnout stěnu. Taky jsem dal do chodu řadu starožitných hodin. Obzvláště ty hodiny jsou dobrý cvik na trpělivost a hodí se to pak pro operace. Postupem doby jsem dal dohromady nářadí, kterým dokáži opravit téměř vše mechanické.“

Druhým koníčkem mu je fotografování. Z něho těží už dlouhá léta i klinika. Neznám spolupracoviště, které by mělo tak dokonalou, obsáhlou a uspořádanou fotodokumentaci. Pan docent ovšem fotografuje i mimo kliniku – prakticky veškeré žánry. Dříve sám i vyvolával, dnes pracuje s digitálními fotoaparáty a jejich výhodami. Jeho nejlepšími fotografiemi jsou obrázky z přírody a památky, přičemž se nezříká ani momentek a i na fakultě zaznamenal mnoho slavnostních okamžiků. Při cestách po světě nelehává na přímořských plážích, ale získává spoustu obrazového materiálu, ze kterého vytváří spolu s manželkou soukromé cestopisy.

Třetí bohulibou neřestí jubilanta je rozumově potlačovaný pud sběratelský. Nehoní se za množstvím předmětů, ale rád shromažďuje hezké věci když jaksi samy přicházejí. Mince, katalogy světových obrazových galerií, obrazy, pro paní porcelánové hrníčky.

Tolik tedy, dámy a pánové, o docentu Kabelkovi padesátiletém. Dovolte, abych mu popřál, i Vaším jménem, souvisle narůstající letokruhy úspěchů a radostí, které budou přibývat k mnoha dalším životním jubileím. Kolegium děkana se usneslo ocenit dosavadní činnost pana docenta medailí benjaminů, tj. medailí bronzovou, kterou budou jistě doplňovat dalšími medailemi do soukromé sbírky naši nástupci.

Zahraniční stáž ve francouzské Remeši
(aneb jak s úspěchem dosáhnout cíle)

Michal Gozon
(student 6. ročníku)

Každý rok jezdí mnoho studentů naší fakulty na stáže do zahraničí. Díky dnešním možnostem si můžeme vybrat z široké nabídky stipendií, pobytů různé délky a zaměření. Prakticky každý, kdo někde byl, říká, že to stojí za to a že stáž v zahraničí rozhodně doporučuje, jak se ostatně můžeme občas dočíst i zde v Pelikánu. Chci se proto podělit o svou zkušenost a doufám, že někoho inspiruje k podobnému výjezdu do zahraničí. Rád bych tento text pojal i jako návod, jak se na takovou stáž dostat.

Září 2000 jsem strávil ve francouzské Remeši na dětském oddělení, kam jsem se mohl podívat díky stipendiu francouzské ambasády (nabídky visívají na nástěnce). Kdo prošel konkursem, dostal kapesné a mohl se jeden měsíc účastnit dění v nemocnici dle svého výběru a vzájemné dohody. Na začátku roku 2001 jsem si začal říkat, že by mi asi prospělo, kdybych se v létě jel zase někam podívat. Do Francie mě to táhne, a tak jsem opět zvažoval účast na konkursu na francouzské ambasádě. Nebyl jsem si ale jist, zda bych získal stejnou možnost dvakrát po sobě, a potom, jsem spíše individualista, který věří, že co si člověk udělá sám, o tom si také může sám rozhodovat a zařídit si to podle svého. Navíc obecně platí, že když člověk investuje do nějakého podniku své vlastní prostředky, snaží se z něj potom co nejvíce vytěžit. Rozhodl jsem se proto, že na stáž do Francie letos opět pojedu, ale zařídím si ji sám a sám si na ni v létě i vydělám.

V průběhu 5. ročníku jsem se začal zajímat o infektologii. Na internetu jsem si našel několik stránek infekčních oddělení ve Francii a zaměřil jsem se na to, které mělo nejlépe udělanou stránku, na níž je tím pádem našel i nejvíc informací o pracovišti. Je to fakultní klinika univerzity v Lille, sídlící v nemocnici v Tourcoing (stejná aglomerace).

Dnešní doba nám dala e-mail, a tak jsem přednostovi kliniky poslal žádost o stáž s životopisem. Francouzi jsou někdy trochu pomalejší, a tak jsem to musel po třech týdnech urgovat a za další týden jsem obdržel kladnou odpověď. V tu chvíli jsem pochopil, jak je to snadné. Nakonec, proč by si vás na ten měsíc na oddělení nevzali, když tam nebudete zlobit, nebudete od nich chtít žádné peníze a oni se před vámi budou moci vytáhnout? Původně jsem plánoval ubytování na koleji, ale potěšili mne, když napsali, že budu moci bydlet a stravovat se na internátu přímo v nemocnici.

Na konci srpna jsem se tedy dopravil do Lille (zpáteční autobusová jízdenka stojí asi 3600 Kč), kde jsem spal první noc v malém hotelu. Ráno jsem měl trochu problém s peristaltikou, ale nedalo se nic dělat, už jsem zašel příliš daleko a měl v tom moc peněz, nešlo utéci.

Na infekčním oddělení mě přijali skvěle. Moc se mi líbilo, že studenti medicíny, mladší lékaři a sestry si tam všichni tykají. Rozhodně to člověku pomůže začlenit se do kolektivu a dodá mu to odvahu dát se s nimi do řeči. Po pár dnech, kdy jsme se navzájem oťukávali, mne nechali přijímat pacienty, a když přimhouřili oči, prováděl jsem i různé odběry (včetně lumbální punkce) či výkony (včetně vybavení skybal). Divil jsem se, jak medici, kteří vlastně celý rok každý den normálně pracují na jednotlivých odděleních, dělají tyto věci se samozřejmostí a bez řečí.

Běžný pracovní den začínal ráno v 9 hodin tím, že jsme se všichni sešli a se sestrami probírali jednotlivé pacienty a jejich denní program. Následovala vizita, která u těch 23 lůžek trvala denně alespoň 2 hodiny, ale většinou déle. Pravidlem bylo, že pacienti, pokud toho byli schopni, byli zcela zataženi do diagnostického a léčebného procesu, takže měli pocit, že se na něm aktivně podílejí. Zkrátka se nedělala vizita pacientů, ale s pacienty. Oběd je ve Francii menší svátek, a tak i ten náš trval každý den se vším všudy hodinu. Odpoledne se přijímali noví pacienti a propouštěli zdraví a celkem bez omezení chodily návštěvy. I lékaři chodili po oddělení v civilních šatech a plášti, aniž by to nějak podporovalo šíření infekce.

Vedle praxe v medicíně a zdokonalování jazyka vidím přínos této stáže v tom, že jsem měl možnost seznámit se s oborem infekčních nemocí jaksi „zevnitř“. Do té doby jsem o něj měl zájem, ale za tři týdny výukového bloku se bohužel nedá poznat, co obnáší v každodenní praxi. Ve Francii jsem se ujistil, že to chci dělat. Snad i v tom může být taková letní stáž užitečná: člověk se daný obor jaksi nezávazně, „nanečisto“ vyzkouší.

Co z toho plyne? V první řadě je to fakt, že stáž v zahraničí zdaleka není takový problém, jak se třeba může zdát. Každý, kdo alespoň trochu vládne cizím jazykem, může zaslat krátkou žádost do několika zahraničních nemocnic, jejichž adresy a spoustu dalších údajů není problém najít na internetu. Kladná odpověď je prakticky jistá. Přes internet se dá sehnat i ubytování (např. na koleji) a spoustu informací o městě, kde budete na stáži a jeho okolí, abyste se mohli začít pořádně těšit. Někdo řekne, že problém jsou peníze. Měsíc ve Francii vyjde člověka i s cestou řekněme na 18000 Kč, pokud se trochu uskromní. Všichni víme, že není problém vydělat takové peníze během roku nebo o prázdninách, na brigádě u nás či v zahraničí (odkud si lidé většinou vozí mnohem vyšší částky). To je investice, která se vyplatí a mnohonásobně vrátí, protože člověk investuje do svého vzdělání a to s vysokým zúročením. Jsem přesvědčen, že jestliže člověk musí investovat své peníze do jakékoli formy vzdělání, více si pak váží nabytých informací a zkušeností a za své peníze chce získat maximum a tak se i více snaží.