Ročník č. 10 - ŘÍJEN/LISTOPAD 2001

A jsme zase o rok “zkušenější”

Doc. MUDr. Tomáš Blažek, CSc.
(vedoucí Ústavu biofyziky UK 2. LF)

Milí přátelé,

dostává se vám do rukou po prázdninové přestávce nové číslo Pelikána. Omlouváme se vám za to, že říjnové číslo z technických důvodů nemohlo vyjít. Bylo to způsobeno dílem stěhováním a dílem sháněním a instalací nové techniky pro náš časopis. Díky sponzorovi máme tedy nový počítač a tiskárnu a zapůjčený skener. Chtěli bychom touto cestou za velkorysý dar poděkovat. Dar je o to milejší, že sponzor sám má zájem na zvyšování morální a etické úrovně celé společnosti a významně podporuje růst těchto hodnot v prvé řadě u mladé generace.

Rád bych připomněl některá data z historie našeho fakultního bulletinu:

1992 – založení časopisu - (formát A5)
1993 – listopad – 1. číslo v nové úpravě (A4) z podnětu Prof. Kouteckého
1994 – prosinec – číslo věnované oslavám 40. výročí založení fakulty
1995 – únor – první číslo v elektronické verzi
1999 – říjen – radikální grafické úpravy elektronické verze a převedení na server Ústavu biofyziky (http://bfu.lf2.cuni.cz/pelik)
2000 – září mimořádné číslo věnované Prof. Niederlemu

Účelem Pelikána je nejen prezentovat fakultu, ale i informovat o dění na její půdě (vědecká rada, habilitační a profesorská řízení, a další důležité a zajímavé události), o nových poznatcích v medicíně a vědě obecně, o zahraničních cestách učitelů fakulty i studentů a v neposlední řadě i o jejich vědecké a publikační činnosti. Nedílnou součástí je rubrika dávající prostor studentům - “Studentskýma očima”, která by ale mohla být podle našich představ v daleko větší míře vyžívána než je doposud.

Pelikán vychází v nákladu 450 ks, dostává se na všechna fakultní pracoviště a je k dispozici na Ústavu vědeckých informací. Zasíláme jej na ostatní lékařské fakulty UK a lékařské fakulty jiných univerzit doma i v zahraničí. Zejména elektronická verze je snadno přístupná pro zahraniční zájemce o  naši fakultu (ovšem pouze pro česky hovořící). Uvítali bychom i články našich zahraničních studentů. Jsou to naši studenti a jejich pohled na svoji fakultu i na Českou republiku může být nejen zajímavý, ale i inspirující.

Vedení fakulty i redakce si velmi váží vašich podnětů i připomínek, které nám pomáhají zvyšovat úroveň časopisu, dělat ho zajímavější a zařazovat rubriky, které jsou pro vás důležité.

Milé jsou i pozitivní ohlasy, zejména ze zahraničí. Bude vás jistě zajímat, že právě elektronická verze Pelikána umožňuje sledovat život fakulty i našim českým a zahraničním absolventům - (studium češtiny jim tedy bylo něco platné i v tomto případě).

Můj kolega a dobrý kamarád ze Sýrie Nazir (anatom, studoval před lety v Brně) zná češtinu tak dobře, že má mnohé (a bohužel občas i oprávněné^*) jazykové připomínky. Velmi si našeho časopisu a jeho dostupnosti cení a lituje, že jeho mateřská fakulta nemá něco podobného. ^*/Není ovšem v našich silách zajistit jazykovou úpravu dodávaných příspěvků.

Vděčnou čtenářskou obcí jsou i emigranti a jejich děti (např. Prof. Petr Jirounek z lékařské fakulty v Ženevě, můj bratr Michal – gynekolog a jeho syn Jiří v Německu, Prof. Ota Hübschmann – profesor neurochirurgie v USA, v neposlední řadě nám všem dobře známý Prof. MUDr. Tomáš Klíma z Houstnu v USA a další).

Toto vše nás těší a zavazuje stále zlepšovat úroveň časopisu. To ovšem bez vašich příspěvků není možné. Apeluji tedy na vás, občany akademické obce a naše čtenáře, abyste ještě hojněji přispívali svými články. Jste nyní jistě plni zážitků z prázdnin a dovolených, zažili jste mnoho zajímavého doma i v zahraničí (a pokud vím, mnoho studentů využilo prázdninových cest i k návštěvě zahraničních zdravotnických zařízení a přivezli si spoustu pozitivních, ale i negativních poznatků). To vše je nejen zajímavé, ale i důležité, protože lékař má být nejen odborníkem v medicíně, ale má mít i široké další zájmy a má se o ně dělit.

A to je téma v dnešní době, v níž žijeme, které stojí za zamyšlení. Pravda, doba není klidná ani u nás doma, ani ve světě. Není třeba se zmiňovat o všech hrůzách, které jsou na Zemi. Psali o tom fundovaněji jiní, hovoří se o těchto smutných a znepokojujících faktech v televizi i rozhlasu. Rád bych obrátil vaši pozornost k další stránce věci. Osobně nikdo z nás není zodpovědný za události kdesi jinde. Ale musíme si uvědomit, že jsme zodpovědní v prvé řadě sami za sebe a za to, co se děje v našem blízkém okolí. My sami jsme zodpovědní za naši vlastní vnitřní pohodu a za pohodu ve svém okolí. Jsme zodpovědní za to, že své povinnosti plníme co nejlépe. Máme možnost šířit kolem sebe pohodu a starat se, aby prostředí, ve kterém se pohybujeme, bylo co nejpříjemnější. To nestojí mnoho námahy a hlavně, je to v silách nás všech. Je třeba se naučit odlišovat znepokojující a rádoby senzační zprávy od zpráv podstatných a zaměřit pozornost na podstatné. Je kolem nás dost krásných a zajímavých věcí. Chce to maličkost – všimnout si jich a radovat se z nich. A jsou ovšem i věci nemilé a nepěkné (například nepořádek) a je naší povinností na ně nejen upozorňovat, ale i je odstraňovat. Tímto jednoduchým způsobem můžeme zajistit příjemné prostředí pro své okolí a také i pro sebe. Nezapomínejte na to, že se každý z nás občas dostane do problému nebo někdo z našeho okolí může být v problematické situaci a pak je pomoc, rada, někdy i jen vyslechnutí, velmi vítané. Učme se tady pomáhat- ale tak, aby to bylo nevtíravé. A učme se také tuto pomoc přijímat. Potom bude náš život plnější, naše práce zajímavější, výsledky lepší.

Přeji vám vše dobré do dalšího akademického roku.

Tomáš Blažek

Fakultní zprávy

Vědecká rada
21. června 2001
20. září 2001

Akademický senát
20. června 2001
19. září 2001
11. října 2001

K situaci na českých vysokých školách

Účinky hypoxie na plicní a fetoplacentární cévy
Doc. RNDr. V. Hampl, CSc.

Celoživotní vzdělávání – akreditace ČLK

Osobnosti fakulty

Laudace prom. ped. těl. Bohuslavu Příhodovi, CSc.
Prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc.

Co jsme se ve škole neučili ...

Contractile properties of human muscle fibres in disuse and disease
Carlo Reggiani

Příloha

100 let od narození profesora Hněvkovského
Doc. MUDr. V. Smetana

Termíny pro uzávěrky čísel  pro ročník č. 10

Prosinec - 26. 11. 2001
Leden - 19. 12. 2001
Únor - 25. 1. 2002
Březen - 25.2. 2002
Duben - 25. 3. 2002
Květen - 25. 4. 2002
Červen - 23. 5. 2002

Redakční rada:
Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc.
Doc. MUDr. T. Blažek, CSc.,
Ing. M. Cipryánová
Mgr. Z. Dobiašová
Doc. PhDr. J. Kocourková
Ing. E. Kuželová
Prof. MUDr. S. Tůma, CSc.
MUDr. J. Večeř

Adresa:
Redakce časopisu PELIKÁN
Univerzita Karlova
2. lékařská fakulta
V Úvalu 84
150 06 Praha 5 - Motol
tel.: (02) 2443 5882

E-mail: pelikan@lfmotol.cuni.cz

Kontakt :
Ing. M. Cipryánová

Zpracování a grafická úprava:
© Ing. M. Cipryánová

Vědecká rada

zapsala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana UK 2. LF)

Zasedání dne 21.  6.  2001

Zahájení

Jednání vědecké rady zahájil děkan fakulty Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. přivítáním všech přítomných členů. Zvláště uvítal hosty Prof. MUDr. Jiřího Horáka, CSc., Prof. MUDr. Otto Schücka, DrSc. a Prof. MUDr. Vlastimila Ščudlu, CSc.

Personální záležitosti

Děkan fakulty proslovil laudaci k životnímu jubileu prom. ped. Bohuslavu Příhodovi, CSc., vedoucímu Ústavu tělesné výchovy UK 2. LF. Jubilant převzal bronzovou pamětní medaili 2. lékařské fakulty.

Ministr zdravotnictví v dohodě s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR jmenoval Doc. MUDr. Milana Kvapila, CSc. přednostou Interní kliniky UK 2. LF a FN Motol. Dekret předal docentu Kvapilovi děkan fakulty.

Zprávy vedení

RNDr. František Kolář, CSc., vědecký pracovník Fyziologického ústavu AV ČR Praha – schválení komise k habilitačnímu řízení v oboru lékařská fyziologie. Závěr: Souhlas.

MUDr. Stanislava Koloušková, starší sekundární lékař II. dětské kliniky FN Motol – žádost o povolení obhajoby kandidátské disertační práce v oboru pediatrie. Kandidátská práce na téma: “Diferencovaný screening celiakie na podkladě imunogenetického vyšetření u diabetických dětí”. Současně přiložena žádost o prominutí odborné zkoušky. (Samostatná vědecká příprava) Závěr: Souhlas.

MUDr. Vladimír Komrska, zástupce přednosty kliniky pro LPP II. dětské kliniky UK 2. LF a FN Motol – žádost o povolení obhajoby kandidátské disertační práce v oboru pediatrie. Kandidátská práce na téma: “Optimalizace hematologického zajištění ortopedicko chirurgické péče u dětí s hemofilií a strategie léčby inhibitoru koagulačního faktoru VIII a IX”. Současně přiložena žádost o prominutí odborné zkoušky. (Samostatná vědecká příprava). Závěr: Souhlas.

Různé

• Prof. MUDr. Jan Švihovec, DrSc., vedoucí Farmakologického ústavu UK 2. LF, byl jmenován členem Komise pro problematiku návykových látek na Univerzitě Karlově.
• Doc. MUDr. Richard Průša, CSc., vedoucí Ústavu klinické biochemie a patobiochemie UK 2. LF, byl jmenován členem pracovní skupiny Vědecké rady MZ ČR.
• Prof. MUDr. Jiří Šnajdauf, DrSc., přednosta Dětské chirurgické kliniky UK 2. LF a FN Motol, byl jmenován členem korespondentem Die Österreichische Gesellschaft für Kinder – und Jugendchirurgie.
• Doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc., vedoucí Ústavu imunologie UK 2. LF byla zvolena místopředsedkyní České společnosti pro alergologii a klinickou imunologii.

Proděkanka Bartůňková informovala vědeckou radu o udělení akreditace UK 2. LF v oblasti celoživotního vzdělávání lékařů podle stavovského předpisu ČLK

Děkan fakulty informoval vědeckou radu o provedeném auditu hospodaření UK 2. LF za rok 2000. Výrok auditora – bez výhrad.

Proděkan Pelouch informoval vědeckou radu o proběhlém přijímacím řízení uchazečů o studium na UK 2. LF.

Prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc. informoval o akreditacích pro habilitační řízení a jmenovací řízení profesorem a akreditacích pro postgraduální programy.

Proděkan Herget informoval o přijímacím řízení postgraduálních studentů na UK 2. LF - přijatých bylo 46 studentů.

Vědecká rada diskutovala schéma přijímacího řízení na UK 2. LF. Tento bod by měl být na programu jednání VR v podzimních měsících.

Jmenovací řízení profesorem
Vědecká rada doporučila jmenovat Doc. MUDr. Vladimíra Teplana, CSc. přednostu Kliniky nefrologie IKEM Praha profesorem v oboru vnitřní nemoci a postupuje tento návrh k dalšímu řízení na rektorát Univerzity Karlovy.
Téma přednášky: “Současné možnosti konzervativního léčení chronické renální insuficience”.
Jménem hodnotitelské komise přednášku posoudil Doc. MUDr. Milan Kvapil, CSc.

Zasedání dne 21.  9.  2001

Zahájení

Jednání vědecké rady zahájil děkan fakulty Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. přivítáním všech přítomných.

Personální záležitosti

V úvodu personálních záležitostí proslovil děkan fakulty laudaci Prof. MUDr. Václavě Konrádové, DrSc., vedoucí Ústavu histologie a embryologie UK 2. LF. Profesorka Konrádová převzala zlatou pamětní medaili fakulty. Druhá laudace náležela Prof. MUDr. Josefu Stejskalovi, CSc., profesoru Ústavu patologické anatomie UK 2. LF. Profesor Stejskal převzal grafický list.

Vědecké radě byli představeni noví pracovníci fakulty as. MUDr. PaedDr. Zuzana Matoušová, Klinika tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol, as. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D., Ústav imunologie UK 2. LF a FNM a Doc. MUDr. Ladislav Jarolím, CSc., Urologická klinika UK 2. LF a FNM.

Děkan fakulty předal jmenovací dekret Prof. MUDr. Janu Hořejšímu, DrSc., přednostovi Gynekologicko-porodnické kliniky UK 2. LF a FN Motol a Doc. MUDr. Ivanu Kawaciukovi, CSc., přednostovi Urologické kliniky UK 2. LF a FN Motol.

Zprávy vedení

• Doc. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., přednosta Kliniky zobrazovacích metod, byl s účinností od 1. září 2001 jmenován do funkce vedoucího subkatedry pediatrické radiologie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze.
• Doc. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., přednosta Kliniky zobrazovacích metod, byl na kongresu Evropské společnosti hrudního zobrazování zvolen na další rok jako předseda výboru “By law and financial committee”.Doc. MUDr. Jana Hercogová, CSc., přednostka Dermatovenerologické kliniky, byla jmenována profesorem dermatologie, venerologie CIDEBIP.
• Doc. MUDr. Zdeněk Kabelka, přednosta Kliniky ušní, nosní, krční, byl jmenován členem komise pro státní doktorské zkoušky a komise pro obhajoby disertačních prací v doktorském studijním programu otorinolaryngologie.

Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc., prorektor pro vědu, výzkum a zahraniční styky, předložil seznam pracovníků UK 2. lékařské fakulty – počet posudků zpracovaných pro Grantovou agenturu UK.

Doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc. poděkoval dopisem kolektivu Ústavu tělesné výchovy 2. a 3. lékařské fakulty pod vedením odb. as. Bohuslava Příhody, CSc. za příkladnou organizaci kurzu zaměstnanců v letním výcvikovém táboře UK v Dobronicích.

Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., předseda České lékařské společnosti JEP poukázal na jednoznačné upřednostňování publikací v časopisech s impaktfaktorem ze strany UK a AV ČR. Požádal, aby při tvorbě a aktualizaci kritérií akademického a vědeckého růstu v lékařských oborech bylo též zváženo adekvátní hodnocení prezentace původních i souborných prací v domácím odborném tisku.

Přípis rektora UK – návrhy na udělení vědecké hodnosti doktora věd musí být na RUK předloženy nejpozději do 18. listopadu 2001, aby mohly být zpracovány a předloženy kolegiu rektora a následně VR UK k rozhodnutí.

Rozhodnutím ředitele FNM byla provedena změna organizačního začlenění traumatologického oddělení. S účinností od 1.10.2001 je začleněno traumatologické oddělení FN Motol do působnosti Chirurgické kliniky dospělých UK 2. LF. Přednosta Chirurgické kliniky dospělých UK 2. LF přejímá plnou odpovědnost za organizaci péče o úrazové stavy v dospělé části FN Motol. Společně s Chirurgickou klinikou dospělých UK 2. LF se na zabezpečení péče o úrazové stavy budou podílet III. chirurgická klinika UK 1. LF, I. ortopedická klinika UK 1. LF, Ortopedická klinika dětí a dospělých UK 2. LF, Klinika anesteziologie a resuscitace UK 2. LF a případně ostatní pracoviště FN Motol podle povahy poranění.

Fakulta požádá o změnu názvu Chirurgické kliniky dospělých UK 2. LF a FN Motol a Ortopedické kliniky dětí a dospělých UK 2. LF a FN Motol.

Nové názvy těchto klinik:

• Chirurgická klinika UK 2. LF a FN Motol – klinika chirurgie břišní, hrudní a úrazové
• Klinika ortopedie a traumatologie dětí a dospělých UK 2. LF a FN Motol

Doc. RNDr. Václav Hampl, CSc., docent Ústavu fyziologie UK 2. LF - schválení komise ke jmenovacímu řízení profesorem v oboru lékařská fyziologie. Závěr: Souhlas.

MUDr. Jiří Chomiak, odborný asistent katedry ortopedie IPVZ a vedoucí dětského oddělení ortopedické kliniky IPVZ ve FN Bulovka – žádost o povolení obhajoby kandidátské disertační práce v oboru chirurgie. Kandidátská práce na téma: “Rekonstrukce flexe loketního kloubu u pacientů s arthrogryposis multiplex congenita”. Současně přiložena žádost o prominutí odborné zkoušky. (Samostatná vědecká příprava). Závěr: Souhlas.

Informace o změně člena komise pro jmenovací řízení profesorem Doc. MUDr. Vladimíra Teplana, CSc. – po dohodě s RUK namísto Doc. MUDr. Jana Jandy, CSc. jmenován do komise Prof. MUDr. Miroslav Mydlík, DrSc., přednosta I. nefrologické kliniky UPJŠ Košice – (tři členové komise musí být z jiné univerzity než UK). Závěr: Souhlas.

Doc. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace UK 2. LF a FN Motol, předložil návrh na udělení čestné vědecké hodnosti doktora honoris causa Prof. Peteru Safarovi, M.D. Vědecká rada vyjádřila s návrhem souhlas.

Proděkan pro vědu, výzkum a zahraniční styky Prof. MUDr. Jan Herget, DrSc. informoval vědeckou radu v těchto bodech:

Závěry ze zasedání vědecké komise fakulty:

• v případě, že se na publikaci podílí více pracovišť, imprimatur provádí přednostové všech zúčastněných stran,
• u publikací je požadováno, aby veškeré zdroje byly důsledně citovány včetně obrazové dokumentace,
• publikuje-li student postgraduálního studia, je školitel odpovědný nejen za odbornou úroveň publikace, ale také za stránku etickou.
• Požádal o předávání publikací podle jednotného systému.
• Všechna pracoviště fakulty předloží citační ohlas publikací, který bude nadále sledovat rektorát UK. Proděkan Herget sdělil, že citační ohlas pracovníků fakulty je na velmi uspokojivé úrovni.

Kolegium děkana prodloužilo studium do 31. 12. 2001 s podmínkou složení odborné zkoušky a předložení publikační činnosti těmto postgraduálním studentům v prezenční formě doktorského studia:

• Ing. Jiří Kukačka
• MUDr. Radoslav Matěj
• MUDr. Ondrej Szárszoi
• MUDr. Libor Šárka

Na základě splnění daných podmínek jmenovaní přednesou teze své vědecké práce na zasedání VR. V opačném případě není možné jednat o prodloužení dalšího studia.

21. 9. 2001 byly na rektorátu UK předány docentury habilitovaným docentům UK 2. lékařské fakulty:

• Doc. MUDr. Květa Bláhová, CSc. (pediatrie) 1. 8. 2001
• Doc. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D. (anesteziologie a resuscitace) 1. 8. 2001
• Doc. MUDr. Jan Janoušek (pediatrie) 1. 7. 2001
• Doc. MUDr. Radan Keil (vnitřní nemoci) 1. 5. 2000
• Doc. MUDr. Ján Lepej, CSc. (nukleární medicína) 1. 7. 2001
• Doc. MUDr. Milan Macek, jr. (lékařská genetika) 1. 10. 2000
• Doc. RNDr. Jaroslav Mareš, CSc. (lékařská biologie) 1. 3. 2001
• Doc. MUDr. Marta Šnajderová, CSc. (pediatrie) 1. 8. 2000
• Doc. MUDr. Zdenka Ulčová-Gallová, DrSc. (lékařská imunologie) 1. 1. 2001

Harmonogram habilitačních řízení a jmenovacích řízení profesorem na UK 2. LF v akademickém roce 2001/2002:

Habilitační řízení

• MUDr. Jaroslav Jeřábek, CSc.
• MUDr. Petr Pohunek, CSc.
• RNDr. František Kolář, CSc.
• Doc. MUDr. Jan Janda, CSc.
• MUDr. Pavel Strnad, CSc.
• MUDr. Jiří Charvát, CSc.
• MUDr. Jan Trka, Ph.D.

Jmenovací řízení profesorem

• Doc. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc.
• Doc. RNDr. Václav Hampl, CSc.
• Doc. MUDr. Jan Vavřinec, CSc.
• Doc. MUDr. Jan Starý, CSc.

Termíny agentur na podávání přihlášek o granty a odevzdávání průběžných a závěrečných zpráv:

IGA - o termínech rozhodne Rada agentury koncem října
FRVŠ - prozatím neurčeno
GA UK přihlášky o granty na rok 2002 1. 11. 2001, průběžné zprávy 14. 12. 2001, závěrečné zprávy 2. 4. 2002
GA ČR - prozatím neurčeno

V roce 2002 (přelom února a března) proběhne “Studentská vědecká konference”.

Agendu akreditovaných oborů v rámci celoživotního vzdělávání lékařů vede Ing. Marie Semlerová, vedoucí studijního oddělení děkanátu UK 2. LF.

Na zasedání AS UK 2. LF studenti poukázali na změny složení komisí při SZZ v průběhu jejich konání. Děkan fakulty požádal o nápravu v této záležitosti. Komise jsou předem schválené děkanem fakulty, změnu může na základě žádosti děkan potvrdit.

Prof. MUDr. Bohuslav Ošťádal, DrSc. sdělil, že akreditační komise akreditovala obory v biomedicíně.

Prof. MUDr. Jan Hořejší, DrSc., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky, informoval VR o stížnosti pacientky týkající se účasti mediků při vyšetřování. Tato záležitost bude projednána s fakultním právníkem a s vedením FN Motol.

Udělení vědeckých hodností “kandidát lékařských věd”

MUDr. Pavel Kabíček, odborný asistent kliniky dětského a dorostového lékařství UK 1. LF Praha, obor pediatrie.
Kandidátská práce “Příspěvek k diferenciální diagnostice juvenilních hyperbilirubinémií pomocí hladin žlučových kyselin v séru”.
Usnesení: VR svým hlasováním rozhodla udělit titul “kandidát lékařských věd” MUDr. P. Kabíčkovi.

MUDr. Hanuš Rozsypal, odborný asistent III. kliniky infekčních a tropických nemocí UK 1. LF ve FN Bulovka Praha, obor pediatrie.
Kandidátská práce “Profylaktické a léčebné postupy u dětí infikovaných virem lidské imunodeficience nebo exponovaných infekci”.
Usnesení: VR svým hlasováním rozhodla udělit titul “kandidát lékařských věd” MUDr. Hanuši Rozsypalovi.

MUDr. Pavla Doležalová, odborná asistentka kliniky dětského a dorostového lékařství UK 1. LF Praha, obor pediatrie.
Kandidátská práce “Morfologické a laboratorní ukazatele cévního postižení u dětských revmatických onemocnění”.
Usnesení: VR svým hlasováním rozhodla udělit titul “Kandidát lékařských věd” MUDr. P. Doležalové.

MUDr. Ivan David, odborný asistent kliniky anesteziologie a resuscitace UK 2. LF a FN Motol Praha, obor chirurgie.
Kandidátská práce “Anesteziologické postupy u resekčních a rekonstrukčních chirurgických výkonů na průdušnici”.
Usnesení: VR rozhodla udělit titul “kandidát lékařských věd” MUDr. Ivanu Davidovi.

Akademický senát

zapsala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana UK 2. LF)

Zasedání dne 20. 6. 2001

Zahájení

Jednání akademického senátu zahájil předseda Doc. MUDr. Petr Zoban, CSc. přivítáním všech přítomných, zvláště uvítal hosty tohoto zasedání, děkana fakulty Prof. MUDr. Josefa Kouteckého, DrSc., tajemnici fakulty Ing. Evu Kuželovou a proděkanku Doc. MUDr. Jiřinu Bartůňkovou, CSc.

Zprávy vedení

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. - děkan fakulty

• Vědecká rada schválila drobné změny curricula, vedení fakulty se chystá po důkladné přípravě a konzultacích zásadním způsobem změnit curriculum v příštím akademickém roce. Na tomto základě bude řešena oblast personální - osobní ohodnocení pracovníků fakulty a usměrnění velkého počtu dohod a nadúvazků.
• Senát Univerzity Karlovy schválil návrh na změnu statutu fakulty v bodě ústavy fakulty.
• S ředitelstvím FN Motol je podepsaná dohoda o využití dotace MZ ČR poskytovaná fakultní nemocnici na krytí režijních nákladů výuky. Dotace ve výši 2 187 000,- Kč bude v letošním roce použita na rekonstrukci poslucháren a kinosálu.
• Výuku propedeutiky projednali zástupci jednotlivých oborů, bylo rozhodnuto, že výuka bude probíhat tak, jak byla zahájena - změní se náplň propedeutiky chirurgické.
• Byl proveden audit hospodaření fakulty za rok 2000, výrok auditora – bez výhrad. Za období leden-květen fakulta plní rozpočet na 41,1 %.

Přijímací řízení

• magisterské studium medicíny: přihlášeno 1008 uchazečů

• bakalářské studium optiky a optometrie: přihlášeno 71 uchazečů

• bakalářské studium fyzioterapie: přihlášeno 304 uchazečů

Na náhradní termín přijímacího řízení je přihlášeno 119 uchazečů magisterského studia medicíny, dva uchazeči bc studia optiky a optometrie, dva uchazeči bc studia fyzioterapie.

Z přijímacího řízení zahraničních uchazečů (samoplátců) v Poděbradech bylo přijato 13 studentů.

Doc. MUDr. Petr Vlček, CSc., přednosta Kliniky nukleární medicíny UK 2. LF a FN Motol, žádá o souhlas se zřízením “Centra pro tyreoidální onkologii a endokrinní orbitopatie” při Klinice nukleární medicíny. Závěr: Souhlas se zřízením výše uvedeného centra.

Doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc. - proděkanka

UK 2. lékařské fakultě byla Českou lékařskou komorou udělena akreditace ke školení v systému celoživotního vzdělávání lékařů podle stavovského předpisu ČLK. Akreditace má platnost od 21. 4. 2001 do 21. 4. 2006.

Dále docenta Bartůňková informovala senát o jednání k zákonu o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání, které proběhlo v Senátu ČR.

Změna “Studijního a zkušebního řádu”

• Předsednictvo senátu fakulty společně s proděkanem Pelouchem a RNDr. Petrem Blanickým přepracovalo předlohu čl. 9 Studijního a zkušebního řádu UK 2. LF. Nová verze tohoto článku bude předložena ke schválení na zasedání senátu v září t. r.
• Předsednictvo senátu a vedení fakulty vypracuje prozatímní metodický pokyn, který bude k dispozici pro letošní žádosti o povolení opakování ročníku.

Zprávy ze zasedání AS UK

Doc. MUDr. V. Benešová, CSc., Doc. RNDr. V. Hampl, CSc.

Ubytování studentů na VŠ kolejích - na toto téma proběhla petice studentů UK proti přednostnímu ubytování studentů ze Slovenska a e-mailová konference. V novém návrhu stanov a podmínek udělení VŠ koleje bude více uplatněno hledisko prospěchu a podpora sociálně slabých studentů. Univerzita Karlova získala areál Vltava, kde vznikne ubytovací kapacita v počtu 1500 lůžek. I přes to bude situace neutěšená, celkem UK chybí 4000 lůžek.

Univerzita Karlova žádá Parlament o dotaci na zlepšení univerzitního vybavení ve výši 5 miliard Kč.

V České republice se rozšířila nabídka studií na vysoké škole o 16 nově zřízených soukromých vysokých škol.

Studentská komora senátu fakulty je v současné době v AS UK nezastoupena. Docentka Benešová požádala SKAS o zástupce podle volební listiny AS UK 2. LF.

Univerzita Karlova zřídila “Fond mobility” určený pro financování zahraničních stáží a cest do zahraničí. Agendu vede zahraniční odbor RUK.

Schválený Řád výuky Univerzity Karlovy je uveřejněn na www stránkách UK.

Univerzita Karlova intenzivně pracuje na sjednocení informačního systému všech součástí UK.

Zasedání dne 19. 9. 2001

Zahájení

Jednání Akademického senátu zahájil předseda Doc. MUDr. Petr Zoban, CSc., přivítáním všech přítomných, zvláště uvítal hosty tohoto zasedání: děkana fakulty, Prof. MUDr. Josefa Kouteckého, DrSc., proděkanku Doc. MUDr. Janu Hercogovou, CSc., proděkana Prof. MUDr. Jiřího Šnajdaufa, DrSc. a tajemnici fakulty Ing. Evu Kuželovou.

Zprávy vedení fakulty

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. - děkan fakulty

• Rozhodnutím ředitele FNM byla provedena změna organizačního začlenění traumatologického oddělení. S účinností od 1. 10. 2001 je začleněno traumatologické oddělení FN Motol do působnosti Chirurgické kliniky dospělých UK 2. LF, na zabezpečení péče o úrazové stavy se budou dále podílet III. chirurgická klinika UK 1. LF, I. ortopedická klinika UK 1. LF, Ortopedická klinika dětí a dospělých UK 2. LF a Klinika anesteziologie a resuscitace UK 2. LF.
• Fakultou bude požádáno o změnu názvu Chirurgické kliniky dospělých UK 2. LF a FN Motol a Ortopedické kliniky dětí a dospělých UK 2. LF a FN Motol.

Nové názvy klinik:

• Chirurgická klinika UK 2. LF a FN Motol – klinika chirurgie břišní, hrudní a úrazové
• Klinika ortopedie a traumatologie dětí a dospělých UK 2. LF a FN Motol

Ústav soudního lékařství UK 2. LF je nadále ve FN Bulovka vystaven špatnému organizačnímu začlenění. I přes jasný závěr komise konkursního řízení na vedoucího Ústavu soudního lékařství, kterým se stal profesor Bouška, je v organizační struktuře FN Bulovka toto pracoviště vedeno jako oddělení. Ústavem soudního lékařství je FN Bulovkou označeno pracoviště dr. Berana. V této situaci je ohrožena výuka oboru soudního lékařství a vzhledem k tomu, že fakulta již vyčerpala všechny nástroje spadající do její kompetence, bude o pomoc při řešení požádáno vedení Univerzity Karlovy.

Vedení UK 2. lékařské fakulty a vedení UK 1. lékařské fakulty dojednalo smlouvu o zabezpečení pitevních cvičení studentů 2. LF na Anatomickém ústavu UK 1. LF. Nastupující studenti 1. ročníku naší fakulty budou tuto výuku absolvovat na 1. lékařské fakultě, ostatní výuka anatomie bude nadále probíhat na pracovišti funkční anatomie 2. lékařské fakulty.

Vedení fakulty svolalo jednání všech přednostů klinik a ústavů k řešení personálních záležitostí a k návrhu nového curricula fakulty. Jednání povede ke snížení počtu pracovníků na vedlejší pracovní poměr a na dohody o pracovní činnosti. V těchto skupinách na fakultě pracuje přes 300 pracovníků.

Fakulta za 8 měsíců roku 2001 vyčerpala z rozpočtu na rok 2001 63,6 % finančních prostředků.

Fakulta v přijímacím řízení přijala tyto počty studentů v jednotlivých studijních programech:

I přes ujištění o finanční podpoře Univerzity Karlovy, která doporučila přijmout o 9% studentů více, se situace jeví tak, že fakulty prostředky na nárůst studentů nedostanou.

Prospěchová stipendia studentů budou nadále vyplácena.

Doc. MUDr. Jana Hercogová, CSc. - proděkanka

Na dalším zasedání AS UK 2. LF bude zařazen bod přijímací řízení pro školní rok 2002/2003. Povinně volitelné předměty jsou v novém curriculu zakončeny zápočtem, nikoliv zkouškou. V blokové výuce se podařilo za týden bloku zařadit týden volna.

Schválení změny “Studijního a zkušebního řádu UK 2. LF”

Akademický senát projednal návrh na změnu vnitřního předpisu, kterým se mění “Studijní a zkušební řád” (celý článek 9 – opakování ročníku). Návrh na změnu je uveden v příloze zápisu. Závěr: Akademický senát schválil návrh na změnu Studijního a zkušebního řádu 2. LF a návrh postupuje k vyjádření AS UK.

Různé

• Doc. MUDr. Richard Škába,, CSc. CSc. doporučil projednat v legislativní komisi senátu otázku přihlášek studentů ke státním závěrečným zkouškám a úpravu celého “Studijního a zkušebního řádu UK 2. LF”.
• Česká lékařská komora požádala fakultu o poskytnutí adres studentů 6. ročníku fakulty. Po projednání žádosti s fakultním právníkem, který nedoporučil předat adresy studentů jiné organizaci, senát pověřil předsedu SKAS o vývěsku žádosti ČLK. Adresy tak poskytnou ti studenti, kteří budou mít o informační tiskoviny ČLK zájem.
• S vedoucí Ústavu vědeckých informací Mgr. Dobiašovou bude projednána záležitost upřednostňování studentů magisterského studijního programu před studenty bc programů při vypůjčování knih v ÚVI.

Příloha zápisu AS UK 2. LF ze dne 19. 9. 2001 je k dispozici na sekretariátu děkana.

Zasedání dne 11. 10. 2001

MIMOŘÁDNÉ ZASEDÁNÍ

Mimořádné zasedání akademického senátu zahájil Doc. MUDr. Petr Zoban, CSc., předseda AS UK 2. LF, přivítáním všech přítomných.

Proděkan Pelouch předložil senátu návrh přijímacího řízení pro akademický rok 2002/2003, který upravoval organizaci přijímacího řízení magisterského studia medicíny, bakalářského studia optiky a optometrie a bakalářského studia fyzioterapie. Návrh obsahoval zásadní změnu ve druhém kole přijímacího řízení vypuštěním písemného testu

všeobecných předpokladů pro studium medicíny magisterského i bakalářského studia. Proděkan Pelouch sdělil argumenty, které vedly kolegium děkana k této úpravě.

V diskusi studentská komora senátu prosazovala ponechat písemný test ve druhém kole společně s ústní zkouškou.

Senát se rozhodl hlasovat o této otázce:

Písemný test druhého kola novelizovat odborníky a sestavit profesionální psychologický test se zaměřením na předpoklady uchazeče pro studium medicíny - do té doby ponechat v přijímacím řízení druhého kola test stávající.

Závěr: Senát svým hlasováním rozhodl ponechat písemný test ve druhém kole přijímacího řízení.

Druhá část jednání se týkala proporcí jednotlivých částí celého přijímacího řízení. Senát hlasoval o tomto návrhu:

Závěr: Souhlas s předloženým návrhem.

Senát pověřil Doc. PhDr. Janu Kocourkovou z Dětské psychiatrické kliniky provést průzkum profesionálních firem pro zajištění novelizace písemného testu II. kola přijímacího řízení.

Přílohou zápisu je definitivní znění informace o studiu a přijímacím řízení na UK 2. LF. Materiál bude postoupen rektorátu UK (k dispozici na sekretariátě děkana)

K situaci na českých vysokých školách

Vážení čtenáři, vzhledem k závažné situaci, ve které se ocitly naše vysoké školy, uvádíme některé z nejdůležitějších dokumentů, které vznikaly jako reakce na stávající skutečnosti a jsou v úzkém vztahu k naší fakultě (jednotlivé části jsou řazeny chronologicky).

Redakce

Obsah

• Veřejné slyšení v Senátu Parlamentu ČR o vysokých školách (19. září 2001)
• Otevřený dopis Studentské komory AS studentům 2. LF (15. říjen 2001)
• Deklarace Akademického senátu Univerzity Karlovy  (12. říjen 2001)
• Otevřený dopis rektora členům Akademické obce UK (15. říjen 2001)
• Prohlášení akademické obce UK 2. lékařské fakulty k financování vysokých škol (23. říjen 2001)
• E. Zeman: Nový rozpočet počítá s růstem dotace VŠ o dvě miliardy (25. říjen 2001)
• Prohlášení přijaté na shromáždění členů akademické obce a dalších zaměstnanců Lékařské fakulty v Hradci Králové UK(17. říjen 2001)
• Prohlášení akademické obce 1. lékařské fakulty UK k financování vysokých škol (19. říjen 2001)
• Shromáždění akademické obce UK v Praze, 3. lékařské fakulty

Účinky hypoxie na plicní a fetoplacentární cévy
(Teze inaugurační přednášky na zasedání vědecká rady UK 2. LF - 18. října 2001)

Doc. RNDr. Václav Hampl, CSc.
(Ústav fyziologie UK 2. LF)

Moje dosavadní experimentální úsilí lze zhruba shrnout do dvou hlavních okruhů. Jedním je role oxidu dusnatého v plicní cirkulaci. Ta byla tématem mé habilitační přednášky¹ a doktorské disertace². V této přednášce se proto zaměřím na druhý, byť související, okruh otázek. Ten se týká vlivu, jaký má nedostatek kyslíku na ty cévy, jejichž hlavní funkcí je zajistit, aby se kyslík vůbec dostal do krve. Řeč tedy bude hlavně o plicních a do jisté míry i o fetoplacentárních cévách. Mým úmyslem v této přednášce je dokumentovat tři velmi rozdílné aspekty působení hypoxického stimulu na tyto cévy, každý se specifickými projevy a mechanismy: akutní, chronický a "opožděný". "Opožděnými" rozumím ty následky hypoxie, které se mohou projevit až velmi dlouhou dobu po jejím ukončení a po zdánlivém zotavení z jejích akutních či chronických důsledků.

¹  http://www.lf2.cuni.cz/ustavy/fysiologie/cesky/hampl/habilit/
²  http://www.lf2.cuni.cz/ustavy/fysiologie/cesky/hampl/drsc.htm

Akutní účinky hypoxie

Již déle než půl století je dobře známo, že hypoxie působí v malém oběhu výraznou vazokonstrikci . Tím se plicní cévy nápadně liší od cév velkého oběhu, kde hypoxie buď působí vasodilataci, nebo je bez efektu. Význam hypoxické plicní vazokonstrikce (HPV) spočívá v převedení průtoku krve z hůře ventilovaných částí plic ve prospěch oblastí ventilovaných lépe. Tím je optimalizováno okysličování krve.

Mechanismus HPV není dostatečně jasný. Je však vcelku jasné, že HPV je podmíněna vzestupem intracelulární koncentrace Ca²⁺ [Ca²⁺]i . Možnost inhibovat HPV blokátory napětím řízených Ca²⁺ kanálů naznačila, že důležitým krokem mechanismu HPV může být depolarizace buněčné membrány hladkého svalu. Protože jednou z klíčových determinant membránového potenciálu v hladkém svalu je aktivita draslíkových (K) kanálů , předpokládali jsme, že hypoxie může vést ke kontrakci plicního cévního hladkého svalu tím, že uzavře jeho K kanály.

První poukaz na pravděpodobnou roli K kanálů v HPV publikoval Post se spolupracovníky . My jsme se v zápětí zaměřili na přesnější identifikaci, o jaký typ K kanálu může jít . Jenom takováto identifikace totiž slibuje jak přesné pochopení mechanismu HPV, tak zejména případné cílené terapeutické ovlivnění. S použitím metod terčíkového zámku ("patch clamp") jsme zjistili, že dominantní determinantou membránového potenciálu většiny buněk hladkého svalu periferních plicních arteriol (o nichž je známo, že jsou hlavním efektorem HPV) je aktivita rodiny K kanálů zvaných napětím řízené K kanály (Kv kanály). Ukazovaly na to elektrofyziologické vlastnosti a profil citlivosti na selektivní inhibitory různých rodin K kanálů. Prokázali jsme, že hypoxie selektivně snižuje pravděpodobnost otevřeného stavu těchto kanálů a tím působí depolarizaci těchto buněk a vazokonstrikci .

Identifikace K kanálů jako klíčového článku mechanismu HPV pomohlo osvětlit naše dřívější výsledky s respiračním stimulantem almitrinem. Ten v nízké dávce výrazně potencuje HPV, zatímco ve vyšší dávce vede ke vzrůstu normoxického plicního cévního odporu na úroveň, kterou už pak není dále možno zvýšit hypoxií {Falus, 1991 #92}. Od té doby se ukázalo, že respirační stimulancia jako almitrin působí snížením aktivity K kanálů v karotických tělískách, což vede k jejich depolarizaci a následně ke zvýšené aferentaci do dechového centra. Nižší dávka působila podobným způsobem na plicní cévy – částečným snížením aktivity K kanálů usnadnila jejich uzavření při hypoxii. Vyšší dávka uzavřela K kanály stejně jako hypoxie a tak působila jako jakési "mimetikum" hypoxie.

Obdobný mechanismus ostatně může přispívat k záhadnému a klinicky velmi významnému fenoménu plicní hypertenze vyvolané anorektiky {Abenhaim, 1996 #1850}. Zjistili jsme, že jedno z nejpoužívanějších, ale i z tohoto hlediska nejnebezpečnějších anorektik, (dex)fenfluramin, inhibuje Kv kanály v hladkém svalu plicních arteriol a tím vede k plicní vazokonstrikci {Weir, 1996 #1777}, i když významnou úlohu hraje také aktivace serotoninových receptorů fenfluraminem {Belohlávková, 2001 #4128}.

Toto zúžení pátrání po typu K kanálu zprostředkujícího HPV bylo významné, nikoliv však dostatečné. Kv kanály jsou totiž rozsáhlou rodinou se značnými rozdíly mezi jednotlivými členy. Nicméně detailní srovnání farmakologických a elektrofyziologických vlastností K kanálu citlivého na hypoxii, zjištěných v naší studii, s publikovanými profily jednotlivých členů super-rodiny Kv kanálů výrazně zredukovalo okruh "podezřelých" prakticky jen na dva – kanály označované jako Kv1.5 a Kv2.1. V další experimentální práci jsme se proto zaměřili na objasnění jejich úlohy.

Použili jsme komerčně dostupné protilátky proti každému z obou "podezřelých" kanálů . Nejdříve jsme imunohistochemickými metodami zjistili, že oba kanály jsou v hladkém svalu periferních plicních cév exprimovány. V "patch clamp" pokusech vyvolala protilátka proti Kv2.1 zřetelnou depolarizaci. V souladu s tím vyvolala anti-Kv2.1, ne však anti-Kv1.5, zvýšení klidové tenze periferních plicních arteriol. Zvýšení [Ca²⁺]i vyvolané v buňkách plicního cévního hladkého svalu hypoxií bylo inhibováno protilátkou proti Kv1.5, ne však proti Kv2.1. Anti-Kv1.5 protilátka signifikantně inhibovala HPV v izolovaných perfundovaných plicích, zatímco efekt anti-Kv2.1 nebylo možno v tomto preparátu zjistit pro rychlý rozvoj plicního edému po podání protilátky .

Tyto výsledky prokázaly, že Kv2.1 je klíčový pro udržování klidového membránového potenciálu v buňkách hladkého svalu periferních plicních arteriol, zatímco Kv1.5 je podstatný pro iniciaci HPV. Toto zjištění ovšem okamžitě vyvolalo novou otázku: jak může Kv1.5 vyvolávat vazokonstrikci, když jeho selektivní inhibice (protilátkou) nevede k depolarizaci? Domníváme se, že vysvětlení může spočívat v hypoxické inhibici Kv2.1 kanálu, což by vedlo k depolarizaci buňky na úroveň, kde se již hypoxické změny aktivity Kv1.5 mohou projevit další depolarizací. Tuto hypotézu je ovšem třeba experimentálně ověřit. Schopnost hypoxie snižovat aktivitu Kv2.1 v hladkém svalu plicních cév byla experimentálně doložena .

Abychom komplementárním metodologickým přístupem ověřili klíčovou roli Kv1.5 kanálu v HPV, využili jsme dostupnosti myší, jimž byl odstraněn gen pro alfa podjednotku Kv1.5 . Jak jsme očekávali, HPV byla u těchto zvířat výrazně zredukována. Tento nález sice na jedné straně potvrdil podstatnou roli Kv1.5 kanálů v HPV, na druhé straně ovšem doložil, že hypoxické snížení aktivity Kv1.5 kanálu není jediným podkladem HPV. Hypoxická reaktivita totiž nebyla u geneticky manipulovaných myší kompletně zrušena . Identita těchto dalších mechanismů je předmětem dalšího výzkumu.

Jakousi vedlejší, avšak perspektivní "větví" našeho výzkumu mechanismu HPV jsou pokusy týkající se hypoxické vazokonstrikce ve fetoplacentárních cévách . Na ně jsme se zaměřili proto, že jedna z jejich hlavní funkcí – okysličování krve a odstraňování CO₂ – je identická s funkcí plicních cév. Předpokládali jsme, že vzhledem k analogii funkce by se mohly uplatňovat obdobné regulační mechanismy. Hlavním regulačním mechanismem plicních cév je HPV. Odpověď fetoplacentárních cév na hypoxii je prakticky neprobádaná. Očekávali jsme, že akutní hypoxie může ve fetoplacentárních cévách vyvolávat vazokonstrikci, což jsme také prokázali . Zde je na místě připomenout, že cévy všech ostatních orgánů na hypoxii buď neodpovídají, nebo dilatují.

Pokračujíc v analogii s HPV, předpokládali jsme, že i v případě hypoxické fetoplacentární vazokonstrikce (HFPV) je klíčem k mechanismu hypoxická inhibice K kanálů. Metodou polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí jsme zjistili expresi řady typů K kanálů v hladkém svalu fetoplacentárních cév, včetně Kv1.5 a Kv2.1. Elektrofyziologicky jsme prokázali, že hypoxie reverzibilně inhibuje Kv kanály v hladkém svalu fetoplacentárních cév. Navíc inhibitor Kv kanálů 4-aminopyridin simuluje efekt hypoxie na cévní rezistenci ve fetální části perfundované lidské placenty. Perfuzní tlak zvýšený 4-aminopyridinem se pak již dále nezvyšuje při expozici akutní hypoxii. To ukazuje, že inhibice Kv kanálů je skutečně podkladem HFPV . Možná účast jiných typů K kanálů je předmětem naší současné práce.

Dohromady tyto naše studie spolu s dalšími publikovanými výzkumy naznačují, že inhibice K kanálů je obecným mechanismem akutní hypoxické aktivace tkání zodpovědných za přísun kyslíku do organismu (karotická tělíska, plicní a fetoplacentární cévy, snad podíl na tvorbě erytropoietinu) .

Chronické účinky hypoxie

Akutní i chronická hypoxie vedou ke zvýšení tlaku v plícnici. Mechanismus těchto dvou jevů je však diametrálně odlišný. Především akutní hypoxie působí pouze plicní vazokonstrikci, zatímco chronická hypoxie navíc působí rozsáhlou přestavbu morfologie stěny plicních cév. Mění se struktura endotelu, přibývá hladkého svalu a pojivové tkáně. Cévní stěna se tím stává tužší a její odpor krevnímu proudu roste. K tomu přispívá i to, že hladký sval roste "dovnitř", cévní lumen se tedy zužuje . Chronická hypoxická plicní hypertenze vážně komplikuje průběh a prognózu řady chronických plicních a oběhových chorob, nicméně její mechanismus není o nic jasnější, než mechanismus akutní HPV.

Naše poznatky u úloze K kanálů v mechanismu akutní HPV nás vedly k otázce, zda se tyto kanály nemohou uplatňovat i v rozvoji chronické hypoxické plicní hypertenze. To by bylo možné jednak jejich vlivem na cévní tonus, anebo jejich schopností prostřednictvím změn membránového potenciálu ovlivňovat [Ca²⁺]i, který je zase významným regulátorem proliferace . Je známo, že prolongovaná hypoxie vede ke snížení aktivity (a možná i exprese) K kanálů včetně Kv a Ca²⁺-dependetních K kanálů (KCa) . Využili jsme poznatku, že lidem běžně bezpečně podávaná látka, dehydroepiandrosteron (DHEA), byla popsána jako selektivní aktivátor KCa kanálů v plicních cévách . Předpokládali jsme, že pokud by snížená aktivita KCa kanálů přispívala k rozvoji plicní hypertenze, pak by jejich farmakologická stimulace měla tuto poruchu omezovat. Testy na laboratorních potkanech tuto hypotézu plně potvrdily – podávání DHEA potkanům nejen předešlo plnému rozvoji plicní hypertenze, ale dokonce oslabilo plicní hypertenzi po té, co už plně rozvinutá byla .

Určitá nejasnost, kterou tyto slibné výsledky zanechávají, souvisí s tím, že DHEA je nejen aktivátor KCa kanálů, ale také účinný antioxidant. Přitom existují údaje, které ukazují, že produkce kyslíkových radikálů při chronické hypoxii stoupá. Abychom ověřili jejich možnou úlohu při rozvoji plicní hypertenze, podávali jsme potkanům osvědčený antioxidant, N-acetyl cystein, během jejich expozice chronické hypoxii . Tato léčba skutečně vedla k signifikantně nižšímu stupni plicní hypertenze, což potvrdilo významnou, i když ne exkluzivní úlohu radikálů v mechanismu chronické hypoxické plicní hypertenze.

Mechanismů, kterými by změny jak kyslíkových radikálů, tak aktivity K kanálů mohly vést až ke konečnému komplexnímu obrazu plicní hypertenze, si lze představit celou řadu. Jednou z významných možností je ovlivnění metabolismu kolagenu v cévní stěně. Je dobře známo, že přibývání kolagenu v cévní stěně při plicní hypertenzi je provázeno změnou jeho struktury a zvýšením kolagenolytické aktivity . Jak kyslíkové radikály, tak intracelulární Ca²⁺ (jehož průnik do buněk je do značné míry řízen aktivitou K kanálů prostřednictvím depolarizace) mají schopnost ovlivňovat aktivitu klíčových kolagenolytických enzymů - metaloproteináz. Proto jsme se rozhodli posoudit úlohu metaloproteináz v rozvoji chronické hypoxické plicní hypertenze. K tomu jsme použili jejich selektivního inhibitoru batimastatu. V souladu s naším očekáváním se ukázalo, že podávání batimastatu potkanům po dobu jejich několikatýdenní expozice hypoxii podstatně omezilo jejich plicní hypertenzi . Vzrůst aktivity metaloproteináz je tedy pro rozvoj plicní hypertenze podstatný. Kauzální souvislost mezi K kanály, kyslíkovými radikály a aktivitou metaloproteináz při chronické hypoxii zbývá objasnit.

Pozdní účinky hypoxie

Účinky akutní a chronické hypoxie na plicní cirkulaci jsou studovány celou řadou laboratoří několik desetiletí. Koncem osmdesátých let jsme se začali zabývat tehdy novou – a ostatně dodnes nepříliš probádanou – myšlenkou, že hypoxický inzult může mít na plicní cirkulaci podstatně dlouhodobější důsledky, působí-li v období kolem narození. Podhoubím této hypotézy byl zejména koncept tzv. kritických vývojových period. Jde o to, že vývoj každého orgánu má poměrně krátká období, během nichž je zvýšeně citlivý na patogenní vlivy. V případě plicní cirkulace bylo logické z tohoto hlediska pomýšlet na perinatální období, protože právě v této době prodělává velmi rychle hluboké změny, jaké nemají v jiných cévních řečištích obdoby. Zatímco průtok plicním řečištěm během prvních minut a hodin po narození mnohonásobně roste, tlak klesá na zlomek prenatální úrovně. Podobně dramatické změny nastávají ve stavbě cévní stěny.

K ověření naší hypotézy jsme vystavili samce laboratorního potkana hypoxii v době narození a pak je nechali vyrůstat v normálních podmínkách na vzduchu. Když zvířata dospěla, vykazovala tendenci ke zvýšenému tlaku v plícnici těsně pod hranicí statistické významnosti. Co však značně významné bylo, byla hyperreaktivita jejich plicních cév na akutní hypoxii v období zotavení z chronické hypoxické expozice v dospělosti . Další studie ukázaly řadu dalších drobnějších odchylek ve funkčních vlastnostech plicních cév v dospělosti způsobených krátkou hypoxickou episodou v perinatálním období . Podstatné je, že všechny tyto změny byly charakteristické právě pro perinatální období. Nenacházeli jsme je totiž u zvířat, která byla vystavena zcela identickému režimu, avšak v jiném životním období. V poslední době jsme zjistili, že na dlouhodobé důsledky perinatální hypoxie jsou nápadně citlivější samice než samci . V tomto kontextu je zajímavé, že citlivost na chronickou hypoxii v dospělosti je naopak větší u samců. Rozdíl v citlivosti na perinatální hypoxii se nezdá být způsoben pohlavními hormony. Právě naopak, samičí pohlavní hormony opožděné následky perinatální hypoxie spíše tlumí. . Na této slibné problematice, která může mít souvislost s častějším výskytem plicní hypertenze u mladých žen v období hormonálních výkyvů, v současnosti dále pracujeme.

Naše výsledky tedy ukazují, že akutní působení hypoxie na plicní a fetoplacentární cévy je podmíněno inhibicí Kv kanálů hladkého svalu a následnou depolarizací, influxem Ca²⁺ a vasokonstrikcí, zatímco pro dlouhodobé působení hypoxie, kde se K kanály rovněž uplatňují, je významnější produkce kyslíkových radikálů aktivujících metaloproteinázy a následná strukturální přestavba plicních cév. Jak akutní, tak dlouhodobé působení hypoxie může být významně modulováno dlouhodobými důsledky hypoxie působící v kritickém perinatálním období.

Celoživotní vzdělávání – akreditace ČLK

2. LF získala akreditaci České lékařské komory pro pořádání akcí v systému celoživotního vzdělávání dle stavovského předpisu č. 16. Otiskujeme akreditační diplom a seznam akreditovaných oborů a jejich garantů. Děkujeme všem, kteří se podíleli na zpracování podkladů pro podání žádosti o akreditaci a přispěli tím k úspěchu této akce.

Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc. proděkanka pro rozvoj

Laudace prom. ped. těl. Bohuslavu Příhodovi, CSc.
(Vědecká rada UK 2. LF - 17. května 2001)

prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan UK 2. LF)

Dámy a pánové,

sluší se a patří připomenout členům vědecké rady a následně prostřednictvím fakultního časopisu celé akademické obci ty, kteří dosáhli v průběhu služby fakultě významného životního jubilea, pozdravit je a poděkovat jim. Proto vám dnes připomínám, dámy a pánové, pana asistenta Bohuslava Příhodu, kandidáta pedagogických věd, který slouží studentům a pracovníkům naší fakulty od roku 1972, tedy 29 let. Kdyby přišel na fakultu o rok dříve, nebo kdyby se narodil o rok později, krylo by se jeho životní výročí s výročím pracovním rovným polovině jeho života. 14. června tohoto roku totiž oslaví své šedesátiny a příští rok třicet let práce pro fakultu.

Dovolte mi nejdříve zmínit první polovinu jeho života, období dětství, junáctví a jarého mužství. Je pražským rodákem z lepší čtvrti – Královských Vinohrad. Je dítětem válečným. Školu začal navštěvovat tamtéž v roce “Vítězného února”. Ten rok nebyl obecně šťastný a poznamenal později jubilanta, protože jeho rodiče byli živnostníky. Nicméně tenkrát to asi ještě příliš nevnímal, opečováván a ovlivňován starostlivými rodiči, dbalými toho, aby se děti vzdělávaly a poznávaly krásy umění v utěšeném rodinném prostředí. Na základní i střední škole ho ovlivňovali dva výborní češtináři. Zcela přirozeně ho ovlivnil sportovní duch v rodině – dědeček byl náčelníkem Sokola na Královských Vinohradech a straší bratr posléze trenérem našich atletů na olympijských hrách v Římě, Melbourne a v Tokiu. Proto kromě návštěv výstav, koncertů a divadel také sportoval.

Po maturitě (1958) musel dříve než začal studovat na Institutu tělesné výchovy a sportu napracovat živnostenský prohřešek rodičů. Pracoval rok jako dělník v Elektropodniku Praha. Studoval pak kombinaci tělesná výchova – čeština. A zase ti češtináři, tentokrát na Filozofické fakultě UK. Českou literaturu ho učil profesor Buriánek, českou gramatiku profesor Šmilauer, oba vynikající bohemisté.

Po studiích (absolvoval 1964) samozřejmě následovala prezenční vojenská služba a už v jejím průběhu první pedagogické zkušenosti – byl trenérem armádního sportovního družstva. Pak se přihodilo, že získal místo na katedře tělesné výchovy Fakultě všeobecného lékařství. Tělesná výchova mu zůstala, fakultu po šesti letech změnil – v roce 1972 přešel na naši. Léta byl odborným asistentem, v letech 1979-1980 tajemníkem katedry, od roku 1980 zástupcem vedoucího katedry a od roku 1991 je vedoucím našeho Ústavu tělesné výchovy.

Bohuslav Příhoda ve svém oboru nejenom učí, ale pracuje také výzkumně, obhájil několik významných úkolů a výsledky publikuje. Učil a učí všechny naše studenty o všelijakých sportech, jejich podstatě a slastech s aplikací na jejich využití v lékařské praxi a láká je do Dobronic. Navádí ke sportování i naše pedagogy, v tom je ten rozdíl mezi výukou tělesné výchovy a medicíny. On učí jak hrát basketbal i volejbal, tenis a squash, jak lyžovat a plavat, jak jezdit na kole i na kánoi, zatímco my v té medicíně můžeme učit jenom jednu její disciplinu – a dnes už ani to ne. A pak je také rozdíl v tom, že to sám vlastním tělem provozuje. To ani urolog, ani gynekolog nemůže. Pan asistent ovšem nejen hopsá a mrská tělem a učí to ostatní. On stále chodí, tak jako tenkrát v dětství, na výstavy a koncerty, má rád malířství od Michelangela po impresionisty (o vztahu k současným malířům se mi nezmínil), hudbu od Bacha po Beatles a Queen, což neumím sám dobře posoudit, protože nevím, kdo ti druzí jsou, a probírá se zasvěceně českou i světovou literaturou. Rád cestuje – nejraději má Itálii a Norsko. Ale protože miluje velice svoji rodinu, má ze všech těch konců světa nejraději okolí Blatné, kde společně pobývají na chalupě.

To víte, dámy a pánové, potíže s ním samozřejmě také mám. Jednou chce koupit kolovadla, podruhé píšťalu, někdy nákolenky, jindy medicinbal, kolem zimy mazání na skluznice lyží a k létu pádla. Kde na to má fakulta brát? Ale co dělat, když on se stále snaží tu vysokoškolskou tělovýchovu vylepšit. Na příští rok připravuje konferenci o výuce TV při příležitosti 50. výročí začlenění tělesné výchovy na vysoké školy, je předsedou sdružení vedoucích kateder TV, je členem správní rady sportovního centra v Hostivaři, stará se o sportovní centrum v Dobronicích a pořád to všechno chce vylepšovat. A tak se s ním občas dohadujeme, jestli těch chráničů potřebuje opravdu tolik, ale nakonec to vyhraje.

Dámy a pánové, přeju – jistě i za vás všechny - panu asistentovi, aby mu to všechno o čem jsem se zmínil, vydrželo další léta. Aby byl zdráv a spokojen. Vedení fakulty ovšem usoudilo nedat mu k narozeninám raketu, ale bronzovou medaili. Ty další ho čekají v létech budoucích.

Contractile properties of human muscle fibres in disuse and disease

Carlo Reggiani
(Dept. of Anatomy and Physiology, University of Padova)

Program Evropské unie Erasmus přináší na naší fakultě první hmatatelné výsledky. V letošním roce se podařilo zajistit přednášky dvou zahraničních hostů, vědeckých pracovníků Univerzity v Padově Prof. C. Reggianiho a Prof. A. Megighiana. Oba přednášeli v kurzu neurověd a klinické neurologie pro 3. a 5. ročník pregraduální výuky. Prof. Reggiani též vystoupil na semináři Neurologické kliniky dospělých s přednáškou, kterou uvádíme v plném znění.

MUDr. Černý Csc.
Neurologická klinika dospělých
Fak. koordinátor programu Erasmus

Carlo Reggiani is professor of Human Physiology at the Medical Faculty of the University of Padova. His main field of study is muscle physiology with particular reference to the regulation of the expression of contractile proteins and its impact on contractile performance.

CONTRACTILE PROPERTIES OF HUMAN MUSCLE FIBRES IN DISUSE AND DISEASE
Carlo Reggiani
Dept. of Anatomy and Physiology, University of Padova, Via Marzolo 3, 35131Padova, Italy

Human muscles and their structural and functional alterations in primary and secondary myopathies are traditional objects of study for neurologists. Clinical observation, EMG and at cellular level, biopsy and histology, represent since many years the basis of muscle patho-physiological studies. More recently a major contribution has come from molecular biology, particularly for hereditary muscle diseases. Finally, whole muscle contractile performance is a favourite subject for studies of exercise physiology. In contrast with the wealth of studies on human muscles and on their histological alterations scarce information has been available until recently on the functional properties of human single muscle. Only the metabolic properties have been the object of thorough study in connection with the development of micro-chemical assays (Lowry et al 1978 and Essen et al 1984).

The available information on the contractile performance, the energetics of the chemo-mechanical transduction at muscle cell level has been based for many years only on studies on muscle fibres of animals. For example, the force-velocity curve has been first studied in thin and long frog muscles as sartorius or semitendinosus (Hill 1938) and then on single muscle fibres (Edman 1979). The tension-length relation has been generally investigated in frog single muscle fibres using a variety of technical approaches (Huxley et al. 1966, Edman and Reggiani 1987)

The ATP consumption rate, the mechanical power and heat generation and efficiency of the chemo-mechanical energy transduction have been studied first in whole frog muscles and later on in frog single muscle fibres (see for a review Curtin et al 1985). Also the first studies on heterogeneity of the contractile properties among various fibre types have been carried out on amphibian muscles, mainly on the ileofibularis of Xenopus laevis. In conclusion, the main animal models have been the amphibians, frog in particular, where intact single fibres attached to their tendons could be dissected from several muscles. Only after 1980 the development of appropriate techniques for sarcolemma permeabilization has allowed the preparation of skinned or demembranated fibres from avian and mammalian muscles. After the first pioneering studies of Wood at al. (1978) a systematic analysis started only in 1993 with the study by Larsson and Moss. In the subsequent years our lab has been intensively working on the subject, arriving to a rather complete picture of the contractile and energetic properties of single human muscle fibres. A complete review on the subject has been recently published (Bottinelli and Reggiani, 2000).

Single fibres for physiological studies derive from needle or surgical biopsies. The biopsy is immersed in a skinning solution containing high concentration of Potassium propionate and EGTA and is divided in small bundles. From these bundles segments of single fibres are dissected under a stereomicroscope and mounted in the set-up for in vitro determination of contractile or energetic properties. At the end of the functional tests single fibres are analysed by SDS-PAGE (and in some case Western Blot) for the isoform composition. Myosin heavy chain (MHC) isoforms are used as molecular markers of the fibres types. MHC isoforms are the most abundant protein of the muscle, contain the structures responsible for the chemo-mechanical transduction and are also responsible for the sensitivity of myosin ATPase to alkali or acid preincubation, the feature generally used for fibre typing in muscle histochemistry. Five types of fibres can be identified on the basis of their MHC isoform composition: slow, fast IIA, fast IIB or IIX, mixed I-IIA, mixed IIA-IIX.

Figure 1 shows tracings of isometric contractions of a fast and a slow single fibre in vitro and the simultaneous recording of ATP consumption. Average values of the isometric tension (Po) and ATP consumption rate (Ao) are reported in Table 1.

Force-velocity curves of representative fibres of the three main types and power-velocity curves are reported in Figure 2. The diversity in maximum shortening velocity can reach 4 times and between peak power is even higher.

Figure 3 show the pCa-tension curves, which describe the sensitivity of the contractile system to activator calcium: differences both in slope (less steep in type I than in type II fibres) and in position are visible.

In parallel with the study of the physiological parameters of the human muscle fibres in healthy individuals human fibre function has been analysed also in pathological or patho-physiological conditions. Studies on Duchenne Dystrophy (Fink et al 1990), aging (Larsson et al 1997 ), atrophy due to space flight (Larsson et al 1996, Widrick et al 1999) have been published. Here we report about two conditions recently studied in our laboratory: atrophy resulting from disuse and immobilization and facio-scapulo-humeral dystrophy

The atrophy model studied was a particularly severe combination of disuse and immobilization in shortened position of the vastus lateralis.The patients (males and females, 60-70 years) had previously undergone to application of knee total prosthesis and required the replacement of the prosthesis. The old prosthesis was therefore removed and the leg immobilized in extended position with a splint between femur and tibia for 3-4 months in order to allow the recover of the bones before the implantation of a new prosthesis. During the intervention for the application of the new prosthesis a small sample was collected from the lower end of the vastus lateralis. The controls were represented by subjects of same age as the patients, who underwent to femur surgery due to trauma or to knee prosthesis application.

The comparative examination (Figure 4) of the bioptic samples showed selective fibre atrophy and fibre type transition in atrophic muscles. Isometric tension (Po, force/cross sectional area) was reduced and shortening velocity (Vo) was increased in slow but not in fast fibres. Thus, the study at single fibre level showed that 3-4 months of immobilization (in shortened position) and disuse induced selective atrophy of slow fibres, MHC isoform transition (slow ® fast, data not shown), decrease of isometric tension and increase of shortening velocity in slow fibres. The reduced isometric tension was likely due to decreased density of contractile proteins.

Facioscapulohumeral muscular dystrophy (FSHD) is a hereditary neuromuscular disorder transmitted in an autosomal dominant fashion. Its locus has been mapped to chromosome 4q35-qter region and is associated to specific deletions of the 4q subtelomeric heterochromatin (D4Z4), detected by the probe p13E-11(D4F104S1). Clinically, FSHD is characterised by progressive weakness and atrophy of the facial and shoulder girdle muscles, with subsequent involvement of the abdominal, foot extensor, upper arm, and pelvic girdle muscles. Its clinical expression is highly variable even within the same family, ranging from nearly asymptomatic to wheelchair dependent patients. Pathological alterations are generally consistent with a primary defect of muscle fibers without any peculiar feature. In accordance, electromyography generally shows myopathic patterns. The molecular basis of this disease is still unclear and the pathogenic mechanism unknown. We compared fibres from control subjects with fibres dissected from two monozygotic (MZ) twins one severely affected by FSHD (A) and one almost asymptomatic (B).

When MZ twins without neuro-muscular diseases were studied, it has been shown that fibre type distribution and enzymatic properties are virtually identical. Thus, any difference in fibre type distribution or in contractile performance of muscle fibres between the two MZ twins studied here had to be ascribed to the disease. Compared to controls FSHD muscle samples showed a decreased number of fast fibres and dimensional heterogeneity in FSHD muscles. The fast to slow transition was more pronounced in twin A, with a virtual disappearance of fast IIX fibres. On the other hand the contractile parameters (isometric tension Po and maximum shortening velocity Vo) were unaffected and myofibrillar calcium sensitivity was unaltered

Thus the study at single fibre level of FSHD muscles shows demonstrated that muscle weakness is only dependent on decreased muscle mass and tissue altered organization without any impairment of single fibre contractile properties.

In conclusion the published literature and our direct experience points to the importance of the study of patho-physiology of single human fibres. This study provides information important for basic science, particularly when related with molecular data, might be useful to better understand pathogenic mechanisms and might be of potential interest for re-habilitative medicine

FIGURE 1: Experimental recordings of tension and ATP nocsumption during isometric noctractions of slow and fast fibres.

TABLE 1: Average cross sectional area (CSA), Po, Ao and tension cost (Po/Ao measured in pmol/mN.mm.s) in human single fibres of vastus lateralis, determined in vitro at 20°C (data from Stienen et al 1996)



FIGURE 2: Force-velocity and power-velocity curves of the three main fibre types in human muscles, determined in vitro at 12°C



FIGURE 3: pCa-tension curves of the main



FIGURE 4: Slow and fast IIA fibres in control and atrophic vastus lateralis



FIGURE 5: Distribution of MHC isoforms, isometric tension and maximum shortening velocity in single fibres from control and dystrophic muscles.

REFERENCES

Bottinelli, R and Reggiani C. 2000. Human skeletal muscle fibres: molecular and functional diversity. Progr. Biophys. Mol. Biol. 73, 195-262

Bottinelli, R., Canepari, M., Pellegrino, M. A. & Reggiani, C., 1996. Force-velocity properties of human skeletal muscle fibres: myosin heavy chain isoform and temperature dependence. J Physiol (Lond) 495, 573-586.

Edman, K. A., 1979. The velocity of unloaded shortening and its relation to sarcomere length and isometric force in vertebrate muscle fibres. J Physiol (Lond) 291, 143-159.

Edman K.A.P. and Reggiani C., 1987 The sarcomere length-tension relation determined in short segments of intact muscle fibres of the frog. J. Physiol. 385, 709-732

Essen-Gustavsson, B. & Henriksson, J., 1984. Enzyme levels in pools of microdissected human muscle fibres of identified type. Adaptive response to exercise. Acta Physiol. Scand. 120, 505-515.

Fink, R. H., Stephenson, D. G. & Williams, D. A., 1990. Physiological properties of skinned fibres from normal and dystrophic (Duchenne) human muscle activated by Ca²⁺ and Sr²⁺. J Physiol Lond 420, 337-353.

Gordon A.M, Huxley A. F. and Julian F. 1966. The variation in isometric tension with sarcomere length in vertebrate muscle fibres. J. Physiol. 184, 170-192

He, Z-H, Bottinelli, R., Pellegrino, M.A., Ferenczi M.A. and Reggiani, C. 2000. ATP Consumption and Efficiency of Human Single Muscle Fibers with different Myosin Isoform composition. Biophys. J. 79, 945-961

Lankford, E. B., Epstein, N. D., Fananapazir, L. & Sweeney, H. L., 1995. Abnormal contractile properties of muscle fibers expressing beta-myosin heavy chain gene mutations in patients with hypertrophic cardiomyopathy. J Clin Invest 95, 1409-1414.

Larsson, L., Li, X., Berg, H. E. & Frontera, W. R., 1996. Effects of removal of weight-bearing function on contractility and myosin isoform composition in single human skeletal muscle cells. Pflugers Arch 432, 320-328.

Larsson, L., Li, X. & Frontera, W. R., 1997. Effects of aging on shortening velocity and myosin isoform composition in single human skeletal muscle cells. Am J Physiol 272, C638-649.

Larsson, L. & Moss, R. L., 1993. Maximum Velocity of Shortening in Relation to Myosin Isoform Composition in Single Fibres From Human Skeletal Muscles. Journal of Physiology 472, 595-614.

Lowry, C. V., Kimmey, J. S., Felder, S., Chi, M. M. Y., Kaiser, K. K., Passoneau, P. N., Kirk, K. A. & Lowry, O. H., 1978. Enzyme patterns in single human muscle fibres. J. Biol. Chem. 253, 8269-8277.

Stienen, G. J., Kiers, J. L., Bottinelli, R. & Reggiani, C., 1996. Myofibrillar ATPase activity in skinned human skeletal muscle fibres: fibre type and temperature dependence. J Physiol (Lond) 493, 299-307.

Widrick, J. J., Knuth, S. T., Norenberg, K. M., Romatowski, J. G., Bain, J. L., Riley, D. A., Karhanek, M., Trappe, S. W., Trappe, T. A., Costill, D. L. & Fitts, R. H., 1999. Effect of a 17 day spaceflight on contractile properties of human soleus muscle fibres. J Physiol (Lond) 516, 915-930.

Wood, D.S., Sorenson, M.M., Eastwood, A.B., Charash, W.E. , Reuben, J.P., 1978. Duchenne dystrophy: abnormal generation of tension and Ca⁺⁺ regulation in single skinned fibres. Neurology 28, 447-457.

Woledge, R. C., Curtin, N. A. & Homsher, E., 1985. Energetic aspects of muscle contraction. Monogr Physiol Soc 41, 1-357.

   Ročník č.9 • Ročník č.8 • Ročník č.7 • Ročník č.6 • Ročník č.5 • Ročník č.4 • Home 2. LF
    Datum poslední aktualizace 26.08.2002, © Marcela.Cipryanova@lfmotol.cuni.cz