| Fakultní
zprávy Vědecká rada
zapsala
Ilona Kyselová
(sekretariat
děkana UK 2. LF)
Zasedání dne 15. 3.
2001
ZAHÁJENÍ
Zasedání vědecké rady
zahájil děkan fakulty prof. MUDr. Josef
Koutecký, DrSc. uvítáním všech přítomných
členů vědecké rady. Zvláště uvítal hosty
tohoto zasedání prof. MUDr. Danuši Táborskou,
DrSc., doc. MUDr. Pavla Ševčíka, CSc., doc.
MUDr. Ladislava Hesse, DrSc., doc. MUDr.
Vladimíra Paličku, CSc., doc. MUDr. Václava
Fessla, CSc. a ředitele Fakultní nemocnice v
Hradci Králové doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc.
PERSONÁLNÍ
ZÁLEŽITOSTI
Laudace k životnímu jubileu
byla děkanem fakulty proslovena profesorce MUDr.
Blance Brůnové, DrSc., bývalé přednostce
Dětské oční kliniky UK 2. LF a FN Motol.
Profesorka Brůnová převzala zlatou pamětní
medaili UK 2. lékařské fakulty. ( Přednosta
Interní kliniky UK 2. LF a FN Motol doc. MUDr.
Milan Kvapil, CSc. představil vědecké radě
nového odborného asistenta kliniky MUDr.
Martina Matese.
ZPRÁVY VEDENÍ
Do pracovní skupiny Vědecké
rady Ministerstva zdravotnictví ČR byli
jmenováni:
- - prof. MUDr. Jan
Hořejší, DrSc. přednosta
Gynekologicko-porodnické kliniky UK 2.
LF a FN Motol
- - prof. MUDr. Josef
Koutecký, DrSc. - přednosta Dětské
onkologické kliniky UK 2. LF a FN Motol
- - prof. MUDr. Petr Goetz,
CSc. - vedoucí Ústavu biologie a
lékařské genetiky UK 2. LF
- - MUDr. Ing. Jan Vejvalka
- oddělení informačních systémů UK
2. LF
Na základě výběrového
řízení byl do funkce vedoucího subkatedry
tělovýchovného lékařství IPVZ s
účinností od 1. 3. 2001 jmenován doc. MUDr.
Jiří Radvanský, CSc., přednosta Kliniky
tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN
Motol.
Doc. MUDr. Martin Bojar, CSc.,
přednosta Neurologické kliniky dospělých,
informoval vědeckou radu o tom, že kliniku
navštívil víceprezident LK z Rakouska v
doprovodu zástupců ČLK a skupina
administrativních pracovnic z Norska. Obě
zahraniční návštěvy měly přátelskou a
oceňující odezvu.
Prorektorka Svobodová
požádala fakulty o návrh jednoho kandidáta na
Cenu Josefa Hlávky. Návrh podá vedení fakulty
na odbor pro studium RUK nejpozději do 11.
června 2001. Návrhy budou projednány na KR v
červnu 2001 a zaslány správě Nadání J., M.
a Z. Hlávkových.
Doc. MUDr. Štěpán Svačina,
CSc., děkan UK 1. LF, zaslal návrh 1.
lékařské fakulty týkající se umožnění
privátní činnosti vysokoškolských učitelů
lékařských fakult. Požádal o posouzení
materiálu a sdělení názoru, zda by bylo
možné, aby podobný dokument prosazovaly
lékařské fakulty společně. Závěr:
Vědecká rada svým hlasováním vyjádřila
návrhu UK 1. LF podporu.
Na doporučení doc. MUDr. Anny
Součkové, CSc., vedoucí Ústavu mikrobiologie,
děkan fakulty vyzval ke spolupráci s fakultou
MUDr. Evu Žampachovou z oddělení virologie
nemocnice v Českých Budějovicích. Doktorka
Žampachová účast na výuce mikrobiologie na
2. lékařské fakultě přijala.
Proděkanka Bartůňková
informovala vědeckou radu o zpracování
akreditace v systému celoživotního
vzdělávání lékařů. Žádost o akreditaci
včetně dodatků byla zaslána k projednání
Vědecké radě České lékařské komory.
Proděkan Herget informoval
vědeckou radu o zájmu studentů bakalářského
programu ČVUT o spolupráci s UK 2. LF. Jedná
se o návrhy na výrobu zařízení v rámci
diplomových prací těchto studentů. Proděkan
Herget požádal členy vědecké rady o návrhy
na výrobu zařízení pro vědecké účely.
RŮZNÉ
Profesor Hořejší vyzval
členy vědecké rady k aktivitě v souvislosti s
oceňováním školských pracovníků. Na
tabulce demonstroval platové rozdíly
atestovaných školských pracovníků s platy
atestovaných zdravotnických pracovníků.
Doc. MUDr. Jiří Hoch, CSc. za
podpory dalších členů VR upozornil na
špatnou studijní morálku zahraničních
studentů, zejména studentů vyšších
ročníků. Docent Vavřinec požádal o seznam
těch zahraničních studentů, kteří nejsou
řádně zapsáni a nemají řádně splněné
studijní povinnosti. Tito studenti nebudou ke
zkouškám přijati.
HABILITAČNÍ ŘÍZENÍ
Vědecká rada doporučila
jmenovat MUDr. Vladimíra Černého, Ph.D.,
přednostu Kliniky anesteziologie, resuscitace a
intenzivní medicíny UK LF a FN Hradec Králové
docentem pro obor anesteziologie a resuscitace a
postupuje tento návrh k dalšímu řízení na
rektorát Univerzity Karlovy v Praze.
Téma přednášky:
"Dýchací svaly a syndrom svalové
dysfunkce u nemocných v kritickém stavu".
Jménem hodnotitelské komise
přednášku posoudil prof. MUDr. Jaroslav
Masopust, DrSc.
|
| Fakultní
zprávy Akademický senát
zapsala
Ilona Kyselová
(sekretariat
děkana UK 2. LF)
Zasedání dne 21. 3.
2001
Zahájení
Jednání senátu zahájil předseda senátu doc. MUDr. Petr Zoban, CSc. přivítáním
všech přítomných, zvláště uvítal děkana
fakulty prof. MUDr. Josefa Kouteckého, DrSc.
a členy jeho kolegia.
Zprávy vedení fakulty
prof. MUDr. Josef Koutecký,
DrSc. děkan fakulty
Informoval senát o požadavcích
rektorátu UK na „Výroční zprávu o činnosti fakulty
a Výroční zprávu o hospodaření za rok
2000.
Kolegium
děkana sestavilo anketu
týkající se budoucí struktury fakulty
a inovace struktury výuky. Změna
curricula by měla být postavena na
posílení praktické výuky.
Kolegium
děkana věnuje pozornost
evaluaci fakulty, průběžně řeší
vyrovnání personálních
záležitostí
s přihlédnutím k pedagogické
a vědecké činnosti
pracoviště.
Konstatoval,
že fakulta má velmi málo pedagogů
s titulem docent a profesor, tento stav je
mimo jiné zapříčiněn velkým platovým
rozdílem školských a zdravotnických
úvazků. O nápravě se intenzivně jedná.
Ekonomická
situace fakulty dovolila
vyplácet prospěchová stipendia za výborné studijní
výsledky. S položkou na výplatu
stipendií je počítáno v rozpočtu
fakulty na rok 2001.
Kolegium
děkana dalo souhlas k technické
rekonstrukci Ústavu vědeckých informací
podle profilu lékařské
fakulty.
Na
základě výzvy rektorátu UK se fakulta
snaží zajistit zahraniční
hostující profesory.
Oblast
zahraničních styků fakulty
odpovídá našim současným možnostem, vedení
fakulty má zájem o zvýšení podílu studentů, kteří mohou
studovat v zahraničí.
Hospodaření
fakulty probíhá v současné době
pozitivně, negativa
z minulých dob jsou průběžně snižována.
Otázka
ubytování studentů na VŠ kolejích je
nadále velmi neuspokojivá.
Systém přidělování lůžek
na kolejích je v kompetenci prorektorky
Kvasničkové. V případě, že univerzita
dá fakultám možnost rozhodnout
o ubytování studentů (3%), děkan fakulty
požádá studentskou
komoru senátu o návrh kriterií.
Ing. Eva Kuželová - tajemnice fakulty
Tajemnice fakulty předložila
senátu ke schválení:
Výroční
zprávu o činnosti za rok 2000
Výroční
zprávu hospodaření za rok 2000
Rozpočet
fakulty na rok 2001
Závěr: Senát schválil Zprávu o činnosti
a Zprávu o hospodaření fakulty za rok 2000 a
Rozpočet fakulty pro rok 2001.
·
Tajemnice fakulty předložila
žádosti o prodloužení funkčního období
těmto vedoucím pracovníkům:
doc.
MUDr. Ivan Kawaciuk, CSc., přednosta
Urologické kliniky UK
2. LF a FN Motol, prodloužení
funkčního období bez výběrového
řízení o 5 let do 30. 9. 2006. Závěr: Souhlas s prodloužením
funkčního období.
prof. MUDr. Ivan Bouška,
CSc., vedoucí Ústavu soudního lékařství,
prodloužení funkčního
období po výběrovém řízení
o 3 roky do 31. 3. 2004. Závěr: Souhlas s prodloužením
funkčního období.
prof. MUDr. Jan Hořejší,
DrSc., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky – prodloužení
funkčního období bez výběrového řízení o 5 let do
30. září 2006. Závěr: Souhlas s prodloužením
funkčního období.
Prof. RNDr. Václav Pelouch,
CSc.
proděkan pro studium
teoretických a preklinických oborů
Proděkan
Pelouch předložil senátu k vyjádření
stanovení poplatků spojených
se studiem v souladu s ustanovením § 58
zákona č.111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění
dalších zákonů (zákon o vysokých
školách) a v souladu s ustanoveními čl. 33
Statutu Univerzity Karlovy.
Poplatek
za úkony spojené s přijímacím
řízením pro akademický
rok 2002/2003 500 Kč
Poplatek
za studium 5000,- Kč za semestr studuje-li
student v bakalářském nebo magisterském studijním programu déle než je
standardní doba studia zvětšená o 1 rok.
Poplatek
za studium 1200,- Kč za rok studuje-li
absolvent bakalářského nebo
magisterského studijního programu
v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, to však
neplatí, studuje-li absolvent bakalářského
studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu, či jde-li
o souběh řádných studijních
programů nepřesahující
standardní dobu studia jednoho. Pokud
celková doba dalšího studia překročí
standardní dobu studia, je stanoven poplatek
podle bodu 2.
Závěr: Senát vyjádřil souhlas
s předloženými poplatky za studium.
·
Proděkan Pelouch informoval
senát v těchto bodech:
Změnou
curricula byla výuka propedeutiky zařazena
do třetího ročníku. Ve
4. ročníku výuka
propedeutiky neproběhla vůbec. Pro letošní školní rok
docent Hoch garantoval zajištění této
výuky, včetně výuky propedeutiky ve 4. ročníku. Pro
příští školní rok je položená
otázka, zda má být propedeutika jako
samostatný obor nebo má být součástí
jednotlivých oborů.
Na
další zasedání senátu bude
v souvislosti s výukou jazyků přizvána
PhDr. Ivana Mokrošová,
vedoucí Ústavu jazyků. Jedná se
o vyjasnění termínů zkoušek z cizího
jazyka.
K přijímacímu
řízení se přihlásilo
1008 uchazečů o magisterské
studium lékařství, 71 uchazečů o bakalářské
studium optiky
a optometrie, 304 uchazečů
o bakalářské studium fyzioterapie.
Zápis studentů 1.
ročníku proběhne
v nejkratším možném termínu po
uzavření přijímacího řízení. Zde
budou studenti informováni
o soustředění
v Dobronicích, které proběhne poslední
srpnový týden.
Řešení
šatnových skříněk pro studenty bude
nadále projednáváno
se studijním oddělením děkanátu.
Vzhledem k nedostatku šaten je snaha najít
další prostory pro tento účel.
Studentská
komora senátu požádala
o změnu při zkouškách z histologie,
žádají, aby dva učitelé byli u zkoušky
přítomni.
Studentská
komora senátu žádá, aby v případech
hlasování o prodloužení funkčního
období učitelů byl dopředu předložen
jmenný seznam.
Prof. MUDr. Jan Herget,
DrSc.
proděkan pro vědu, výzkum
a zahraniční styky
Informoval
členy senátu o Studentské vědecké konferenci
dne 30. března 2001 ve velké posluchárně
fakulty. Na závěr konference proběhla diskuse
na téma postgraduální studium
v Kanadě.
|
| Osobnosti fakulty Laudace
prof. MUDr. Blance Brůnové, DrSc.
(zasedání
VR UK 2. LF dne 15. 3. 2001)
Prof.
MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan UK 2. LF)
Oční lékařství má
v Čechách dávnou
vynikající tradici. Už slavný Jiří
Procháska se „vyučil“ očním lékařem a byl profesorem
anatomie a oftalmologie. První oční klinika
v Praze vznikla roku 1819 a vědecké oční
lékařství (posléze právě na ní) budoval
Johann Nepomuk Fischer. Další slavná jména
patří ještě do období nerozdělené
univerzity – Ferdinand Arlt, Josef Hasner,
Josef Ryba. Po osamostatnění univerzity (1883)
pak už co jméno, to přední člen
profesorského sboru pražské lékařské
fakulty a renomovaný oftalmolog
- Josef Schöbel, Jan Deyl, Otakar Lešer, Roman
Kadlický, Jaroslav Kurz.
Fakulta dětského lékařství
nedisponovala v době svého vzniku
(1953) zdaleka všemi obory. Nejen teoretickými. Chyběly jí i některé kliniky. Výuku suplovala pracoviště externí. Patřila mezi ně také
oftalmologie. Její výuku
zajišťovala II. oční klinika
profesora Kurze a na ní do září roku 1960
tehdejší docentka, později profesorka MUDr.
Věra Kadlecová, DrSc., další přednostka
této kliniky, likvidovaná po srpnových událostech roku 1968. Tu na
naší fakultě vystřídala její
nejbližší spolupracovnice a první učitelka
oftalmologie FDL „na plný úvazek“ –
asistentka, docentka a posléze profesorka MUDr. Helena Lomíčková, DrSc.
Učila stále ještě na II. oční klinice
a stala se přednostkou Dětské
oční
kliniky v dětském monobloku
FNM dnem jejího ustavení – 17. září 1979. Vedla
ji do 30. června 1986 a její nástupkyní se
stala paní profesorka MUDr. Blanka Brůnová,
DrSc. Jí patří, při příležitosti jejího
životního jubilea, moje laudace.
Paní
profesorka se narodila v městě Smetanově,
v městě Filosofské historie,
v Litomyšli. Její otec tam studoval na
piaristickém gymnáziu a ona sama v něm po určitou
dobu působila, ale přesto není Litomyšl
„jejím městem“. Tím jsou východočeské Athény, Chrudim,
město „škol, kultury a vojáků“. Pro
paní profesorku byly důležité první dvě
z uvedených charakteristik. Ti vojáci byli pro ni podružní.V Chrudimi
žila od pěti let, prošla v ní od obecné školy až po maturitu na
reálném gymnáziu s vyznamenáním, chodila tu
do rytmiky, do Sokola, do pěveckého souboru Slavoj, do klavíru,
s rodiči na koncerty
a výstavy a v městě i kolem něho hrála
tenis, bruslila a lyžovala. To všechno stihla
do roku 1950. Tak jak vyrůstala, počítali
páni rodiče s dcerou pro jazyky nebo matematiku. Zdálo se jim, že by se dobře
uplatnila jako komerční inženýrka. Ovšem
bylo to úplně jinak. Začala totiž studovat
medicínu na staré a slavné lékařské
fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
S mírným podivením jsem se dozvěděl, že ve
druhé polovině studia věnovala zájem
a síly Ústavu organizace zdravotnictví ve
funkci pomocného vědeckého pracovníka, což
medici nedělávají, chtiví buď vědeckých
úspěchů v laboratořích nebo těl pacientů
na klinikách. Nicméně tehdy
pošilhávala výhledově po kardiologii.
Tak jak
to bývá, osud všechno změnil. Po promoci (1956) jí ministerstvo
umístilo do jejího rodného města –
Litomyšle. První čtyři měsíce pracovala v pneumologii. Pro její
další kariéru je to zcela jistě zanedbatelné. Ovšem to rozhodující přišlo právě po těch čtyřech
měsících – v osobě primáře tehdy
ustaveného očního oddělení, který ji
přetáhl, což nebylo pro oba vůbec těžké,
neb to považovala, jak sama přiznává, za
kýžený únik.
Vylíčil
jsem, jak to navlíct, aby se jedna stala
profesorkou očního lékařství. Pak už
totiž stačilo jen pobýt
pět
let v Litomyšli na očním (1956-1961), stát
se na sedm let sekundární
lékařkou
II. oční kliniky na Karlově náměstí
v Praze (1961-1968), být 12 let odbornou
asistentkou na ní a později v Motole
(1969-1982), potom se habilitovat (1982) a
v ranku docenta působit tři roky (1982-1985),
krátce zastávat funkci zástupce přednosty
kliniky (1985-1986) a pak už jen vedení
kliniky převzít a řídit ji dalších 12 let
(1986-1998). A v tom sledu složit I. atestaci z oboru (1959), II. atestaci
(1975), obhájit kandidaturu (1975), doktorát věd (1990)
a získat profesuru
(1990). Summa summarum to představuje 42 let služby
oboru a nemocným, kteří mu přináleží, 29
let práce vysokoškolského pedagoga a mnoho
let práce výzkumné.
Paní
profesorka věnovala své odborné
úsilí zejména dvěma rozsáhlým oblastem oftalmologie. Tou první
je dětská
oftalmologie, tj. chirurgická
a konzervativní léčba některých závažných očních onemocnění dětí (vrozené
vady, dětský glaukom, anizometropie, strabismus) a tou druhou jsou kontaktní čočky. Stála
při jejich prvních klinických
aplikacích (pan profesor Otto Wichterle je předal světu
roku 1965) a učila je aplikovat v mnoha
zemích formou instruktáží a konzultací
(Itálie, Španělsko, Kuba, Německo, Polsko,
Maďarsko, tehdejší SSSR
a Čínská
lidová republika). Zavedla
jejich užití u dětí bez
rozdílu věku (pod jeden rok). Podílela se na jejich zdokonalování
a na zdokonalování jejich aplikací výzkumně, také ve
spolupráci s Ústavem experimentální
medicíny a Ústavem makromolekulární chemie
AV ČR. Byla poradkyní při jejich výrobě
a členkou Výzkumné laboratoře firmy Okula
Nýrsko. Myslím, že těch gelových čoček jí
prošlo rukama nespočet.
Její
pedagogickou činnost, jejíž rozsah v magisterském studiu jsem už zmínil,
musím doplnit její velkou zásluhou,
totiž založením bakalářského studia optiky a optometrie na
naší fakultě. Nároky na jeho
úspěšné zahájení a zdárný průběh byly
veliké a asi ne vždy náležitě
doceněné. Samozřejmě se paní profesorka podílela i na výchově
postgraduální v rámci IPVZ.
K té
odborné části životního běhu jubilantky
třeba doplnit výsledky při řešení mnoha
rezortních výzkumných
úkolů,
zhruba 150 publikací, včetně zahraničních,
práci v poradním sboru ministerstva a ve
více různých komisích. Také to, že paní
profesorka je zakládající členkou České
strabologické asociace a České
kontaktologické společnosti.
Nepochybuji, že jsem ve výčtu na
něco zapomenul.
Konečně
musím na paní profesorku prozradit, že
Má
dva domovy – jeden v Praze na Hanspaulce
a druhý v Chrudimi svého dětství.
Má
dvě zahrady se spoustou květin, v Praze a
v Chrudimi, které nejen miluje, ale sama obstarává.
Obdivuje přírodu
a ráda cestuje – moc se jí líbí ve
Španělsku, v Řecku, v oblasti Karibiku,
ale nejvíc na Islandu.
Se zálibou v cestování
jistě souvisí záliba
další, totiž motorismus.
Pěstuje
ho 40 let.
Klasická
hudba a výtvarné umění přetrvaly
z chrudimského období dodnes a jsou paní
profesorce potěšením.
Ovšem její největší
láskou je její rodina.
Vyzněním
laudace jsou upřímné díky
za veškerou práci, kterou paní profesorka tak
poctivě odváděla a stejně
upřímná přání pohody do budoucích let.
|
| Fakultní zprávy Komplexní imunologický program
(Výzkumný
záměr VZ 111300001;
Řešitel: doc.MUDr. J. Bartůňková, CSc.)
doc. MUDr. Jiřina
Bartůňková, CSc.
(děkanka UK 2. LF)
Průběžná zpráva za
rok 2000 dle jednotlivých bodů formovaných
v Cílech VZ.
- Skupina pro
imunodeficity
Odpovědný řešitel:
doc. MUDr. A. Šedivá, CSc.
1.
Výzkumným cílem je studium etiopatogeneze
imunodeficitních stavů.
1.1. V roce 2000 jsme v této
oblasti pokračovali ve studii
imunitního systému u dětí se
syndromem diGeorge. Studie
je zaměřena na vývoj
imunitních parametrů v závislosti na věku
pacientů. Ve spolupráci s genetiky je
připravována publikace,
shrnující dané téma.
1.2. Spojením diagnostiky
a výzkumu je naše letošní práce,
zabývající se kausistikami neobvyklého průběhu Brutonovy
agamaglobulinémie spojené s neurologickým
postižením u 3 našich pacientů. Byl nalezen
genový podklad zodpovědný za atypický fenotyp těchto chlapců. Problematika byla shrnuta a prezentována
jednak na domácím fóru na výročním
společném sjezdu společností
imunologické a společnosti alergologie
a klinické imunologie v Liberci, jednak na
mezinárodním fóru na zasedání ESID
v listopadu 2000 v Ženevě ve Švýcarsku. Společná publikace se
zahraničními pracovišti je připravována.
1.3. Shrnuli jsme
a prezentovali na Ústeckých imunologických
dnech opožděný vývoj
imunitních reakcí u pacientky s deficitem
komplementu, potvrzeným na
genové úrovni.
1.4. V oblasti
experimentální jsme dokončili studium imunitního
systému myši s vyrušeným genem pro fucosyl-transferázu VII. Jde o model
podobný lidskému imunodeficitu LADII, deficitu
adhezivních molekul. Zjistili jsme, že porucha interakce selektinů se svými ligandy vede zejména k poruše fagocytózy, ale
tato porucha je dokazatelná laboratorně a její
klinický korelát je malý. Práce byla
publikována v zahraničním časopise APMIS.
1.5. Byly publikovány
výsledky analýzy solubilních HLA rmolekul
u pacientů po transplantaci kostní dřeně.
2. V oblasti diagnostiky
zlepšujeme komplexní
diagnostiku imunopatologických stavů.
2.1. V roce 2000 jsme
navázali na naši spolupráci s Karolinska
Institutet ve Švédsku a prohloubili jsme diagnostiku na X chromozom vázané
agamaglobulinémie. Velmi přínosnou byla tato spolupráce ve stanovení
delece u 3 našich pacientů (popsáno
v předchozím
odstavci).
2.2. Nově jsme se začali
zabývat podle zcela recentních poznatků možnostmi bližší diagnostiky
syndromů opakovaných horeček (hyperIgD
syndrom, TNF-receptor associated peridic fever
syndrome-TRAPS). Tyto studie jsou v letošním
roce v počátku, chceme je však nadále
rozvinout.
2.3. Zavedli jsme laboratorní
molekulárně biologické
metody k detekci poruch
nitrobuněčné signalizace.
2.4. Ostatní diagnostické
postupy upravujeme podle aktuálních schémat
ESID.
3. V oblasti léčby provádíme
aktualizaci našich léč ebných postupů dle posledních
poznatků.
31. V oblasti imunodeficitů
spočívá terapie stejně jako
v minulém roce hlavně na substituci
intravenózními imunoglobuliny. V roce 2000
jsme významně provozně zlepšili
a rozšířili naše služby v ambulantním
stacionáři, stejně tak jsme rozšířili
konsiliární činnost.
3.2. V roce 2000 byl ve
spolupráci s pracovištěm Masarykovy univerzity v Brně diagnostikován jeden
pacient s těžkým kombinovaným imunodeficitem
a byla u něj provedena
transplantace kostní dřeně, která byla bohužel neúspěšná
a nyní je pacient připravován
k retransplantaci. Komplikující BCG-itis byla
zvládnuta aplikací antituberkulotik
a interferonu gama. Nadále dochází ke
koncentraci pacientů s komplikovanými
imunodeficity z celé republiky
na našem Ústavu imunologie, jejich léčba je potom
řízena z našeho centra.
4. Oblast výuky zahrnuje
všechny sféry pre i postgraduálního vzdělávání.
4.1. V roce 2000 jsme se dále
zapojili i do vzdělávacích programů pro
pacienty a jejich rodiny.
4.2. Na druhé straně jsme
zajišťovali možnosti vzdělání pro naše
lékaře. Jedna z našich kolegyň byla vybrána
k účasti na letní škole ESID, Evropské skupiny pro imunodeficity, která
proběhla
v červenci 2000 v Portugalsku. Tato akce
významně posílila naše mezinárodní kontakty
na poli imunodeficiencí.
5. Jako konzultačí centrum
sloužíme pro celou
republiku.
5.1. Konsultační činnost
neustále roste spolu s naší aktivitou na poli
výuky. Přednesli jsme řadu seminářů
a přednášek na vzdělávacích akcích
pořádaných odbornými společnostmi, lékařskou komorou a IPVZ.
Veškerá tato činnost vyústí ihned
v konsultační porady zvláště pro
mimopražské pacienty.
6. V oblasti mezinárodních
projektů jsme nadále
zapojeni do aktivit ESID.
6.1. V rámci této
nejvýznamnější evropské
instituce v oblasti imunodeficiencí se účastníme na
projektech výzkumu,
diagnostiky a terapie primárních
imunodeficiencí (viz též body 1,2,4).
B. Skupina pro
atopii
Odpovědný řešitel:
MUDr. R. Klubal
1. výzkum etiopatogeneze
1.1. v tomto roce pokračuje projekt
srovnávající kvantitativně a kvalitativně
IgE-receptory na antigen prezentujících
buňkách / Langerhansových
buňkách
u atopiků a zdravých neatopiků, připravuje
se publikace ve spolupráci s Přírodovědeckou
fakultou UK Praha, Mgr. Černý
1.2. začal projekt hodnotící
změnu potravinové alergie
na vzdušné alergeny mezi 1-3. rokem života, řešeno
ve spolupráci s MUDr. Čapkovou
a MUDr.Šimkovou / Dermatovenerologická klinika 2.LF, probíhá sběr biologického
materiálu, připravuje se úvodní souhrnná
publikace se zaměřením na potravinové alergie
1.3. začal projekt
srovnávající pacienty s astmatem a atopickou
dermatitidou, u pacientů probíhá
komplexní vyšetření zahrnující klinické
hodnocení, IgE konstituci
a plicní funkce, řešeno ve spolupráci
s prof. MUDr. A. Zapletalem, DrSc. / II.
dětská klinika 2.LF, MUDr. Čapkovou /
Dermatovenerologická klinika 2.LF, prim. MUDr.
N. Benákovou / Sanatorium
prof. Novotného, Praha
1.4. začal projekt
srovnávající neuroendokrinologickou
konstituci pacientů s atopickou anamnézou
a zdravých neatopiků, řešeno ve spolupráci
s MUDr. Matičkou / Dětská psychiatrická klinika 2.LF
1.5. probíhá sběr pacientů
s areátní formou
alopecie, která zřetelně dominuje u pacientů s atopickou dermatitidou, pacienti jsou sledování po
imunologické, kožní a endokrinologické
stránce, projekt probíhá ve spolupráci
s MUDr.Čapkovou / Dermatovenerologická klinika
2.LF, MUDr. Kolouškovou / II. dětská klinika
2.LF
1.6. připravuje se občanské
sdružení pro alergiky ve spolupráci
s externími rodičovskými skupinami z
různých měst České republiky a „National
Eczema Society“ ve Velké
Britanii
2. diagnostika
popsané výzkumné projekty
jsou v této fázi z větší části založeny
na klinickém hodnocení pacientů, při
souhrnném hodnocení údajů předpokládáme zpětné využití
výsledků k přesnější a kvalitnější
diagnostice predispozice k atopii, je pravděpodobné, že údaje umožní
prevenci vzniku atopie u dětí z rizikových rodin
3. léčba
pravidelné
mezioborové vyšetřování/sledování
pacientů umožňuje lepší cílenou ambulantní péči než tomu
bylo dosud, rozšířili jsme ambulantní i konziliární činnost
4. výuka
zahrnuje
komplexní vzdělávací program
pre i postgraduálního charakteru se zaměřením na
výuku klinické
a experimentální problematiky atopie
5. konzultace
pro regionální i mimopražské pacienty, pro lékaře z celé republiky,
přednášková činnost
6. mezinárodní projekty
6.1. spolupráce při řešení
výzkumných projektů zaměřených na atopii
s Univerzitou Vídeň v Rakousku
6.2. spolupráce s National
Eczema Society ve Velké
Británii
6.3. spolupráce s National
Alopecia Areata Foundation v USA
C. Skupina pro
autoimunitní onemocnění
Odpovědný
řešitel: doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc.
1.
Výzkumným cílem je studium etiopatogeneze
autoimunitních onemocnění.
1.1. V roce 2000 jsme v této
oblasti pokračovali ve studii
ANCA-asociovaných onemocnění. Byla provedena
ve spolupráci s I. DK analýza souboru dětí
se střevními záněty (IBD) v korelaci
s výskytem ANCA a článek je připraven
k publikaci.
1.2. Byla zahájena studie
o vlivu expozice křemíku
a vzniku ANCA-asociovaných vaskulitid ve spolupráci s Klinikou nemocí
z povolání a I.interní klinikou 1.LF UK.
Tento projekt je i součásti evropské studie
v rámci EUVAS (viz dále).
1.3. Výsledky vlivu
přítomnosti ANCA protilátek u pacientů
s cystickou fibrózou na pseudomonádocidní aktivitu neutrofilů byly prezentovány na
ANCA workshopu a práce byla zaslána
k publikaci.
1.4. Pokračovaly studie
o výskytu primárního
Sjogrenova syndromu v dětském věku, práce
byly prezentovány jako přednášky na
pozvání na ORL konferenci v Berlíně a na
zasedání American College of Rheumatology
(společně s italskými autory). Jedna
kazuistika pacientky s obzvlášť těžkým
průběhem byla publikována v Čs. revmatologii.
1.5. Byla provedena analýza
zeta-řetězce
receptoru TCR u pacientů se SLE, výsledky byly
publikovány na sjezdu
revmatologů v Hradci Králové
a jsou připravovány k publikaci. Tento
projekt probíhá ve spolupráci s AVČR
a Revmatol. ústavem v Piešťanech.
1.6. Ve spolupráci s II. DK
byla provedena analýza
výskytu alely HLA DRB4 pomocí průtokové
cytometrie u pacientů s juvenilní chronickou
artritidou. Výsledky se korelují
s molekulárně genetickým vyšetřením a po zpracování budou připraveny k publikaci.
1.7. Ve spolupráci s finskou
Universitou v Tampere a 3. LF UK jsme provedli
molekulární analýzu pacientů
s autoimunitním polyglandulárním syndromem
typu I. Výsledky byly prezentovány na MEWPE
(viz publ.)
1.8. Jako doklad existence
fenoménu „kaleidoskop autoimunity“ byla
prezentována ve spolupráci s interní klinikou
UK 2.LF kazuistika pacienta s myastenií,
u kterého se po thymektomii vyvinul systémový
lupus erytematodes, na sjezdu Čs. imunologů
v Liberci.
1.9. Pokračuje projekt
zaměřený na etiopatogenezi
sklerodermie hodnotící interakci mezi antigen
prezentující buňkou dermálního původu
a fibroblasty, ve stejném projektu je hodnocena
aktivita TGF beta ve spojení s aktivou
zmíněných dermálních dendritických buněk.
Připravuje se prezentace výsledků na
domácích i zahraničních konferencích. Tento
projekt je ve spolupráci s Kožní klinikou 1.LF a Revmatologickým ústavem
VFN. Probíhá sběr klinických i experimentálních parametrů v rámci
nadnárodních projektů řízených z Department of Medicine, Center
for Rheumatology, Royal Free Hospital, Londýn,
Velká Británie
2. Diagnostika
2.1. V roce 2000 jsme zavedli
molekulární metody na sledování signalizace
zprostředkované povrchovými
receptory. Tyto metody umožní výzkumné sledování poruch v přenosu signálu
u autoimunitních onemocnění.
2.2. Pokračujeme ve
sledování antigenních
specifit ANCA protilátek a tyto metody převádíme do rutinní praxe.
3. Léčba
V oblasti
léčby jsme zapojeni do mezinárodní studie
o terapii vaskulitid různými druhy
imunosupresivních režimů. Tyto
studie probíhají v rámci aktivit EUVAS (viz
bod 6).
4. Oblast výuky zahrnuje
všechny sféry pre i postgraduálního vzdělávání. Nově jsme zavedli v 5.
ročníku samostatnou přednášku Vaskulitidy
v rámci výuky interny. Souhrnný článek
postgraduálního charakteru jsme publikovali
v Postgraduální medicíně. Problematika
vaskulitid byla předmětem přednášky
v postgraduálním kurzu navazujícím na sjezd
Čs imunologů.
5. Jako konzultační centrum
sloužíme pro celou
republiku, pro niž provádíme také statimová
vyšetření ANCA protilátek pro pacienty
s akutním renálním selháním.
6. V oblasti mezinárodních
projektů jsme nadále
zapojeni do aktivit EUVAS (Evropská skupina pro
vaskulitidy). Dodali jsme
podklady pro projekt epidemiologické aspekty
vaskulitid, který byl podán jako projekt
v rámci 5. rámcového programu EU. Aktivita
naší pražské skupiny byla
oceněna tím, že jsme byli pověřeni
organizací setkání EUVAS v příštím roce
v Praze.
Naše
publikované práce v oblasti primárního
Sjogrenova syndromu u dětí vedly italské
pediatry k nabídce o společném projektu na
sběru dat a analýze této vzácné skupiny
pacientů. Sběr klinických
i experimentálních parametrů u pacientů se
sklerodermií probíhá v rámci nadnárodních
projektů řízených z Department of Medicine,
Center for Rheumatology, Royal Free Hospital,
Londýn, Velká Británie
Postgraduální studentka
MUDr.E.Holzelová získala stipendium
francouzské vlády a pracuje v laboratoři prof.
Fischera v Hopital Necker na problematice
autoimunitního
lymfoproliferativního syndromu. Postgraduální
studentka Dita Mayerová získala Fulbrightovo
stipendium a od září 2000 pracuje na
Universitě v Minnesotě na problematice centrální tolerance
probíhající v thymu.
D. Skupina pro
nádorovou imunologii
Odpovědný řešitel:
MUDr. O. Hrušák, Ph.D.
1.
Výzkumným cílem je studium etiopatogeneze
a léčebné odpovědi dětských leukémií.
Snažíme se odpovědět na důležité otázky:
Které děti mají vyšší pravděpodobnost
relapsu akutní leukémie? Jaká je
epidemiologická charakteristika jednotlivých
typů dětských akutních leukémií? Co
způsobí expresi aberantních molekul na
leukemických buňkách? Jak lze využít
dendritické buňky k imunoterapii akutních
leukémií?
1.1. Rizikové faktory pro
vznik leukémie: vyplývá z epidemiologických
studií a ze studie pupečníkových krví zdravých novorozenců (viz přílohy).
1.2. Epidemiologická analýza
probíhá, provedli jsme populační studii
více než 1200 dětech, prezentace na konferencích v Hannoveru, Olomouci
a San Franciscu (ASH) – viz přílohy. Jedná se o jednu z největších
současných studií na toto téma na světě.
Připravujeme k publikaci v tisku.
1.3. Regulace aberantní
exprese: zavedeno měření
kultivovaných buněk in vitro, měření
spontánního umírání blastů in vitro.
Zavedena PCR pro detekci CD66c. Zahájeny kokultivační experimenty
k ověření interakce
blastů
s nemaligními buňkami, jejich interpretace
probíhá. Analýza aberantní exprese bude mj.
součástí review pro časopis Leukemia.
1.4. V projektu imunoterapie
dendritickými buňkami bylo zjištěno,
že z krve zdravých dárců v hematologické
remisi je možno v cytokinovém cocktailu
vykultivovat DC, jež reagují s leukemickými
buňkami (v 1. fázi jsme použili modelový
systém - DC zdravých dárců a buněčnou
linii lidské T-ALL Jurkat). Tyto DC jsou
následně schopny stimulovat
produkci anti-leukemických cytotoxických T
lymfocytů. Byla provedena
analýza exprese galektinů a jejich
rozpoznávání Langerhansovými buňkami kůže.
V dalším roce bude významná část
problematiky DC řešena v rámci nově
ustanoveného Centra pro buněčnou terapii při
2. LF UK.
2. Diagnostika
2.1. Imunofenotypizace: od
1.1.2000 do 6.11.2000 bylo provedeno 584 vyšetření u dětí
s akutní leukémií nebo podezřením na ni,
z toho u 57 pacientů byla potvrzena
čerstvá diagnóza nebo
relaps, z ostatních se většinou
jednalo o vyšetření minimální
reziduální nemoci (MRN), méně často byla AL
vyloučena v rámci diferenciální
diagnostiky. Do diagnostiky byla v rámci
výzkumu zapojena i morfologická kontrola tříděných buněk na
cytometrickém třídiči.
3. Léčba
Hodnocení
úspěšnosti chemoterapie: kritériem jsou
parametry minimální reziduální nemoci (MRN).
Spolu s laboratořemi v Münsteru, Göttingenu a ve Vídni koordinujeme jednu
z největších probíhajících
studií MRN u dětí s AML ("skupina
MPWG"). V listopadu 2000 proběhla v Praze poprvé
schůzka všech zúčastněných laboratoří.
4. Oblast výuky zahrnuje pre
i postgraduální vzdělávání.
4.1. Zavedli jsme nepovinný
seminář "Moderní diagnostika dětských
leukémií / aneb Co potřebuje
lékař/ka 3. tisíciletí vědět
o molekulární genetice
a imunodiagnostice".
4.2. MUDr. Tomáš Kalina začal pracovat jako postgraduální student
(školitel: O.H.).
5. Konzultační činnost:
Naše laboratoře (Lab.
molekulární genetiky II. dětské kliniky
a Lab. průtokové cytometrie
ÚI, souhrnně nazývané CLIP
[Childhood Leukemia Investigation
Prague]) provádějí molekulárně genetickou
a imunologickou diagnostiku všech českých
dětí s akutními leukémiemi.
6. Mezinárodní projekty:
skupina MPWG viz bod 3.
Národní
referenční laboratoře mezinárodního
projektu pro kojeneckou leukémii Interfant
Postgraduální student
R.Špíšek získal stipendium la Ligue contre le
cancer a pracuje po dobu 1 roku na projektu
imunoterapie dendritickými buňkami
v Institute de Biologie v Nantes.
Publikační činnost
za rok 2000 VZ
Monografie a kapitoly
v knihách
Bartůňková J.:
Imunitní poruchy u pacientů se selháním
ledvin. In: Sulková et al., eds. Hemodialýza.
Maxdorf. Jesenius, Praha 2000, s. 693, ISBN
8000-85912-22-8
Publikace v českém
a slovenském
tisku
Večeř J.,
Charvát J., Kubátová H., Kvapil M.,
Hochová I., Šedivá
A., Bartůňková J.:
Sekundární hemofagocytující syndrom při
systémovém onemocnění. Čas. lék. čes.,
139, 2000, 12: s. 379-381, VZ MŠ ČR
111300001
Pospíšilová
D., Zavacká A., Hrušák O.,Šedivá A.,
Špíšek R., Bartůňková J.: Dendritické
buňky a jejich
využití v terapii
nádorových
chorob. Čas. lék. čes.,
139, 2000, 17: s. 519-523, IGA MZ ČR 3669-3,
VZ MŠ ČR111300001
Šedivá
A., Starý J., Hromadníková I., Skalická A., Ghio
M.: Využití vyšetření
solubilních HLA molekul I. třídy u dětí
při transplantaci kostní dřeně. Čas.
léka. čes., 139, 2000, 20: s. 630-634, VZ
MŠ ČR 111300001
Šedivá
A., Bartůňková J., Janda J., Zumrová A.,
Dlask K.: Primární
Sjögrenův syndrom
u dítěte. Čes. Revmatol., 8, 2000, 3: s.
109-111, IGA MZ ČR 4553-3, VZ MŠ ČR
111300001
Holíková
Z., Smetana K. Jr, Bartůňková J.,
Dvořánková B., Kaltner H., Gabius H.J.:
Human Epidermal Langerhans cells Are
Selectively Recognized by Galectin-3 but Not by Galectin-1.
Folia Biologica 46, 2000, 5: s. 195-198, VZ
MŠ ČR 111300001,
11100005
Čiháková
D., Lebl J., Šedivá A.: Autoimunitní
polyglandulární syndrom typu 1 (APS-1).DMEV
1, 2000, s. 26-32
Šedivá
A., Lebl J., Čiháková D.: Immunological
investigation in Czech patients with
autoimmune polyglandular syndrome type 1
(APS-1). DMEV 3, 2000, 3: s. 207
Zuna
J., Hrušák O., Kalinová M., Mužíková
K., Zornerová T., Starý J., Trka J.:
Sledování minimální reziduální nemoci
u dětských pacientů s akutní
lymfoblastickou leukémií. Vnitř. Lék. 46,
2000, 8: s. 465-9, VZ MŠ ČR 111300001
Bartůňková
J., Šedivá A.: Imunologie
těhotenství
a riziko senzibilizace.
Alergie, 2, 2000, 2: s. 94-98
Publikace v zahraničním tisku
Bartůňková
J., Malý P., Smetana K. Jr, Šedivá A.,
Klubal R., Mayerová D., Sedláček A.,
Šplíchalová V.: Reduced phagocytic activity of
polymorphonuclear leukocytes in alpha(1,3)
fucosyltransferase VII-deficient mice. APMIS
108, 2000, p. 409-416, GA UK 177/98, VZ MŠ ČR
111300001
Vencovský
J., Jarošová K., Macháček S.,
Studýnková J., Kafková J., Bartůňková
J., Němcová D., Charvát F.: Cyclosporine
A versus methotrexate in the treatment of
polymyositis and dermatomyositis. Scand J Rheumatol, 29, 2000, p. 95-102, IGA
MZ ČR 3638-3
Vlk
V., Eckschlager T., Kavan P., Kabíčková
E., Koutecký J., Sobota V., Bubeník J., Pospíšilová D.: Clinical
ineffectiveness of IL-2 and/or IFN alpha
administration after autologous PBSC
transplantation in pediatric oncological
patients. Pediatric Hematology and Oncology,
17, 2000, p. 31-44
Sedláček P.,
Trka J., Zuna J., Hrušák O.,
Honzatková-Krsková L., Starý J.:
Monitoring of minimal
residual disease and mixed chimerism in
a case of high-risk TEL/AML1+ acute
lymphoblastic leukemia pre- and post-bone
marrow transplantation. Haematologica, 85,
2000, 10: p. 1100-2. VZ MŠ ČR
111300001
Sjezdová abstrakta
z mezinárodních konferencí a v zahraničním
tisku, účast na mezinárodních konferencích,
přednášky
v zahraničí
Šedivá A., Jethwa
H.J., Bartůňková J., Falk R.J., Jennette
J.Ch.: ANCA mediated inhibition of
Pseudomonadocidia in children with CF. 9th
International vasculitis/ANCA Workshop, April
12-15, 2000, Groningen University Hospital,
The Netherlands, IGA MZ ČR
4553-3, IGA MZ čR 3933-3
Smetana
K. Jr, Šedivá A., Stejskal J. Bartůňková
J.,Gabius H.J.: Role of CD14 in pathogenesis of IgA
nephropathy-hypothesis. 6th Conference of the
International Endotoxin Society, August
24-l27,2000, Institut Pasteur, Paris. In:
Journal of Endotoxin Research 6, 2000, 2, p.
163, P147, VZ MŠ ČR 111300001
Bartůňková
J. Šedivá A.: Chronic parotitis in children
and adolescents with Sjögren,s syndrome. 4th European Congress of
Oto-Rhino-Laryngology Head and Neck Surgery,
May 13-18, 2000, Berlin,Germany. In: 1 Supp.
79. Jahrgang, Mai 2000, p. 16, IGA MZ ČR
4553-3, VZ MŠ ČR 111300001
Bláhová
K., Janda J., Kreisinger J., Matějková E.,
Šedivá A.: Immunological
findings and HLA typing in patients surviving
after hemoltic uremic syndrome (HUS).
Europaediatrics 2000, March 18-21, 2000,
Rome, Italy. In: Abstract Book, IM - 290, IGA
MZ ČR 4603-3
Cimaz
R., Bartůňková J., Rose C., Šedivá A.,
Picco P. Zulian F., Falcini F.:
Juvenile-Onset Primary
Sjögren Syndrome: A Multicenter Report. ACR
65th Annual Scientific Meeting, USA
Smetana K. Jr, Šedivá
A., Stejskal J., Bartůňková
J., Gabius H.J.: Role of CD14 in Pathogenesis of IgA
Nesphropathy-Hypothesis. 6th Conference of
the International Endotoxin Society, Institut
Pasteur, Paris, August 24-27, 2000. In:
Journal of Endotoxin Research 6, 2000, 2, P
147, VZ MŠ ČR 111300001,
111300005
Šedivá
A., Jethwa H.S., Bartůňková J., Falk R.J., Jennette
J.C.: ANCA mediated inhibition of
Pseudomonadocidia in children with CF. XIIIth
International Cystic Fibrosis Congress, June
4-8, 2000, Stockholm, Sweden. In: Abstract
Book, p.181, 399, IGA MZ ČR
4553-3, 6247-3, VZ MŠ ČR 111300001
Hrušák
O., Trka kOoJ., Zuna J., Starý J.:
Population-Based Analysis of Acute
Lymphoblastic Leukemia in Czechia in the
1990s. 2nd Biennial Hannover Symposium on
Childhood Leukemia
and Lymphoma, March 12-14, 2000, Hannover,
Germany. In: Genetic Factors in Leukemia, IGA
MZ ČR 6406-3, GA UK
78/97, VZ MŠ ČR 111300001, 111300003
Hrušák
O., Trka J., Poloučková A., Zuna J., Starý
J.: Increasing Incidence of Acute Lymphoblastic Leukemia Among Children 1-4
Years Old. Czech Population-Based Study. The
American Society of Hematology 42nd Annual
Meeting and Exposition, December 1-5, 2000,
San Francisco, California. In: Abstract
Preview: Hemol 1, 1378
Trka J., Zuna J.,
Zavacká-Poloučková A., Madzo
J., Hölzelová
E., Brabencová A., Kalinová M., Mužíková
K., Zornerová
T., Horák J., Zemanová Z., Hrušák O.:
Evidence for the Presence of t(12;21) in Cord
Blood Samples of Healthy Newborns. The
American Society of Hematology 42nd Annual
Meeting and Exposition, December 1-5, 2000,
San Francisco, California. In: Abstract
Preview: Hemol 1, 2991
Cebecauer M., Cebecauer
L., Kozáková D., Rovenský J., Lukáč J.,
Bartůňková J.: Signalizácia cez T bunkový receptor
u pacientov so SLE. 44. výroční
sjezd českých a slovenských revmatologů v Hradci
Králové. V: Českárevmatologie, 8, 2000,
4: s. 179, VZ MŠ ČR 111300001
Konference v České
a Slovenské republice, abstrakta v domácím
tisku
Sedláček P.,
Starý J., Bartůňková
J., Šedivá A., Vávra V.,Formánková R.,
Kobylka P., Loudová M.: Transplantace
kmenové hematopoetické buňky
v léčbě syndromu těžké kombinované imunodeficience (SCID).
4. český
pediatrický kongres s mezinárodní
účastí, Hradec Králové, 7.-9. 9. 2000.
V: Česko-Slovenská Pediatrie, 55, 2000,
S36. VZ MŠ ČR 111300001
Šedivá
A.: Imunita a čas - vývoj imunitních
reakcí od těhotenství do dospělosti. 4.
český pediatrický
kongres s mezinárodní účastí,
Hraec Králové, 7.-9. 9. 2000. V:
Česko-Slovenská pediatrie, 55, 2000, S34
Šedivá A., Hadač J.,
Asplund L., Zachová R., Klubal R., Bartůňová J.: Genetický podklad
Brutonovy agamaglobulinémie
s neurologickým postižením.
17. sjezd českých a slovenských alergologů a klinických
imunologů, 9. sjezd českých
a slovenských imunologů, Liberec 25.-28.
10. 2000. V: Alergie, 2, Supp. 2, 2000, s. 6,
S-3/5, IGA MZ ČR 6247-3, VZ MŠ ČR
111300001
Šedivá
A., Bartůňková J., Vávrová V., Bartošová J.:
Imunitní reakce u cystické fibrózy:
Imunita, autoimunita, Genetika a infekce.
17. sjezd českých
a slovenských alergologů a klinických
imunologů, 9.
sjezd českých a slovenských imunologů,
Liberec 25.-28. 10. 2000. V: Alergie, 2,
Supp. 2, 2000, s. 46, Au-31, IGA MZ ČR
5865-3, VZ MŠ ČR 111300001
Hrušák
O., Trka J., Zuna J., Poloučková A.,
Bartůňková J., Starý J.: Aberantní
exprese CD66C na blastech pediatrické
akutní lymfoblastické leukémie koreluje
s předpokládanou odpovědí na léčbu.
17. sjezd českých
a slovenských alergologů
a klinických imunologů, 9. sjezd českých
a slovenských imunologů, Liberec 25.-28.
10. 2000. V: Alergie, 2, Supp. 2, 2000, s.
63, N-1, IGA MZ ČR 6406-3, VZ MŠ ČR
111300001, 111300003
Pospíšilová
D., Poloučková A., Borovičková J.,
Bartůňková J.: Metodologie přípravy
dendritických
buněk pro jejich
potenciální
využití
v imunoterapii nádorů. 17. sjezd českých
a slovenských alergologů a klinických
imunologů, 9.
sjezd českých a slovenských imunologů,
Liberec 25.-28. 10. 2000. V: Alergie, 2,
Supp. 2, 2000, s. 64, N-4. VZ MŠ ČR
111300001
Dvořák
D., Bartůňková J., Martínek V., Matoušovic K.:
Rozvoj systémového lupus erythematodes po
thymectomii. 17. sjezd českých
a slovenských alergologů a klinických
imunologů, 9. sjezd českých
a slovenských imunologů, Liberec 25.-28.
10. 2000. V: Alergie, 2, Supp. 2, 2000, s.
39, Au-5, IGA MZ ČR 6247-3, VZ MŠ ČR
111300001
Klubal
R. Mayerová D., Černý J., Bartůňková
J.: Langerhansovy
buňky obsahují protein-tyrosin
kinázu JAK3. 17. sjezd českých
a slovenských alergologů a klinických
imunologů, 9. sjezd českých
a slovenských imunologů, Liberec 25.-28.
10. 2000. V: Alergie, 2, Supp. 2, 2000, s.
31, At-10, GA UK 176/98, VZ MŠ ČR 111300001
Hrušák
O., Zavacká A., Ridošková J., Hanusová P.:
Cytometrická překvapení při
diagnose akutní
leukémie. X. pracovní konference českých
a slovenských dětských hematoonkologů. 15.-17. 9.
2000, Staré Splavy
Hrušák
O., Trka J., Zuna J., Zavacká A., Starý J.: 2. populační
analýza dětské akutní lymfoblastické leukémie v České
republice:
1991-1999. XIV. olomoucké hematologické dny
s mezinárodní účastí. Olomouc,
8.-10. 6. 2000. IGA MZ ČR 6406-3, VZ MŠ ČR
111300001, 111300003
Hrušák
O., Trka J., Zuna J., Poloučková A.,
Bartůňková J., Starý J.: Aberantní
exprese CD66C na blastech pediatrické
akutní lymfoblastické leukémie koreluje
s předpokládanou odpovědí na léčbu.
XIV. olomoucké hematologické dny
s mezinárodní účastí. Olomouc, 8.-10.
6. 2000, IGA MZ ČR 6406-3, VZ MŠ ČR
111300001, 111300003
Bartůňková
J., Šedivá A.: Imunologie
a těhotenství.
Celostátní konference sekce fetální medicíny ČGPS ČLS JEP,
Lékařský dům Praha, 14. 1. 2000
Bartůňková
J.: Imunologie těhotenství.
Konference Vývojové aspekty medicíny od buňky
k jedinci. Akademie věd Praha, 19. 4. 2000
Pelclová
D. Fenclová Z., Lebedová
J., Dvořák D.,
Kolářová I., Bartůňková J., Tesař V.:
Expozice SIO2
a ANCA-asociované vaskulitidy. VII.
martinské dni pracovného lekárstva
a toxikológie so zahraničnou
účasťou. Martin, SR, 20.-21. 10. 2000, IGA
MZ ČR 6308-3
Klubal
R.,Mayerová D., Černý J.: FCERI on
dendritic cells links IgE-mediated allergic reaction and T cell-mediated
cellular response. VI. Pražská dermatologická konference,
22.-23.9.2000, Praha
Klubal R.:
Patofyziologie pruritu. V. vědecká
konference dětské
dermatologie s mezinárodní účastí.
25.11.200, Brno
Šedivá
A., Bartůňková J., Nevoral J.: Deficit C4A složky
komplementu - problematika očkování. 8.
severočeský imunologický
seminář, 22.-23. 9.
2000, Ústí n/Labem. VZ MŠ ČR 111300001
Šedivá
A., Bartůňková J.: Imunologie těhotenství
a rizika senzibilizace.
Sympozium Alergie 2000, 9. 3. 2000, Praha. V:
Alergie, 2, 2000, 2: s. 94-98
Šedivá A.: Sjögrenův
syndrom u dětí. II. Beskydské alergologické a imunologické dny.
17.-18.11.2000, Malenovice, Beskydy
Hrušák O., Zavacká
A., Trka J., Zuna J., Kalina T., Starý J.:
Aberantní molekuly dětských
akutních leukémií. III. dny průtokové cytometrie. 10.-11.4.
2000, Nemocnice Na Homolce, Praha, VZ MŠ ČR
111300001, IGA MZ ČR 6406-3
Pracovní schůze
odborných společností
Bartůňková
J.: 100 let výročí narození Henrika
Sjögrena. Klasifikační
kritéria SS. Pracovní schůze ČSAKI, 10.
2. 2000, Lékařský
dům Praha
Šedivá
A., Bartůňková J.: Sjögrenův syndrom
u dětí a dospívajících. Pracovní
schůze ČSAKI, 10. 2. 2000, Lékařský dům
Praha
Šedivá
A.: Postižení plic u nemocných
s cystickou fibrózou. Pracovní schůze
ČSAKI, České pneumol. a ftizeologické
společnosti, 23. 6. 2000, Lékařský dům
Praha
G. Semináře,
Univerzita 3. věku, přednášky doškolovacího
charakteru
(na pozvání)
Šedivá A.:
Imunologický vývoj dítěte -
věkové zvláštnosti infekčních nemocí.
Seminář Odborné
společnosti
praktických dětských lékařů JEP, 21.10.
2000, hotel Olšanka Praha
Šedivá A.: Často
nemocné dítě - racionální imunologické
vyšetření
a imunoterapie. Seminář Odborné
společnosti praktických dětských
lékařů JEP, 21.10. 2000, hotel Olšanka,
Praha
Bartůňková
J.: Interpretace imunologických
vyšetření. Seminář interní kliniky UK
2.LF a FN Motol, 16.2.2000, Interní klinika
FNM Praha
Hořejší
J., Šnajderová M., Bartůňková J.:
Poruchy menstruačního
cyklu a autoimunitní poškození ovaria
z pohledu gynekologa, endokrinologa
a imunologa. Přednáškový
večer Spolku českých
lékařů v Praze,
18.9.2000, Gynekologická a porodnická klinika UK 2.LF, Praha
Paděrová
K., Havrdová E., Šedivá
A., Bartůňková J.:
Novinky v neuroimunologii. Seminář Kliniky dětské neurologie
UK 2.LF a FN Motol, 15.3.2000, FN Motol Praha
Šedivá A.: Imunologie
těhotenství. Seminář Kliniky
dětí a dorostu FNKV a 3.LF UK, 11.5.
2000, Praha
Šedivá
A.: Primární imunodeficience. Kurz ČLK,
1.4.2000, Praha
Šedivá
A.: Diagnostické metody v imunologii. Kurz
ČLK, k1.4.2000, Praha
Šedivá
A.: Ontogeneze imunologické reaktivity. Primární
imunodeficience. Specializační kurz
v alergologii a klinické imunologii. 15.-18.5.2000, IPVZ Praha
Bartůňková
J.: Autoimunizace a její pathologické
důsledky. Specializační kurz
v alergologii a klinické imunologii.
15.-18.5. 2000, IPVZ Praha
Šedivá
A.: Imunologické vyšetření dítěte,
imunodeficitní stavy. Specialilzační kurz
v pediatrii. 12.10.2000, IPVZ - FTN, Praha
Bartůňková
J.: Imunitní mechanismy
ve zdraví a nemoci. Univerzita 3. věku, UK
2.LF, 1.3. 2000, Praha
|
| Co jsme se
ve škole neučili ... Poruchy
přizpůsobení
(7. duben - den duševního
zdraví)
doc. PhDr. Jana Kocourková
(Dětská psychiatrická
klinika UK 2. LF a FN Motol)
 Světová zdravotnická
organizace vyhlásila letošní 7. duben za den duševního zdraví. Duševní poruchy představují
široké spektrum. Některé
z nich jsou poruchami, na jejichž vzniku se
podílejí převážně biologické
komponenty, jiné jsou více spojeny s působením
negativních vnějších zážitků a stresu.
Negativní vnější okolnosti hrají roli
zejména u poruch, které vznikají jako reakce
na vnější stres. Do tohoto okruhu řadíme
akutní reakci na stres, posttraumatickou
stresovou poruchu a poruchy přizpůsobení.
Poruchy přizpůsobení bývají často hodnoceny jako srozumitelná reakce na stres,
tento pohled ale může zlehčovat potřebnost zdravotnické
péče. Je třeba vědět, že poruchy
přizpůsobení představují
klinickou jednotku, která vyžaduje odbornou
intervenci.
Poruchy
přizpůsobení (F43.2) představují
diagnostickou jednotku, která je úzce spojena
s pojmem stresu a životních událostí,
které stres navozují.
Posouzení takového stresoru a jeho
negativního působení na jedince není odvoditelné pouze
z objektivních znaků stresoru, ale závisí
na subjektivním významu stresové události,
osobnostní dispozici se se
stresem vyrovnat („coping strategies“) a na
podpoře
sociálního prostředí. Terapeutické strategie
se opírají o odstranění nebo zmírnění
stresoru a snaží se o posílení schopnosti pacienta se se stresem vyrovnat.
Definice
Porucha přizpůsobení
představuje stavy subjektivní tísně a poruch
emotivity i chování. Vzniká jako reakce na významnou životní změnu
nebo stresující událost (včetně somatického onemocnění či úrazu).
Charakter zátěže určují nejrůznější
stresující okolnosti, které nemusí být tak
hrozivého rázu, jako můžeme
vidět
například u posttraumatické stresové
poruchy. Výraznou roli hraje individuální
zranitelnost. Projevy poruchy zahrnují
depresivní náladu, úzkost, obavy, pocit bezmoci. Pacienti mívají
pocit, že zátěžovou situaci
nezvládnou, cítí se na pokraji zhroucení
a často mají problémy
udržet
pracovní výkonnost. U dětí a adolescentů
se mohou objevovat
regresivní projevy nebo poruchy chování až
dissociálního rázu. Maladaptivní reakce musí
být natolik výrazná, že ztěžuje
sociální fungování
v rodině či zaměstnání (škole) a oslabuje schopnost udržet obvyklé sociální aktivity.
Epidemiologie
 Z epidemiologického hlediska je obtížné uvést
přesné údaje výskytu poruchy přizpůsobení.
Výsledky jednotlivých studií se mění
v závislosti na metodologii a zejména na typu
zkoumané populace. Údaje o prevalenci
v obecné populaci se pohybují kolem 4 procent.
Výskyt poruchy přizpůsobení u dětí
a adolescentů, odesílaných z pediatrických
pracovišť pro psychiatrickou symptomatiku se
uvádí mezi 25 – 65 procenty. Somatické
poruchy a onemocnění představují významný
rizikový faktor pro vznik
poruchy přizpůsobení.
Klinický obraz
Současná mezinárodní
klasifikace nemocí MKN-10 vymezuje následující specifické znaky pro poruchu
přizpůsobení:
A.
Příznaky začínají v průběhu 1 měsíce od
vystavení zřetelnému psychosociálnímu
stresoru.
B.
U jedince se projevují příznaky nebo poruchy
chování, jako u afektivních poruch,
neurotických poruch, poruch vyvolaných stresem
a poruch chování, ale požadovaná kriteria
pro jednotlivé poruchy splněna nejsou.
Příznaky mohou měnit formu i závažnost.
Převládajícími rysy
příznaků mohou být:
F43.20
Krátká depresivní reakce
Přechodný
stav mírné deprese, který netrvá déle
než měsíc.
F43.21
Prodloužená depresivní reakce
Mírný depresivní stav
jako reakce na dlouhodobou zátěžovou
situaci, který však netrvá déle než 2
roky.
F43.22 Smíšená úzkostná
a depresivní reakce
Převládají symptomy
úzkosti a deprese, ale jejich závažnost
není větší, než u smíšené úzkostně
depresivní poruchy
nebo jiné smíšené úzkostné poruchy.
F43.23 S převládajícími
poruchami emotivity
Obvyklými
příznaky jsou různé emoce, jako je
úzkost, deprese, obavy, napětí a zlost.
Tato
kategorie by měla být použita u dětí,
je-li u nich přítomno regresivní
chování, jako je pomočování nebo
cucání palce.
F43.24
S převládajícími poruchami chování
Hlavní
porucha se týká chování, např. reakce
zármutku adolescenta vede k agresivnímu
nebo asociálnímu chování.
F43.25
Se smíšenými poruchami emotivity a chování
F43.28
S převahou jiných specifických
příznaků
C.
Kromě prodloužené depresivní reakce (F43.21)
netrvají příznaky po vymizení stresu déle
než 6 měsíců.
Klinický
obraz poruchy je u dětí a dospívajících
ovlivněn vývojovými
aspekty, které mají vliv na charakter
symptomatiky. Typickým příkladem jsou
regresivní projevy menších dětí nebo poruchy
chování adolescentů. Vyskytují se též somatické příznaky jako jsou
bolesti břicha nebo
bolesti hlavy. Běžná je komorbidita
s jinými poruchami. Významným rizikem
spojeným s poruchou přizpůsobení zejména
u adolescentů je suicidální chování.
Etiologie
Poruchy přizpůsobení jsou výsledkem reakce na stres, ale neexistuje
jednoduchá korelace mezi stresovou událostí
a následující patologickou reakcí.
Výsledná reakce závisí na interakci stresoru,
osobnostní vulnerability a podpory vnějšího prostředí.
 Současné práce
zdůrazňují subjektivní
prožitek
stresu, který determinuje
rozvoj poruchy přizpůsobení
významněji, než samotný objektivní charakter
stresující události. Specifický
stresor je nezbytnou podmínkou pro rozvoj
poruchy přizpůsobení. Stresorem může být extrémně
traumatizující událost, ale také, zejména v dětském věku, zdánlivě
nevýznamná událost, jako
je ztráta kamaráda, špatné vysvědčení nebo
stěhování do nového prostředí. Stresující je zejména ztráta blízké
osoby, problémy v blízkém vztahu, týrání
nebo sexuální zneužívání. Za významný
stresor bývá považováno somatické
onemocnění. Charakteristika
osobnosti a její vulnerabilita jsou nejvýznamnějším faktorem
vývoje poruchy přizpůsobení.
Existují významné rozdíly v temperamentu,
adaptibilitě, ve schopnostech se vyrovnávat se stresem a také minulá
zkušenost, která může zvyšovat senzitivitu k prožívání specifického
stresu. Osobnost vybavená schopností dobře používat
vyrovnávací („coping“) mechanismy v reakci
na stres bude patrně disponovat
vyváženým
temperamentem, pevnými ranými i současnými
vztahy s blízkými
osobami a minimem předchozích
traumatických zkušeností.
Vnější prostředí
a dostupnost emocionální
i praktické podpory v situaci zátěže výrazně
ovlivňují vznik, průběh a prognózu poruchy
přizpůsobení. Významnými osobami
v situacích zátěže je rodina a přátelé,
zdůrazňuje se i dostupnost institucionální
pomoci (medicínské, sociální).
Diferenciální diagnóza
1.Diagnóza poruchy přizpůsobení
může být zaměněna za diagnózu posttraumatické stresové poruchy, kde
jde však na rozdíl od poruchy přizpůsobení o působení
stresoru objektivně hrozivého
rázu, který působí
reakci intenzivního strachu, bezmoci a hrůzy. Klinický
obraz posttraumatické
stresové poruchy vykazuje charakteristiky,
které se u poruchy přizpůsobení
nevyskytují, jako je například
znovuprožívání traumatické události,
vyhýbání se podnětům spojeným
s traumatem, typické
problémy spánku, emocionální otupění
a vegetativní hyperaktivace
se zvýšenou dráždivostí. Někteří autoři uvádějí,
že zejména u dětí existuje „šedá
zóna“ mezi poruchou přizpůsobení
a posttraumatickou stresovou poruchou.
2.Normální zármutek spojený
např.
se ztrátou blízké osoby a normální reakce
na stres.
Terapie
 Indikovanou terapeutickou strategii pro
poruchy přizpůsobení
představuje zejména psychoterapie. Za optimální můžeme považovat
krátkou a cílenou dynamickou terapii,
z hlediska techniky modifikovanou v závislosti
na vývojové úrovni pacienta.
Skupinová psychoterapie může být užitečná pro
pacienty, kteří prožívají
podobné stresující situace. Psychoterapie
může pomoci pacientovi
adaptovat se na stresující okolnosti tehdy, když nelze
počítat s jejich odstraněním (například
v případě vážné nemoci). U dětí
a adolescentů je významnou modalitou rodinná terapie. Farmakoterapie
by měla
být užívaná opatrně, jako
samostatná léčba pouze ve vyjímečných případech.
|
| Pohledy ze zahraničí Cestování
Kuvajtem
MUDr. Hubert Mottl
(Kuwait Cancer Control Centre - Kuwait)
V článku "Dětský
onkolog v Kuvajtu" jsem již stručně
zmínil historii
a geopolitickou charakteristiku Kuvajtu, známé
ropné velmoci. Hlavní pozornost jsem ale věnoval
informacím o zdravotním systému a zvláště
pak podmínkám, možnostem
a výsledkům dětské onkologie.
Tentokrát se pokusím přiblížit Kuvajt z pohledu běžného turisty, hledajícího zajímavosti, ale i méně typické postřehy a ukázky
místního života. Nutno poznamenat, že turistický ruch zde nicméně zdaleka nedosahuje takové úrovně, jako např.
ve Spojených Emirátech Arabských.
Po
příjezdu na letiště v hlavním městě
Kuwait City je cestující podroben pečlivé
prohlídce, která má odhalit případně
dovážený alkohol nebo
výrobky z vepřového masa. Oboje přísně zakázané. Při
nálezu malého množství některé
z komodit následuje v nejlepším případě
striktní zabavení. Větší množství, hlavně
alkoholu, může cestujícímu značně
zkomplikovat život a v lepším případě mu
nebude povolen vstup do země.
Samotné
hlavní město leží na pobřeží
Kuvajtského zálivu a jeho součástí je
výhodně položený přístav,
považovaný
za nejlepší v celé oblasti. Dnešní Kuwait
City je moderní město
s rozsáhlou výstavbou. Výškové budovy
v centru, sídla bank, různých obchodních
společností atd., tvoří specifický
kolorit s úzkými obytnými domy, z nichž
mnohé čeká v blízké době demolice. Čilá
výstavba vytlačuje z centra staré domy s typickými drobnými obchůdky
v přizemí. Dále od středu rostou
s udivující rychlostí výstavní vily
a luxusní obytné bloky. Charakteristickým prvkem každé budovy jsou vodní nádrže na střeše.
V současné době se sice stále rozšiřuje podzemní vodovodní
siť, ale voda je vždy nejprve čerpána do zásobníků na střeše a odtud
teprve rozváděna do bytů. V letních padesátistupňových vedrech se
v nádržích ohřeje tak, že je lépe vypnout
bojlery a používat vodovodní kohoutky
v obráceném pořadí, protože jinak
z "modrého"
i "červeného" teče cařici voda.
Dominantou
města je telekomunikační věž.
V horní části je restaurace
s krásným výhledem, bohužel posledních několik let je veřejnosti
přístupná jen ve dnech národních svátků
25. a 26. února. V její blízkosti je pravý orientální
"souk" (trh). Obchoduje se zde se
vším možným i nenožným, od
různých pochutin a rozmanitého koření,
přes voňavky, oblečeni. plechové i plastové
nádobí až po elektrotechniku, koberce nebo
kufry na míru. Hlavně je všude plno hluku
a ochoty obchodovat.
Atraktivní součástí je zlatý souk,
který patří mezi největší na světě.
Návštěvníka zaujmou báječné ukázky
orientálního umění a bohatství. Nedaleko
louku směrem k pobřeží je Velká mešita.
Postavena byla v roce 1986
za 41,6 mil. USD a pojme 5500 věřících.
Výška centrální části je 43 metrů.
Na
dohled je další významná stavba, nový Sief
palác, oficiální sídlo emíra. Komplex budov je skutečně pohádkovou stavbou v orientálním
stylu, obklopenou upravenými zahradami z jedné
strany· a mořským zálivem ze strany druhé. Zvláště podmanivé je večerní panorama, kdy tisíce světel nechají vyniknout
poutavé stavbě na nočním
pozadí. Dále směrem k přístavu je zářivě
bílý komplex Národního shromáždění
s hlavní budovou vystavěnou ve stylu
beduínského stanu. Prakticky vedle je Národní
muzeum, které shromáždilo jednu
z největších sbírek
islámského umění na světě. Bohužel, za irácké invaze
byly sbírky vypleněny a tak prostory muzea působí neutěšeným dojmem -
zůstávají totiž ve stavu, v jakém je
zanechala válka. Malou připomínkou beduínského uměni a tradic nalezneme
v Sadu Housu, tradiční regionální stavbě
v těsné blízkosti muzea.
Asi 15
minut autem od centra je skutečný poklad
historie Blízkého východu - Tarequovo muzeum.
Tvoří ho soukromé sbírky pana Tarequa, uspořádané v několika
místnostech rozlehlého
suterénu jeho vily. Majitel a sběratel v jedné
osobě je velice příjemný
a vstřícný člověk. Podařilo se
mu shromáždit úžasné množství historicky
hodnotných a zajímavých
předmětů
a uměleckých děl, dokumentujících život,
umění a historii národů žijících
v oblasti Perského zálivu. A zajímavost
navíc vstup zdarma.
Obrázek
Kuwait City dotváří několik
známých obchodních center. Největším je,
v roce 1998 otevřený, komplex v Sharqu. Je
vystavěn na uměle vytvořeném poloostrově
a architektonicky vychází z tradičních
stavebních prvků zdejší oblasti. Procházka po přilehlém nábřeží
nabízí zajímavý pohled na město, Sief palác, ale i neopakovatelné západy
slunce, provázené hlasy muezínů z okolních
mešit, vyzývající věřící k večerní
modlitbě.
Jednou
z nových atrakcí je Scientific Center na druhé straně města.
Nápaditá stavba je v příjemném palmovém
parku s vodotrysky. Uvnitř stojí hlavně za
povšimnuti expozice místní fauny a flóry. Nejzajímavější je nepochybně
obrovské akvárium, kde jsou zástupci živočichů vodního světa
Perského zálivu, včetně několika žraloků.
Největší z nich dosahuje přes 3 metry délky.
Neodmyslitelnou součástí Kuwait
City jsou známé Kuvajtské věže,
projektované švédskými architekty
a dokončené v roce 1976. Nejvyšší dosahuje
187 metrů. Druhou charakteristikou
jsou "vodní" věže, betonové rezervoáry vody v podobě obřích
květů, jejichž průhledy tvoři oblouky,
typické pro arabské sakrální stavby.
Směrem na jih leží 30 km
od hlavního města osada
Fahaheel. Pro turisty je
málo zajímavá, snad až na centrum, kde je
několik obchodů se suvenýry. Nedaleko od
tržiště najdeme
klasický arabský hřbitov, který překvapí strohostí a na
evropské poměry nápadně malou udržovaností.
Přibližně 20 km od
Fahaheel směrem do
vnitrozemí je osada Ahmadi. Vznikla na přelomu 40.
a 50. let jako základna
pracovníků naftových polí.
Pojmenovaná je po desátém emírovi šejkovi
Ahmadovi. I v současnosti je naprostá
většina obyvatel zaměstnána u Kuwait Oil
Company a zajišťují těžbu a zpracování ropy.
Padesát kilometrů jižně od
Ahmadi je další osada Wafra. Také v jejím
okolí jsou bohatá naftová pole, ale najdeme
zde i rozsáhlé skleníkové plochy, kde se
pěstují různé druhy zeleniny.
Při
cestě na severozápad od Kuwait City leží ve
vzdálenosti 30 km město Jahra. Pro turisty jen
málo atraktivní. V jeho novodobé historii
upoutá jen bitva v roce 1920 mezi kuvajtským
vládcem šejkem Salemem
Bin Mubarakem a Abdulem Rahmanem A1 Saudem,
budoucím vládcem Saudské Arábie. Kuvajtské
vojsko v bitvě zvítězilo a šejk Mubarak si upevnil pozici panovníka.
Turisticky více zajímavým
místem je ostrůvek Failaka, vzdálený
asi 90 minut cesty lodí od hlavního města.
Historie Failaky sahá až do doby bronzové, jak
dokumentují zdejší vykopávky zahájené v roce 1958.
Na závěr zbývá ještě
zmínka o poušti. Tvoří ji minimálně propustná půda a rozhodně zde nenalezneme "klasické" písečné duny.
Nicméně jarní procházka pouští má svoje
kouzlo. Po zimních přeprškách
vyraší nízká zelená tráva a do dálky září barevné
květy odolných pouštních rostlin.
|
|
