Novoroční poselství
Kolik skutků vykonáno a kolik snů jestě zůstalo?

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan UK 2. LF)

Vážení a milí akademičtí občané,

moje novoroční poselství přichází později, ale oddělit je od vánočního přání, které jsem vám adresoval v prosincovém čísle Pelikána, bylo záměrem redakce. Rád jsem vyhověl. Proto vás oslovuji v krátkém čase už podruhé.

Novoroční poselství při časovém zlomu, kterým vstupujeme nejenom do dalšího roku, ale současně do nového desetiročí, staletí a tisíciletí, by mohlo mít rozmanitý ráz:

Mohlo by být bilancováním. Netroufám si na ně. Uplynulý rok si musí každý z nás zhodnotit sám. Každý musí nejlépe vědět o sobě, o svých dluzích, o tom co a komu udělal špatně. Bilancovat dvacáté století by možné bylo, ovšem rozporuplnost, která ho provázela, je tak veliká, že považuji za rozumné počkat a hodnocení přenechat historikům po náležitém časovém odstupu. Přineslo mnoho prospěchu (komunikace, atomová energie, antibiotika, eradikace neštovic, diagnostické přístroje a nespočet dalších kladů), ale stalo se současně stoletím nesmírného utrpení (dvě největší a nejdrastičtější světové války, pro nás dva destruktivní totalitní režimy, holocaust, desítky miliónů zbytečně mrtvých a trpících a mohl bych pokračovat právě tak jako u těch úspěchů). Šlo to tak, jak to na světě chodívá – něco za něco. Časové rozpětí tisíciletí pak jakékoliv logické srovnání vylučuje. Uvažte české poměry v roce 1002, kdy německý vládce Jindřich II. udělil Čechy v léno českému knížeti Vladivojovi a srovnejte je s poměry současnými, nebo porovnejte úroveň medicíny největšího lékaře středověku Avicenny, který žil na přelomu 1. a 2. tisíciletí, s možnostmi medicíny na přelomu tisíciletí 2. a 3.

Novoroční poselství může být předsevzetím a výhledem do budoucnosti. Já ale nerad předpovídám. Nemám futurologii právě v lásce. Mnoho z předvídaného se nesplní a zklamání bývá nepříjemné. Vždyť přece život, to je příběh s nečekanými zvraty a překvapivými proměnami. A také – ten kdo se nikdy nemýlí je velmi nebezpečný, takže futurologové se buď zcela přirozeně často mýlí, ale stejně tak mohou být nebezpeční.

Novoroční poselství lze pojmout jako kritiku nedostatků světa. Sklouznout do napomínání a mentorování je sice snadné, ale nehodí se. Ostatně jsem se už dávno poučil, jak to je ošidné: “Všude je plno úplatkářů a korupce. Děti nedbají příkazů svých rodičů. Kdekdo se pokouší psát knihy. Je nepochybné, že konec světa se blíží.” To je text na asyrské destičce z doby kolem roku 2800 př.Kr. Vidíte, svět ještě existuje. Proto snad stojí za to zamyslet se nad skutečností, že každá kultura prochází týmiž úseky života jako člověk, má své dětství, mládí, dospělost a stáří. V které té fázi je tak asi ta naše kultura ? Už Anatole France poznamenal: “Toho neúprosného pokroku ! Tento národ inženýrů nemá již ani vášně, ani poezii, ani lásku”. To si myslel tehdy. A co si budeme povídat ! “Zpěváci pop music jsou mladí lidé, kteří přestávají být zpěváky jakmile jsou odpojeni od elektriky” (D. Kaye). Co s tím budeme dělat ?

Novoroční poselství lze vyjádřit také formou moralit. Neobávejte se. Nebudu hlásat morálku. Jen dávám k úvaze dvě skutečnosti. První je zamyšlení nad tím, jaký byl v uplynulém století vztah moderního člověka k planetě. Obávám se, že nebyl vztahem partnerů, ale jednostranným vydíráním. Ovšem příroda má proti nám velkou výhodu. Může existovat bez nás – lidí, zatímco my bez ní ne. Druhou je v současnosti vítězící přesvědčení, že všechny naše problémy vyřeší trh, že je možné všechno zaplatit a koupit. Je to falešné. Kupte si lásku a přátelství, moudrost a čisté svědomí a prodejte vinu a stesk, utrpení a výčitky.

Nebylo by tak zcela od věci novoročním poselstvím situaci zlehčovat. Žert je sice dobrá věc, ale jak kdy, říkají Francouzi. Lepší je to s humorem, který neznamená se smát, ale spíše pochopit, protože humor je názor. A jedno slovo dokáže změnit zásadně význam. Je velký rozdíl říci “lež má krátké nohy” a “lež, má krásné nohy”. Chuť zlehčovat mi také bere fakt, že “jsme si neponechali nikoho, koho bychom se báli, ba nikoho, před kým bychom se styděli”. Tak nabývá vrchu poznání, které už v 16. století vyjádřil Giordanno Bruno: “Ignorance a arogance jsou nerozlučné sestry”. Stačí se porozhlédnout a všechny žerty jdou stranou.

Je jistě mnoho možností, jak formulovat novoroční poselství. Nevybral jsem si žádnou, předávám vám jen několik myšlenek či otázek, spíš s úsměvem než s jakýmkoliv jiným úmyslem:

1. Alkamaion z Krotónu, řecký filozof a lékař (asi 570 –500 př.Kr.) učil, že “zdraví se udržuje rovnoprávností sil, vlhka a sucha, chladna a tepla, kyselého a sladkého i ostatních; jedinovláda způsobí nemoc, neboť jedinovláda jedné ze dvou sil je zhoubná”. Proto vás nabádám – nebuďte askety. Ujišťuji vás, že zdravé je to co chutná. Jen na míře záleží, na smyslu pro úměrnost.
2. Pokuste se neřešit situace, v nichž vám dojdou argumenty tím, že začnete nadávat, ačkoliv je to nejjednodušší a nejsnazší.
3. Přijměte, že peníze jsou sice z více důvodů důležité, že však už odedávna platí, že bohatý je ten, kdo je moudrý. Přidržujte se přání Pabla Picassa: “Chtěl bych žít s hromadou peněz jako chudý člověk.”
4. Uvědomte si, že sdělovací prostředky bývají často jediným zdrojem poznání. Co nezveřejní, to není. To nestačí.
5. Připusťte, že každý z nás píše knihu. Tu svoji osobní, kterou čtou či budou číst ostatní. Také by ji mohli odhodit.
6. Neptejte se zda je kdo bohatý, ale jestli je dobrý. Vyplatí se to.
7. Zvažte hodnotu věcí, které je možné měřit nebo vážit (peníze, pozemky, domy, šperky aj.) a hodnotu věcí neměřitelných (charakter, slušnost, laskavost, přátelství ad.). Máte na vybranou. Ale měli byste být vždycky vděční, když poznáte osobnost ryzího charakteru.
8. Udělejte si čas pro sebe. Nemít čas zamyslet se oslabuje. Tak dokážete vyřešit problémy osobního života a postavit na první místo to, co tam právě patří. Také si uvědomte, že každý den vám přináší nějaké dary.
9. Řiďte se zásadou římského práva, zakotvenou ve známých Digestech, která platí od roku 533: “Čestně žít, nikomu neškodit, dávat každému co mu patří”. Vždyť přece kam se poděly všechny lásky a nenávisti, touhy a snahy minulých aktérů života ? Kolik jejich skutků a snů zůstalo ? I když byli někdy mocní, nezbylo ani z nich a většinou ani po nich nic, co by stálo za řeč. Dokazuje to, jak jsme my lidé zůstali po všechna staletí, i to minulé, jen málo významnými vaganty, kteří putují po světě jen přidělenou chvíli svých životů.

Zachovejte rovnováhu a veselou mysl !

Upřímně Váš

Josef Koutecký

Fakultní zprávy

Vědecká rada
(14. prosinec 2000)

Akademický senát
(13. prosinec 2000)

Léčba akutního srdečního selhání po operacích vrozených srdečních vad pomocí dočasné resynchronizační kardiostimulace
MUDr. J. Janoušek

Publikační činnost

Nová kniha - zdrojem poučení ale i výzvou
Prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc.

Abstrakta

Přehled termínů uzávěrek pro Ročník č. 9 (2000/2001):

• 1. únor 2001
• 1. březen 2001
• 2. duben 2001
• 2. květen 2001
• 4. červen 2001

Redakční rada:
Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc.
Doc. MUDr. T. Blažek, CSc.,
Ing. M. Cipryánová
Mgr. Z. Dobiašová
Doc. PhDr. J. Kocourková
Ing. E. Kuželová
Prof. MUDr. S. Tůma, CSc.
MUDr. J. Večeř

Adresa:
Redakce časopisu PELIKÁN
Univerzita Karlova
2. lékařská fakulta
V Úvalu 84
150 06 Praha 5 - Motol
tel.: (02) 2443 5853

E-mail: pelikan@lfmotol.cuni.cz

Kontakt :
Ing. M. Cipryánová

Zpracování a grafická úprava:
© Ing. M. Cipryánová

Vědecká rada

zapsala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana UK 2. LF)

Zasedání dne 14. 12. 2001

Jednání vědecké rady zahájil děkan fakulty prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc. přivítáním všech přítomných, zvláště přivítal hosty tohoto zasedání. Kontrola zápisu proběhla bez připomínek.

Personální záležitosti

Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky prof. MUDr. Jan Hořejší, DrSc. představil vědecké radě novou odbornou asistentku MUDr. Helenu Robovou.

Výzkumné záměry

Výzkumný záměr číslo: 111300001
Hlavní řešitel: Doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc.
Název výzkumného záměru „Komplexní imunologický program-aplikace poznatků základního výzkumu do klinické praxe“.

Výzkumný záměr číslo: 111300002
Hlavní řešitel: Prof. MUDr. Martin Vízek, CSc.
Název výzkumného záměru „Mechanismy tkáňové adaptace na protrahovanou hypoxii. Možnosti predikce a ovlivnění pathogenních důsledků působení hypoxie“.

Výzkumný záměr číslo: 11100003
Hlavní řešitel: Prof. MUDr. Petr Goetz, CSc.
Název výzkumného záměru „Komplexní longitudinální klinická a genetická péče o prenatální a postnatální vývoj jedinců a rodin s rizikem zdravotnicky a společensky nejzávažnějších chorob a vad“.

Výzkumný záměr číslo: 11100004
Hlavní řešitel: Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.
Název výzkumného záměru „Výzkum funkce a onemocnění mozku. Zaměření na vývoj, stárnutí, epileptologii, cerebrovaskulární onemocnění, trauma, atrofickou degeneraci a rozvoj nových diagnostických a léčebných metod“.

Výzkumný záměr číslo: 11100005
Hlavní řešitel: Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
Název výzkumného záměru „Optimalizace komplexní péče o děti s nádorovým onemocněním“.

Závěr: Vědecká rada přijala sdělení jednotlivých řešitelů výzkumných záměrů a na základě průběžných zpráv doporučila pokračovat v řešení uvedených výzkumů.

Zprávy vedení fakulty

Vědecké radě byl předložen návrh UK Farmaceutické fakulty a UK Přírodovědecké fakulty udělit titul doktor honoris causa UK panu prof. T.R. Cechovi z Univerzity v Boulderu, Colorado, USA. Děkani obou fakult žádají UK 2. lékařskou fakultu o participaci na tomto návrhu. Závěr: Souhlas.

Proděkan Herget informoval vědeckou radu o zajištění organizace „Studentské vědecké konference“, která proběhne v březnu 2001 na 2. lékařské fakultě.

Proděkan Herget předložil vědecké radě návrh na vnitřní pravidla k předpisu Univerzity Karlovy týkající se kritérií pro habilitační řízení a jmenovací řízení profesorem. V návrhu byla řešena především publikační aktivita kandidátů. proděkan Herget navrhuje: kandidáti na habilitační řízení dvě impaktované publikace, na profesorské řízení pět impaktovaných publikací. Vědecká rada doporučila, aby otázka kritérií k výše uvedeným řízením byla dále univerzitou řešena a pověřila prof. MUDr. Jaroslava Masopusta, DrSc., zástupce UK 2. LF ve vědecké radě UK, o otevření další diskuse k předloženému materiálu.
Závěr: Hlasováním (přítomných 34, kladných 30, záporných 2, zdržel se hlasování 2) členové vědecké rady vyjádřili souhlas s vytvořením vnitřních pravidel kritérií pro habilitační řízení a jmenovací řízení profesorem.

Různé

Děkan fakulty seznámil vědeckou radu s řešením situace na Ústavu soudního lékařství. Po vzájemné dohodě s ředitelem FN Bulovka proběhne v únoru r. 2001 výběrové řízení na vedoucího ústavu. Ústav soudního lékařství bude společným pracovištěm UK 2. LF a FN Bulovka.

Habilitační řízení

Vědecká rada svým hlasováním doporučila udělit RNDr. Jaroslavu Marešovi, CSc. titul docent UK 2. lékařské fakulty a postupuje celé řízení k rukám rektora Univerzity Karlovy.
Téma přednášky: „Buněčná proliferace pankreatických beta-buněk“.
Jménem hodnotitelské komise posoudil přednášku prof. MUDr. Jan Němec, DrSc.

Udělení vědecké hodnosti „kandidát lékařských věd“

MUDr. Štěpán Kutílek
vedoucí klinického oddělení LÉČIVA a.s. a odborný asistent kliniky dětského a dorostového lékařství UK 1. LF Praha v oboru pediatrie
Kandidátská disertační práce na téma „Ultrazvukové hodnocení kostní kvality u chronicky nemocných dětí“.
Vědecká rada udělila MUDr. Štěpánu Kutílkovi vědeckou hodnost „kandidát lékařských věd“.

MUDr. Karel Pýcha
odborný asistent kliniky dětské chirurgie UK 2. LF a FN Motol Praha v oboru chirurgie
Kandidátská disertační práce na téma „Ileus nedonošených a jeho léčba“.
Vědecká rada udělila MUDr. Karlu Pýchovi vědeckou hodnost „kandidát lékařských věd“.

MUDr. Jiří Morávek
odborný asistent kliniky dětské chirurgie UK 2. LF a FN Motol Praha v oboru chirurgie
Kandidátská disertační práce „Porovnání operačních postupů při řešení hypospadie v dětském věku“.
Vědecká rada udělila MUDr. Jiřímu Morávkovi vědeckou hodnost „kandidát lékařských věd“.

Akademický senát

zapsala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana UK 2. LF)

Zasedání dne 13. 12. 2001

Jednání akademického senátu zahájil předseda doc. MUDr. Petr Zoban, CSc. Přivítáním všech přítomných, zvláště uvítal hosty tohoto zasedání. Kontrola zápisu proběhla bez zásadních připomínek.

Zprávy vedení

Děkan fakulty seznámil senát s řešením situace na Ústavu soudního lékařství. Po vzájemné dohodě s ředitelem FN Bulovka proběhne v únoru r. 2001 výběrové řízení na vedoucího ústavu. Ústav soudního lékařství bude společným pracovištěm UK 2. LF a FN Bulovka.

Schválení kreditního systému hodnocení výuky. Senát doporučil do hodnocení kreditem zařadit lékařskou etiku a psychologii. Seznam předmětů hodnocených kreditem tvoří přílohu č. 1 tohoto zápisu.
Hlasování: Přítomných 14 členů (13-1-0).Závěr: Souhlas.

Změna „Studijního a zkouškového řádu UK 2. LF“ v bodě opakování ročníku. Návrh popisuje možnost studenta zapsat v opakovaném ročníku i některé předměty z dalšího ročníku. Návrh tvoří přílohou č. 2 tohoto zápisu a jsou v něm začleněny připomínky senátu.
Hlasování: Přítomných 15 členů (11-4-0) Závěr: Souhlas.

Tajemnice fakulty předložila senátu návrh na změnu „Metodického pokynu k Vnitřnímu mzdovému předpisu UK v Praze ze dne 30. března 1999, č.j. 16754/99-30“. Návrh popisuje tyto změny:

čl. VIII – odměny: odměny za publikace – „za publikaci článku s IF větším nebo rovným 1,0 (původně 1,5) může děkan …“

čl. XI. - dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – úprava se týká organizace práce při zpracování této agendy, na základě zrušení spolupráce s firmou, která tuto agendu fakultě zajišťovala.

Příloha 1 metodického pokynu – mzdová třída a mzdový tarif podle pracovního zařazení – změna minimální mzdy v souladu se zákonem.

Hlasování: Přítomných 14 členů (14-0-0) Závěr: Souhlas.

Zpráva o průběhu voleb do nového AS UK 2. LF

Prof. RNDr. Helena Tomášová, CSc., předsedkyně volební komise senátu, informovala o průběhu voleb nových členů AS UK 2. LF. V prvním kole voleb bylo osloveno 245 členů pedagogické obce a 1051 studentů. Odevzdáno bylo za pedagogickou obec 144 hlasů z toho 3 neplatné (účast 57%), za studentskou obec 205 hlasů (účast 19,5%). Druhého kola voleb se zúčastnilo 154 pedagogů (účast 63%) a 354 studentů (účast 33,5%). Celá zpráva o průběhu voleb tvoří přílohu č. 3 tohoto zápisu.

Senát přijal rezignaci studenta Daniela Hodyce, zvoleného za studentkou obec do Akademického senátu Univerzity Karlovy, z této funkce.

Různé

Proděkani pro studijní záležitosti požádali studentskou komoru senátu o připomínky k obsahu Karolínky a o návrhy na její doplnění. Připomínky a návrhy přijímá studijní oddělení děkanátu do konce ledna 2001.

Studentská komora senátu požádala vedení fakulty o poděkování studentu Martinu Švehlíkovi za opakované pořádání zpívání koled na LDN.

Studentská komora senátu vznesla opětovnou stížnost týkající se využívání počítačové učebny na TPÚ některými studenty k jiným než výukovým účelům. Stížnost prověří proděkanka Bartůňková.

Přílohy k zápisu jsou uloženy v archivu AS na sekretariátu děkana.

Nová kniha - nejen zdrojem poučení ale i výzvou
aneb chválihodný počin pro rozvoj dětské psychiatrie

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan UK 2. LF)

Mám upřímnou radost, že mohu upozornit členy akademické obce naší fakulty na právě vydanou monografii „Dětská a adolescentní psychiatrie“. Radost mám nejenom proto, že pět z jejích osmi autorů jsou odborníky Dětské psychiatrické kliniky naší fakulty (Doc.MUDr. Vl. Hort, CSc., Doc. MUDr. M. Hrdlička, CSc., Doc. PhDr. J. Kocourková, as. MUDr. J. Koutek a as. MUDr. L. Propper – dalšími pak pracovníci Institutu pro další vzdělávání ve zdravotnictví – Doc.MUDr. E. Malá, CSc., as. PhDr. D. Krejčířová a primář MUDr. K. Nešpor, CSc.), ale také proto, že je po dlouhých letech vyplněna mezera v medicínské oblasti, která je mimořádně významná.

Nepředkládám recenzi monografie – k tomu nemám příslušnou erudici, ale intenzivně si uvědomuji, jak zásadní význam má psychika dítěte a mladistvého pro jeho postavení v celém následném životě, jak prospěšné je znát její přirozený vývoj pro každého lékaře a jak odpovědné je včas rozpoznat její poruchy a při podezření na ně předat dítě odborníkovi. Psychická složka osobnosti ještě stále často uniká těm, kteří napravují poruchy somatické. Pro dětský věk to vyniká tím více, uvědomíme-li si dlouhou životní perspektivu vyvíjejícího se jedince. Šíře dopadu psychických poruch dítěte ovšem výrazně přesahuje rámec medicíny a zasahuje do mnoha oblastí společenského života – od problémů rodiny přes nesrovnalosti ve škole, až po otázky soudně-znalecké.

Dětská a adolescentní psychiatrie se stala svrchovanou, respektovanou disciplinou a je zapotřebí ji brát vážně. Vydaná kniha o tom určitě každého přesvědčí. Už jen nahlédnutí do jejího obsahu, a z něho vyplývající struktury oboru, je poučné a dokládá jeho rozsah. Monografii uvádí informace o koncepci oboru dětské a dorostové psychiatrie a kapitola o normálním vývoji dítěte a adolescenta. Následuje obsáhlá část pedopsychiatrické propedeutiky a logicky na ni navazující klasifikace duševních poruch v psychiatrii. Další kapitoly (čtvrtá až jedenáctá) jsou věnovány speciální pedopsychiatrii: vývojovým poruchám (mentální retardace, vývojové poruchy řeči a učení, dětský autismus, jiné pervazivní vývojové poruchy), psychotickým poruchám (schizofrenie, jiné psychotické poruchy), afektivním poruchám (bipolární porucha, deprese, trvalé afektivní poruchy), neurotickým a úzkostným poruchám (panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha, fobie, obsedantně-kompulzivní porucha, disociativní poruchy, somatoformní poruchy, poruchy přizpůsobení, posttraumatická stresová porucha, úzkostné poruchy se začátkem specifickým pro dětství) poruchám příjmu potravy (mentální anorexie, mentální bulimie, poruchy příjmu potravy, obezita, specifické poruchy příjmu jídla v útlém a dětském věku), návykovým rizikům u dětí a dospívajících (definice, epidemiologie, diagnostika, etiologie a teoretická východiska terapie, terapie a prevence), poruchám chování a emocí (hyperkinetické poruchy, poruchy chování, smíšené poruchy chování a emocí, poruchy sociálních vztahů se vznikem specifickým pro dětství, disharmonický vývoj osobnosti, psychosexuální vývoj a porucha pohlavní identity v dětství), psychickým poruchám se somatickými projevy ( tikové poruchy, poruchy spánku, neorganická enuréza a enkopréza, psychosomatické poruchy). Dvanáctou kapitolu zaměřili autoři na specifické otázky dětské psychiatrie – týrané, zanedbávané a sociálně zneužívané dítě, Münchhausenův syndrom by proxy, suicidalitu v dětství a adolescenci a soudněznalecké otázky v dětské a adolescentní psychiatrii a poslední – třináctou na terapii v dětské a dorostové psychiatrii (psychofarmaka a biologické léčebné metody, psychoterapie dětí a adolescentů, preventivní aspekty v dětské psychiatrii).

Kniha našich kolegů – dětských psychiatrů a psychologů mi je sympatická z více důvodů:

1. Přispívá k reputaci naší fakulty.
2. Vyplňuje dlouhou časovou mezeru mezi poslední publikací z tohoto oboru, jejímž autorem byl první přednosta kliniky dětské psychiatrie naší fakulty prof.MUDr. Jan Fišer, DrSc.
3. Prezentuje vysokou úroveň svébytného a významného oboru dětské psychiatrie.
4. Podává psychiatrům informace o poruchách dětské psychiky, ale také rady jak je poznat a doporučení jak s nimi zacházet.
5. Pomůže mnoha nemocným dětem i dětem psychickými poruchami ohroženým. Dává šanci mnoha nešťastným a často bezradným rodičům a rodinám.
6. Přináší poučení specialistům dalších lékařských oborů, kteří se s psychicky poškozenými dětmi při své činnosti setkávají.
7. Představuje hodnotnou učebnici pro studenty ( nejen naší fakulty), ale i pro mladé specializující se lékaře.
8. Rozšiřuje poučení pro pracovníky některých nemedicínských oborů – např. učitele, pracovníky sociální péče a legislativce, ale i pro mnoho dalších.
9. Stává se příkladem a výzvou pro kolegy – učitele naší fakulty, kteří dosud takovou povinnost ve svém oboru nesplnili a mají dluh vůči studentům, oboru i fakultě.
10. Dokládá ( a to je moje subjektivní přesvědčení), že internet je nepochybně velmi užitečná záležitost, že však nenahradí ten báječný pocit mít v ruce knížku, pohodlně se s ní usadit a začíst se do textu. Kniha je totiž i záležitost estetická. Hezká kniha, schopná čtenáře oslovit, je také kus umění.

„Dětská a adolescentní psychiatrie“ je kniha po všech stránkách povedená. Přeju jí mnoho čtenářů a velký jejich zájem. Jejím autorům splnění záměrů, kterým věnovali tak velké tvůrčí úsilí. Blahopřeji jim a děkuji.

Léčba akutního srdečního selhání po operacích vrozených srdečních vad pomocí dočasné resynchronizační kardiostimulace
(Teze habilitační přednášky -zasedání vědecké rady UK 2. LF leden 2001)

MUDr. Jan Janoušek
(Kardiocentrum, FN Motol)

Úvod

Koncept síňokomorové (AV) a nitrokomorové (IV) resynchronizace je v posledních několika letech přijímán jako další možnost léčby chronického srdečního selhání u dospělých pacientů s dilatovanou kardiomyopatií, blokádou levého raménka a případně prodlouženým síňokomorovým vedením (1-6). Resynchronizace zlepšuje diastolické plnění levé komory díky prodloužení levokomorové plnící periody a minimalizaci presystolické mitrální regurgitace. Současně se v důsledku resynchronizace kontrakce septa a laterální stěny zlepšuje i systolická funkce levé komory a klesá relativní spotřeba kyslíku v myokardu (7).

Nízký srdeční výdej je přítomen u části pacientů po operaci vrozené srdeční vady v důsledku kombinace několika faktorů: peroperačního poškození myokardu rezultujícího v systolické i diastolické dysfunkci, případných hemodynamických reziduí, srdeční pseudotamponády způsobené limitovaným prostorem v hrudníku a arytmií vedoucích k AV a IV desynchronizaci. Přítomnost vysokých srdečních frekvencí může přispívat k limitaci diastolického plnění komor. Běžná léčba zahrnující inotropní podporu a manipulaci předtížení a dotížení nemusí být dostatečná. Katecholaminy mohou dále zvyšovat srdeční frekvenci, snižovat trvání diastolického plnění a přispívat tak k začarovanému kruhu. Předkládaná práce byla provedena k ověření hypotézy, že AV a IV resynchronizace provedená pomocí dočasné srdeční stimulace může korigovat existující převodní poruchu, zlepšit diastolické plnění a systolickou funkci komor a přinést akutní hemodynamické zlepšení u vybrané skupiny těžce nemocných pacientů časně po operaci vrozené srdeční vady.

Pacienti a metodika

Akutní hemodynamický efekt atrioventrikulární (AV) a inter/intraventrikulární (IV) resynchronizace byl vyšetřován u 20 pacientů ve věku 3,4 měsíce - 14,0 let (medián 20,4 měsíců) časně (medián 1, rozsah 1 až 120 hodin) po operaci vrozené srdeční vady. Ke stimulaci bylo použito implantabilních kardiostimulátorů upravených pro dočasnou externí stimulaci a epikardiálních stimulačních elektrod umístěných na pravé síni, laterální vtokové a výtokové části pravé komory a laterální vtokové části levé komory. K zařazení do studie museli pacienti splňovat následující kritéria: 1. přítomnost AV a/nebo IV převodní poruchy a 2. potřeba inotropní podpory. AV resynchronizace (n = 13) bylo dosaženo optimalizací AV zpoždění během AV synchronní stimulace výtokového traktu pravé komory. IV resynchronizace (n = 14) bylo dosaženo AV synchronní stimulací laterální vtokové části pravé komory u 7 pacientů s blokem pravého Tawarova raménka a normálním AV vedení a AV synchronní stimulací ze dvou nebo tří komorových míst u dalších 7 pacientů s již provedenou AV resynchronizací. Arteriální tlak byl měřen přímo pomocí zavedených arteriálních katétrů. Byla provedena vždy 2 párová měření při výchozím srdečním rytmu (spontánní rytmus s AV blokem I. stupně a/ nebo nitrokomorovou blokádou u 17 pacientů, AV synchronní univentrikulární stimulace z výtokového traktu pravé komory s výchozím AV zpožděním 100 ms u 3 pacientů s AV blokem III. stupně) a při stimulaci. Tlaky byly průměrovány po dobu 1 respiračního cyklu.

Výsledky

Ve srovnání s výchozími hodnotami vedla AV resynchronizace ke vzestupu arteriálního systolického, středního a pulzního tlaku o 7,2 ± 8,3 % (p < 0,01), 8,6 ± 8,1 % (p < 0,005) a 6,9 ± 13,5 % (p NS). IV resynchronizace použitá buď izolované nebo přidaná k předchozí AV resynchronizaci vedla k (dalšímu) tlakovému vzestupu o 7,0 ± 4,7 %, 5,9 ± ± 4,7 % a 9,3 ± 7,8 %, p < 0,001 pro všechna měření. Kombinovaný efekt AV a IV resynchronizace vedl k souhrnnému zvýšení systolického, středního a pulzního arteriálního tlaku o průměrně (rozsah) 10,2 ± 5,0 (4,0 – 19,1) %, 8,6 ± 5,4 (0,8 – 14,8) % a 15,2 ± 8,5 (6,1 – 33,3) %, p < 0,001 pro všechna měření. IV resynchronizace vedla k významnému poklesu šířky QRS komplexu ze 126 ± 15 na 90 ± 15 ms, p < 0,001. Nárůst systolického arteriálního tlaku po IV resynchronizaci byl pozitivně korelován jak z výchozí šířkou QRS komplexu (R = 0,62, p < 0,05), tak i s mírou jejího zkrácení resynchronizací (R = 0,66, p < 0,05).

Diskuse

Použití dočasné resynchronizační stimulace je indikováno u pacientů s manifestním srdečním selháním, vysokou inotropní podporou a významným prodloužením síňokomorového a nitrokomorového vedení. Hemodynamický efekt komorové resynchronizace koreloval pozitivně jak s výchozí šířkou QRS komplexu, tak i mírou jejího zkrácení stimulací. To je ve shodě se studiemi provedenými u dospělých pacientů (8,9) a může být praktickým vodítkem pro peroperační zavedení většího počtu komorových elektrod. Dosažení maximálního zkrácení QRS může také pomoci ve výběru a kombinaci stimulačních míst. V epikardiálním stimulační studii provedené u dospělých pacientů korelovala šířka QRS negativně s počtem komorových stimulačních míst (10).

Převodní porucha a myokardiální dysfunkce je většinou dočasným pooperačním problémem. Během pooperačního zotavování se síňokomorové vedení často normalizuje, funkce myokardu zlepšuje a srdeční pseudotamponáda mizí s ústupem otoků. Resynchronizační stimulace je tak přechodnou terapeutickou metodou a její dlouhodobé použití není při absenci standardních indikací k trvalé kardiostimulaci nutné. Jedná se však o vysoce užitečnou metodu v akutní léčbě pooperačního srdečního selhání s potenciálem snížení morbidity a mortality v důsledku nízkého srdečního výdeje. Podle klinických zkušeností vede úspěšná resynchronizace ke zlepšení srdečního výdeje, snížené potřebě inotropní podpory s následným poklesem srdeční frekvence a přerušením začarovaného kruhu progredujícího systolického a diastolického srdečního selhání.

Závěr

Resynchronizační stimulace vede u vybraných pacientů s poruchou síňokomorového a nitrokomorového vedení a potřebou inotropní podpory k významnému nárůstu arteriálního tlaku a představuje účinnou metodu k léčbě akutního pooperačního srdečního selhání. Podobná data nebyla zatím v pediatrické kardiologické literatuře publikována.

Literatura

Gras D, Mabo P, Tang T, et al. Multisite pacing as a supplemental treatment of congestive heart failure: preliminary results of the Medtronic Inc. InSync Study. PACE 1998; 21:2249-2255.

Cazeau S, Ritter P, Lazarus A, et al. Multisite pacing for end-stage heart failure: early experience. PACE 1996;19:1748-1757.

Jais P, Douard H, Shah DC, Barold S, Barat JL, Clementy J. Endocardial biventricular pacing. Pacing Clin Electrophysiol 1998;21:2128-2131.

Leclercq C, Cazeau S, Le Breton H, Ritter P, Mabo P, Gras D, Pavin D, Lazarus A, Daubert JC. Acute hemodynamic effects of biventricular DDD pacing in patients with end-stage heart failure. J Am Coll Cardiol 1998;32:1825-1831.

Saxon LA, Boehmer JP, Hummel J, Kacet S, De Marco T, Naccarelli G, Daoud E. Biventricular pacing in patients with congestive heart failure: two prospective randomized trials. The VIGOR CHF and VENTAK CHF Investigators. Am J Cardiol 1999;83:120D-123D.

Auricchio A, Stellbrink C, Sack S, Block M, Vogt J, Bakker P, Mortensen P, Klein H. The Pacing Therapies for Congestive Heart Failure (PATH-CHF) study: rationale, design, and endpoints of a prospective randomized multicenter study. Am J Cardiol 1999;83:130D-135D.

Nelson GS, Berger RD, Fetics BJ, Talbot M, Kass DA. Single site and bi-ventricular resynchronization pacing therapy in patients with dilated cardiomyopathy and intraventricular conduction delay achieves systolic benefit at reduced energetic cost (abstr.). PACE 2000;23:614.

Auricchio A, Stellbrink C, Block M, Sack S, Vogt J, Bakker P, Klein H, Kramer A, Ding J, Salo R, Tockman B, Pochet T, Spinelli J. Effect of pacing chamber and atrioventricular delay on acute systolic function of paced patients with congestive heart failure. The Pacing Therapies for Congestive Heart Failure Study Group. The Guidant Congestive Heart Failure Research Group. Circulation 1999;99:2993-3001.

Alonso C, Leclercq C, Victor F, Mansour H, de Place C, Pavin D, Carre F, Mabo P, Daubert JC. Electrocardiographic predictive factors of long-term clinical improvement with multisite biventricular pacing in advanced heart failure. Am J Cardiol 1999;84:1417-1421.

Buckingham TA, Candinas R, Duru F, Pagotto E, Schonbeck M, Amann FW, Turina M, Schmid ER. Acute hemodynamic effects of alternate and combined site pacing in patients after cardiac surgery. Pacing Clin Electrophysiol 1999;22:887-893.

V Praze 9. 1. 2001

E-mail: jan.janousek@lfmotol.cuni.cz

Abstrakta

Hum Genet 2000 Mar;106(3):

259 - 68

Characterization of a novel 21-kb deletion, CFTRdele2,3(21 kb), in the CFTR gene: a cystic fibrosis mutation of Slavic origin common in Central and East Europe.

Dork T, Macek M Jr, Mekus F, Tummler B, Tzountzouris J, Casals T, Krebsova A, Koudova M, Sakmaryova I, Macek M Sr, Vavrova V, Zemkova D, Ginter E, Petrova NV, Ivaschenko T, Baranov V, Witt M, Pogorzelski A, Bal J, Zekanowsky C, Wagner K, Stuhrmann M, Bauer I, Seydewitz HH, Neumann T, Jakubiczka S

Institute of Human Genetics, Medical School Hannover, Germany. doerk.thilo@mh-hannover.de

We report a large genomic deletion of the cystic fibrosis transmembrane conductance regulator (CFTR) gene, viz., a deletion that is frequently observed in Central and Eastern Europe. The mutation, termed CFTRdele2,3(21 kb), deletes 21,080 bp spanning introns 1-3 of the CFTR gene. Transcript analyses have revealed that this deletion results in the loss of exons 2 and 3 in epithelial CFTR mRNA, thereby producing a premature termination signal within exon 4. In order to develop a simple polymerase chain reaction assay for this allele, we defined the end-points of the deletion at the DNA sequence level. We next screened for this mutation in a representative set of European and European-derived populations. Some 197 CF patients, including seven homozygotes, bearing this mutation have been identified during the course of our study. Clinical evaluation of CFTRdele2,3(21 kb) homozygotes and a comparison of compound heterozygotes for deltaF508/CFTRdele2,3(21 kb) with pairwise-matched deltaF508 homozygotes indicate that this deletion represents a severe mutation associated with pancreatic insufficiency and early age at diagnosis. Current data show that the mutation is particularly common in Czech (6.4% of all CF chromosomes), Russian (5.2%), Belorussian (3.3%), Austrian (2.6%), German (1.5%), Polish (1.5%), Slovenian (1.5%), Ukrainian (1.2%), and Slovak patients (1.1%). It has also been found in Lithuania, Latvia, Macedonia and Greece and has sporadically been observed in Canada, USA, France, Spain, Turkey, and UK, but not in CF patients from Bulgaria, Croatia, Romania or Serbia. Haplotype analysis has identified the same extragenic CF-haplotype XV-2c/KM. 19 "A" and the same infrequent intragenic microsatellite haplotype 16-33-13 (IVS8CA-IVS 17bTA-IVS 17bCA) in all examined CFTRdele2,3(21 kb) chromosomes, suggesting a common origin for this deletion. We conclude that the 21-kb deletion is a frequent and severe CF mutation in populations of Eastern- and Western-Slavic descent.

 

 

Am J Hum Genet 2000 May;66(5): 1485-95

Effects of cystic fibrosis and congenital bilateral absence of the vas deferens-associated mutations on cystic fibrosis transmembrane conductance regulator-mediated regulation of separate channels.

Mickle JE, Milewski MI, Macek M Jr, Cutting GR

Institute of Genetic Medicine, Johns Hopkins University School of Medicine, Baltimore, MD 21287, USA.

 

The protein defective in cystic fibrosis (CF), the CF transmembrane-conductance regulator (CFTR), functions as an epithelial chloride channel and as a regulator of separate ion channels. Although the consequences that disease-causing mutations have on the chloride-channel function have been studied extensively, little is known about the effects that mutations have on the regulatory function. To address this issue, we transiently expressed CFTR-bearing mutations associated with CF or its milder phenotype, congenital bilateral absence of the vas deferens, and determined whether mutant CFTR could regulate outwardly rectifying chloride channels (ORCCs). CFTR bearing a CF-associated mutation in the first nucleotide-binding domain (NBD1), DeltaF508, functioned as a chloride channel but did not regulate ORCCs. However, CFTR bearing disease-associated mutations in other domains retained both functions, regardless of the associated phenotype. Thus, a relationship between loss of CFTR regulatory function and disease severity is evident for NBD1, a region of CFTR that appears important for regulation of separate channels.

 

 

Diabet Med 2000 Jan;17(1):64-9

Type 1 diabetes mellitus in Czech children diagnosed in 1990-1997: a significant increase in incidence and male predominance in the age group 0-4 years. Collaborators of the Czech Childhood Diabetes Registry.

Cinek O, Lanska V, Kolouskova S, Sumnik Z, Snajderova M, Ronningen KS, Vavrinec J

2nd Department of Paediatrics, 2nd Medical School, Charles University, Prague, Czech Republic

AIMS: To overview total, age-and sex-specific incidence rates of type 1 diabetes mellitus and their trends in Czech children 0-14 years of age in the period of 1990-1997.

METHODS: Type 1 DM cases were ascertained by two independent sources, data of general population were obtained from the annual demographic reports of the State Statistic Bureau. Incidence rates were computed using both ascertainment sources combined.

RESULTS: In the study period 1.1.1990-31.12.1997, the total incidence was 10.1 (95% CI 9.6-10.6) per 100,000/year in both sexes, 10.0 (95% CI 9.4-10.7) in boys, and 10.2 (95% CI 9.5-11.0) in girls. The total age-standardized incidence was 9.9 (95% CI 9.4-10.4). The total incidence had a significant increasing trend over the study period (P= =10(-4), annual increment 4.3%). A significant increasing trend was also found in the groups of children 0-4 (P = 0.033, increment 6.9%) and 5-9 years at diagnosis (P = 0.038, increment 4.8%). Statistically significant male predominance was observed in the group diagnosed at age 0-4 years (boys/girls ratio of incidence 1.33, P = 0.035).

CONCLUSIONS: We report the first population-based epidemiological data on incidence of childhood Type 1 DM in the Czech Republic. The incidence has increased significantly during the last 8 years. The present incidence is at an intermediate level compared to other European countries.

J Mol Med 2000 Oct;6(4):421-6

Charcot-marie-tooth disease type 1A (CMT1A) and hereditary neuropathy with liability to pressure palsies (HNPP): reliable detection of the CMT1A duplication and HNPP deletion using 8 microsatellite markers in 2 multiplex PCRs.

Seeman P, Mazanec R, Zidar J, Hrusakova S, Ctvrteckova M, Rautenstrauss B

Department of Child Neurology, 2nd School of Medicine, Charles University Prague, 150 06 Praha 5, Czech Republic.

Charcot-Marie-Tooth disease (CMT) and hereditary neuropathy with liability to pressure palsies (HNPP) are the most frequent inherited disorders of the peripheral nervous system. They are clinically and genetically heterogeneous. A submicroscopic tandem duplication of 1. 5 Mb in chromosome 17p11.2-12 comprising the PMP22 gene is found in 70.7% of autosomal dominant Charcot-Marie-Tooth type 1 (CMT1) patients. A reciprocal deletion is found in 87.6% of HNPP patients. The size of the typical CMT1A duplication is too small for classical cytogenetics and the whole region including the CMT1A-REP elements is sometimes too complex for a single DNA analysis method. We present results of a multiplex PCR of 8 microsatellite markers with multicolour fluorescence primer labelling followed by fragment analysis on an ABI 310 Prism analyzer to simplify the diagnostic procedure. Results for 24 patients can be obtained within 24 h. This method was applied on 92 DNA samples of unrelated patients carrying a typical CMT1A duplication previously confirmed by two colour fluorescence in situ hybridization (FISH, probe c132G8) and EcoRI/SacI Southern blotting (probe pLR7.8). Three alleles of three different sizes were clearly detected at least once in 88 of them (95.6%). Subsequently this analysis was applied on 312 Czech patients and revealed a CMT1A/HNPP rearrangement in 109 out of them.

Pol Merkuriusz Lek 2000 Apr;8(46):252-3

[Dual X-ray absorptiometry (DEXA) in children with chronic diseases].

Feber J, Janda J, Krasnicanova H

1st Department of Paediatrics, University Hospital Motol, Praha, Czech Republic.

Dual energy X-ray absorptiometry (DEXA) can be used for the measurement of bone density at the level of lumbar spine, whole body scan, and also for the measurement of bone mass content (BMC), lean body mass (LBM), and fat body mass (FBM). Although this method has been originally developed for the diagnosis and monitoring of osteoporosis in adults, it is used in children with chronic diseases like chronic renal failure, chronic gastrointestinal and rheumatological diseases. However, children with chronic disease often demonstrate statural growth disturbances and decreased growth velocity. Therefore, their actual height does not correspond to the actual chronological age. Normal values of DEXA for a given age are based on data from children with normal height. Interpretation of DEXA regardless of the actual height, which is usually stunted, may lead to false conclusions and wrong therapeutic attitudes. Thus, when interpreting results obtained in such patients a few transformations and calculations should be done.

Pediatr Nephrol 2000 Jul;14(7):654-7

Bone mineral density in children after renal transplantation.

Feber J, Cochat P, Braillon P

1st Department of Pediatrics, University Hospital Motol, Praha, Czech Republic. janusz.feber@lfmotol.cuni.cz

A successful kidney transplantation (Tx) offers good quality of life for children suffering from chronic renal failure. However, some metabolic abnormalities may not be corrected and may persist after Tx despite good graft function. Post-Tx bone disease seems to be a universal finding in adult Tx recipients, and is most probably related to steroids. Reports on bone mineral density (BMD) in children after renal Tx are not uniform. Recent studies suggest that BMD is normal when corrected for height. However, longitudinal studies show a transient decrease in BMD in the early post-Tx period. These controversial results raise the issue of the correct interpretation of dual-energy X-ray absorptiometry in children with stunted growth. Etiopathogenetic factors of the decreased BMD, preventive and therapeutic measures are discussed. In conclusion, the results of dual energy X-ray absorptiometry should be interpreted with caution, especially in children with disturbed growth.

   Ročník č.8 • Ročník č.7 • Ročník č.6 • Ročník č.5 • Ročník č.4 • Home 2. LF
    Datum poslední aktualizace 09.11.2001, © Marcela.Cipryanova@lfmotol.cuni.cz