Vánoční poselství o stavu mysli

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan UK 2. LF)

Vážení členové Akademické obce, milí přátelé!

Známý, velmi oblíbený americký esejista Robert Fulghum, který ve svých útlých knížkách "průzračným způsobem oslovuje v člověku to lepší, dává smysl těm nejnepatrnějším věcem světa a navádí čtenáře k radostnému prožívání" (z informace o něm v prvním vydání jeho knížky "Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce", Odeon, 1991) mě velice oslovil následující úvahou o Vánocích: "Vánoce nejsou nějaké datum v kalendáři, jedná se o vztah mysli." Použil jsem jeho výrok jako motto letošního osobního vánočního přání a předávám je vám všem.

Vánoce opravdu nejsou datem, které nás nabádá k bilancování končícího roku, k hodnocení toho čeho jsme docílili, kolikrát jsme uspěli a kolikrát prohráli. Nejsou ani o závěrečných zprávách a přehledech publikovaných prací, ani o známkách ve studentských indexech. Vánoce jsou opravdu o stavu našich myslí, ale také o stavu našich srdcí.

Obávám se, že většinou jsme malými pokrytci, když se už čtyři týdny před Štědrým dnem oháníme adventem, ale bereme si z něho jen to, co je nám příjemné, co nás nezatěžuje a co se nám zdá být hezké. Ulamujeme barborky, kupujeme adventní věnce a svíčky, pořádáme adventní setkání, ale kdepak bychom zauvažovali o naplnění původního a stále trvajícího poslání adventu, který byl mimochodem začleněn do církevního roku už ve druhé polovině 4. století ve Španělsku a v Gálii. Slovo advent pochází z latinského adventus, které znamená příchod a příchod znamená přípravu, tedy přípravu na Vánoce. První adventní neděle připomíná bdělost, druhá pokání, při třetí bychom měli rozjímat a čtvrtá přináší zvěstování. Moderní doba na to všechno dala většině z nás zapomenout. A vůbec tu nejde o to, zda jsme věřící či nevěřící, ale o způsob bytí. O to, že netrávíme onen čas v klidu a v zamyšlení nad sebou samými. Skutečný, nefalšovaný adventní čas, ač se s ním oháníme všude možně, je nenávratně ten tam. Zůstal jen v knížkách a my ho jen důkladně zneužíváme.

Vlastní vánoce jsou na tom snad o něco lépe. Některé starodávné zvyky přece jenom přetrvávají, i když se mnoho z nich vytratilo. Vánoční stromek, jesličky, koledy, hlavně však vánočky, cukroví a dárky. Pochybuji, že mladé dámy v našich domovech hází na Štědrý večer botu přes rameno směrem ke dveřím, že hospodář odnáší po večeři zbylé kůstky pod jabloň, aby se urodilo a že odvážlivci odcházejí o štědrovečerní půlnoci nahlédnout do hlubin země a poodhrnout roušku budoucnosti upřeným pohledem na vodní hladinu, jak o tom píše Karel Jaromír Erben:

Nastala půlnoc, všech nocí máti,
půlnoc po Štědrém večeru:
Na mladém sněhu svěží stopy znáti
od vsi přímo k jezeru.

Pokud byste ale přece jenom pouštěli lodičky, zhotovené ze skořápky vlašského ořechu a oharku svíčky, vězte, že pokud lodička zůstane u břehu, nečekají vás v příštím roce žádné změny, že vše zůstane při starém, že popluje-li lodička bok po boku s jinou lodičkou čeká vás láska a přátelství, ale třeba i výhodná obchodní spolupráce a pokud se vám bude točit lodička v kruhu, musíte si ujasnit co vlastně od života chcete. Kdyby lodička nabrala vodu, ale přesto dosáhla k protilehlému břehu, svůj záměr uskutečníte s odřenýma ušima.

Pokud byste ale přece jenom lili olovo ( získat lze z olůvek, která slouží jako zátěž rybářských vlasců), vzniklý odlitek v podobě jednoho uzavřeného kruhu znamená finanční zisk, dar či úspěšnou spekulaci, pravidelný ovál sňatek z lásky, čtverec harmonický život a trojúhelník nečekané štěstí v podnikání. Řídké mřížky nabádají k urychlené návštěvě zubaře. Přetrvávají vánoční pohlednice. Často nevkusné a sem tam je nahradí přání e-mailové. I to je o lidském vztahu.O tom, že "lidskost není stavem, ve kterém přicházíme na svět", ale o tom, že "je to důstojnost, již je třeba si vydobýt" (Vercors). Tak se vracím z toho mírně odlehčujícího tónu znovu k poselství o stavu mysli. Pokuste se dosáhnout takové jeho roviny, která vám přinese opravdu požehnané vánoce, spokojenost a vyrovnání.

Přeju vám hodně vánoční pohody, radosti a klidu.

Upřímně Váš

Josef Koutecký

Fakultní zprávy

Vědecká rada
(16. listopad 2000)

Akademický senát
(15. listopad 2000)

Laudace
Prof. MUDr. J. Koutecký, DrSc.

Setkání kolegií lékařských fakult
Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc.

Mitochondriální poruchy energetického metabolismu
Doc. MUDr. J. Zeman, DrSc.

Buněčná profilace pankreatických ß-buněk
RNDr. J. Mareš, CSc.

Pohledy ze zahraničí

Montpellier
Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc.

Publikační činnost

Nová učebnice chirurgie

Abstrakta

Příloha

Psychosomatika znaků světa po-Gutenbergovi
Ing. Z. Smrčka

Přehled termínů uzávěrek pro Ročník č. 9 (2000/2001):

• 4. leden 2001
• 1. únor 2001
• 1. březen 2001
• 2. duben 2001
• 2. květen 2001
• 4. červen 2001

Redakční rada:
Doc. MUDr. J. Bartůňková, CSc.
Doc. MUDr. T. Blažek, CSc.,
Ing. M. Cipryánová
Mgr. Z. Dobiašová
Doc. PhDr. J. Kocourková
Ing. E. Kuželová
Prof. MUDr. S. Tůma, CSc.
MUDr. J. Večeř

Adresa:
Redakce časopisu PELIKÁN
Univerzita Karlova
2. lékařská fakulta
V Úvalu 84
150 06 Praha 5 - Motol
tel.: (02) 2443 5853

E-mail: pelikan@lfmotol.cuni.cz

Kontakt :
Ing. M. Cipryánová

Zpracování a grafická úprava:
© Ing. M. Cipryánová

Vědecká rada

zapsala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana UK 2. LF)

Zasedání dne 16. 11. 2000

Jednání vědecké rady zahájil děkan fakulty prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc., a přivítal všechny přítomné členy vědecké rady a hosty tohoto zasedání.

Personální záležitosti
První bod personálních záležitostí již tradičně náležel gratulacím k životním výročím. První laudace patřila prof. MUDr. Rastislavu Drugovi, DrSc., profesoru Pracoviště funkční anatomie, který převzal bronzovou pamětní medaili. Druhá laudace, nejen k životnímu výročí, ale i k pracovnímu výročí, byla proslovena paní Janě Zemanové, pokladní děkanátu fakulty. Závěrem paní Zemanová převzala též bronzovou pamětní medaili fakulty.

Na základě výsledků konkursních řízení byli vědecké radě představeni noví odborní asistenti fakulty:
- MUDr. Jan Neumann, CSc., Chirurgická klinika dospělých UK 2. LF a FN Motol,
- MUDr. Martin Dvořáček, Klinika anesteziologie a resuscitace UK 2. LF a FN Motol,
- MUDr. Dan Romportl, Klinika anesteziologie a resuscitace UK 2. LF a FN Motol,
- Bc. Martina Hušková, Interní klinika UK 2. LF a FN Motol,
- MUDr. Ivana Špálová, Gynekologicko-porodnická klinika UK 2. LF a FN Motol.

Zprávy vedení fakulty
Prof. MUDr. Jiří Šnajdauf, DrSc., proděkan pro vnitřní záležitosti fakulty, oznámil vědecké radě, že Akademie věd udělila prof. MUDr. Josefu Kouteckému, DrSc. k jeho životnímu jubileu Čestnou medaili Akademie věd "DE SCIENTIA ET HUMANITATE OPTIME MERITIS".

Vědecká rada byla proděkanem Šnajdaufem seznámena s novým pravidlem postupu při dlouhodobých pobytech pracovníků v zahraniční. Na základě žádosti přednosty kliniky/ústavu, vedení fakulty může dát souhlas s uzavřením dohod těm pracovníkům, kteří budou za nepřítomného zajišťovat pedagogickou a vědeckou činnost. Toto rozhodnutí platí pro zahraniční cesty skupiny C - pobyt od 2 měsíců do 1 roku.

Doc. MUDr. Jana Hercogová, CSc., proděkanka pro studium klinických oborů, informovala o stavu příprav zavedení kreditního systému hodnocení výuky. Kreditní systém má být předložen rektorátu UK do konce roku 2000 - v současné době jsou připraveny zkratky jednotlivých předmětů. Požádala přednosty klinik a ústavů o anotaci oboru.

Prof. MUDr. Jan Herget, DrSc., proděkan pro vědu, výzkum a zahraniční styky, informoval vědeckou radu o setkání se zástupcem holandské vládně vázané agentury, který nabídl možnost dlouhodobých pracovních pobytů českých lékařů v holandském zdravotnictví. Této agentuře byla fakultou nabídnuta možnost výuky holandských studentů na 2. LF.

Po projednání na KD a AS fakulty přijala vědecká rada se souhlasem předložený návrh na akreditaci oborů postgraduálního studia v biomedicíně.

VR schvaluje návrh komise k habilitačnímu řízení
- MUDr. Vladimíra Černého, Ph.D., FCCM, (přednosty Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny UK LF a FN Hradec Králové) v oboru anesteziologie a resuscitace.
- MUDr. Jána Lepeje, CSc., (primáře oddělení nukleární medicíny Nemocnice F. D. Roosevelta v Bánské Bystrici) v oboru nukleární medicína.

Různé
Vedení fakulty souhlasí s výplatou druhé poloviny 13. platu a 1/2 14. platu všem pracovníkům fakulty v prosincovém výplatním termínu.

Prospěchová stipendia studentům budou vyplacena ve dvou termínech - 22. a 23. 11. 2000 a 25. a 26. 4. 2001.

JMENOVACÍ ŘÍZENÍ PROFESOREM
Vědecká rada svým hlasováním dala souhlas postoupit jmenovací řízení profesorem docenta MUDr. Jiřího Zemana, DrSc., (Klinika dětského a dorostového lékařství UK 1. LF v Praze) v oboru pediatrie k dalšímu řízení na rektorát Univerzity Karlovy.
Téma přednášky: "Mitochondriální poruchy energetického metabolismu".
Jménem hodnotitelské komise přednášku posoudil doc. MUDr. Karel Cvachovec, CSc.

UDĚLENÍ VĚDECKÉ HODNOSTI "KANDIDÁT LÉKAŘSKÝCH VĚD"
Vědecká rada UK 2. LF udělila vědeckou hodnost kandidáta lékařských věd MUDr. Haně Houšťkové, odborné asistentce Kliniky dětského a dorostového lékařství UK 1. LF v Praze.
Název práce: "Poruchy cytochrom c oxidázy v dětském věku."

Akademický senát

zapsala Ilona Kyselová
(sekretariat děkana UK 2. LF)

Zasedání dne 15. 11. 2000

Jednání akademického senátu zahájil prof. MUDr. Martin Vízek, CSc. a přivítal všechny přítomné členy senátu a hosty tohoto zasedání.

Ekonomické záležitosti
Tajemnice fakulty Ing. E. Kuželová informovala AS o možnosti výplaty stipendií pro sociálně slabé studenty prostřednictvím Nadace manželů Adamových. Žádosti o poskytnutí stipendia přijímá sekretariát tajemnice, nezbytná je příloha dokládající příjmy za poslední rok.

Senát byl seznámen s výsledky hospodaření fakulty za 10 měsíců roku 2000.

Výplata prospěchových stipendií studentům bude provedena ve dvou výplatních termínech: 22. a 23. 11. 2000 a 25. a 26. 4. 2001.

Změna stipendijního řádu
Tajemnice fakulty přednesla žádost o změnu vnitřního předpisu, kterým se mění "Stipendijní řád UK 2. lékařské fakulty" v bodě doktorandská stipendia. Změna upravuje výši doktorandského stipendia v prvním roce studia na 5.000,- Kč. Závěr: Souhlas.

Návrh na kreditní systém hodnocení výuky
Doc. MUDr. Jana Hercogová, CSc., proděkanka pro studium klinických oborů, seznámila senát s přípravou bodového ohodnocení jednotlivých předmětů výuky v rámci kreditního systému zaváděného podle pokynů rektorátu UK. V současné době probíhá kódování jednotlivých předmětů a anotace oborů. Na další zasedání senátu budou připraveny podrobné informace o konečné podobě kreditního systému, potřebné k jeho schválení a předložení RUK do konce roku 2000.

Zpráva volební komise
Za prof. RNDr. H. Tomášovou, CSc. předsedkyni volební komise, informoval AS o přípravách voleb nových členů akademického senátu profesor Vízek. Volby proběhnou jako obvykle ve dvou kolech - první kolo 27. a 28. listopadu 2000 druhé kolo 4. a 5. prosince 2000.

Volby v pedagogické obci budou probíhat stejně jako v minulých letech. V prvním kole každý volič navrhne nejvíce 12 kandidátů do AS 2. LF a 2 kandidáty do AS UK. Ve druhém kole akademická obec vybírá 12 členů do AS UK 2. LF z 24 kandidátů, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet hlasů a dále 2 kandidáty ze 4, kteří byli navrženi do AS Univerzity Karlovy.

Ve studentské obci je určeno 9 komunit:
č. 1. studenti 1. ročníku magisterského programu
č. 2. studenti 2. ročníku magisterského programu
č. 3. studenti 3. ročníku magisterského programu
č. 4. studenti 4. ročníku magisterského programu
č. 5. studenti 5. a 6. ročníku magisterského programu
č. 6. studenti bakalářského programu optometrie
č. 7. zahraniční studenti
č. 8. postgraduální studenti
č. 9. studenti bakalářského programu fyzioterapie

V prvním kole navrhuje volič vždy alespoň jednoho zástupce ze své komunity a dále zástupce z celé studentské obce do maximálního počtu 12 (lze volit všechny z jedné komunity).

Ve druhém kole student vybere z volebního lístku vždy jednoho kandidáta ze své komunity, dále zástupce studentské obce do maximálního počtu 12 (lze volit všechny z jedné komunity) a dva kandidáty do AS UK.

Volby proběhnou v souladu s Volebním řádem akademického senátu, který je k dispozici na www stránkách fakulty.

Akreditace oborů postgraduálního studia
Prof. MUDr. Jan Herget, DrSc., proděkan pro vědu, výzkum a zahraniční styky, předložil senátu ke schválení návrh oborů postgraduálního studia v biomedicíně, které mají být akreditovány na naší fakultě.

Seznam navrhovaných oborů:

- Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie
- Biologie a patologie buňky
- Biochemie a patobiochemie
- Fyziologie a patofyziologie člověka
- Imunologie
- Mikrobiologie
- Neurovědy
- Farmakologie a toxikologie
- Biofyzika
- Antropologie
- Gerontologie
- Experimentální chirurgie
- Teoretické základy preventivní medicíny

Z diskuse vyplynulo doporučení senátu doplnit seznam oborů o obory biomechanika a kinantropologie. Závěr: Souhlas.

Různé
MUDr. Matlach seznámil AS s dopisem přednosty Ústavu soudního lékařství o nevyhovujícím postavení tohoto ústavu ve FN Bulovka. AS pověřil MUDr. Matlacha, aby ve spolupráci s doc. Hamplem a doc. Zobanem vypracovali dopis určený

Akademickému senátu Univerzity Karlovy požadující uspokojivé zařazení Ústavu soudního lékařství naší fakulty, který je univerzitním pracovištěm, do organizační struktury FN Bulovka.

Proděkanka Hercogová požádala členy senátu o připomínky a návrhy změn v Karolince.

Senát vyslechl stížnost studentské komory týkající se využívání počítačové učebny na TPÚ některými studenty k jiným než výukovým účelům. Stížnost bude předložena kolegiu děkana.

Laudace
Vědecká rada UK 2. LF

Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc.
(děkan UK 2. LF)

Laudace docentu Tomáši Blažkovi
(18. října 2000)

12. října roku 1995 jsem psal gratulační dopis a při tehdejším říjnovém zasedání vědecké rady naší fakulty jsem držel slavnostní řeč. Uteklo pět let, která se nedají vrátit a letošnímu šedesátníkovi MUDr. Tomáši Blažkovi, kandidátu lékařských věd v oboru nukleární medicíny, docentu pro obor biofyziky a za několik týdnů už desetiletému přednostovi Ústavu biofyziky naší fakulty, bylo zapotřebí napsat další dopis a připravit zbrusu novou laudaci. Vyslechněte ji, prosím.

Považuji za hodnou pozornosti skutečnost, že otec Tomáše Blažka byl předním českým pediatrem, asistentem Pešinovým na dětské klinice slavné České dětské nemocnice na Karlově, poté od roku 1933 primářem dětského oddělení Masarykových domovů v Krči, aby se posléze, po 2. světové válce, stal profesorem a přednostou tehdejší IV. dětské kliniky a pro příslušné období také děkanem fakulty všeobecného lékařství. Pana profesora Blažka jsem osobně znal, několik let jsme se potkávali v prostorách Nalezince. Myslím, že byl laskavý, ale při respektu, který tenkrát u mladých lékařů profesoři měli, působil na mne dojmem přísného, nesmlouvavého, zásadového muže.

Zmiňuji to proto, že zanícená profese otcova musela mládí Tomáše Blažka i jeho bratra - dvojčete, ovlivňovat. Bylo to však přece jenom trochu jinak. Není tajemstvím, že od jubilantů, jejichž laudaci považuji pro sebe za velice odpovědnou a zásadní a pečlivě ji připravuji, žádám některé intimnější údaje. Také od Tomáše Blažka. Dozvěděl jsem se toto:

"Asi bych měl začít větou: Byl otec a ten měl dva syny. Ten jeden byl normální a ten druhý byl radioamatér. K tomuto koníčku jsem se dostal o prázdninách po ukončení osmiletky. Náhodně jsem potkal spolužáka Ludvu, který šel do radioklubu a pozval mne tam. V jakési nevalně vyhlížející sklepní místnosti byla spousta přístrojů, u stolů sedělo několik lidí se sluchátky na uších a odevšad pípala morseovka. To byl zážitek. A což, když za chvíli přišel ing. Marha, sedl k vysílači, umlčel ostatní a začal vysílat fonicky. A anglicky k tomu. Na tento zážitek nikdy nezapomenu. Pak následovaly úmorně dlouhé hodiny nácviku morseovky (ona ta skautská je dosti pomalá a zvládnout základní rychlost pro získání licence - 80 znaků za minutu - se zdála dost rychlá), základy obvodové techniky, konstrukce vlastního vysílače (mého osobního). Mezitím jsme jezdili na radioamatérské závody do terénu (ono to bylo i fyzicky dost náročné vytahat naši těžkou techniku včetně antén na nějaký kopec s rozhlednou). To byl jeden koníček. Vydržel mi asi do 40 let.

Když jsem se rozhodoval, co budu studovat po maturitě, neměl jsem moc jasno. Elektronika mne lákala, ale rodinná tradice byla také velmi silná. Tatínek mi nechal úplnou volnost v rozhodování, ale cítil jsem, že by přece jen viděl rád, kdybychom s bratrem - dvojčetem studovali medicínu. Ta mi také byla blízká, vždyť jsme v tomto prostředí vyrostli. No a konečně, technické znalosti se lékaři mohou docela dobře hodit, říkal otec - vždyť on nás naučil používat nejen hlavu, ale i ruce (věčné opravování jeho auta, starého EKG na klinice - ještě se strunovým galvanometrem atd.)."

Nakonec to tedy vyhrála medicína. Od 2. ročníku byl Tomáš Blažek demonstrátorem v Ústavu fyziky FVL, kde právě začínali mladí asistenti zkoumat, zda vůbec a když ano, tak jak lze měřit radioaktivitu. Tak stanul u počátků nukleární medicíny. Od možnosti měřit změny aktivity in vivo, přes matematické vyjádření pozorovaného jevu byl jen krůček k matematickému modelování na analogovém, a později číslicovém počítači. Mezi tím propadl ovšem ještě kouzlu počítačů. To bylo v druhé polovině lékařských studií.

Odborná kariéra Tomáše Blažka pak byla už přímočará:

Pracoval jako demonstrátor, pomocná vědecká síla a asistent IV. stupně na Ústavu lékařské fyziky a nukleární medicíny. Po promoci jako vědecký aspirant tamtéž, od roku 1966 jako řádný asistent pro obor biofyzika a nukleární medicína. V roce 1968 atestoval z vnitřního lékařství, 1982 složil nástavbovou atestaci z nukleární medicíny, 1975 obhájil kandidátskou disertační práci. V letech 1979-1982 působil jako expert v Iráku na Mustanzirově univerzitě pro obor biofyzika a nukleární medicína. Kromě výuky těchto předmětů měl za úkol pomoci při zakládání lékařské fakulty v Kufě po stránce organizační a technické. Od roku 1984 byl vedoucím lékařem na ambulantní části oddělení nukleární medicíny FN v Motole a od roku 1991 je vedoucím Ústavu biofyziky 2. LF UK. Habilitoval v roce 1991 a v letech 1997-1999 zastával akademickou funkci proděkana pro informatiku a technický rozvoj fakulty.

Docent Blažek je členem České lékařské společnosti J. Ev. Purkyně, členem Evropské společnosti nukleární medicíny, Mezinárodní asociace modelování a simulace systémů a Americké společnosti pro nukleární kardiologii.

Když jsem se zmiňoval o panu profesoru Blažkovi, jubilantovu otci, řekl jsem, že působil dojmem přísným. Někdy to tak asi opravdu bylo - i doma. Tomáš o tom říká:

"Pravda, jednu věc, kterou miloval - zahrádkaření - nám dokonale otrávil. To nebylo zahrádkaření, to byly galeje. Každou neděli na Vráž a tatínek měl vždy pečlivě vypracovaný plán, co se musí stihnout. Tedy jsme pracovali v sobotu velmi pilně, abychom mohli v neděli vzít kola a jet k Berounce nebo za kamarády, ale ouha, otec měl ihned v zásobě další práci, řka: "To jste mi udělali radost, že vám to tak pěkně šlo, mohli byste udělat ještě takovou maličkost ..."

Zřejmě ale v nás cosi zasel, protože - když jsem se (již ženatý s jedním dítětem) odstěhoval do Dejvic, do vilky, kterou postavil před válkou dědeček mé paní Jiřky - mne práce na údržbě domu i zahradě zaujala a začala bavit."

Co o všem ostatním? Tomáš Blažek má solidní teoretické základy v hudbě, ale aktivní hru na klavír, na který se učil hrát, právě nezvládnul. Hudbu však miluje - hlavně klavírní a komorní a také stále více porovnává provedení skladeb různými interprety. To platí i pro dirigenty. Sochařství mu říká víc než malířství. Rád se toulá přírodou, lesy - zřejmě v odkazu dědečkovy profese - byl arcibiskupským lesním radou v Rožmitále pod Třemšínem. Mezi sporty upřednostňoval cyklistiku, spíše cykloturistiku a projel značnou část české krajiny. S fotbalem, který mu byl lhostejný, se seznamuje až teď prostřednictvím dvou vnuků. Ti, i jeho děti, dcera - zubní lékařka a syn, který studuje architekturu, naplňují jeho soukromí a ztišují bolest ze ztráty jeho vzácné paní. Tomáš nevypadá přísně jako jeho otec. Často se usmívá - i očima.

Vlastní zpověď končil slovy:
"Suma sumárum, nic pozoruhodného v mém životě. Žádná Nobelova cena, mezinárodní ocenění a tak. Ale jsem spokojený. Myslím, že kdybych měl svůj život prožít ještě jednou, že bych si asi vybíral stejně, jen bych spoustu věcí dělal šikovněji."

Ono to tak úplně není. Být výborným odborníkem a slušným člověkem je víc, než mít mezinárodní cenu. My to o Tomáši Blažkovi dobře víme.

Laudace Prof. MUDr. Rastislavu Drugovi, DrSc.
(16. listopadu 2000)

Nedávno jsem při zasedání vědecké rady blahopřál k šedesátinám anatomovi profesoru Dylevskému. Čtvrtého listopadu ho věkem dostihnul jeho blízký spolupracovník - prof. MUDr. Rastislav Druga, DrSc. Rád dnes blahopřeju jemu, rodáku z krásného města krásné české krajiny - Ústí nad Orlicí. To město však záhy opustil a až do maturity žil a vzdělával se v krajině méně půvabné, v Teplicích a v Ústí nad Labem.

Zrajícího jedince formují mnohé okolnosti. Samozřejmě rodina a škola, ale Rastislava Drugu ovlivnil také poválečný odsun Němců, včetně kamarádů ze třídy, ministrantování (posléze dokonce "hlavní") v místním kostele sv. Jana Křtitele i kvalitní ústecká opera, která uváděla kromě obvyklého operního repertoáru i málo známá operní díla barokní. Jeho hudební zájem byl ale širší a tak se obdivoval nejenom zpěvákům operním, včetně hostujících sólistů pražského Národního divadla, ale i hostujícím jazzovým orchestrům. Láska ke starému, klasickému jazzu mu zůstala dodnes.

Pak začal studovat na pražské fakultě všeobecného lékařství (1957). Zvláštní prostředí krásného anatomického ústavu ho zřejmě fascinovalo. Ono fascinovalo mnohé z nás, i když fascinaci tlumily požadavky učit se, dokonce naučit se všechny ty cévní a nervové větvičky a hlavně mozkové dráhy.

Dovolte mi osobní vzpomínku na moji rigorózní zkoušku z anatomie v červnové sobotě roku 1951. Anatomii jsme měli čtyři semestry, zkoušel mě profesor Borovanský. To ráno vstoupil do pitevny v doprovodu pana Purkrábka, který nesl tác s konvicí kávy, šálkem a krabicí se stovkou Partyzánek. Obě komodity pan Purkrábek v průběhu dne plynule doplňoval. Sirky bylo zapotřebí jen jedné, té první. Další Partyzánky připaloval pak pan profesor od dohořívajících nedopalků, které vždy zastrčil do papírové špičky. Za panem Purkrábkem následovala suita asistentů. Pitval jsem ráno - axillu - docela dobře, při vizitaci tahal pan profesor za jednotlivé struktury a já jsem se trefoval. K ústní zkoušce jsem se dostal až k večeru. Prahu v té chvíli přepadla silná letní bouřka. Otázka za otázkou, všechno úspěšné, až konečně otázka poslední. Mozkové dráhy! Nevím proč jsem zrovna já musel mít tu smůlu. Asistenti za zády pana profesora předváděli pantomimické výkony, ale šlo to ztuha. Nakonec to přece jenom dopadlo dobře, ale děkuju, nechci.

Na to všechno vzpomínám proto, že medik Druga začal už ve druhém roce studií holdovat anatomii, nejdříve jako volontér, od roku 1959 demonstrátor a v letech 1960-63 jako asistent IV. třídy anatomického ústavu. Holdoval však i dál opernímu divadlu a postupně také divadlu činohernímu. Dlužno podotknout, že úroveň činohry Národního divadla té doby (připomínám hry Hrubínovy, ale bylo i mnoho dalších), Komorního divadla, Divadla za branou a takzvaných malých scén, např. Semaforu, byla vynikající. V letech 1959-61 byl medik Druga členem pěveckého sboru Fakulty všeobecného lékařství (ve skupině tenorů) a zaujal ho i pražský koncertní život. Uchvacuje ho z klasiků Beethoven, z romantiků Chopin, z našich Dvořák, (ze Smetany ovšem jen hudba komorní), ze skladatelů 20. století Janáček, Martinů, Šostakovič a Respighi. Záhy začal systematicky procházet také pražskými galeriemi a později sbírat grafiku - od té malé, komorní, k větší. Jsou dvě výtvarná období, která ho "dostala" - impresionismus a kubismus.

Po promoci pracoval na chirurgickém oddělení Krajské nemocnice v Ústí nad Labem a absolvoval vojenskou základní službu. Od roku 1967 už jen anatomie. Roku 1967 se stal odborným asistentem anatomického ústavu Fakulty všeobecného lékařství. Na něm obhájil roku 1976 kandidátskou disertační práci, 1982 byl jmenován a 1983 ustanoven docentem pro obor normální anatomie, 1992 obhájil doktorskou disertační práci a 1997 se stal profesorem. Na naší fakultě učí od vzniku ústavu funkční anatomie FTVS a 2.LF.

Profesor Druga prošel všemi pedagogickými funkcemi, tak jak to na anatomii bývá. Vedl praktická cvičení, pak pitevní, po habilitaci přednášel a začal zkoušet. Plynulý byl jeho podíl na práci vědecké - spoluřešitelství na několika úkolech tehdy státního výzkumného plánu a později grantů. Týkaly se a týkají experimentální neuroanatomie, zejména struktury a spojů bazálních ganglií, organizace sluchové dráhy a histochemie některých vybraných struktur CNS. Vědecká činnost má odraz v desítkách publikovaných prací s bohatým citačním indexem i v autorství a spoluautorství monografií a učebnic. Za skripta "Anatomie CNS" a "Dráhy CNS" dostal Cenu rektora UK. Ostatně to, že napsal učebnici o mozkových drahách, které jsou mu vášní, bylo příčinou mojí vzpomínky na setkání s nimi před 49 lety.

Profesor Druga pracoval i v zahraničí - Moskva 1975 a 1977, Oslo 1976 a 1985, Verona 1989 a 1991. Je členem několika odborných společností, z nich zmiňuji zejména International Brain Research Organization a redakčních rad.

Manželka profesora Drugy, paní docentka Běla Drugová, DrSc., pracuje na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice na Homolce. Nepochybuju, že při zaměření této nemocnice, myslím tu na neurochirurgii, má často co do činění s CNS. Její působení na profesora Drugu dokládá, že žena není jen věčnou inspirací umění, ale také věčnou inspirací vědy. Jejím prostřednictvím propadl manžel kouzlu magnetické resonance. Fascinuje ho jako metoda vpravdě anatomická. A také vím, že zůstala u nervové soustavy i jubilantova dcera, je v téže nemocnici neuroložkou. A tak si ani nechci představovat, o čem se hovoří doma u Drugů, když se všichni sejdou.

Profesor Druga byl celý život pilným čtenářem, čítával všechno, ale poslední léta hypertrofoval jeho zájem o historii. Nejen že nakupuje monografie o naší a evropské historii, ale odebírá dokonce Český časopis historický. Dopracoval se k přesvědčení, že co nenacestoval v minulých desetiletích už teď nedožene, nicméně touží toulat se po Itálii. Že je možné být nerozumný i ve zralém věku, dokládá tím, že si v 58 letech koupil sjezdovky, když předtím na lyžích jen běhal. Stojí za doplnění, že má zatím jediného osmiletého vnuka Jana, který zájem o povolání zatím střídá. Někdy chce být rybářem, jindy hajným a chvílemi příslušníkem jednotky rychlého nasazení. Dědeček má se zodpovězením jeho otázek zaměřených na tyto obory co dělat. A tak mu přeju (tedy dědečkovi) nejenom zdraví, štěstí a mnohá léta, ale i to, aby v příslušném čase se jeho vnuk Jan v rámci rodinné tradice věnoval centrální nervové soustavě. Bude to rozhodně jednodušší.

Laudace paní Janě Zemanové
(16. listopadu 200)

Členové vědecké rady jsou zvyklí naslouchat laudacím, které provázejí významná životní výročí vědců a pedagogů. Jejich činnost a zásluhy, tituly a pocty, právě tak jako činnost všech ostatních pracovníků fakulty, kteří k titulům a poctám teprve spějí, podmiňuje práce jedinců, kteří jsou v jakémsi zákulisí, kteří pracují nenápadně a tiše den po dni, týden po týdnu, měsíc po měsíci.

Pak tu jsou na fakultě ještě také takoví, kteří pracují nejenom měsíc po měsíci, ale rok po roce, až je z těch let dlouhá časová šňůra. K těm patří vzácná žena - paní Jana Zemanová, pokladní našeho děkanátu. Do svazku s fakultou nastoupila 1. listopadu roku 1980. Dvacet let slouží nepřetržitě fakultě na stejném místě, a slouží přesně, spolehlivě, s laskavostí, kterou vyjadřuje nejenom vlídnými slovy, ale i přátelským úsměvem. Po celých těch dvacet let, která nejsou pro lidský život zanedbatelným úsekem, paní Zemanovou znám. Nepamatuji se na jediné její zaškobrtnutí.

Ovšem, aby moje slova nabyla na ještě větším významu, rád vám oznamuji, že paní Zemanová oslavila minulý týden, 11. listopadu pozornosti hodné narozeniny, takže se v tomto měsíci snoubí v jejím životě dvě mimořádná výročí - životní a pracovní.

Hodně z vás, dámy a pánové, zná paní Zemanovou osobně a většina členů akademické obce fakulty o ní ví alespoň nepřímo i když si málokdo uvědomuje, jaký díl poctivé práce odvedla a odvádí. Ale asi nevíte, že v mládí hrávala odbíjenou a v současné době kondičně cvičí, aby tím trochu ošálila svůj kladný vztah ke sladkostem, který je pro nás ovšem příznivý. Říkává se, že lidé, kteří mají rádi sladké, jsou hodní. To při funkci zastávané paní Zemanovou, tedy funkci při pokladně a s měšcem v ruce, je vpravdě důležité. Ještě raději má paní Zemanová svoji zahradu. Nepěstuje v ní zeleninu, ale květiny. Jejími favoritkami jsou růže. Už stará klasická pravda říká, že "patientia colligit rosas, sed raro copiosas" (trpělivost růže sklízí, ale zřídka hojné). Uvědomuju si to a proto v měsíci dvou tak významných jubileí vyjadřuju paní Zemanové upřímný dík. Vyjadřuji ho jménem svých nejbližších spolupracovníků - členů kolegia, jménem členů vědecké rady a celé akademické obce. Připojuji srdečné přání zdraví, pohody, radosti a vůně těch jejích, ale i všech ostatních růží, do mnoha příštích let.

Setkání kolegií lékařských fakult
(27. - 28. listopadu 2000 Hradec Králové)

Doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc.
(proděkanka pro rozvoj fakulty UK 2. LF)

Hradecká lékařská fakulta byla organizátorem každoročního setkání kolegií lékařských fakult České a Slovenské republiky. Proběhlo 27. až 28. 11. 2000 v budově zrekonstruované bývalé jezuitské koleje Adalbertinum. Po organizační stránce bylo vše perfektně zajištěno. První den odpoledne se konalo plenární zasedání a druhý den probíhaly jednotlivé sekce. Na plenárním zasedání informoval prof. Tůma jako zástupce odboru vědy a vzdělávání Ministerstva zdravotnictví o osudu návrhu nového zákona o poskytování zdravotní péče, ve kterém byly i návrhy na nový systém postgraduálního profesního vzdělávání včetně akreditací pracovišť v tomto systému. Podle slov prof. Tůmy byl celý tento zákon parlamentem vrácen k přepracování a tudíž platí zatím stávající legislativa.

V sekci studijní agendy se řešil kreditní systém a možnost společného 1. kola přijímacího řízení na všechny lékařské fakulty. V sekci vědecké činnosti se hovořilo o celostátní studentské vědecké konferenci, o sjednocení podmínek pro habilitační a profesorské řízení a o problematice postgraduálního studia v medicíně. Samostatnou sekci měli děkani fakult, tajemníci (probíraly se hospodářské záležitosti) a také ředitelé fakultních nemocnic. Ti na společném setkání s děkany informovali o dopadech nového zákona o rozpočtových organizacích na vztahy fakult a fakultních nemocnic. Ukázalo se, že řada fakult nemá smluvní vztahy s fakultními nemocnicemi. Jednou z výjimek je FN Motol a 2. lékařská fakulta, které po právní stránce mají již dlouhou dobu smlouvami kodifikovány statuty společných pracovišť a nájemní vztahy s pracovištěm děkanátu. Překážkou operativního jednání s fakultními nemocnicemi je fakt, že fakulty nejsou podle nového vysokoškolského zákona právními subjekty, tou je Univerzita, a proto je paradoxně adekvátním partnerem pro jednání s řediteli jednotlivých nemocnic rektor, nikoliv děkan. V souvislosti s novými rozpočtovými pravidly je aktuální opět otázka statutu univerzitních nemocnic, kterou řeší v současné době skupina organizovaná vysokoškolským odborovým svazem a příslušné návrhy zákona o zřízení univerzitních nemocnic jakožto výukových základen lékařských fakult budou předloženy parlamentu.

Je jisté, že během krátkého zasedání tak širokého fóra, tvořeného kolegii lékařských fakult, zástupci akademických senátů a řediteli fakultních nemocnic, byly pouze naznačeny jednotlivé problémy, jejichž konkrétní řešení bude předmětem setkání v užších diskusních skupinách.

Mitochondriální poruchy energetického metabolismu
Teze přednášky ke jmenování profesorem v oboru pediatrie
(zasedání VR 2. LF dne 16.11. 2000)

Doc. MUDr. Jiří Zeman, DrSc.
(Klinika dětského a dorostového lékařství UK 1. LF)

Metabolická onemocnění se mohou manifestovat na podkladě genetických faktorů nebo působením zevního prostředí, ale často se jedná o kombinaci obou vlivů. Poruchy metabolismu se významně podílejí na nemocnosti dětí i dospělých. Tabulka v příloze dokumentuje pravděpodobnost výskytu dědičných poruch metabolismu v populaci. Lze předpokládat, že se v ČR narodí ročně asi 750 - 800 dětí s dědičnou poruchou metabolismu (0,8 - 0,9 % živě narozených).

Poruchy energetického metabolismu
Více než 90 % energetických potřeb organismu je zajišťováno produkcí ATP systémem dýchacího řetězce a ATP syntázy (OXPHOS) na vnitřní mitochondriální membráně. Ačkoliv převážná část mitochondriálních proteinů je kódována nukleárními geny a do mitochondrie je transportována z cytoplasmy, část proteinů dýchacího řetězce a ATP syntázy je kódována mitochondriální DNA. Poruchy energetického metabolismu tak představují klinicky, biochemicky i molekulárně heterogenní skupinu onemocnění s mendelovským i maternálním typem dědičnosti.

Klinické projevy u dětí s mitochondriální poruchou energetického metabolismu se mohou projevit v kterémkoliv věku a obvykle souvisí s generalizovaným nebo tkáňově specifickým poklesem produkce ATP. Jsou velice heterogenní, nejčastější z nich jsou uvedeny v příloze "Klinické příznaky u dětí s poruchou mitochondriálního energetického metabolismu".

Laboratorní nálezy. Výsledky vyšetření odpovídají etiologii onemocnění a typu postižené tkáně. V krvi a likvoru je často zvýšená koncentrace laktátu a alaninu. U dětí s poruchou v systému OXPHOS bývá v krvi zvýšený poměr mezi laktátem a pyruvátem, u dětí s poruchou komplexu pyruvátdehydrogenázy bývá tento poměr normální. Část nemocných dětí má zvýšenou hladinu CK. V moči může být přítomna myoglobinurie a zvýšená koncentrace kyseliny etylmalonové. EKG může ukázat převodní poruchy myokardu. U části nemocných lze při vyšetření EMG prokázat myogenní nebo neurogenní lézi. Vyšetření MR mozku u dětí s Leighovým syndromem ukáže symetrické nekrotizující změny v bazálních gangliích nebo ve kmeni mozku. Nález ragged-red fibres (subsarkolemální nahromadění zmnožených mitochondrií) při histologickém vyšetření svalové biopsie vede k podezření na syndrom MERRF, ale ragged-red fibres se vyskytují také u dalších mitochondriálních onemocnění. Naopak jejich nepřítomnost ve svalu nevylučuje mitochondriální onemocnění.

Diagnóza poruch energetického metabolismu je založena na kombinaci enzymatických, histochemických a molekulárních vyšetření v postižených tkaních.

Analýza souboru 133 pacientů s mitochondriálním onemocněním
V letech 1993-2000 jsme na Klinice dětského a dorostového lékařství a v Ústavu dědičných poruch metabolismu UK 1. LF a VFN v Praze vyšetřili na doporučení lékařů ze všech regionů ČR více než 12 000 nemocných s podezřením na dědičnou poruchu metabolismu. Mitochondriální poruchu energetického metabolismu na enzymatické a/nebo molekulární úrovni jsme diagnostikovali u 133 nemocných. U 104 z nich jsme prokázali enzymopatii v oblasti systému OXPHOS, citrátového cyklu a komplexu PDH nebo patologickou mutaci či deleci v mtDNA. U 29 nemocných jsme nalezli poruchu v oblasti metabolismu beta-oxidace mastných kyselin. Podrobné údaje, vztahy mezi klinickými nálezy a výsledky biochemických a molekulárně biologických vyšetření a výsledky některých proteinových analýz byly publikovány v 23 publikacích. Mezi úspěchy naší práce lze zařadit první popis nové nukleárně kódované poruchy ATP syntázy (Houštěk et. al., 1999) či vypracování nové hypotézy o etiologii poškozeni CNS u dětí s fumarovou acidurii (Zeman et. al., 2000).

Vybrané publikace z let 1998-2000:

Zeman J, Houšťková H, Stratilová L, Konrádová V, Houštěk J: DCA treatment in children with mitochondrial encephalomyopathy. Medical Science Monitor, 4, 1998, 3. 436-442.

Houštěk J, Klement P, Heřmanská J, Antonická H, Houšťková H, Stratilová L, Wanders R and Zeman J: Complex approach to prenatal diagnosis of cytochrome c oxidase deficiencies. Prenatal. Diagn, 19, 1999, 552-558.

Antonická H, Florych D, Klement P, Stratilová L, Houšťková H, Drahota Z, Zeman J and Houštěk J: Defective kinetics of cytochrome c oxidase and alternation of mitochondrial membrane potential in fibroblast and cybrids with MERRF mutation at position 8344 nt. Biochem. J, 342, 1999, 537-544.

Zeman J, Bayer and Štěpán J: Bone mineral density in patients with phenylketonuria. Acta Paediatr. 88, 1999, 12:1348-51.

J. Houštěk, P Klement, H. Antonická, H. Hansíková, H. Houšťková, S. Chowdhury, J. Zeman: A novel deficiency of mitochondrial ATPase of nuclear origin. Hum Mol Genet 8, 1999, 1967-1974.

J. Zeman, J. Krijt, L. Stratilová, L. Wechich, St. Kmoch, H. Houšťková, J. Houštěk: Abnormalities in succinylpurines in fumarase deficiency: Possible role in pathogenesis of CNS impairement? J Inher Metab Dis, 23, 2000, 371-374.

Skupiny dědičných poruch metabolismu a jejich výskyt v populaci

* výskyt jednotlivých onemocnění je u některých populací mnohem vyšší
** komplex pyruvátdehydrogenázy

Klinické příznaky u poruch mitochondriálního energetického metabolismu

Buněčná profilace pankreatických ß-buněk
Teze habilitační přednášky -zasedání vědecké rady UK 2. LF prosinec 2000

RNDr. Jaroslav Mareš, CSc.
(Ústav biologie a lékařské genetiky UK 2. LF)

Příspěvek k poznání regulace růstu a proliferace ß-buněk a nádorových buněk inzulinomů

Motto:
Co člověk opravdu chce, toho dosáhne, nebo se změní tím, že se o to pokouší.
Robert Louis Stevenson (1850-1894)

Cíle habilitační práce

Předkládaná práce popisuje studium faktorů, které ovlivňují regulaci buněčné proliferace ß-buněk, a objev adaptorového signalizačního proteinu Shb.

1) První etapa navazuje na předchozí pokusy stimulovat růst a proliferaci ß-buněk pomocí vektorů, nesoucích některé růst-podporující protoonkogeny. Stimulování proliferace ß-buněk touto metodou nepřivodilo významné zvýšení růstu a proliferace ß-buněk. Proto bylo dalším cílem připravit a použít vektory s chimérickými rekombinantními molekulami růstových faktorů, které se jevily fyziologičtějšími. Takto upravené buněčné populace by mohly být použity např. k přípravě umělé slinivky břišní.

2) Dalším cílem práce bylo sestavení a prověření vhodné metody, která by určila další parametry (např. expresi nádorových supresorových genů a genů buněčného cyklu), které by mohly být odpovědné za permanentní represi buněčného cyklu u ß-buněk. Přitom byla vybrána polymerázová řetězová reakce, kterou se semikvatitativně hodnotila exprese některých kandidátních genů.

3) Ke zjištění genů, které jsou indukovány sérem a exprimovány v nejčasnější etapě G1 buněčného cyklu u buněk produkujících inzulin, byla zvolena metoda subtrakční hybridizace a jejím použitím se podařilo identifikovat gen Shb. Dalším logickým postupem bylo klonování genu, sekvenování jeho cDNA, určení jeho výskytu a biologických funkcí.

Všechny použité metody a experimentální postupy jsou podrobně popsány v publikovaných pracích, které jsou jako přílohy součástí habilitační práce.

Zhodnocení dosažených výsledků

1. ß-Buňky mají sníženou schopnost proliferovat. Není pravděpodobné, že tato zástava buněčného cyklu ve fázi G0 je způsobena vysokou expresí nádorových supresorových genů p53 a Rb. Exprese cyklinu B1 a proteinkinázy p34cdc2 je ve většině ß-buněk nízká a pravděpodobně omezuje rychlost hyperplazie ß-buněk.
2. Transfekce ß-buněk rekombinantními vektory, nesoucími sekvence kódující protoonkogeny, růstové faktory a jejich receptory, jen mírně stimulovala syntézu DNA a buněčnou proliferaci, i když introdukované geny byly exprimovány v dostatečném množství a ve velké frakci buněčné populace ß-buněk.
3. Šetrnějšími a účinějšími stimulátory replikace DNA a buněčné proliferace se ukázaly růstové faktory a jejich receptory. Nejúčinějším stimulátorem syntézy DNA byla rekombinantní chiméra extracelulární a transmembránové sekvence receptoru PDGFRß a intracelulární sekvence receptoru FGFR-1.
4. V průběhu etapy molekulární analýzy růstu a proliferace ß-buněk, která je popsána v překládané práci, se ukázalo využití obou přístupů, tj. studia vlivu chimérického receptoru PDGFRß/FGFR1 na proliferační potenciál ß-buněk a hledání molekulární podstaty snížené schopnosti ß-buněk proliferovat, jako velmi šťastná volba, neboť nás přivedlo k objevu důležitého signálního genu Shb, který byl klonován a popsán. Ve druhé části studie byly charakterizovány vazné a regulační vlastnosti proteinu Shb.
5. Shb je adaptorový protein obsahující doménu SH2, který byl poprvé identifikován metodou subtrakční hybridizace jako gen indukovaný sérem v buňkách ßTC-1 produkujících inzulin.
6. cDNA genu Shb obsahuje dva metioniny a tudíž je od něho možno odvodit dva proteinové produkty o velikosti 64.1 a 56.0 kDa. Protein Shb obsahuje pět sekvencí bohatých prolinem.
7. Protein Shb obsahuje na C-konci doménu SH2, která interaguje s receptory růstových faktorů PDGFRß a FGFR-1 a je bohatá na hydrofobní aminokyseliny.
8. Exprese genu Shb je regulována alespoň třemi kinázami: tyrozinkinázou, serin/treoninkinázou a proteinkinázou C.

Práce, které jsou součástí dizertace:

Mareš J., Welsh M., Claesson-Welsh L.: A chimera between platelet-derived growth factor (-receptor and fibroblast growth factor receptor-1 stimulates pancreatic (-cell DNA synthesis in the presence of PDGF-BB. Growth Factors 6, 1992, s. 93-101.

Mareš J., Welsh M.: Expression of certain antiproliferative and growth-related genes in isolated mouse pancreatic islets: analysis by polymerase chain reaction. Diabete Metab. 19, 1993, s. 315-320.

Welsh M., Mareš J., Karlsson T., Lavergne C., Bréant B., Claesson-Welsh L.: Shb is a ubiquitously expressed Src homology 2 protein. Oncogene 9, 1994, s. 19-27.

Lavergne C., Mareš J., Karlsson T., Bréant B., Welsh M.: Control of the SHB gene expression by protein phosphorylation. Cell Signal. 8, 1996, s. 55-58.

Montpellier

Doc. MUDr. Jiřina Bartůňková, CSc.
(proděkanka pro rozvoj fakulty UK 2. LF)

Minulý rok touto dobou navštívili Univerzitu v Montpellier představitelé Univerzity Karlovy v čele s rektorem a podepsali rámcovou dohodu o spolupráci. Na základě této dohody jsem prvních deset listopadových dní letošního roku strávila v tomto malebném středomořském městě, abych domluvila konkrétní formy spolupráce naší lékařské fakulty s partnerskou fakultou. Lékařská fakulta v Montpellier patří mezi nejstarší v Evropě; její založení se datuje do 13. století. Vycházela z tradic herbalistů, jejichž škola v Montpellier působila již od ranného středověku. V duchu těchto tradic zde později král Henri IV. založil botanickou zahradu, která dodnes patří lékařské fakultě.

Montpellier je město asi o dvou stech tisících obyvatel, je hlavním městem francouzské oblasti Languedoc, kterou odděluje řeka Rhone od sousední známější oblasti Provence. Od Středozemního moře je Montpellier vzdáleno asi 12 km; na pláže nejbližšího letoviska Palavas se dá dojet pohodlně na kole podél říčky protékající Montpellier.

Lékařská fakulta nemá numerus clausus: do prvního ročníku se přijímá kolem 1200 studentů, z nichž pouze 10% - kolem 120, se dostává do ročníku druhého. Ostatní propadnou sítem přísných zkoušek prvního ročníku. Děkanát fakulty sídlí ve starobylém klášteře v historické části města, kde jsou i některé teoretické ústavy. Pracovna děkana je zařízena v historickém stylu tak, jak ji kdysi zařídili arcibiskupové. Klinickou základu pro výuku tvoří naopak moderní komplex Centre Hospitalier Universitaire, vybudovaná mimo historické centrum. Tam sídlí většina klinik a výzkumných jednotek INSERM, pro něž se staví nový laboratorní objekt.

Než jsem odjížděla, zjistila jsem předběžný zájem studentů o výměnný studijní pobyt v rámci programu Erasmus. Obávala jsem se, abych nevyjednala nějaké aktivity, o které by potom nikdo neměl zájem - francouzština byla za mých studijních dob "Popelkou", kterou vládlo jen několik nadšenců. Byla jsem velmi příjemně překvapena, že je na naší fakultě tolik frankofonních studentů - o stáže projevilo zájem 12 studentů. Při jednání s děkanem montpellierské lékařské fakulty profesorem Touchonem a proděkany jsem tlumočila zájem našich studentů, a nabídla jsem na oplátku, že francouzští studenti by mohli recipročně absolvovat výuku na naší fakultě v angličtině s našimi zahraničními studenty, nejlépe v preklinických ročnících, aby nebyli jazykově handikapováni při styku s pacienty. Vysoký počet zájemců z naší strany francouzské kolegium poněkud zaskočil, takže nakonec jsme se z organizačních důvodů dohodli na výměně 5 studentů na 1 semestr pro školní rok 2001/2002. Příslušný formulář podepsaný zástupci obou fakult byl odeslán do Bruxellesu k přidělení finančního obnosu na příslušný počet "studentoměsíců". Jakmile přijde na rektorát potvrzení této finanční částky, vypíše naše fakulta konkurz na tyto stáže. Při výběru bude zohledněn studijní průměr, jazykové znalosti a případně zapojení do vědecké činnosti na fakultě. Pokud se výměnné stáže osvědčí a bude oboustranný zájem, rádi bychom v těchto aktivitách pokračovali i v příštích školních letech. Jedná se o regulérní studium medicíny; podmínkou, kterou se zavazují obě strany, je, že bude absolvované studium studentům vzájemně uznáno. Po lékařské fakultě v Dusseldorfu a Padově bude lékařská fakulta v Montpellier další, se kterou uzavře UK 2. LF bilaterální dohodu o výměně studentů v programu Erasmus.

Pro absolventy naší fakulty existuje další možnost mimo program Erasmus, a to strávit nejméně 6 měsíců popromoční praxe jako "interne", tj. sekundární lékař, na klinických pracovištích Centre Hospitalier Universitaire (CHU). CHU každoročně poskytuje 17 míst pro zahraniční zájemce a tyto pobyty jsou financovány přímo z místního rozpočtu CHU. Individuální možnosti jsou i v experimentálních oborech v rámci postgraduálního studia. Za tyto programy je zodpovědný přednosta hematoonkologického oddělení, prof. J.-F.Rossi (kontakt zprostředkuji). S prof. Rossim a jeho pracovištěm jsem navázala spolupráci na projektu Imunoterapie dendritickými buňkami u hematologických malignit, což je projekt, který řešíme na našem Ústavu imunologie a v rámci nově ustanoveného Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad prof. Sykové. Není bez zajímavosti, že Centre de thérapie cellulaire vznikl v loňském roce i při CHU v Montpellier a jeho činnost finančně podporuje ředitel tohoto zdravotnického zařízení, který - ač právník - vidí v oblasti buněčné terapie budoucnost moderní medicíny.

Nová učebnice chirurgie

SPECIÁLNÍ CHIRURGIE
Doc. MUDr. J. Hoch, CSc., Doc. MUDr. J. Lefler, CSc. a kolektiv
Chirurgická klinika UK 2. LF, FN Motol Praha

Publikace vznikla s cílem zajistit aktuální texty pro pregraduální výuku chirurgie v rozsahu, který odpovídá nárokům na pregraduální studium, s důrazem a didaktický cíl publikace. Svou atraktivitou však zaujme i řadu lékařů.

Z obsahu: Chirurgie krku - Horní chirurgie - Chirurgie prsní žlázy - Tumory měkkých tkání - Břišní stěna - chirurgie jícnu, žaludku a duodena - Endoskopie a MIC u onemocnění horní části GIT - Chirurgie tenkého a tlustého střeva, konečníku a anu - Játra - Žlučník a extrahepatické žlučové cesty - Portální hypertenze - Pankreas - Slezina - NPB obecně, základy diagnostiky - ILEUS - neprůchodnost střevní - Peritonitis - Poranění břicha - Krvácení do GIT - Miniinvazní chirurgie - Transplantace orgánů - Onemocnění periferních cév

ABSTRAKTA

J Clin Microbiol 2000 Sep;38(9):3470-3
Cattle can Be a reservoir of sorbitol-fermenting shiga toxin-producing escherichia coli O157:H(-) strains and a source of human diseases.

Bielaszewska M, Schmidt H, Liesegang A, Prager R, Rabsch W, Tschape H, Cizek A, Janda J, Blahova K, Karch H
Institute for Medical Microbiology, The 2nd Medical Faculty, Charles University, 150 06 Prague, Czech Republic.

Using the immunomagnetic separation procedure (IMS), we isolated sorbitol-fermenting (SF) Shiga toxin-producing Escherichia coli (STEC) O157:H(-) strains from two patients, one with hemolytic-uremic syndrome and the other with diarrhea, and from a dairy cow epidemiologically associated with the patients. The phenotypic and genotypic characteristics of all isolates were identical or closely related. Moreover, the bovine isolate showed a clonal relatedness to SF STEC O157:H(-) strains isolated from patients in Germany and the Czech Republic from 1988 to 1998. This is the first evidence that cattle can be a reservoir of SF STEC O157:H(-) and a source of human diseases.

   Ročník č.8 • Ročník č.7 • Ročník č.6 • Ročník č.5 • Ročník č.4 • Home 2. LF
    Datum poslední aktualizace 09.11.2001, © Marcela.Cipryanova@lfmotol.cuni.cz